Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Charis Tsevis, zdroj

Výuka v roce 2050 dle rektora Zimy: Elektronické zkoušení, simulátory a angličtina

1. DÍL SÉRIE VZDĚLÁNÍ V 21. STOLETÍ. Vysoké školy nejsou primárně továrnami na právě potřebné zaměstnance, ale místem kultivace občana. Ten by po vystudování měl být příspěvkem společnosti a zároveň mít dostatečné znalosti a vědomosti na to, aby se na trhu práce prosadil. Probíhající tektonické pohyby, které vzdělávání mění, na této premise nic nemění, shodují se emeritní rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls a lékař a biochemik, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Jako tradičně nabízíme jejich základní teze průběžně doplňované expertními (o)hlasy.

Teze 1:

Poslání univerzit: naučit lidi přijímat informace. Někteří lidé – a není to jen v Česku, platí to i v zahraničí – si myslí, že jsou vysoké školy továrny na zaměstnance, na lidi, které jsou na trhu práce právě třeba. To ale není posláním univerzit; jejich posláním je vést lidi k tomu, aby byli schopni přijímat informace. Vezměte si, kolik lidí ve věku 40-50 let je dnes ve vrcholových pozicích informačních firem, v medicíně a podobně. Kdyby přitom člověk otevřel učebnice, ze kterých se učili, bylo by těžké tomu uvěřit, protože pokrok jde kupředu nesmírně rychle. Jak je to možné? Před lety sice učitelé vyžadovali, aby student měl jisté znalosti, ale zároveň ho vedli k tomu, aby uměl rozlišit podstatné od nepodstatného, aby pochopil vazby mezi věcmi, učili ho jak se učit. I dnes je před námi mnoho neznámých a my tak musíme připravovat absolventy tak, aby byli flexibilní, aby se uměli uplatnit a aby byli široce vzdělaní. Už proto, že vzdělaný člověk je méně náchylný k tomu, aby podlehl kupříkladu nesmyslům, které se dnes objevují (zejména) na sociálních sítích.

Teze 2:

Poslední (zejména) dva, tři roky prokázaly význam společenskovědních oborů. V diskuzích dnes opakovaně zaznívá, že jsou humanitní a společenskovědní obory k ničemu, že nic nepřinášejí a kolik zbytečně čerpají prostředků. Opak je pravdou, co se například oněch prostředků týče, ty buď stagnují nebo klesají. Co se pak přínosu týče, tyto obory vysvětlují – nebo by měly vysvětlit – významné trendy jako je migrační vlna, socioekonomické vazby, vztah vesnice-město, nebo osudy civilizací. Berme to tak, že historicky civilizace zanikaly a i v jednadvacátém století mohou některé zaniknout. Stručně, výzvy či otázky, kterým čelí společenskovědní obory, jsou veliké a mnohé fakulty se na to také velmi intenzivně připravují, respektive v té věci už konají; jsou zapojeny do různých místních i evropských projektů. Jejich cílem je přitom vysvětlit společnosti v celé šíři procesy, které ovlivňují naše životy; vysvětlit, že někdy jde o procesy cyklické, které tu už v historii byly, a že musíme být na tyto věci připraveni.

Teze 3:

V roce 2050 bude 70 až 80 % výuky bezkontaktní, bude probíhat po internetu. Učební texty budou velmi sofistikované s možností konzultovat vše s učitelem. Vlastní kontaktní výuka bude představovat pár hodin za semestr. S tím souvisí i (forma) zkoušení, které bude z 90 % probíhat elektronicky, distančně. Většina výuky pak bude sdílená univerzitami všude po světě, což znamená, že bude vyšší flexibilita. Řada oborů bude dominantně vyučována v angličtině. Co se praktických dovedností týče, významný podíl bude přesunut na simulátory. I toto bude částečně realizováno z domova či z jakéhokoli místa, kde se student připojí na síť. Stručně, dojde svým způsobem k odosobnění vzdělávání. Na druhou stranu, i v roce 2050 se student se svým učitelem uvidí – a budou se muset vidět, aby mu učitel mohl ukázat směr, ukázat, jak se v záplavě informací orientovat a jak se učit, aby daný obstál (i) v roce 2070.

Celý rozhovor emeritního rektora Vysoké školy ekonomické Richarda Hindlse a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy si můžete poslechnout ZDE.


Diskuze očima Richarda Hindlse

Provázané znalosti nebo jen zručné dovednosti? Návrat k paměťovému učení nebo masivní a permanentní vyhledávání na webu? Široké, robustní studijní obory s vnitřní specializací a individualizací studijní dráhy nebo vznik dalších a dalších nových subtilních studijních oborů, které se sice různě pojmenují, ale z nemalé části se v nich vlastně bude učit jedno a to samé?

Řešení těchto a dalších nevyřčených otázek nejspíš bude tím, co bude stát na křižovatkách cest k metodám vzdělávání za 20 až 30 let. Zatímco dnes je nezřídka typickým jevem tlak zaměstnavatelů na to, aby školy víceméně jen prefabrikovaly svoje absolventy pro bezprostřední potřeby firem, bude do budoucna nutné, aby učebny a posluchárny opouštěli absolventi se širokou výbavou znalostí a především se schopností vystavět si svůj vědomostní potenciál tak, aby si zachovali schopnost pružně reagovat na měnící se podmínky překotného vývoje segmentů společnosti, mezi něž určitě patří i technologie a ekonomie.

A ještě něco: hrubou chybou by bylo upozaďovat společenskovědní partie vzdělávání – právě v nich vzniká charisma společnosti. A rovněž něco, co se nám zpětně vrátí v podobě našich schopností porozumět společnosti, v níž budeme muset žít a kterou budeme muset i spoluutvářet. Tedy nestát se jen obslužnou osádkou člunu, který je unášen proudem, aniž tušíme, kam vlastně (do)jedeme. S dnešními metodami vzdělávání totiž už nevystačíme. Taky proto, že zatímco v posledních letech didaktika výuky trochu stagnuje, svět zrychlil. Mnohem dramatičtěji, než tomu bylo před 30-40 lety.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře
  • VŠO
  • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
  • Asociace exportérů
  • akcente 20
  • EGAP
  • ERSTE
  • Save & Capital
  • Akademický holding
  • HAYS
  • zet
  • Trade News
  • Investiční web