600 tisíc věřitelů po kryptoměnovém krachu. Jsou mezi nimi Češi i jména ze sankčních seznamů
I pouhé listování seznamem věřitelů padlé americké kryptoměnové banky Celsius Network by zabralo pěkných pár hodin. Dokument, který k případu zveřejnil americký insolvenční soud, má 14 500 stran. Obsahuje i několik tisíc česky znějících jmen, potenciálních českých investorů, kteří přišli o vložené peníze.
Projekt americké kryptoměnové banky Celsius Network vypadal promyšleně. Původně také plnil to, co sliboval: za uložené kryptoměny klientům pravidelně připisoval úroky v dolarech. Letos v červnu ale přišel krach – zmrazení účtů a insolvence. Firma má nyní přes 600 tisíc věřitelů. A více než stovka jmen se shoduje s těmi, jež jsou vedena v sankčních seznamech.
„Projeli jsme to umělou inteligencí, programy na identifikaci národnosti, ale ty jsou pořád nespolehlivé. Nakonec jsme použili slovník četnosti českých jmen a příjmení, napsali vlastní program a vyšel nám seznam česky a slovensky znějících jmen,“ popisuje pátrání v seznamech zklamaných investorů Filip Volavka z české forenzní společnosti Surveilligence.
Coby soudní znalec v oboru IT a expert na vyšetřování firemních podvodů téma pojal jako zajímavý studijní případ. „Zabýváme se insolvencemi a děláme i vyšetřování různých podvodů. Osobně mám na starost zajišťování dat a jejich analýzu,“ přibližuje svůj profesní zájem Volavka.
Napadlo jej též porovnat stovky tisíc položek ze seznamu se jmény uvedenými ve veřejně dostupných sankčních seznamech Evropské unie, OSN, USA a Velké Británie. Jde sice jen o srovnání jmen osob, které není možné blíže identifikovat (například adresy jsou s výjimkou amerických občanů začerněny), celkem se ale shoda objevila ve 126 případech.
Právě kryptoměny jsou považovány za poměrně bezpečný a zajímavý způsob, jak například legalizovat výnosy z korupce a špinavé peníze, či třeba jen část majetku skrýt před úřady. „Tipuji, že tuhle analýzu ještě nikdo neudělal. Pokud by se to dalo na americký dohledový úřad SEC, tak by to pro ně mohlo být velmi zajímavé,“ podotýká Volavka.
Známí herci i sportovci…
Pokud jde o české a slovenské věřitele, kteří do Celsius Network investovali, spodní odhad je zhruba osm tisíc lidí, kteří přišli v součtu o stovky milionů korun. Celsius Network přijímal od lidí prakticky všechny kryptoměny – celkem 62 různých druhů, z nichž drtivou většinu širší veřejnost ani nezná. Výše dluhu se proto v čase mění s tím, jak se proměňuje na trhu jejich cena. Dlužná částka se ale v součtu pohybuje kolem 5,5 miliardy dolarů.
První „česky znějící“ jméno má v projektu – možná nevratně – zaparkováno asi 6,5 milionů korun. „Je tam celkem přes 600 tisíc jmen. I jméno vypadající česky může být třeba Slovinec, Němec. Vždyť jen kolik Rakušanů má české jméno, jsou mezinárodní jména, řada Čechů si odstraní háčky čárky ve jménu,“ popisuje zapeklitost pátrání po české stopě velkého krachu Volavka.
Krach Celsius Network
Virtuální kryptobanka Celsius Network skončila v úpadku v červnu 2022.
- dluží celkem 137,4 miliardy Kč (přes 5,5 miliardy dolarů jsou pohledávky) v nezajištěných pohledávkách 603 497 věřitelům.
- Průměrný věřitel přišel v přepočtu o 228 tisíc Kč.
- Hlavní kryptoměny nezajištěných věřitelů jsou Bitcoin (38%), Ethereum (26%) a USDC 15%.
- Data neobsahují informace o národnosti věřitele. Podle křestních jmen lze usuzovat, že se mezi věřiteli vyskytuje nejméně osm tisíc česky znějících jmen a jejich celkové pohledávky jsou odhadovány na vyšší stovky milionů Kč.
Nově vyhlásila bankrot i kryptoměnová burza FTX
- Šlo o jednoho z klíčových hráčů na kyrptoměnovém trhu.
- Firma neměla dostatek peněz na pokrytí svých závazků.
FTX by měla projít restrukturalizací. - Podobně jako u Celsius Network by soud měl zveřejnit seznamy věřitelů.
„Jde výhradně o fyzické osoby, žádné české firmy jsme tam neobjevili. Najít se tam ale dají jména některých českých herců, sportovců a podnikatelů. Ale ta největší jména, co se tu točí kolem krypta, tam nejsou,“ konstatuje Volavka s tím, že žádné konkrétní osoby s ohledem na to, že jde o poškozené, zveřejňovat nechce.
„Něco jiného by bylo, kdybychom tam narazili třeba na jména politiků, u nichž by investované sumy vedly k pochybnostem, zda k takovým penězům mohli legálně přijít. Ale nic takového tam není,“ konstatuje Volavka.
Pokud jde o Celsius Network, zpětně se podle něj obtížně odhaduje, zda měla firma od počátku podvodné úmysly. „Subjektivně mám za to, že většina těch operací byla vedena normálním byznysem a s velkou částí aktiv nakládali tak, že generovali zisk a ten rozdělovali,“ podotýká Volavka. Jako kryptobanky nadále v takřka totožném systému úspěšně fungují jiné projekty jako je Nexo a BlockFi.
Pád do klasického letadla
Když se ale Celius Network dostal do prvních problémů, přístup managementu se změnil a ve finále došlo i na Ponziho schéma – tedy na klasické letadlo, kdy jsou výnosy původním investorům vypláceny z vkladů investorů nových.
„Tohle je ukázka situace, kdy byznys začne trochu klopýtat, šéfové to vycítí a snaží se z toho vyskočit tak, aby na tom sami nebyli škodní. Je to podle mne hlavně dílo špatného managementu, kdy při hledání cesty ven volili pak už i nelegální cestu,“ komentuje to Filip Volavka.
Sám zakladatel a ještě donedávna i generální ředitel kryptobanky Alex Mashinsky vybral z firemních účtů nejméně deset milionů dolarů už v době, kdy ostatním klientům přístup k jejich účtům firma zmrazila. Na rozdíl od stovek tisíc klientů tak rozhodně neodešel s prázdnou.
„Ve všeobecných podmínkách bylo malým písmem pár vět o insolvenci s tím, že v jejím případě klient může přijít o všechna vložená aktiva. Většina lidí skutečně nedostane nic. I když je tu nějaká malá naděje,“ říká Volavka.
Součástí Celsius Network byla například velká farma na těžení kryptoměn a jednou z možností je vyplacení části pohledávek a zbytek například formou podílu ve stále fungující těžařské firmě. Šanci na vyrovnání zvyšuje skutečnost, že více než polovina ze 600 tisíc klientů projekt zřejmě jen testovala a měla v něm drobné částky nepřevyšující v přepočtu tisíc korun.
Pohledávky věřitelů firma vesměs uznává; z toho také vzešel soudem zveřejněný seznam věřitelů a konkrétních dlužných částek. Zahojit se ale chtějí v první řadě ti největší. „Je tam spousta velmi bohatých subjektů, fondů i jednotlivců, kteří by to rádi otočili pro sebe. V desítce hlavních věřitelů jsou tři velké firmy, sedm dalších jsou jednotlivci – všichni tam mají v přepočtu nad 400 milionů korun. Největší věřitel má 1,2 miliardy korun,“ shrnuje Volavka.
Největší problém mají podle něj menší investoři, kteří projektu uvěřili natolik, že vybrali celé své úspory, nakoupili kryptoměny a svěřili je Celsius Network: „Takových tragických případů bylo v USA už popsáno několik. V Česku jsme ale žádný podobný příběh nezaznamenali.“
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
A že jedna z prvním věcí, která pana „analytika“ napadne, je to napráskat. Typické…
tenhle komentář nechápu. co je na tom za práskání? zanalyzovat veřejně přístupný dokument, hledat v něm to, co je zajímavé v místním kontextu a anonymizované výsledky zveřejnit?
„Tipuji, že tuhle analýzu ještě nikdo neudělal. Pokud by se to dalo na americký dohledový úřad SEC, tak by to pro ně mohlo být velmi zajímavé,“ podotýká Volavka.
A jó, tahle věta.
1. Tam je nutný to spojit s větou uvedenou o kus níž „..Něco jiného by bylo, kdybychom tam narazili třeba na jména politiků (nejen politiků) , u nichž by investované sumy vedly k pochybnostem, zda k takovým penězům mohli legálně přijít. „.
Čili, o tuhle kontrolu jde, a tu si tedy i ten americkej úřad udělat může. jestli tam vložili legálně nabytý penize . Ono totiž, jak asi víte, tuhle povinnost nahlásit mají při podezřelých vkladech i naše banky).
Ale to právě ani u téhle kryptoměnové banky Celsius Network není nic utajovanýho, nebo co. Protože se stejně tam musej klienti plně identifikovat, stejně jako u jinejch bank či veřejnejch investičních společností.
Ale ta poznámka experta Volavky „..Právě kryptoměny jsou považovány za poměrně bezpečný a zajímavý způsob, jak například legalizovat výnosy z korupce a špinavé peníze, ..“ se ale obecně týká něčeho trochu jiného. Totiž, privátních převodů kryptoměn mezi dvěmi subjekty a pokud mají svoje kryptopeněženky u sebe na počítači a pod svou kontrolou..Tohle fakt jde dělat anonymně , a o tom je celá ta story o špinavých penězích.
Věc, kterou bych zahrnul pod společný název: „Koloběh peněz v přírodě.“
No, právě a o to přece jde „… Původně také plnil to, co sliboval: za uložené kryptoměny klientům pravidelně připisoval úroky v dolarech. “ –
Jenomže, jen toto nedělá ani klasická banka. I ta si musí na ty vyplácené úroky poctivě „vydělat“ tím že je částečně půjčuje na vyšší úrok jiným klientům. Ale musí to dělat tak bezpečně /a pod dohledem centrálních bank), aby ty půjčky nebyly příliš rizikové, (tedy obvykle, že jsou kryté, jiným, nemovitým majetkem či budoucím příjmem těch žadatelů o půjčky).
Zatímco v případě zmíněné kryptoměnové banky Celsius Network se dá říct, že to žádná klasická banka nebyla, ale investiční společnost, která ty peníze klientů investovala dosti riskantními způsoby.
Ono totiž, i když se uvádí, že poskytovala půjčky, tak se dá předpokládat, že to byly spíš oboustranně spekulace na budoucí kurz těch kryptoměn.
Sice se na tom dá v případě pozitivního vývoje toho kurzu hodně vydělat, ale naopak i hodně prodělat a to až ke krachu té společnosti. Žádný div že na klienty už nic skoro nic nezbylo, ale pan generální ředitel kryptobanky se vypařil s deseti miliony:)..
O co jde v globálu, že i toto by mělo patřit k výuce té současné „finanční gramotnosti“ – nejen si umět zpočítat zopár vzorečků, jestli si člověk může tu kterou transakci dovolit splácet ale taky jaké nese riziko, zda si mohou dovolit, když při riskantních operacích o ty peníze příjdou.
A v druhé taky média, jak ona o takových společnostech na finančním trhu informují. Zda sama předem čtenáře varují, že jde o silně rizikové operace, a nebo tedy neutrálně (aby třeba nebyla žalována pro poškozování dobrého jména) informují že taková firma na trhu je – a že dle jejich informací se na tom dají vydělat „ohromné peníze“…A vůbec, že ty kryptoměny jsou dneska kůůůl, a moderní způsob vydělávání peněz, jen tak bez práce..:)
Však také investice do kryptoměn není investice, ale spekulace.
Do kryptoměn jsem na účet vložila 20000kč a za tři dny jsem tam měla 23000. Výdělek 3000 za tři dny to není špatné né?
Tak investujte dva miliony!
Schválně, co z nich bude za 20 let.
Výdělek rozhodně ne, za to může vysoká volatilita kurzů kryptoměn.
Takže když si ty přepočty budete sledovat v delším horizontu, může Vám ta hodnota přepočtená v korunách řekněme klidně od těch 23 000 k 17 000 i šíře A ten výdělek/ztráta z toho bude až Vám z toho rupnou nervy a prodáte to.
Ono to rozlišování „investice“ a „spekulace“ je povýtce ideologické a tudíž emotivní. Investoři jsou hodní, spekulanti jsou zlí.
Investice je dlouhodobá a s nízkou mírou rizika, kdy její cena nemůže klesnout na nulu (drahé kovy, dobře zvolená nemovitost, vlastní studna……).
Spekulace je většinou krátkodobá, zaměřená na očekávání rychlého růstu, s vysokou mírou rizika, silně volatilní, kdy panické výprodeje nebo krachy srazí hodnotu k nule (kryptoměny, nekvalitní akcie, skvělé příležitosti…).
Ano to jsem měl na mysli – parazity. Aby u každého konkrétního nezůstaly všechny peníze a hlavně ne příliš dlouho. Když už neexistuje spravedlivé dělení, ať ho kompenzují spravedlivé prohry. I ten nejvyčůranější má své slabiny.