Vyplatí se nová jaderná elektrárna? Podle vládního zmocněnce je v poměru k obnovitelným zdrojům levná

Napsal/a Robert Břešťan 22. září 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

„Vysoké náklady na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech odpovídají zhruba sumě, jež Česko za pět let zaplatí za obnovitelné zdroje,“ řekl na debatě o budoucnosti jaderné energetiky vládní zmocněnec pro jádro Ján Štuller a přítomné příznivce obnovitelných zdrojů tím notně popudil.

Hlavním hostem diskuse pořádané v Praze Aliancí pro energetickou soběstačnost byl britský profesor Stephen Thomas z Greenwichské univerzity. Ten se mezi příznivce jaderné energetiky nepočítá a má k tomu především ekonomické argumenty.

Nashromážděná data a fakta podle něj jasně ukazují, že naprostou většinu projektů stavby nových jaderných bloků v Evropě, USA, Číně nebo Rusku provází zásadní zpoždění, technologické problémy a výrazný nárůst konečné ceny (viz souhrn níže).

Týká se to i všech uchazečů o stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech (případně i v Temelíně).

Stavět se nedaří

Těch je aktuálně šest: Americko-japonský Westinghouse (reaktor AP 1000), francouzská Areva (reaktor EPR), stejná firma v konsorciu s japonským Mitsubishi (reaktor Atmea One), ruský Rosatom (reaktor AES-2006) jihokorejské Kepco (APR1400) a čínský CGN (Hualong One).

„Ruská strana nedisponuje úspěšnými projekty nových reaktorů po světě, její stavby se zpožďují a je známa mnoha nehodami při výstavbě. Americký Westinghouse a francouzská Areva jsou ve finančních problémech na hranici bankrotu a čínské společnosti nemají žádnou zkušenost s budováním jaderných elektráren v zahraničí,“ vypočítává Stephen Thomas.

„Jižní Korea si zvolila prezidenta, který připravuje plán ústupu od jaderné energetiky a její reaktory by potřebovaly značnou revizi technologie. Jihokorejské jaderné projekty navíc momentálně nevyhovují bezpečnostním standardům Evropské unie,“ dodává Thomas.

Hodnocení aktuální kondice uchazečů o českou energetickou zakázku se vládní zmocněnec Ján Štuller vyhnul.

“Nyní se realizují přípravné práce, transportní sítě, trasy, jednáme s potenciálními dodavateli. Nedovolím si je nyní hodnotit, nemáme ani detailní informace o cenách, ani o zdraví těchto firem. Zavázali jsme se k tomu, že nebudeme dělat žádný ranking, dodané informace vypovídají hlavně o ochotě s námi spolupracovat,“ podotýká Štuller.

Daleko od reality?

Podle britského experta Stephena Thomase sice jádro plní požadavek na nízké emise uhlíku, jinak je podle něj problematické. „Náklady za jádro rostou, náklady na obnovitelné zdroje naopak klesají. Pro Česko jsou to potenciálně obrovské sumy,“ říká Stephen Thomas.

„Jde o největší chystanou investici v dějinách Česka, ale česká vláda vsadila na špatného koně. Na trhu je mnoho nejaderných možností, které jsou spolehlivější, levnější a efektivnější v naplňování cílů snižování emisí skleníkových plynů pro Českou republiku,“ je přesvědčen britský profesor.

S jeho názorem ale vládní experti nesouhlasí. Upozorňují, že Česká republika nemá zdaleka tak příznivé přírodní podmínky jako jiné země. „Nemáme moře, nemáme intenzitu slunečního svitu, nemáme ani ideální povětrnostní podmínky. Názory, že je možné s existujícími technologiemi pokrýt energetické požadavky ČR jen z obnovitelných zdrojů, jsou daleko od reality,“ říká Ján Štuller.

Česko platí ze státního rozpočtu zhruba 28 miliard na podporu obnovitelných zdrojů, dalších více než 14 miliard připlatí ve svých účtech odběratelé, celkem jde asi o 43 miliard. Podle Štullera tedy cena za nový jaderný blok odpovídá pěti letům plateb za obnovitelné zdroje.

„Na fotovoltaiku jde ročně 28 miliard, nepokrývá přitom ani pět procent spotřeby. Jeden nový reaktor bude dodávat cca 15 % spotřeby bez nutnosti dalších investic,“ říká Štuller.

Ekologové s takovými výpočty ale nesouhlasí. „Čistě ekonomicky – nové bloky za ekvivalent pěti let podpory obnovitelné energetiky určitě nepostavíme; 200 miliard nestačí, bude to dvakrát, možná třikrát tolik. Investice bude enormní,“ namítá Edvard Sequens z hnutí Calla.

Podle něj je rozvoj fotovoltaiky v Česku „administrativně zastaven“, Česko ani neplní své vlastní cíle v energetické efektivitě. „Cíleně si tak vytváříme prostor k tomu, abychom mohli říct, nemůžeme jinak, potřebujeme jádro,“ je přesvědčen Sequens.

Podle Štullera si současná česká společnost nemůže a ani nechce přechod na zelenou energetiku dovolit: „Musíme realisticky hodnotit odhodlání obyvatel k změnám a jejich finančních možnosti. Máme v Česku milion lidí v exekuci, na průměrný plat většina lidí nedosáhne, máme starý vozový park – to vše ilustruje to, jaká asi bude reálná chuť platit za zelenou energetiku. Jsme v úplně jiné situaci než třeba lidé v Německu.“

I přesto se má v Česku v příštích patnácti letech podle odhadů výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů oproti dnešku zvýšit zhruba na dvojnásobek.

Platná česká energetická koncepce počítá s tím, že zhruba polovinu budoucí domácí spotřeby bude pokrývat právě elektřina z jádra. Následovaná obnovitelnými zdroji a postupně odstavovanými uhelnými elektrárnami.

Jasno však stále není o způsobu, jakým by stavba nových jaderných bloků v Česku měla být financována.

Jak ve světě staví reaktory zájemci o Dukovany

  • Westinghouse, USA (reaktor AP 1000): firma se nyní potýká v USA s bankrotem. Výstavba reaktorů AP 1000 je na projektech v Číně a USA zpožděna v průměru o čtyři roky. Stavba jaderné elektrárny Summer 2, 3 (USA) byla letos v létě dokonce zrušena po proinvestování několika miliard dolarů.
  • Areva, Francie (reaktor EPR): zpoždění projektu výstavby jaderné elektrárny v Olkiluoto (Finsko) dosahuje 9 let, cena narostla oproti původnímu rozpočtu na trojnásobek: 8,5 miliardy euro. Problémy mají také staveniště ve Francii a Číně. Cena se zvyšuje i u zatím nezapočaté stavbě reaktoru v Hinkley Point C (Velká Británie).
  • Rosatom, Rusko (reaktor AES-2006): jako jediný z dodavatelů může nabídnout dokončený reaktor, i ten se potýká s technologickými problémy. Finský jaderný dozor například kritizuje špatné personální zajištění nebo nízký počet odborníků.
  • Kepco, Jižní Korea (APR1400): reaktor tohoto typu je provozován v Jižní Koreji, další tři jsou rozestavěné. Se změnou vlády ale podpora jaderné energetiky v Jižní Koreji klesá. Kepco připouští, že reaktor není vybaven drahými bezpečnostními prvky, které vyžadují jaderné dozory v Evropě.
  • CGN, Čína (Hualong One): výstavba byla zahájena nedávno, nelze tedy projekt hodnotit.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)