Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Juan Guaidó (vlevo)
Facebook: Juan Guaidó M, zdroj

Aleš Rozehnal: Českem uznaný Guaidó postupuje ve Venezuele podle ústavy, Maduro ji porušoval

KOMENTÁŘ. Uznání Juana Guaidóa prozatimním prezidentem Venezuely českou vládou sklidilo ostrou kritiku komunistů. Šéf KSČM Vojtěch Filip prohlásil, že rozhodnutí Babišova kabinetu je v příkrém rozporu s principy mezinárodního práva a Charty OSN i s venezuelskou ústavou. Ve skutečnosti to ale byl dosavadní autoritářský prezident Maduro, kdo ústavu své země porušoval.

Uznání Guaidóa je podle šéfa českých komunistů hrubé vměšování do vnitřních záležitostí nezávislé země a o zpochybnění ústavního pořádku Venezuely a jejího legitimně zvoleného prezidenta Madura.

Filip dále uvedl, že se jedná o pokus o státní převrat ve Venezuele, otevřeně organizovaný a sponzorovaný administrativou USA, s cílem svrhnout zákonně zvolenou vládu a instalovat „poslušného“ prezidenta, který by jen vykonával zadání ze zahraničí, a o akt, který odporuje ústavě Venezuely.

Mít mandát od lidí a kontrolu nad územím

Požadavky mezinárodního práva na uznávání představitelů států nejsou kodifikovány, přesto se však vytvořila určitá praxe, která je zárodkem mezinárodního práva v této oblasti.

První podmínkou je to, že vláda, která má být uznána, musí vykonávat účinnou kontrolu nad celým nebo alespoň podstatnou částí území státu a musí být pravděpodobné, že si tuto kontrolu udrží.

K tomu přistupuje další požadavek, totiž zda je tato vláda připravena ctít své mezinárodní závazky a zda byla tato vláda demokraticky zvolena, resp. zda je legitimním reprezentantem lidu, kterému má vládnout.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


V roce 2017 svolal Maduro svévolně shromáždění, které mělo nahradit Národní shromáždění, tedy demokraticky zvolený parlament, který ale ovládala opozice.

Toto protiústavní pseudoshromáždění je složeno výhradně z Madurových stoupenců a členů jeho rodiny zvolených ve volbách, které i samotní jejich organizátoři označili za podvodné. V 2018 Maduro v rozporu s ústavou vyhlásil prezidentské volby a protiprávně uvěznil nebo zakázal opoziční kandidáty.

Jak Organizace amerických států, tak Evropská unie odmítly tyto volby uznat. O legitimitě volby Madura tedy nelze v žádném případě hovořit a jediným demokraticky ustaveným orgánem ve Venezuele je tak v současné době Národní shromáždění.

Kdo tu porušuje ústavu?

Podle venezuelské ústavy se předseda Národního shromáždění stává prozatímním prezidentem v případě, že neexistuje žádný řádně zvolený prezident. Absence prezidentství může být založena i rozhodnutím Nejvyššího soudu.

Loni tento soud, který působí od roku 2017 v exilu, rozhodnul, že zbavuje Madura prezidentství. K tomu se připojila jeho nová nelegitimní volba. Za této situace začal podnikat předseda Národního shromáždění Guaidó kroky k obnovení demokratického zřízení. Postup Národního shromáždění není tedy protiústavní, ale je naopak ústavou předvídán.

Naprostá většina zemí sousedících s Venezuelou, jakož i většina západních zemí uznala Guaidóa jakožto legitimního představitele země. Z významnějších zemí Madura podporují již pouze Rusko, Čína, Irán, Turecko a Sýrie. Maduro se tak ocitnul v totální mezinárodní izolaci.

Není tedy pravda, že by motorem uznání prozatímního prezidenta Guiadóa byly Spojené státy. Tato propaganda se pouze snaží těžit z protiamerických nálad ve venezuelské populaci a vyvolávat vzpomínku na minulé intervence USA v regionu.

Klíč k řešení krize má armáda

Faktem ale je, že vládní instituce a bezpečnostní síly zůstávají pod Madurovou kontrolou. Tento stav hrozí chaosem nebo dokonce vypuknutím násilí. Uznání prozatímního prezidenta však mění kontrolu nad venezuelskými zahraničními aktivy.

Guiadó uznáním získal přístup k venezuelským účtům u Federální rezervní banky v New Yorku. Zřejmě začne brzo ovládat i venezuelskou státní ropnou společnost Petróleos de Venezuela, S.A. a její americkou dceřinou společnost Citgo.

To může Madurův režim odstřihnout od příjmů a prohloubit humanitární krizi v zemi. Nesoulad mezi kontrolou země de facto a uznáním mezinárodním společenstvím je tak z dlouhodobého hlediska velmi nebezpečný. Jako již tolikrát v dějinách Latinské Ameriky, má i v tomto případě klíč k řešení krize v rukou armáda.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře