Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Zachránila tisíce uprchlíků z Československa před Hitlerem. Přišlo se na to při jejích 104. narozeninách

 - 

2230624230_6feaea32ff_z

Příběh svého života popsala známá britská novinářka Clare Hollingworthová sama v knize Frontová linie. Významnou kapitolu – záchranu lidí prchajících z Československa před Hitlerem – ale pominula.

Na dosud neznámou souvislost s dějinami Československa přišel až její prasynovec, novinář Patrick Garrett.

Proslulá britská válečná zpravodajka Hollingworthová po 15. březnu 1939 pomáhala lidem prchajícím přes zelenou hranici do Polska – jak československým židům, tak vojákům i dalším uprchlíkům ohroženým nástupem nacismu.

„Clare je moje prateta, starší sestra mojí babičky. Clare znám tedy celý svůj život a byla jednou z inspirací pro to, abych se i já dal na dráhu novináře,“ popisuje Garrett.


Jako první z českých médií neznámou kapitolu života slavné britské válečné zpravodajky popsal HlídacíPes.org:
Není jen Winton. Clare Hollingworthová zachránila před nacismem 2000 lidí z Československa


Jeho prateta je stále naživu, od 80. let žije v Hong Kongu a 10. října oslavila své 104. narozeniny.

Jako Nicolas Winton…

Příběh Clare Hollingworthové tak do jisté míry připomíná proslulý zápis do dějin Nicolase Wintona. I jeho vzpomínky a dokumenty ležely dlouhá léta nepovšimnuty na půdě v kufru. I o jeho záchraně židovských dětí z Československa se začalo veřejně mluvit až desítky let po válce.

Clare Hollingworthová také podobně jako Nicolas Winton spolupracovala s Britským výborem pro uprchlíky z Československa.

Vedla její pobočku v polských Katovicích, které se staly hlavním místem, kam se uprchlíci po přechodu hranic uchylovali.

“Pomáhala pro ně shánět peníze i potřebné dokumenty a víza pro odjezd do třetích zemí, nejčastěji do Británie, Jižní Ameriky a Skandinávie. Celkově s její pomocí do bezpečí odešlo zhruba dva tisíce lidí,” vypráví Garrett.

„Ve své autobiografii jen v jedné pasáži krátce zmínila jakousi práci s uprchlíky v době, kdy byla na počátku války v Polsku. Každý ji má ale spojenou s žurnalistikou a myslím, že ona sama měla za to, že tahle kapitola jejího života nikoho zajímat nebude,“ říká Garrett.

Jak vzpomíná, později ale ve starém kufru na půdě domu svých rodičů narazil na ručně psané dopisy a další dokumenty. „U nás na půdě skončily poté, co Clare prodala svůj londýnský byt. Texty byly psané v němčině a byly to dopisy od lidí utíkajících přes Polsko z Československa. Řada z nich neměla pasy, natož víza a Clare jim pomáhala s odchodem dále do zahraničí,“ doplňuje Garrett.

Paměť z archivů

Patrick Garrett dokumenty předal Britskému národnímu archivu v Kew. „Dal jsme dohromady staré telegramy od Clare i adresované Clare v době jejího pobytu v Polsku i seznamy uprchlíků. Podle všeho pomohla do bezpečí odejít dvěma až třem tisícům lidí,“ konstatuje její prasynovec. A nabízí i dvě fotografie československých uprchlíků v Katovicích. “Pokud by se na nich někdo poznal, respektive, kdyby na nich poznal své příbuzné, byl bych moc rád, kdyby se ozval,” podotýká Garrett.

03 - scan0002 (2)

03GG - scan0007a

Životní příběh Clare Hollingworthová s ohledem na její 104. narozeniny v uplynulých dnech připomněla britská média. Její pomoc uprchlíkům je však spíše ve stínu její novinářské kariéry.

Do historie žurnalistiky se Hollingworthová zapsala především svou informací o tom, jak německé tanky vjíždějí do Polska. Jako vůbec první předala tuto informaci ihned na Západ, britským novinám, pro něž tehdy pracovala.

V práci válečné zpravodajky pokračovala i později – mimo jiné v Alžírsku, Pákistánu a Vietnamu.

V roce 1946 přežila bombový útok na hotel King David v Jeruzalémě, při něm zemřelo 91 lidí.

Bez zajímavosti není ani období jejího života, kdy se o Hollingworthovou zajímala britská tajná služba MI5 – podezření, že pracuje jako špiónka se ale nepotvrdilo.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan