KOMENTÁŘ.  Kauza Čapí hnízdo patří k nejdéle trvajícím a nejvíce politizovaným trestním řízením v novodobé historii České republiky. Nejde přitom jen o otázku viny či neviny Andreje Babiše, ale o to, jakým způsobem soudy v této věci rozhodovaly a jaké politické důsledky jejich rozhodnutí měla.

V lednu 2023 Městský soud v Praze Andreje Babiše a Janu Nagyovou nepravomocně zprostil obžaloby z dotačního podvodu. Rozsudek byl sice prezentován jako profesionální a kultivovaný, jeho odůvodnění však od počátku vyvolávalo vážné pochybnosti.

Ne proto, že by soud neměl právo obžalované zprostit, ale proto, jakým způsobem se vypořádal s důkazy a jak selektivně k nim přistoupil.

Jinými slovy: odvolací soud dal jasně najevo, že o nevině Andreje Babiše přesvědčen není.

Vláda obranného mechanismu

Tyto vady nebyly marginální. Vrchní soud v Praze v listopadu 2023 zprošťující rozsudek zrušil a věc vrátil k novému projednání s tím, že soud prvního stupně se nedostatečně vypořádal s důkazy, některé závěry učinil předčasně a řetězec nepřímých důkazů nebyl hodnocen v celku.

Jinými slovy: odvolací soud dal jasně najevo, že o nevině Andreje Babiše přesvědčen není.

Přesto v únoru 2024 Městský soud znovu nepravomocně osvobodil oba obžalované, a to po velmi krátkém hlavním líčení a bez zásadního doplnění dokazování. V červnu 2025 Vrchní soud rozsudek zrušil, věc vrátil k novému projednání a nižší soud výslovně zavázal svým právním názorem, včetně závěru o vině.

Tím fakticky znemožnil další osvobozující verdikt na základě dosavadního skutkového stavu.

Městský soud poskytl obžalovaným velkorysou lhůtu k vyjádření k usnesení Vrchního soudu a rovnou konstatoval, že nový rozsudek do říjnových sněmovních voleb 2025 padnout nemůže. A právě zde se z právního problému stává problém politický.

Pokud by soud v první fázi rozhodoval bez zásadních vad, mohla být kauza dnes již uzavřená. Andrej Babiš by byl vzhledem k době od spáchání skutku odsouzen k symbolickému trestu, což by jeho voličům nevadilo a výsledek voleb neovlivnilo.

Po volbách je však nutné k pokračování trestního řízení zapotřebí vydání Andreje Babiše Poslaneckou sněmovnou. A zde se ukazuje skutečný důsledek vadného soudního rozhodování. Hnutí ANO se musí opírat o hlasy SPD a dalších okrajových subjektů, aby bylo vydání jeho předsedy zablokováno.

Nejde o ideovou blízkost, ale o nutnost. Spolupráce s SPD není výsledkem programového sbližování, nýbrž obranným mechanismem vynuceným mimo jiné též procesním stavem kauzy Čapí hnízdo.

Vadné soudní rozhodnutí nemá jen právní následky; má přímý dopad na podobu politických aliancí v České republice. A to je možná nejvážnější zpráva celé kauzy Čapí hnízdo.

Hrozba pro kvalitu demokracie

Ironie je zřejmá. Kdyby Andrej Babiš byl pravomocně odsouzen, jeho voliče by to s vysokou pravděpodobností neodradilo. Kdyby však byl odsouzen za podvod s evropskými dotacemi jako předseda vlády, působil v evropských strukturách nedůvěryhodně. V tomto ohledu je Babišova snaha o nevydání pochopitelná.

Vadné soudní rozhodnutí tak nemá jen právní následky; má přímý dopad na podobu politických aliancí v České republice. A to je možná nejvážnější zpráva celé kauzy Čapí hnízdo.

To, že se hnutí ANO musí  po volbách opřít o podporu SPD, není jen taktická epizoda. Představuje to zásadní posun v povaze vládní moci v České republice.

Účast SPD na vládě legitimizuje politický subjekt, který dlouhodobě zpochybňuje základní pilíře liberální demokracie, relativizuje ústavní pořádek, otevřeně útočí na nezávislost médií a soudů a systematicky pracuje s resentimentem vůči menšinám i evropské integraci.

SPD není standardní protestní stranou. Neusiluje o korekci moci, ale o její rozklad. Vláda, která je na jejích hlasech závisela, se nutně stává vládou vydíratelnou, a to v klíčových otázkách: rozpočtu, zahraniční politiky, bezpečnosti i personální stability státu.

Zvlášť paradoxní je, že tato situace vznikla kvůli procesnímu vakuu, které vytvořilo vadné soudní rozhodování. Nejasný právní stav tak generuje zcela konkrétní politické náklady, které nepadají jen na jednoho politika, ale na celý politický systém.

Kauza Čapí hnízdo se tak posunula z roviny trestního práva do roviny strukturální hrozby pro kvalitu demokracie. Je to vedlejší produkt selhání justice, která nedokázala včas a přesvědčivě rozhodnout v jedné klíčové kauze. A to je možná nejvážnější verdikt celého příběhu.