Miliony sdílení, pozitivních reakcí i komentářů sklízí na sociálních sítích videa zachráněných zvířat v nesnázích. Mnoho z nich je však falešných, varuje mezinárodní organizace na ochranu zvířat World Animal Protection. Místo šťastného příběhu divák často ve skutečnosti sleduje scénu, které předcházelo týrání zvířat.

Scénář bývá vždy podobný. Roztomilá mláďata koček a psů jsou v nesnázích, někde uvízla, jsou raněná, nebo bojují s nějakým na první pohled silnějším predátorem. Vždy je přítomen i zachránce. Než se však pustí do akce, jeho kolega stihne nastavit kameru na svém mobilním telefonu tak, aby celou záchranu zachytil. Uběhne několik desítek vteřin a přichází šťastný konec – zvíře je v „bezpečí“.

Takových videí jsou na sociálních sítích tisíce. Mají miliony zhlédnutí, reakcí i sdílení. V pozadí údajně pozitivních příběhů o lidské dobročinnosti ale často dochází k týrání a omezování zvířat. Jak upozorňuje mezinárodní organizace na ochranu zvířat World Animal Protection, tato videa jsou v řadě případů zinscenovaná.

„Falešné ‚záchrany zvířat‘ jsou novým druhém kruté zábavy na internetu. Na záběrech jsou zvířata umístěna do předem připravených situací, které mají připomínat jejich nelehký život ve ‚volné přírodě‘, včetně soubojů ‚predátorů a jejich kořisti‘ s tím, že je tam vždy nějaký ‚náhodný kolemjdoucí‘, který zvíře včas ‚zachrání‘,“ popisuje organizace ve zprávě z letošního června.

Milionový byznys

Videa explicitně zobrazující utrpení zvířat nejsou v internetovém prostředí nic nového. Kromě dokumentárních záběrů z divoké přírody se virálně šířila i taková, na kterých někdo zvířatům cíleně ubližuje, mučí je, pojídá je zaživa nebo nutí ke krvavým střetům s jinými živočichy.

Jde o videa, která se své negativní vyznění ani nesnaží maskovat. I proto mají sice velký dosah, ale provází je také rozsáhlá kritika v podobě negativních reakcí, komentářů a snah o zablokování sociálními platformami.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Falešné „záchrany zvířat“ jsou však jiný příběh. Na první pohled a bez konkrétních znalostí mnohdy nelze určit, že to, co se před divákovýma očima odehrává, není náhodně zachycená skutečnost. Videa tak lidé dále šíří s pozitivně laděnými emotikony a komentáři, které vyzdvihují údajné „zachránce“. Mohou být též ochotni autorům přispět finanční částkou na jejich údajně dobročinné aktivity.

Málokdo si všimne, že před kamerou se například opakují stále stejní aktéři, že se na více videích objevují ta samá zvířata nebo že jsou využity obdobné lokace. Zvířata se také na záběrech objevují v situacích, do nichž by se ve volné přírodě pravděpodobně vůbec nedostala, natož aby měli autoři videí takové „štěstí“, že by při tom byli tak často přítomni.

Falešní zachránci tak za potlesku nic netušící veřejnosti mohou pokračovat v ubližování bezbranným živočichům, kteří jsou drženi v nevyhovujících podmínkách, vystavováni stresu a život ohrožujícím situacím.

Tento trend podporují i sociální sítě. Jde totiž o obsah, který jejich uživatelé zajímá, vzbuzuje v nich emoce a dává jim důvod na těchto platformách trávit více času. Algoritmy jim proto podobná videa nabízejí pořád dokola a ve zdánlivě nevyčerpatelném množství. Dokládá to i zkušenost autora článku při přípravě tohoto textu: poté, co se o téma začal zajímat, jeho profily na sociálních sítích YouTube a Facebook se podobným obsahem zaplnily.

Samy sociální sítě na těchto videích vydělávají miliony dolarů. Jak upozorňuje britský server The Independent, za pouhé tři měsíce minulého roku vydělal YouTube až 12 milionů dolarů jen na sdílení obsahu vyobrazujícího týrání zvířat. Samotní tvůrci pak vydělali téměř 15 milionů dolarů, a to díky masivnímu sledování a sdílení jejich videí.

Redakce HlídacíPes.org k tématu zveřejnila také video na svém profilu sociální síti TikTok:

@hlidacipes.orgPozor na falešná videa zvířecích záchran. Často jde o týrání zvířat. Příště si ukážeme, jak je odhalit. Sleduj nás. ##factfeed##stars4media♬ původní zvuk – HlidaciPes.org

Když se dravec bojí

Sociální síť YouTube přitom videa falešných zvířecích záchran přímo zakazuje. „Nepřidávejte obsah, v němž se objevuje záchrana zvířete, která byla zinscenována a vystavuje zvíře škodlivým situacím,“ stojí v pravidlech sítě. Sociální síť Facebook je k tématu benevolentnější, vyobrazování zvířecího násilí a utrpení ošetřuje jen přidáním varovného banneru k videu, že jde o citlivý obsah, a jeho zpřístupněním pouze pro dospělé.

I přes jasné nařízení administrátorů serveru YouTube se i tam falešná videa stále objevují. Nadace Lady Freethinker, která se zabývá ochranou zvířat a v minulém roce videa s falešných záchran analyzovala, proto vypsala petici, ve které provozovatele platformy vyzývá k razantnějším krokům proti těmto videím a jejich autorům. Podepsalo ji dosud přes 140 tisíc lidí.

Podobná videa mohou jako závadná nahlašovat i sami uživatelé sociálních sítí. K tomu ale musí spolehlivě vědět, které video je a které není falešné. Nezisková organizace World Animal Protection vytvořila návod, jak to zjistit:

• Hledejte zjevné známky fyzického zranění, jako jsou řezné rány, poranění a ustřižená křídla, nebo chování, které by mohlo naznačovat, že je zvíře ve stresu či že má strach – může to být například dýchání nebo krčení se. To je něco, čeho si lze všimnout jak u dravce, tak u kořisti před „útokem“.
• Zkontrolujte, zda se zvířata nenachází v prostředí, kde byste je za normálních okolností obvykle neočekávali.
• Zjistěte, zda zvířata nevykazují nějaké netypické chování, například zda dravci nereagují bázlivě na zásah člověka bez snahy o útěk.
• Při prohlížení více videí zveřejněných stejným kanálem sledujte, zda nejsou opakovaně používána stejná zvířata nebo se děj neodehrává na stejném místě.
• Sledujte, zda „zachránce“ nereaguje nepřiměřeně, jakmile jsou zvířata osvobozena. V případě soubojů predátora a kořisti může jít třeba o záběr, kdy obě zvířata odnáší najednou společně pryč.

Podrobnější návod, na co si dát při sledování těchto videí pozor, obsahuje i následující video HlídacíPes.org:

@hlidacipes.orgPět otázek, které si položte před tím, než budete sdílet video z údajné záchrany zvířete. Brzy o tématu vyjde celý článek na webu HlídacíPes.org. ##FactFeed♬ původní zvuk – HlidaciPes.org