Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

„Zabukujte si mítink rům.“ Kancelářské ptydepe jako vývojová větev češtiny

 -   - 

10889460586_f7878b0bef_z Autor: tunnelarmr / Foter / CC BY-NC-SA

Slova jako templejt, gajdenc, skoup, tajmlajna nebo dedlajn už asi mnohým připadají jako normální součástí jazyka. K jejich plné akceptaci v českém jazyce povede dlouhá cesta. Nicméně je otázka, jestli není čas začít brát kancelářské neologismy jako vývojovou větěv češtiny.

Málokdo si je asi jist, jaké i psát ve slově skrýnšot (nebo skrínšot?).


Autor: pro HlídacíPes.org sepsal @ptydepe, twitterový účet dlouhodobě se zabývající sběrem kancelářských neologismů


V kanceláři je základ „být byzy“ a každodeně prokazovat, že já jsem ten, jenž rozumí oboru nejlépe.

Z důvodů, jimž se autorovi dosud nepodařilo plně porozumnět, si mnoho lidí v počátcích kariéry myslí, že nejlepším důkazem je oborové ptydepe.

Předvojem v tvorbě anglicizmů vždy bylo IT, v němž je jejich používání celkem pochopitelné. „Svični to na slejva“ byl jeden z prvních neologismů, jemuž byl vystaven autor textu a jejž dodnes řadí do zlatého fondu Czenglish, řeči lidu kancelářského.

Z dalších oborů přinášejí zásadní jazykové příspěvky mladé ambiciózní obory jako marketing, PR nebo HR, o obory napěchované mladými lidmi snažícími se zaujmout.

Ptydepe jednotlivých oborů se mezi sebou často dramaticky liší, takže je záhadou, jak vlastně mohou velké korporace fungovat, když nesdílejí společný jazyk.

Důsledkem toho je zřejmě pravidlo, které stanovuje, že čím výše je člověk v organizační struktuře, tím hůře musí mluvit a psát.

Emaily generálních ředitelů nebo viceprezidentů se obvykle omezují na několik málo slov, jejichž interpretace je vždy velmi nejednoznačná.

Zde je to nejlepší z Ptydepe:

  • Vliv otevřených kanceláří vede ke vzniku frází jako „Chtěl jsem zabukovat mítink rům, ale sedí tam na kólu ejčárky. Jako by nemohly jít do kól růmu.“

  • Organizátor konfkólu se domlouvá s jedním z prezentujících: „Já všechny na tom hovoru zamjůtuju a ty se pak sám odmjůtuj.“

  • Týmlídr řeší nedostatek lidí: „Nedělejme z toho komplexní išů. Ti lidi se prostě vybekapujou.“

  • Konverzace podřízeného s nadřízeným o tempu plnění úkolu: „Dělám to es fást es posibl. Nojo, stejně si ale myslím, že to jde dělat kvikr.“

  • Ve financích se debatuje o problémech s platbami v jednotlivých pobočkách: „Byly nějaký pejment išůs na tom kólu se sajtem?“

  • Operátorka call centra vysvětluje, proč volající musí čekat na lince: „Nám ty rykvesty padají do takové spešl kjů.“

  • Ústředí způsobuje vrásky na čelech mnohých českých manažerů: „Když jsme to předělali podle gajdlajnů z hedkvotru, byl z toho ještě větší šit.“

  • Naopak někdy jsou instrukce z ústředí příliš mírné: „Ty gajdlajny nedrájvujou diferenšiejšn.“

  • Změny v projektech si vyžadují věty: „Skoup by měl zůstat stejnej, jenom tam doplníme čejndž rikvesty.“

  • Základem kancelářského života je pravidelný hlášení pokroku v projektech: „Máš ten mansly ekčual reporting?“

  • Přesto smysl některých konverzací zůstává tajemstvím i pro ostřílené výzkumníky: „Máš tam dží ár za džůn? Džůn tam mám, gep je za mej a džuláj.“

  • O tom, že kvalitní neologismy vznikají i mimo pražské kanceláře, svědčí věta z kanceláře na Hané: „Je důležitý zmapovat ty procesy, ať to jako fachá jak sviňa.“

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (23)
  1. český maloměšťák napsal - dne 11.10.2015

    Interjazykismy jsou také zajímavé, např. :
    ” S takym vašim cajtšriftovskym bordelem vas možu leda tak fakovať – je nic vert ! ” (Dotyčnému se hrubě nelíbí úroveň daného masmédia)
    Mítink rumů ale není vůbec špatná záležitost, zejména když objednává a platí někdo jiný než vy.:-)

  2. Martin napsal - dne 11.10.2015

    To je od toho twitterového účtu velice milé, že to pro vás napsal!

  3. Jacek Kerum napsal - dne 13.10.2015

    K článečku !zablokujte si …..”, ano máte pravdu. Je to asi tak dva roky, kdy jsem v rozhlasové reklamě zaslechl tuto fantastickou větu: ” Navštivte náš nový šourům ve fešnaréně, kde v outletovém centru probíhá vorkšop k outdůrovým aktivitám” …..

    Parádní čeština! Jsem staršího data narození, ne, že bych nerozuměl angličtině, ale tohle lámání angliny do češtiny, nebo raději “prznění” češtiny znásilněnými počeštěnými anglickými slovy, to mi tedy vadí ….. A tak se ptám: co na to náš Ústav pro jazyk český???? Tedy alespoň titul této instituce zní libozvučně…. A ještě poznámka: slyšel někdy někdo pokřivená česká slova v anglicky mluvících zemích?

    • nováček napsal - dne 23.9.2016

      Ano, v USA jsou v některých státech populárním pečivem “kolatchky”, vyslovuje se kolačky.

    • petrph napsal - dne 25.9.2016

      Nepropadejte megalomanství. Proč by se v anglicky mluvícíh zemích měly používat pokřivená česká slova? Podobné slangy se třeba v USA používají poměrně často, jak se jim rozpadá jejich tradovaný melting pot, a cizokrajné menšiny drží při sobě, a vytvářejí si své komunity, kulturu a a vlastní slang. Čeština ne, ale třeba španělština skoro určitě..
      Pokud bychom měli mluvit o Evropě, tak Brusel skutečně používá svou variantu byrokraticko-politické ptydepe (přesně jak jí popsal Havel), že už ani občané nechápou co tím myslí. I když si jednotlivá slova přeloží, smysl celku jim uniká..

      • ČERT napsal - dne 27.9.2016

        Přesto bych tu češtinu, pokud jde o USA, až tolik nepodceňoval. Třeba před dvaceti, třiceti lety se hovořilo o češtině jako o dosud třetím nejužívanějším jazyku v Texasu – po jazycích, které tam už jsou historicky jaksi přirozené, tj. angličtině a španělštině. V takové konkurenci… Když do Texasu v 19. století přicházeli třeba i Němci (nejspíš se lépe v tom anglosaském prostředí asimilovali). Nebo nejpůvodnější obyvatelé, indiánské kmeny… Původní Indiáni sice dnes v rámci veškerého obyvatelstva USA tvoří nikterak významnou menšinu, ale jejich jazyky stále žijí. Každopádně, pokud jde o užívání češtiny aspoň v Texasu (kde jsou i osady jako Tabor atd.), myslím, že je co říci.

  4. petrph napsal - dne 13.10.2015

    Mimochodem samozřejmě že si nikdo není jist “jaké i psát ve slově skrýnšot (nebo skrínšot?)”. To je totiž základní definice-slang gramatiku neuznává a nedodržuje. Tudíž ani nemá smysl se ptát jak se to správně píše. Většinou se to nikdy ani nepíše-ale používá pouze v hovorové mluvě. A pokud se to začíná psát, tak se časem jedno řešení ustálí..

    • Franta napsal - dne 13.10.2015

      Tyhle přepisy imho nemají žádnou logiku. Ptám se- Když tyhle fráze znám z angličtiny, proč se je mám učit znovu psát česky? Jak si člověk angličtiny neznalý zjistí význam slov jako rykvest a zamjůtovat? ej… nezjistí

      Postoj Ústavu pro jazyk český vyjádřený v rádiu před necelým rokem: Sledujeme, čekáme a obecně přijatou verzi prohlásíme za správnou. Uváděl tenkrát příklad slova leasing vs. lízink

  5. nováček napsal - dne 23.9.2016

    Erozí jazyka začíná likvidace národa, viz poněmčování češtiny za c. a k. monarchie. Když neuspěl pokus s němčinou, třeba vyjde pokus s angličtinou.

  6. petrph napsal - dne 23.9.2016

    Nejsem si jist zda se toto dá označit za ptydepe. Protože svůj vlastní slang má každý obor. Ale pojem ptydepe vymyslel Havel pro něco zcela konkrétního, totiž jazyk byrokracie,jazyk úředníků a politiků. Jazyk v němž už jeho pojmy nemají reálný smysl.
    Zatímco v těch uvedených ukázkách slangu ty věty reálný smysl mají – jen si ho musíme přes angličtinu doplnit..A ono logiku to zase má – pamatuju si jak nám v jednom velmi dobrém kurzu angličitny říkali “nepřekládejte si v duchu slovíčka a věty do češtiny – vnímejte je rovnou z anglického textu).. Halt většina těch odborných výrazů je z angličiny a odtud je tyto obory přímo přebírají, nemohu čekat deset let než se “v češtině ustálí jejich oficiální evivalent

  7. Z.Hodkova napsal - dne 24.9.2016

    Když se anglické výrazy přepisují podle české výslovnosti, která ovšem není stejná jako anglický originál, vzniká specifický patvar, kterému není rozumět ani česky, ani anglicky. Trpí tím jak čeština, tak – podle mé zkušenosti – i výuka angličtiny, protože si především posluchači v rozhlase zvykají na výše pojmenované havlovské ptydepe a berou tuto výslovnost jako normu.
    Mně osobně ještě víc vadí výrazy, které pocházejí za “znalosti” angličtiny, jako například “budeme se soustředit” – tedy naprosto nesprávné použití slovesných tvarů v češtině (anglicky tedy “will concentrate on”), správně: soustředíme se, ne?
    Takových deliktů je bohužel mnoho a lidé, kterým vypadávají z úst, si možná namlouvají, že “už jim to myslí anglicky” a tím jsou světovější, ale pravý opak je naneštěstí pravdou…

    • teufel3424 napsal - dne 24.9.2016

      nejčastěji slyším “mějte hezký den” a to mi spolehlivě zkazí náladu. My doma říkáme “přeji hezký den”, když už

  8. špeta napsal - dne 24.9.2016

    Je to hnus, velebnosti………… przněním našeho krásného, mnohobarevného jazyka mateřského se kdosi cítí světový, zajímavý, tzv cool.
    A přitom je to nejhloupější věc, kvůli níž se nám všude smějí.

    A co by tomu asi řekli pánové Jungman, Dobrovský, Čelakovský nebo třeba Seifrt??? Těm by se asi kroutily i palce u nohou.

    • Tomas napsal - dne 25.9.2016

      a páni doktoři z jazykovědného ústavu nás poučí, že běžně užívané výrazy se stávají spisovnou češtinou. např. sranda

  9. Dalibor Bartoš napsal - dne 25.9.2016

    jazyky vždy přijímaly slova či obraty z jiných jazyků. A důvodů bylo mnoho, ale podle mne je jeden hlavní, a to, neexistence daného slova v domácím jazyce.
    Takže jak řeknete česky DEADLINE…linky smrti? smrtící čárka??? hmhm obojí nějak mimo konotaci výrazu.
    Mně se velmi líbí ukázka na německém slově VORLEBEN, toto slovo jde doslovně přeložit do češtiny jako předžít. Jenže žádný Čech neví, co to znamená, to slovo je pro Čecha prázdné nemá konotaci, nemá smysl, nemá význam. Pro Němce ovšem význam má, a to jít příkladem ,m životem ukázat, tedy někomu něco předžít. Ostatně všichni ČEŠTÍ rodiče to dělají, jen čeština si nedokázala udělat slovo na popsání tohoto jevu. Krom..JÍT PŘÍKLADEM. Ale předžít je mnohem trefnější a mnohem blíže u pravdy.
    Z nějakého důvodu jsme zůstali v mnohém ohledu na úrovni slov ČISTO-NOSO-PLENA až někoho napadlo raději počeštit německé Taschentuch a udělat z něj KAPESNÍK, tedy kus hadru v kapse, tedy podle německého vzoru.
    Ostatně svého času se v německé odborné literatuře popisovalo EUROPANTO…( skoženina z EUROPa a EsperANTO )tedy směsice jazyků v jedné větě jednoho poslance v BRUSELU.
    Někdy se celkem daří některé výrazy z cizích jazyků převést do skutečně češtiny, někdy nám ale pravdu nezbývá nic jiného než cizí pojem převzít. Spíše jde o to, aby těchto výrazů nebylo moc v jedné větě, a poněkud se snažit češtinu ještě chvíli udržovat. Ona stejně jednou zmizí a nikdo ji nebude každodenně používat. Ví se to a předpokládaná doby zmizení češtiny je cca za 250 let. Jen tak na okraj za jeden rok !zemře” na zeměkouli jeden jazyk, a je jich asi necelých 7000. A rozhodujícím pro život jazyka jsou lidé, kteří tím jazykem mluví.
    Autor tohoto článku se zcela zřejmě nikdy nezabýval problémem jazyků a jejich evolucí. Ptydepe je totiž nadefinováno jako úřednický jazyk, který nemá smysl, kde slova ztrácí smysl. Ale je mi líto. “svični to na slejva” má smysl, a každý IT človíček vám řekne co to znamená. Má to tedy smysl. Skutečnost, že tomu nerozumí traktorista je jiný problém a jiná otázka. Čeština totiž nemá odpovídající cítění pro čistý překlad z AJ..tedy…přepni to na otroka…tomu asi nikdo rozumět nebude.Jde tedy o něco naprosto jiného.
    Autor jen psal aniž by myslel.

    • Ctibor napsal - dne 2.10.2016

      Deadline = uzávěrka. Není třeba vše překládat doslova.

  10. V.Winkler napsal - dne 25.9.2016

    Tuto čengliš používají lidé, kteří angličtinu neovládají a jsou tak hloupí, že ji ani nikdy ovládat nebudou. Ten, kdo umí amglicky výborně,je pro čistotu jazyka, tedy i pro čistotu češtiny.Mluvím z vlastní zkušenosti, všichni lidé v mém okolí, kteří hovoří anglicky výborně a znají i reálie, literaturu, zajímají se o dění a v angl. mluvících zemích atd. atd., mluví i krásnou češtinou a nikdy by ji nezhanobili touto podivnou čengliš. Zkuste zajít na úřady a zkuste hovořit plynuke anglicky.Kolik Čechů, co si předtím něco vygúglovalo, vám plyule aglicky odpoví ???????

  11. ČERT napsal - dne 28.9.2016

    S používáním cizích slov z různých jazyků v češtině je to naprosto v pořádku, pokud je řeč o tom a tom adekvátním jazykovém prostředí. Je zcela přirozené, že řekneme třeba španělská conquista Ameriky v 16. století; nebo například, že nacisté zamýšleli vytvořit tzv. Lebensraum pro německý národ. Nebo španělské slovo “junta” (cosi jako “výbor, rada”)… Zcela přirozené, jeli řeč o Španělsku nebo Latinské Americe, ale už mi to tolik nesedí v případě Řecka nebo Barmy; i když se toto slovo jako přejaté užívá ve stejném významu asi i v angličtině a dalších jazycích (to jen abychom totiž nakonec neříkali, že nějaké “junty” působily třeba na českém venkově). Stejně tak německé slovo “Gastarbeiter”- hodil by se tento výraz, užívaný v počeštělé formě, třeba pro indické dělníky ve Spojených arabských emirátech nebo, nakonec, pro Ukrajince, Slováky aj., pracující u nás? – – – Našlo by se mnoho dalších příkladů… Dnes se kupříkladu u nás hodně setkáváme s arabským slovem, v přepisu, “džihád” (překládaným jako “svatá válka”). Zcela v pořádku, jde-li o muslimy, včetně někdejší Osmanské říše. Určitě hloupě by ale znělo, kdybychom v češtině řekli, že nějaký “džihád” vedli křesťanští křižáci nebo třeba (podle názvu jednoho známého chorálu v ruštině) sovětská Rudá armáda za druhé světové války.

    • ČERT napsal - dne 28.9.2016

      Pouze dodávám, když už jsem se tady před chvílí nad něčím zamýšlel, pojem “military junta” (tj. vojenská junta) se v úplně stejném významu jako v češtině skutečně, tedy nikoliv “asi”, užívá i v angličtině. To ale nic nemění na původu toho slova.

  12. Franta napsal - dne 1.10.2016

    Cekglis zacala v 89 kdy kdejaky pitomec se zacal titulovat MGR a potom aby potvrdil svou intelikenci tak zacal motat do cestiny “enklicke” vyrazy.

    Pro ty kteri mi neveri – laskave si najdete projevy nasich “elit” z te doby, a uvidite sami.

    Jinak ten pan co psal o znalosti/neznalosti Anglictiny a dusledku kurveni ceskeho jazyka pseudoanglizmy ma naprostou pravdu.

    Proste upsoukavani Enklicejch vyrazu patrilo v te dobe ke svetovosti, tak jak patri dnes okopavani zasraneho bolsevika Putina (ktery chodi do kostela).

  13. Karel Novotný napsal - dne 5.10.2016

    V případech, kdy se použije speciální výraz, tak mě to až tak neuráží (ejčár, kól rům, gajdlajny, dedlajn).
    Další jsou prostě žargon(ty rykvesty padají do takové spešl kjů).
    Uši mně ale trhá “zamjůtuju” a “odmjůtuj”. Ze slovesy je vůbec problém, ale toto je extra případ prznění.

    P.S. A hlavně pozor, jestli děláte na velkém šítu nebo šitu! 🙂

  14. bětka.báthory napsal - dne 5.10.2016

    Kancelářské krysy nejsou první. Už Škvorecký vzpomínal, že když daroval své česko-americké kmotřence papouška, holčička jásala: “Lukni, maminko, jaký má ten birdík pinkový fedříky!”

  15. Petys napsal - dne 5.10.2016

    Angličtina se stala jazykem s největší slovní zásobou přejímáním slov všude kde byla vhodná příležitost a oni k tomu měli příležitost doslova po celém světě. Podobně čeština se kdysi velmi obohatila přejímáním a počešťováním německých slov. Ty vhodné a hezké přejímky se počeští, ty nevhodné samy zaniknou. Je blbost to řešit nějak direktivně, jazyk je živá věc a sám si poradí. Tohle téma počešťování a počišťování se opakuje každých 10-20 let.