Adam Drda: Babiš jako bezpečnostní hrozba a příklad Luboše Dobrovského
Bývalý disident, polistopadový ministr obrany, diplomat a překladatel Luboš Dobrovský odmítl převzít Cenu Bezpečnostní rady státu, jejíž udělení mu v dopise oznámil premiér v demisi Andrej Babiš a kterou mu měl nakonec předat ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický. Tématu se ve svém textu pro internetový časopis Bubínek Revolveru věnuje publicista Adam Drda.
HlídacíPes.org komentář publikuje se souhlasem autora i vydavatele. Text v původním znění ZDE. Titulek a mezititulky jsou redakční.
V odpovědi „inženýru Babišovi“ Dobrovský napsal: „Neumím si představit, že bych měl toto pro mě vzácné ocenění převzít z ruky člověka, jehož si nevážím, tedy z vaší ruky. Z ruky člověka nemužného, který odmítá respektovat soudní rozsudek, jímž je potvrzeno jeho udavačství z doby, kdy byli moji přátelé vězněni režimem, jemuž jste sloužil. Z ruky muže, který nemá úctu k postavení, jež zaujímá, a odmítá se vzdát své politické funkce až do doby, kdy soud rozhodne o jeho vině či nevině v případu podezření z finančního podvodu. Pociťuji, pane inženýre Babiši, vaše útoky na právní podstatu českého státu jako vážnou bezpečnostní hrozbu. Bylo by tedy zcela paradoxní dostávat cenu za posilování bezpečnosti státu od někoho, o němž jsem přesvědčen, že tuto bezpečnost oslabuje.“
Luboš Dobrovský se zachoval jako slušný člověk a postupoval také elegantně a chytře: žádné kličkování a uhýbání a naopak ani žádné sebepropagační divadlo, nýbrž rázné odmítnutí a jasná, stručná argumentace, daná na vědomí masmédiím, neboť udělení státní ceny je veřejná záležitost.
Jak to u nás nechodí
Takový postoj a jeho artikulace jsou dnes důležité v mnoha směrech, především proto, že by měly být zvláště u příslušníka národní elity zcela samozřejmé: nevážím-li si někoho, přinejmenším se s ním nepaktuju, a představuje-li ta osoba podle mne něco nebezpečného, veřejně to řeknu. U nás to tak bohužel obvykle nechodí.
Každý musí dávno znát Babišovu aparátnickou normalizační minulost, každý ví, že se Babiš ke své někdejší spolupráci s StB nestaví zpříma, každý soudný člověk musí vidět, že kauzy Čapí hnízdo a dluhopisy by ve standardních podmínkách dávno vedly k politikově rezignaci, že Babišovo hnutí ANO není běžná politická strana, že jeho obří mediálně-ekonomicko-politický konglomerát postupně likviduje českou demokracii, že hlavním smyslem Babišových tiskovin je služba majiteli a vytváření mlhy nad močálem.
A přesto se za několik let od inženýrova nástupu našlo jen velmi málo osobností veřejného života, jež by z toho dokázaly vyvozovat důsledky, přinejmenším při vhodné příležitosti vystoupit a prohlásit: s tímhle nechci mít nic společného z těch a těch důvodů.
Naopak, svým mlčením nebo přímou spoluprací rozmanité osobnosti Babišovi často pomáhají (viz třeba můj starší příspěvek pro Bubínek Revolveru Babišovi chartisté).
Aparát pro Babišovy záměry
Před pár dny vyvolala mediální rozruch drobná událost: Poslanecká sněmovna navrhla prezidentovi, aby vyznamenal Medailí Za zásluhy někdejšího normalizačního kulturtrégra, šéfredaktora Kmene, podle dostupných zdrojů též milicionáře a také zasloužilého umělce a volebního kandidáta za KSČM Karla Sýse.
Kdekdo se pozastavil nad tím, že pro návrh hlasovala podstatná část klubu Pirátů. Avšak téměř nikoho už nevzrušilo, že Sýse podpořila i většina poslanců Babišova hnutí ANO. Bere se to jako samozřejmost a dělá se jakoby nic.
Celá ta odpudivá strana vznikla uměle, coby aparát k prosazování Babišových záměrů, spojuje se s tím nejhorším, co vedle ní v české politice existuje, tvoří ji a pracují pro ni nesebevědomí a nevzdělaní lidé, (a) lidé bez charakteru a bez zásad.
Je to už roky zřejmé – podpora Sýsovi představuje pouze nepatrnou, byť výmluvnou ukázku, koneckonců je to i malý dárek pro KSČM.
Letos v únoru oceňoval Babišův ministr kultury Ilja Šmíd „rytíře a dámy“ české kultury. I v tomto případě šlo o státní ceny, přišli si je převzít dramatička Helena Albertová, historička a spisovatelka Zora Dvořáková, spisovatel Jáchym Topol, pomocný biskup pražský Václav Malý, Veronika Reynková jako zástupkyně básníka Bohuslava Reynka, jemuž bylo ocenění uděleno in memoriam a další (viz zde).
Od všech jmenovaných by se přitom dala očekávat elementární soudnost a zodpovědnost. Jáchym Topol, mnohokrát vyfotografovaný s panem ministrem za hnutí ANO, při té příležitosti sdělil: „Ta cena je obrovská, je to obrovský závazek. Musím myslet na to, že ti rytíři, které máme v hlavě, z období romantismu, byli ušlechtilí a úžasní“ (viz zde).
Nejde jen o to, že když si čtenář porovná Dobrovského jasná slova s citovaným plácáním, pociťuje trapnost. Důležitější je, že ono srovnání ukazuje praktickou rovinu celé věci: že totiž spustit se s Babišem a jeho politiky znamená dobrovolně vstoupit do situace, v níž se stávám zneužitelným.
Že konkrétně v tomto případě může ocenění z rukou Babišova ministra posloužit a taky slouží jako rouška či protiváha k velmi nepěkným věcem, třeba k nominaci pana Sýse.
Aby to bylo ještě o něco výraznější, uděluje ministr kultury tyto státní ceny umělcům „s výrazným podílem na rozvoji duchovních, etických a kulturních hodnot s ohledem na jejich statečné osobní postoje“ (viz zde), a to při příležitosti projektu Mene Tekel, tedy mezinárodního festivalu, který „ve spolupráci s mnoha odbornými a paměťovými institucemi přináší svědectví o protiprávnosti totalitních režimů“.
Vzít si takovou cenu na takové akci a neříct nic k současným poměrům, které kromě jiného symbolizuje relativizace komunistických ničemností, to už skutečně znamená přiložit ruku k dílu při výstavbě Potěmkinovy vesnice.
Nechovat se stejně blátivě
Česká občanská společnost se neobyčejně ráda (sebe)dojímá nad příběhy lidí, kteří si před listopadem 1989 počínali rovně a konzistentně, jinými slovy nekolaborovali s představiteli nedemokratické moci. Ráda oceňuje zásadové chování, avšak často tak činí jen tehdy, je-li bezpečně uzavřeno v minulosti.
Jenomže i když se současnost s totalitou nedá srovnávat, princip je pořád stejný: důslednost a zásadovost jsou na místě i teď a nepředstavují žádnou radikalitu a fanatismus, jak se často tvrdí.
Znamenají, že dokážeme rozlišit dobré od špatného, pojmenovat to špatné a něco konkrétního z toho názoru vyvodit ve veřejném životě.
Jsou situace, a ta současná k nim patří, kdy se člověk nemůže pohybovat v prostoru veřejného života a tvářit se nestranně a nevědoucně: platí to pro intelektuály, umělce, novináře, platí to vlastně bezezbytku pro všechny.
Protože teprve když se to špatné pojmenuje a větší množství lidí dojde ke shodě, je možné pracovat k něčemu lepšímu.
Příklad, který dal zatím jako jeden z nemnohých Luboš Dobrovský, by neměl zapadnout – a věřím, že se tak nestane. Konal ve veřejném zájmu, ale nakonec udělal i něco „pro sebe v dějinách“: jednou bude možné říct, že se v těchto letech nechovali všichni stejně blátivě, že třeba právě Dobrovský byl jiný.
Podpořte nezávislou žurnalistiku.
Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci „Babiš. Vůdce pro 21. století“.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
28 komentářů
Babiše nic neodradí.Nějaká kritika? Tomu se ten buran akorát zasměje.Poslanci ho ohrozit nemohou.Na parlamentní půdě si vyslitná ty svoje moudra a odchází.Nějaká diskuse ho nezajímá.Čím větší má moc,tím se chová sprostěji.Jediná síla která ho může smést jsou voliči.Byla by to krásná podívaná kdyby někam přijel slibovat jak on to umí a nebyl by přes hlasitý pískot vůbec slyšet.Mělo se všude ozývat Babiše už bylo dost.To je síla která by ukončila jeho řádění v naší zemi.Ono k tomu stejně dojde,ale kukaččí vejce budou rozseta všude.
Je naprosto nepřijatelné,aby se dál v naší zemi děly zlodějny slovenského estébáka.Politika ho nezajímá,pouze si chce ochránit svuj nakradený majetek a zneužívá k tomu marketingovými triky lidi bez jakéhokoliv ukotvení.Lidé typu Prchal a spol musí být postaveni před soud za kolaboraci.Stále jestě chci věrit tomu,že se lidé typu Bradáčová a spol vzpamatují a začnou konat!!Jinak to nakonec bude muset udělat ulice.
Pěkný den,
to všechno co se napsalo je pěkné jak za Karla Havlíčka , ten psal také přesné články a nebyl sám. Pokračování Karel Čapek a další prosím podívejte se kolem sebe jak čeština upadá , kde se mluví česky a kde se češtině nerozumí . Máme Blaník a v něm spící rytíře , ti nám nezachrání ani pavlačové drbny, fakta a argumenty to má svou sílu. Jsme skvělí i když malí, jsme houževnatí i když zpohodlnělí. Přeji všem pevné zdrví a víru.
M
Pan Dobrovský je pro mne hrdina, nebojí se Babišovo mediální mafie.
A jsem na 100% přesvědčený že, pokud to tedy v naší zemi dopadne, tak jak by mělo, tedy že nám nebudou vládnout populisté a oligarchové, tak po příštích prezidentských volbách bude vyznamenán. Článek dobře popisuje laxnost a nezájem významných lidí, jde opravdu do tuhého, a nic se stále masivně neděje.
Babiš je brutálně podceňován, a přitom už je nejspíš pozdě. Tohle co se děje vidí už v plné čistotě proklínaný a za všechno špatné zodpovědný Kalousek.
Nikdy jsem ho nevolil, ale nyní se stydím za svoji poslední volbu Piráti, to byl tedy úlet, už nikdy!
Tak že, TOP09, nebo Starostové, bude nejspíše moje volba. Hrozně sám se sebou bojuji ODS jsem vždy volil, ale strašně mi vadí, že tak lobují za kuřáky, svoboda je svoboda, ale měla by a bohužel musí končit tam, kde omezuje svobody jiných, a to bývá hrozně těžké rozpoznat, ale zrovna u kouření kde se jedná o zdraví o tom nepochybuji. Petr Fiala je jinak přesně ten typ, kterého si dokážu vážit.
Hezký článek díky.
Mohl by jste přesněji definovat tu Babišovu mediální mafii?
Ja jen abych věděl, čeho se bát.
Pane nemohl, hledejte sám.
Ovečky se bát nemusí, buďte naprosto klidný.
Spokojte se s tím, že pro vás jsem úplný magor.
Slunce v duši.
Vy to nevíte? Jsou to všechny mediální firmy skupiny AGROFERT, ve správě svěřenského fondu, zřízeného za účelem obezličky skutečným majitelem Andrejem Babišem-Burešem; aby mu nebyl předhazován stále ten střet zájmů, což ho nebavilo.
A z Bakalomédíí strach nemáte?
Proč? On nám snad Bakala dělá premiéra?
Ne. Bakala se nikam necpe …
Bakala je protlačuje na správná místa své lidi.
Jažibabiš je hlupák, že to neudělal taky tak.
Internet
weby MAFRA, např. iDnes
Tisk
týdeník 5+2, deník Mladá fronta Dnes, deník Metro, deník Lidové noviny, týdeník Téma
Rozhlas
Rádio Impuls
Televize
stanice Óčko
čtenosti a sledovanosti si již jistě dohledáte sám
Vy to nevidite? Nebo nechcete videt? MF Dnes, Lidove noviny, Radio Impuls, TV Ocko, 5+2 a cely ten jeho PR cirkus.
Aspoň to máme pestřejší, né?
Byt tu jen ČT, ČR a Bakalosdělovadla, tak by to bylo trošku fádní.
A nevšiml jsem si, že by že by Ježibabiše jeho sdělovadla nějak výrazně fedrovala.
Ona ta Ježibabiš mediální mafie uspořádala na Dobrovského nějaký mediální hon, že by se jí měl bát?
Nevšiml jsem si. Ani se o něj neotřela. Nepostřehl jsem.
Nebo jsem přehlédl?
V tomto kontextu, je mi až skoro líto Stropnického a opravdu by mě zajímalo, jak vychází se svým synem.
Pokud chce, tento herec, něco zachránit ze své pověsti.
Měl by se veřejně omluvit, za svůj omyl. Možná bych se potom mohl podívat na filmy a seriály ve kterých hrál a nebude mi nevolno.
Proč líto? Věděl, do čeho leze. Mně ho teda líto není ani Trošku…
Kde sakra jsou intelektualní elity,kdo konečně zane říkat pravdu,že Česká republika se stala obětí slovenskobalkánské ekonomické mafie,která má napujčované peníze všude a vrací to z našich peněz!!Vzpamatujme se konečně
Jak je možné,že jezdí za republiku vyjednávat do Bruselu agroslovák.ČR je mu uplně volná ,za dotace pro svoje podniky klidně nechá naši zem napospas afričanum,sám se pak klidně přestěhuje kamkoliv.
No to tedy žádná strašná změna nebude, ti předchozí nás prodávali nastojato a ani za to (možná) nic nechtěli.
Výborný článek o tom, že i dnes v době Babišovy normalizace společnosti se najdou stateční lidé (veřejně známí), kteří se nebojí dát najevo svůj postoj k současnému dění v naší vlasti. Zatímco jiní občané testují svoje žaludky, co ony jsou ještě schopny strávit (nejen koblihy), ochotně si nalhávají vlastní účelnost svých postojů dnes, zrovna jako jiní v době Husákovy normalizace, ale zapomínají, že morálka je více, jak dobré bydlo, které si budují v souznění s babišismem. Omluvou není to, že život je krátký, nebo, že, babišismus je jako virová epidemie se vším, co si o ní dokážeme představit.
Pana Luboše Dobrovského si vážím nejen proto, že se statečně postavil Babišovi, který si chce dělat body udílením metálů těm, jejichž spolubojovníky – disidenty za peníze udával, ale hlavně proto, že znovu poukázal na tupost 17,912 procent , tedy necelé pětině z těch, co měli právo volit.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (…) Těmto lidem – je to tedy polovina národa – uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa,“ řekl tehdy poslancům.
Zdroj:
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/mezi-poslanci-je-mene-dementu-nez-mezi-obcany-brojil-zeman-p/r~36e40d34e78911e5a8d7002590604f2e/
Za těch 24 let je to možná ještě horší, hlavně to potrefilo i poslance, volené to zástupce „vládnoucího lidu“.
To mluvil o voličích TOP.
Tak to by zase tak špatné nebylo, to by Topka s přehledem vyhrála volby :-).
Zas tak blbý ti dementi, debilové a alkoholici nejsou.
No tak já si Luboše Dobrovského nevážím, protože on byl v padesátých létech aktivní komunista a tehdy rozhodně svými články a stanovisky ovlivnil spoustu lidí, kteří ho za to chválili (bylo podobných i více např. Jiří Ruml také chválil proces s Miladou Horákovou, Pavel Kohout obdobně). Rozdíl po roce 1989 byl v tom, že Pavel Kohout vstup do politiky odmítl, kdežto Luboš Dobrovský se ho aktivně účastnil a účastní i nyní – byť nepřímo, ale je vždy poté vyzdvihován jako správný kádr. Já si na padesátá léta vzpomenu na cca l0 let ve vězení Gustáva Husáka, které tehdy obecně mladý výše uvedený establishment dozajista také chválil a pak si také vzpomenu na věznění býv. disidentů v 70-80 letech, které velice dobře popisuje Václav Havel ve svých „Dopisech Olze“, kdy po své manželce chce, aby mu přinesla do vězení humry, že si chtějí udělat piknik … To dozajista o něčem vypovídá, ale nechci dále moralizovat, neboť jak kdysi řekl Jan Ruml, že oni (disidenti) si tuto svoji pozici vybrali dobrovolně (a dostávali za to i finanční podporu).