Ministerstvo spravedlnosti do konce volebního období nepředloží nový trestní řád, což byla jedna z jeho priorit v programovém prohlášení. Práce na rekodifikaci ale běží dál.  Tento stav má podle šéfa katedry trestního práva pražské právnické fakulty Jiřího Jelínka své výhody i nevýhody. „Snad se nakonec někdy k novému trestnímu řádu dopracujeme,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

• Jste členem tzv. velké komise pro nový trestní řád, která se schází dál, ačkoli je již nyní zřejmé, že koalice svůj slib nesplní a normu do voleb nepředloží. V jaké stadiu je příprava nového trestního řádu?

Podle mého názoru jde v současné době o „mrtvý“ projekt. Je tomu tak proto, že v nynějším volebním období je vyloučeno, aby projekt nového trestního řádu, který ostatně ani není hotový, doputoval do poslanecké sněmovny. Tento stav má samozřejmě své výhody a své nevýhody. Výhodou, abych začal tím pozitivním, je že můžeme stále diskutovat, předkládat varianty, zvažovat řešení. A nevýhodou samotná skutečnost, že chybí nový trestní řád. Jde o nevýhodu také proto, že s novým trestním řádem souvisí řada dalších významných předpisů, například zákon o státním zastupitelství, protože obě normy by logicky měly být souladné. Snad se nakonec někdy k novému trestnímu řádu dopracujeme.

• Smysl dalšího jednání komise pro rekodifikaci trestního řádu vidíte v čem?

Jednak v tom, že téměř všichni přítomní došli ke stejnému závěru, který jsem vám sdělil, a jednak v tom, že ministerstvo spravedlnosti dalo navenek najevo, že práce na rekodifikaci stále pokračují.

Psali jsme: Vládní koalice selhala, nový trestní řád do voleb nebude. Česko se zase o kus vzdálilo modernímu světu

• Vy jste už loni připravili základní principy nového trestního řádu, které měly být převedeny do řeči paragrafů. To se ale nestalo, došlo k výměně vedení – o čem komise jedná dál?

Předně musím říci, že jsem se mohl účastnit jednání jen do oběda, takže míra mého překvapení je úměrná délce mé přítomnosti na tomto jednání. Trochu mne překvapilo, že rámec věcné diskuse, zdůrazňuji věcné diskuse, protože tam pochopitelně padala řada námětů a vyjádření, které do rámce věcné diskuse prostě zařadit nelze, nepřekročila diskuse o základních zásadách trestního řízení. Je to ovšem pochopitelné, protože základní zásady trestního řízení jsou, jak učíme studenty na fakultě, vůdčí právní ideje, které určují charakter toho kterého procesu. Mají určovat koncepci procesu. Na jedné straně je snaha je vůbec v novém trestním řádu neuvádět, anebo uvádět jen některé v úvodu a zbytek rozprostřít po celém trestním řádu jen tam, kde se uplatňují.

• Měly by být základní zásady trestního řízení v novém trestním řádu zachovány?

Podle mého názoru ano. Měly by zabránit, aby se do kodexu dostaly instituty, které tvoří masivní výjimku ze základních zásad, jako se to stalo v trestním řádu z roku 1961, tedy v současném platném a účinném trestním řádu. Například byl přijat institut dohody o vině a trestu, který koliduje téměř se všemi základními zásadami trestního řízení, aniž ovšem došlo ke změnám oněch základních zásad. Takových příkladů je samozřejmě dlouhá řada.

• Velkou změnou mělo být posílení role státních zástupců, kteří měli před soudem nést důkazní břemeno. Lidově řečeno měli být daleko více odpovědní za to, zda jejich důkazy u soudu uspějí. To zůstane zachováno?

V různých komisích pro nový trestní řád se relativně intenzivně prosazuje názor, že má být zakotvena nová zásada, a to zásada důkazního břemene státního zástupce. Pak ovšem je nutné vypustit zásadu materiální pravdy a tak dále a tak dokola.

• Nový trestní řád měl být jednou z priorit této vlády, a jak to vypadá, nebude vytvořen. Kdo za to může?

Předkladatelem takového kodexu musí být ministerstvo spravedlnosti, takže musíte se ptát tam. Nový trestní řád si přeci nebude někdo tvořit jako koníček sám doma, jako si lidé vytvářejí po večerech nebo o víkendech modely letadel nebo lodí. Kdybych chtěl odpovědět jako cynik, řekl bych, že ministerstvo spravedlnosti sní svůj sen o novém trestním řádu již 25 let, takže proč by jej nesnilo dál. Ale nejde jen o nový trestní řád. Podívejte se na legislativní plán na rok 2015, tedy minulý rok, a srovnejte si, co skutečně z legislativního plánu bylo přijato.

• Můžete laikovi uvést jednoduché základní důvody, proč potřebujeme nový trestní řád?

Odpovím trochu vančurovsky. V současné době podle mého názoru není před oborem trestního práva důležitější a závažnější téma, než rekodifikace trestního práva procesního, tedy vytvoření zcela nového trestního řádu. Ovšem stejně jako člověk stojí na dvou nohách a obě potřebuje k chůzi, tak i obor trestního práva se opírá obrazně o dvě nohy. Jednou je trestní právo hmotné, druhou trestní právo procesní. Proto, aby člověk mohl chodit a nekulhal na jednu nebo druhou nohu, nebo dokonce na obě zároveň, musíme o obě nohy pečovat. Musí tedy být vazba mezi trestním právem hmotným a procesním, nelze jen jednu nohu a druhou nechat kulhat.

• To by znamenalo znovu otevřít trestní zákoník…

Já jsem na jednání komise pro trestní řád vystoupil s názorem, že důsledná rekodifikace procesu znamená vrátit se zpět k rekodifikaci trestního práva hmotného a zamyslet se, zda by nebylo možné vytvořit vazbu mezi hmotněprávní kategorizací deliktů a procesní diferenciací. Tedy aby určitým kategoriím trestných činů odpovídaly určité formy řízení.

• Uvedete příklad?

Existuje rozhodnutí v trestních věcech, které se jmenuje trestní příkaz. Trestní příkaz se má vydávat v jednoduchých trestních věcech při objasněném skutkovém stavu a bez projednání věci před soudem, od stolu, na základě shromážděného spisového materiálu. Trestní příkaz vydává samosoudce. Ten ovšem podle platné právní úpravy může rozhodovat o trestných činech, za které lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující pět let. Ale to je poměrně velká množina trestných činů, z nichž některé rozhodně nejsou méně závažné. Kdybychom ale v trestním právu hmotném vytvořili takovou kategorii trestných činů se sazbou trestu odnětí svobody nepřevyšující dva roky nebo tři roky, potom v trestním procesu můžeme říci, jde o méně závažné trestné činy, nemusí zde být splněny takové formální požadavky na dokazování, můžeme vycházet z informací získaných v úředních záznamech policie nebo v protokolech o úkonech, a věc můžeme rozhodnout trestním příkazem bez projednaní v hlavním líčení. A stejně tak to máte při zvažování různých forem předsoudního stadia trestního řízení.

• Je ke znovuotevření trestního zákoníku vůle?

Odpovědná rekodifikace trestního práva procesního znamená vrátit se zpět k rekodifikaci trestního práva a položit si otázku, zda bychom neměli současně uvažovat i o změně trestního zákoníku. To se ovšem již nechce.