Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Základní škola Za Chlumem, Bílina. Foto: Iveta Lhotská/ MAFRA/ Profimedia
,

A kam chodí do školy vaše dítě? Data o českém školství ukazují na dlouho neřešené problémy

Problémoví žáci ze základní školy Za Chlumem v Bílině už byli tak nezvladatelní, že vedení školy muselo na pomoc s pořádkem objednat služby soukromé ochranky. To, co zní jako poněkud unikátní epizoda, je ve skutečnosti důsledek problémů, jež zažívají školy v mnoha českých okresech. Na unikátních datech a jasné vizuální podobě je popisuje České školní inspekce. Z dat vyplývají i další dlouhodobé potíže tuzemského školství.

Projekt Vzdělávání v datech, který v polovině května představila Česká školní inspekce, nabízí z velké části dosud nepublikovaná a nezveřejněná data. „Pohled na vzdělávání optikou situace v jednotlivých regionech a sledování faktorů, které v daných územích silně působí, je pro další úvahy nad zkvalitňováním vzdělávání či řešení vzdělávacích překážek zcela zásadní,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. „Jedním z našich záměrů při tvorbě této studie bylo vizualizovat možné problémy a podněcovat přemýšlení o nich,“ dodává.

Fakt, že výsledky žáků souvisí „s nerovnoměrným hospodářským a sociálním rozvojem regionů“, je dlouhodobě známý. Nejnegativnější efekty mají problémy spojené s chudobou a bydlením, jako jsou například časté stěhování a exekuce. I to vizualizace sesbíraných dat jasně potvrzuje. 

Důležitým – a dosud málo zmiňovaným a řešeným – faktorem je například i nedostatek kvalifikovaných a aprobovaných učitelů v některých okresech. Místy není výjimkou, že bez dostatečné pedagogické kvalifikace (jen se středoškolským vzděláním) stojí za katedrou až třetina vyučujících.

Zde si lze data prohlédnout v interaktivním grafu

Potřeba zajistit dostatek kvalifikovaných a aprobovaných učitelů se proto zdá být klíčová, protože jedině tak lze částečně zmírnit negativní působení sociálního, kulturního a ekonomického znevýhodnění žáků,“ shrnuje studie. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal ji označuje za unikátní dokument, který „svým pojetím a zaměřením nemá v českém prostředí příliš obdoby“.

Rozhoduje rodina a štěstí

Problém s kvalifikací učitelů se týká i bohatých regionů Plzeňského a Středočeského kraje a také Prahy. Naopak vysokou míru kvalifikovanosti učitelů vykazuje například Moravskoslezský kraj – a jak se ukazuje, dokáže to vyvážit jiné problémy strukturálně znevýhodněného regionu: výsledky žáků jsou zde lepší, než by se dalo očekávat jen na základě sociodemografických ukazatelů.

„Zjednodušeně řečeno rozhoduje štěstí – v tom, do jaké rodiny a jakým rodičům se v Česku narodíte. Vliv rodičovského zázemí je u nás jeden z největších v Evropě. Rodiče do velké míry předurčují vzdělání už od začátku – zda půjdete či nepůjdete do mateřské školy, zda bude dobrá, nebo vás bude někdo hlídat jak auto na parkovišti… Pak je tu výběr základní školy, možnost jít na víceleté gymnázium a tak to jde až na vysokou školu, kde rozhoduje, jestli mají rodiče dost peněz na to, aby vás mohli podporovat při studiu,“ shrnul už dříve v rozhovoru pro HlídacíPes.org ekonom CERGE- EI, ředitel think-tanku IDEA a také poradce pro oblast školství premiéra Petra Fialy Daniel Münich.

„V krajích jako je Karlovarský a Ústecký je v oblasti vzdělávání opravdu vyhrocená situace, ale naši společnost to doposud moc nezajímalo. Bere se to jako osud: holt se narodíš do rodiny, která ti nepomůže, a to už je tvůj problém. V řadě oblastí jsme velmi rovnostářská společnost, ale ve školství jsme opačný extrém,“ dodává Münich.

V důsledku jde o téma, které ovlivňuje klima ve společnosti, budoucí prosperitu země i politické směřování. HlídacíPes.org rozsáhlou studii pročetl a nabízí výběr některých zajímavých dat a závěrů (celá publikace v PDF je ke stažení ZDE).

Zahraniční studie dokazují, jak zásadní je podchytit vzdělávání dítěte již v předškolním věku. Je to v zájmu celé společnosti, protože opak „nemá negativní dopad pouze na dítě samotné, ale také na celou společnost, jelikož ekonomický výkon takového dítěte v jeho dospělosti je nižší“. Zahraniční data dokazují i to, že investice do vzdělávání nesou největší plody právě v předškolním vzdělávání, kdy je jejich ekonomická návratnost nejvyšší. S věkem dítěte pak návratnost investice do jeho vzdělávání klesá.

Začíná to ve školce

K porušování povinnosti přihlásit dítě k předškolnímu vzdělávání dochází podle českých dat nejčastěji v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji. Nerovnosti se potom dále prohlubují v základním vzdělávání. Jiné téma je kapacita školek a vůbec možnost dítě k předškolnímu vzdělávání přihlásit:

Podíl dětí v MŠ ve věku 3–5 let a úspěšnost žádostí o přijetí do mateřské školy – okresy ČR (v %)

ZDROJ: se svolením České školní inspekce

Analýza ukazuje na skupinu okresů, kde obyvatelé nadprůměrně čelí destabilizující chudobě, mají vysoký podíl exekucí, vysokou nezaměstnanost, rozvodovost a vysoký index sociálního vyloučení.

Zároveň se jedná o totožné okresy, ve kterých se kumulují problémy v rámci vzdělávacího systému: podíl neprospívajících žáků, podíl žáků se sníženou známkou z chování a počet neomluvených hodin na žáka v okrese souvisí s podílem exekucí a podílem obyvatel pobírajících dávky v hmotné nouzi. Jedná se typicky o okresy s vysokým počtem vyloučených lokalit.

Níže jsou uvedena data o podílech žáků ve speciálních třídách – mohou nepřímo poukazovat i na problematiku nerovností daných předškolní výchovou, která se později zesiluje v rámci základního vzdělávání.

Podíl žáků vzdělávajících se ve speciálních třídách

ZDROJ: se svolením České školní inspekce

Následující mapa ukazuje podíl žáků se sníženou známkou z chování. Již tradičně jsou nejpostiženějšími oblastmi kraje Karlovarský a Ústecký. Na druhou stranu nejnižší podíl je ve všech okresech Zlínského kraje.

ZDROJ: se svolením České školní inspekce

Jak podíl neprospívajících žáků, tak podíl žáků se sníženou známkou z chování a počet neomluvených hodin se dají shrnout do takzvaného indexu rizikového chování.

Index rizikového chování

ZDROJ: se svolením České školní inspekce

Mapy české chudoby

Výše uvedené mapy se v mnohém překrývají s počtem lidí v exekuci a s podílem vyplácených příspěvků na živobytí v daném místě. To odráží i kvalitu bydlení v těchto regionech, v nichž je i vyšší rozvodovost a vyšší podíl matek samoživitelek. Nižší kvalita bydlení má za důsledek i horší výsledky žáků v těchto regionech.

Podíl vyplácených příspěvků na živobytí

ZDROJ: se svolením České školní inspekce

Nerovnosti ve vzdělávání v již tak socioekonomicky znevýhodněných okresech Ústeckého a Karlovarského kraje prohlubuje problém nedostatku kvalifikovaných učitelů.

Naopak Moravskoslezský kraj, který se rovněž potýká s řadou strukturálních problémů, má vysoký podíl aprobovaně vyučovaných hodin. Vysoká míra personálního zabezpečení je pozorována v případě Zlínského kraje a Kraje Vysočina. Přestože ani tyto kraje nepatří mezi ty s nejvyšším ekonomickým rozvojem, dosahují jejich žáci nadprůměrných výsledků a nepozorujeme zde ani vyšší výskyt rizikového chování žáků.

Nejvíce nekvalifikovaných učitelů je v kraji Karlovarském, Ústeckém a Středočeském. „Je prokázáno, že učí­‑li třídu kvalifikovaný pedagog, žáci dosahují lepších výsledků,“ podotýká studie.

Učitelé bez kvalifikace

ZDROJ: se svolením České školní inspekce

Nedostatek kvalifikovaných učitelů má podle ČŠI dvě příčiny, přičemž obě vycházejí ze socioekonomických faktorů. V případě Karlovarského a Ústeckého kraje se jedná o sociálně znevýhodněné regiony, kde není vysoká motivace pro profesi pedagoga a i přes snahu některých zřizovatelů o náborové příspěvky, benefity v podobě obecních bytů atd. se nedaří nalákat nové učitele. Je zde nejnižší vnímání prestiže povolání učitele.

V případě Středočeského kraje a okolí hl. m. Prahy se jedná o problém, kdy kapacity škol nestačí demografickému vývoji. Možným dalším faktorem je konkurence dalších a lépe placených povolání, kdy absolvent pedagogických oborů získá práci mimo svůj obor.

Kdo neumí, stejně musí učit

Vedle kvalifikaci data České školní inspekce sledují i aprobovanost. Tedy: učitel může být sice kvalifikovaný, ale je mu přiřazen předmět, na jehož výuku nebyl připravován a „učitel se v tomto předmětu nemusí důkladně orientovat po věcné stránce“. Kupříkladu v předmětu informatika nemá potřebnou kvalifikaci v průměru 55 % vyučujících, u fyziky 35 % a u rodinné výchovy dokonce 65 %. 

Informace o neaprobované výuce vybraných předmětů na 2. st. ZŠ (v %)

ZDROJ: se svolením České školní inspekce

Dalším ukazatelem, který se ve většině analýz dosud nevyskytoval, je sociální kapitál – měří se jím vazby mezi obyvateli ve společnosti. Jde o míru spolkové činnosti, občanského zapojení a politické participace.

Počítá se s indikátory jako je například podíl dobrovolných hasičů v okrese, podíl členů České unie sportu, počet neziskových organizací na počet obyvatel okresu a volební účast ve sněmovních volbách.

Index sociálního kapitálu

ZDROJ: se svolením České školní inspekce

„Příčiny problémů je samozřejmě nutné řešit ve vazbě na konkrétní situaci, určitě není jen jedna všeobjímající příčina všech problémů. Hezky to je vidět na srovnání nižší míry aprobovanosti výuky v Praze či strukturálně postižených území severozápadních Čech. Můžeme se zamyslet nad tím, jakou roli v obou územích hraje možnost jiných uplatnění na trhu práce a jakou roli ochota učitelů nastoupit na některé školy. No a samozřejmě lze tyto úvahy prodloužit o krok dále. Jaké máme možnosti proti takovým důvodům intervenovat,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

20 komentářů

  1. vlad napsal:

    Přečtěte si knihu Roberta Bakaláře Psychologie Romů a bude Vám jasné, jak to je. Ta kniha je výsledek mnohaletého bádání sociologů a psychologů na území ČR a Slovenska. Z výzkumu jasně vyplývá, že 80- 90% Romů je nevzdělavatelných, protože na to prostě nemají. IQ je podprůměrné navíc, jsou často z jedné rodiny, kde matky mají potomky s jinými členy rodiny, což vede k poklesu schopností a degeneraci. Připočtěte nijakou výchovu a drobné krádeže, které jsou u dětí tolerovány. A to je, oč tu běží.

  2. wenkovan napsal:

    S naším civilizačním okruhem to jde s kopce od té doby, kdy byly zrušeny ve školách tělesné tresty a zavedeno všeobecné rovné hlasovací právo.

    • Pavel napsal:

      Ano, je vidět, že to na tebe mělo devastující účinek.

  3. A. S. Pergill napsal:

    Sousedovic dcerka má problémy se čtením, a tak ji zařadili do dovzdělávání pro dyslektiky (a příslušně ji vykazují). Opravdu mi nedalo moc práce z ní dostat, že má předepsané brýle na blízko (je dalekozraká), ale nechce je nosit a bez nich na ta písmenka nevidí (no dobrá, zdravovědu pro pedagogy jsem učil kolem čtyřiceti let, takže jsem docela lucidní v této problematice). Pak to dorazil příbuzný (šel do důchodu jako zástupce ředitele školy): „No co, na žačku s brejlema škola nic nedostane, zatímco na dyslektika má nárok na příspěvek od státu.“ Uvedl i částku, kterou si ovšem nepamatuji, ale byly to nižší stovky.
    A potom přijde někdo, kdo se nad takto sbíranými daty pokouší o nějaký rozbor.
    MMCH, některé z těch map trochu korelují s mapami předčasné úmrtnosti (věkově standardizované průměrné dožití, ztracená léta apod.), které byly publikovány v raných devadesátkách v časopise Československá hygiena.
    Ne stoprocentně, ale zčásti ty problémové okresy korelují s těmi oblastmi, které byly doosídlovány z vnitrozemí po odsunu Němců.

    • petrph napsal:

      Jak se říká „každá mince má dvě strany Je sice pravda že „.. „ na žačku s brejlema škola nic nedostane, zatímco na dyslektika má nárok na příspěvek od státu.“ – který ovšem nedostane jen tak, už jen administrativa s tím jak bude tu péči pravidelně evidovat (pan učitel si to užije), a rodiče se kvůli těm potvrzením taky pěkně naběhaj…Za pár stovek by to nestálo…

    • petrph napsal:

      Jo a vlastně ještě jedna poznámka, když už hledáte korelaci s jinými mapami, tak si najděte mapu s rozložením romské menšiny u nás, sedí to skoro na chlup.
      Ale!!, aby mne někdo nechtěl žalovat, toto vůbec neprokazuje nějakou jejich méněcennost, nic takového, to prostě ukazuje že se zatím jejich stále proklamovaná integrace do společnosti nepodařila – právě ty popisované rizikové faktory jsou pro jejich přirozený způsob života typické.

      Tady se stát a jeho elity dostávají do střetu logického rozporu – na jedné straně uznávají právo Romů nepracovat, když nechtějí (prosím, máme bohatý socialní stát aby jim platit živobytí) , ovšem potom by taky měl uznat právo romských dětí nechodit do školy, a neučit se, když se jim nechce…Je to to samé…

  4. Pavel napsal:

    Brouk pytlík je proti tobě slabý odvar, lžirgile. Máš taky dlouhý kabát a dostatečnou zásobu bonbonů?

    • A. S. Pergill napsal:

      1. Pytlík je vlastní jméno, takže se píše velkým písmenem
      2. Stačí, když se ve dvou sousedních domech narodí koťata a porovnávají se mezi sebou
      3. Základ problémů byl od její maminky, mě se to jen nezdálo, tak jsem ji prostě vyzpovídal. Několik let jsem jezdil jako doktor na tábory, takže jakousi praxi práce s dětmi mám a státnici z pediatrie mám za 1

      • Pavel napsal:

        Ve tvém případě pouze s malým, lžirgile pytlíku. Takže dlouhý kabát máš a udržuješ si i dostatečnou zásobu bonbonů. Jen bys mezi dospělými lidmi mohl přestat šířit lež, u které jsi již byl několikrát přistižen, ohledně tvého vzdělání. Sám pak vypadáš jako malý jarda.

  5. petrph napsal:

    Tedy děkuji, velice hutný materiál ,který by jistě měl svou hodnotu, kdyby – kdyby tedy byla vůle státu ty problémy řešit, protože – a jak je i uvedeno hned na začátku, „dlouhodobé potíže“ -nikoliv tedy jen toho školství protože do něj se pouze promítají dlouhodobé potíže celého státu – dalo by se říct už za posledních 30 let naší demokracie.

    Takže a v tomto je vlastně ta závěrečná otázka zbytečná „..Jaké máme možnosti proti takovým důvodům intervenovat,“ – pochopitelně už žádné, místa poradců nového ministra už jsou dávno obsazená a jeho zcela nové reformy ve školství rovněž už vyhlášeny. A že o tom mluvíme, další ředitel Cermatu tím novým ministrem vyhozen. Víc už se stejně do dalších voleb nestihne..:(((((

    • A. S. Pergill napsal:

      Cermat by měl být zrušen a rozehnán.

      • Pavel napsal:

        Jiným slovy víš jako obvykle kulové. Tím, že agent bureš a jeho podržtaška plaga zrušili hodnocení státní maturity v Cermatu a vrátili hodocení do škol, které jsou z principu v hodnocení vlastních žáků neobjektivní, zcela zdevastoval primární funkci státní maturity, tedy snahu o maximální objektivitu hodnocení.

        • A. S. Pergill napsal:

          Obávám se, že Cermat vygeneroval jen totální pitomosti. V souvuslosti s maturitami, s přijímačkami atd.

      • petrph napsal:

        Víte, o to přece jde, Cermat stát potřebuje, protože vytváří testy pro statní maturity a další, státem nařízené testy. Bez toho to nejde.
        Tudíž, (až) pokud stát zruší státní maturity a další státem přikázané testy, můžou zrušit Cermat.
        A školy si pak ty maturity i testy (i přijímačky) budou dělat postaru samotné…

        • A. S. Pergill napsal:

          Testy a maturity jsme měli před Cermatem a zcela jistě by byly i po něm. Navíc kvalita práce Cermatu neustále klesá. Opakovaně se stalo, že testové otázky měly více řešení, ale Cermat „uznával“ jen jedno apod.
          Navíc je většina otázek v testech Cermatu koncipovaná jako chytáky s nejednoznačným zadáním.

          • petrph napsal:

            Právě že takové centrálně řízené testy na maturitách jsme před tím neměli. To přišlo právě se státními maturitami, kde Cermat dostal politické zadání, jak to má centrálně zppracovať. A v tom nemůže uhnout, ani kdyby chtěl. Včetně tedy té možnosti akceptovat dvě různá řešení, což lze u písemných testů těžko.

          • A. S. Pergill napsal:

            Za mě se témata k maturitním písemkám četla rozhlasem pro celou republiku.
            Vytvořit test, kde může být více správných odpovědí než jedna, případně platí „ŽONSP“ (žádná z ostatních uvedených odpovědí není správná) opravdu není problém. Problém s tím mohou mít pouze mentálně nekompetentní osoby.
            Jinak obecně nejsem moc příznivcem testů, protože jsou daleko odtrženější od reality než jiné typy zkoušení. Výsledkem je, že se žáci a studenti učí „jak správně napsat test“ a ne „jak tomu rozumět“, protože porozumění (a zejména do větší hloubky) je správnému vyplnění testu spíš na překážku.
            Vím, že v jednom cermaťáckém testu byla jmenována zvířata delfín, kapr, orel a štika a bylo na testovaném určit, co tam nepatří. Chtěli toho orla. Problém je, že kdo zná trochu slušněji přírodopis, tak musel najít kritérium, vylučující kterékoli jmenované zvíře (delfín z nich jediný rodí živá mláďata, štika jediná z nich má zuby na jazyku, kapr jediný z nich není dravec, a našlo by se toho i víc). Takto koncipované testy vyvolávají podezření, že jejich cílem je vyřadit děti nadprůměrně chytré a vzdělané.

    • Pavel napsal:

      Stačilo co napáchaly podržtašky plaga a valachová. Dalších změn netřeba. Naopak je je třeba vrátit před tím, než se tito diletanti dorvali ke korytu na mšmt.

      • A. S. Pergill napsal:

        S návratem před éru Plagy a Valachové souhlasím. Ti snad neudělali nic pozitivního. „Pamlsková vyhláška“ je důkazem totální mentální a vzdělanostní nekompetence příslušných úředníků (vč. soudružky ministryně). Takové výživové restrikce by byly vhodné maximálně tak pro domy seniorů (a to ještě pro ležící klienty). Děcka při správném režimu mají všechno to zakázané jednak vyběhat, jednak zabudovat do organismu v růstu. Ostatně, jsem toho názoru, že šlo jen o likvidaci podnikatelů, provozujících školní bufety a poskytujících žactvu negativní příklad, že se totiž může člověk živit prací, a ne pobíráním sociálních dávek, jak je to ideálem sociální demokracie.
        Na druhé straně by však IMHO měla projít velmi drsnou reformou výuka matematiky, zejména na středních školách, ale do jisté míry i na základních. A to proto, že je koncipována výlučně pro extrémně nadané, aspirující studovat dál VŠ matematiku, a ostatní žáci a studenti (hodně přes 90 procent) jsou pro ni „odpad“.

  6. A. S. Pergill napsal:

    Paní Buzková tím, že dala své dítě do francouzské školy, nespadající pod české ministerstvo, jasně ukázala, zač naše školství a jeho vedení stojí. A to měla tuhle informaci jako ministryně školství z první ruky 🙂

Přidávání komentářů není povoleno