Aleš Rozehnal: Bylo správné, že Carlson zveřejnil rozhovor s Putinem?
KOMENTÁŘ. Rozhovor Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem vyvolal celosvětovou pozornost. Někteří Carlsonovi vytýkají, že dělá hlásnou troubu válečnému zločinci. On sám naproti tomu tvrdí, že mnozí nevědí, proč Putin napadl Ukrajinu a jaké jsou jeho cíle a že je potřeba slyšet také jeho názor.
Na rozhovoru s Vladimirem Putinem není ze své podstaty samozřejmě nic špatného. I rozhovory s diktátory mohou pomoci odhalit pravdu, což je základním úkolem novináře.
Koneckonců rozhovory s Vladimirem Putinem, ale třeba i s Usámou bin Ládinem vedly přední vydavatelské domy světa.
Tucker Carlson je nicméně prvním západním novinářem, který navštívil Putina po ruské invazi na Ukrajinu.
Bez kontextu
Carlson avizoval, že se bude jednat o rozhovor. Rozhovor je strukturovaný dialog, v němž jeden účastník klade otázky a druhý na ně odpovídá.
I držák na mikrofon by snad byl schopen smysluplnějších reakcí, než byl tento údajně elitní novinář.
Tazatel klade otázky, na které dotazovaný odpovídá a obvykle poskytuje informace. Dobrý tazatel na tyto otázky reaguje a je dotazovanému partnerem.
Otázky a reakce tazatele nemusí být konfrontační, ale vždy musí být veden tak, aby veřejnost získala co nejvíce objektivní informace.
Novinář nemá být pouze zprostředkovatelem informací, které dotazovaný sděluje veřejnosti, ale musí tyto informace uvádět do kontextu, aby si mohli posluchači a diváci učinit co možná nejobjektivnější, nejsprávnější a nejpřesnější představu o sdělovaných záležitostech.
Média a novináři nejsou ze své podstaty pouze zprostředkovatelem informací mezi světem politiky a veřejností, ale musí tyto informace interpretovat a hodnotit, a to i v žurnalistickém útvaru, kterým je rozhovor.
Pouhá prezentace názorů zainteresovaných stran může vést k nevyváženosti, protože by byly jako rovnocenné prezentovány postoje toho, kdo právo porušil, i oběti takového porušení.
Takový závěr je však nepřijatelný, protože by vedl k pošlapání hodnot, na kterých stojí naše společnost.
Držák na mikrofon
Hodnotný rozhovor s Vladimirem Putinem by musel odrážet závažnost současné situace. Tazatel by se musel ptát Putina na jeho odpovědnost za hrůzy války, kterou rozpoutal.
Stejně tak by se měl pokusit konfrontovat Putina s nepříjemnými otázkami.
Tucker Carlson se o nic takového ani nesnažil. Dokonce nereagoval ani na očividné lži, nesmysly a zjevné logické rozpory, které ruský diktátor vypouštěl z úst.
I držák na mikrofon by snad byl schopen smysluplnějších reakcí, než byl tento údajně elitní novinář.
To, co Tucker Carlson představil světu, nemělo s rozhovorem nic společného. Byla to propagandistická přednáška Vladimira Putina, kterých koluje po internetu velké množství.
Jediným důvodem stafáže Tuckera Carlsona při této přednášce bylo zajistit jí větší publicitu. Projev Vladimíra Putina prezentovaný Carlsonem byl tak parodií na rozhovor stejně, jako je Tucker Carlson parodií na novináře.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
14 komentářů
Dozvěděli jsme se to, co Putin považuje za vhodné, abychom věděli. Něco z toho je pravda, něco vyslovené lži, něco polopravdy a manipulace. Nicméně lže méně než naše vládní koalice, čímž ovšem není mnoho řečeno.
Zcela jistě je zveřejnění takového rozhovoru vítané v demokracii a zatracované tam, kde bují totalita. Takže stanovisko k tomuto rozhovoru může posloužit i jako jakýsi prubířský kámen k testu, kdo z našich veřejně činných osob (všech 666 genderů, samozřejmě) je a kdo není pro demokracii.
Rozhovor proběhl ve správný čas a kritika Carlsona za rozhovor s Putinem je jaksi mimo. Psi štěkaji a karavana jde dál, oblíbené rčení jednoho politika z r. 1968. Jednat o miru, bez anexi a kontribuci je základ diplomacie v každé době.
Taky doufám, aspoň vyznavači války poznají kde je pravda. Na straně Zelenského -USA pravda nikdy nebyla
Putin má taky spoustu másla na hlavě. Obávám se, že v tom konfliktu na Ukrajině nemá čisté ruce prakticky nikdo. Podpořit Ukrajinu bylo pragmatické (nemá, na rozdíl od Ruska velmocenské ambice obnovit blok sousedních satelitů), nicméně bude třeba se připravit na to, že Rusku v nějaké formě podlehne.
Honzo, honzo, kam se poděl rozum? A proč pan novinář neudělá zároveň rozhovor s prezidentem Zelenským na Ukrajině? Takhle je to opravdu nevyvážené.
Pan novinář Zelenského o rozhovor požádal.
Novinář by se určitě zeptal, kdo vloni nechal utýrat novináře z USA Gonzalo Lira v ukrajinské věznici … klaun by se musel přiznat
Ale jistě že – jak napsáno v závěru, to žádný rozhovor nebyl, ale z velké části Putinův předem připravený projev plný fake.
Ale pak už je to všechno složitější. Politik samozřejmě nemusí vůbec s rozhovorem s novinářem souhlasit. A rozhodně si ho zařídí tak jak jemu vyhovuje.
Velice zajímavý je třeba rozhovor s bin Ladinem tady
https://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/shows/binladen/who/miller.html
cituji doslova
..“If the answers are not translated now, how can I ask follow-up questions?“ I asked bin Laden’s man.
„Oh, that will not be a problem,“ he told me. „There will be no follow-up questions.“
Ovšem, jinak je z obou rozhovorů patrné jedno – běžný rozhovor typu otázka – odpověď nemá pro většinu globálních posluchačů smysl, pokud vůbec neznají další kvanta podrobností, třeba s kým bojuje, proč bojuje, jakými způsoby bojuje, výčty jeho obětí..- to se všechno jen do těch otázek ani krátkých odpovědí nevejde.. Takže a právě to ohromné kvantum potřebných informací tam někdo musí dodat. Buď sám dotazovaný politik ve svém dlouhééée´m projevu. A nebo novinář, který je pak dobastlí až doma z archivu. Nebo to za něj udělá redakce. Nebo každá další redakce, která ten hovor přebírá nebo cituje.. Nebo další každý analytik, který o tom rozhovoru píše analýzu..
Rozehnal se dožaduje, aby Tucker dělal rozhovor ala politické školení mužstva. Z ČT jsme si už zvykli, že se dovíme převážně to, co chce její ansámbl, abychom věděli, a ještě nám to podá „správně“. Že bychom se dovídali fakta a názory nezkreslené školitelským manévrováním a skákáním do řeči nepohodlným a zatraceným, to by mohlo být přece nebezpečné. Co kdybychom si, nedej bože, začali vybírat sami a udělali si vlastní názor? Rozhovor naživo, s Putinem nebo Bidenem, s Fialou nebo Okamurou a Pavlem, bez školení a ať se předvedou bez přípravy.
Skvělý rozhovor, skvělý Putin, skvělý novinář, který mu neskákal do řeči.
Naši novináři by se měli učit, jak se dělá rozhovor na úrovni.
Stojí zato, poslechnout si to několikrát.
Když byl ten rozhovor tak skvělej, tak určitě dokážeš říct, co nového ses tam dozvěděl, že?
Třeba to, jakým způsobem Putin konfabuluje.
Velmi podobným způsobem jsou v našich hlavních, zejména veřejnoprávních médiích vedeny rozhovory s vybranou částí politiků, kteří jsou momentálně vnímaní jako nekritizovatelní. Mezi takové politiky patří prezident Pavel, premiér Fiala a někteří další. Najít rozhovor, ve které by byli tito lidé, pokud jsou nyní ve funkcích, vystaveni i byť jen mírně nekomfortním otázkám, je nemožné. Novinář v takových rozhovorech působí jako nahrávač, ozvučná stěna. Carlson se jen choval stejně.
Nevím jestli stejně, ale na takového Moravce, Tománkovou, Witovskou přítelkyni loutkovodiče Pávka apod. podlé nahrávače určitě nemá ani náhodou