Vedle „nácka“ sedět nebudu. Němečtí poslanci řeší, co s novými kolegy z AfD
Do spolkového sněmu se vrátila krajní pravice. Poprvé od roku 1961. Alternativa pro Německo (AfD) hecuje proti přistěhovalcům a islámu. V Bundestagu bude mít desítky poslanců; někteří z nich se hlásí k dědictví nacismu. Německý parlament proto už skoro rok před volbami řešil, jak se na AfD připravit.
Vstup AfD do parlamentu je prolomením dlouholetého tabu. Není pochyb o tom, že nálepka krajní pravice (nebo jak říkají Němci „rechtsradikal“ či „rechtspopulistisch“) straně přísluší.
Na volitelných místech jejích kandidátních listin před volbami do Bundestagu byli lidé, kteří například mluvili o černoších jako o „negrech“, byli členy buršáckých spolků (část z nich německá tajná služba považuje za ultrapravicové) nebo byli v kontaktu s popírači holokaustu.
Krajní pravice se ale mohla vrátit ještě mnohem triumfálněji. Prvním řečníkem, který by před novým parlamentem promluvil, totiž mohl být volební lídr AfD Alexander Gauland. Tedy muž, který končil předvolební kampaň výrokem, že „výkony německých vojáků v obou světových válkách jsou důvodem k hrdosti“.
Související články
27 let poté: Německá denacifikace vs. česká debolševizace
Gaulandovi je 76 let a pohled na seznamy kandidátů ostatních politických stran ukazoval, že se může stát nejstarším členem Bundestagu. Což by mu automaticky přiřklo roli „seniorního předsedy“ parlamentu, který vede ustavující schůzi a k poslancům se může obrátit v samostatném projevu.
Nová pravidla hry
Tenhle scénář německé politiky děsil natolik, že už skoro rok před parlamentními volbami hledali způsob, jak zabránit, aby Gauland k nově zvolenému sněmu takto promluvil.
Nakonec parlamentní strany změnily pravidla tak, že rozhodujícím kritériem pro „seniorního předsedu“ nebude věk, ale to, kdo je v Bundestagu služebně nejstarší členem. Bude to proto nejspíš Wolfgang Schäuble, dosavadní ministr financí za CDU.
Je ale řada dalších otázek, které zbývá vyřešit. Třeba tu, kam si poslanci z AfD vlastně sednou. Podle zvyklostí Bundestagu by jim mělo patřit místo úplně vpravo z pohledu předsedajícího.
Německý parlament se totiž řídí starým zasedacím pořádkem, který odráží příslušnost poslanců k pravo-levému spektru. Vládní CDU ale nechce, aby nováčci z AfD seděli úplně vpravo, protože by tak měli nejblíž k místům, kde sedí ministři a kancléřka.
Poslanci z jiných parlamentních frakcí už také vzkázali, že nechtějí vedle krajně pravicových poslanců sedět.
Podle pravidel má však AfD nárok i na křeslo jednoho z místopředsedů parlamentu. Navíc mohla AfD dostat i předsednictví ve vlivném rozpočtovém výboru. Tuhle funkci nepsaná pravidla připisují nejsilnější opoziční straně (to by ale v Německu musela vzniknout další velká koalice křesťanských a sociálních demokratů).
Rakouská zkušenost
Podobné dilema, jak se vypořádat s krajně pravicovými nováčky, v minulosti řešily i parlamenty v dalších zemích regionu. V Rakousku se to týká strany Svobodných, která kritéria krajní pravice splňuje podobně jako AfD.
Dlouhodobé „hříchy“ Svobodných (kontroverzní výroky jejich politiků na adresu menšin i případnou propagaci neonacismu) nedávno sepsal Mauthausenský výbor. Ten se v Rakousku stará o památku obětí holokaustu a bojuje proti extremismu.
I přes tyto veřejné známé důkazy má strana od roku 2000 za sebou účast ve vládě a patří jí křeslo jednoho ze tří místopředsedů rakouského parlamentu.
Když v roce 2016 po několik měsíců nemělo Rakousko řádně zvoleného prezidenta, byl Norbert Hofer coby místopředseda parlamentu za Svobodné dokonce třetinovou hlavou státu.
Svobodní se tak už dávno stali součástí parlamentního establishmentu, i když se stále prezentují jako strana, jež není „potřísněná mocí“.
Politická laboratoř v Bratislavě
A do třetice – Slovensko. To má od loňska v parlamentu i krajně pravicovou Lidovou stranou – Naše Slovensko Mariana Kotleby.
Ta ve srovnání s německou AfD a rakouskými Svobodnými asi nejotevřeněji odkazuje k fašistické minulosti (používáním loga připomínajícího znak Hlinkovy gardy nebo chválou válečného autoritářského Slovenského štátu a jeho prezidenta Jozefa Tisa).
Xenofobní projevy Kotlebových spolustraníků (včetně jeho poslanců) jsou také dlouhodobě známé a zmapované.
Související články
Německá média se sbírají z migrační krize. Ta česká jsou v ní pořád
Navzdory tomu, že se i Kotlebovci na začátku svého parlamentního působení chtěli od zavedených stran distancovat, jejich poslanci dnes zasedají v parlamentních výborech a v plénu hlasují o poslaneckých návrzích jiných stran.
Podobně vycouvali i z někdejšího slibu, že se vzdají státního příspěvku za hlasy získané ve volbách a za přidělené mandáty. Později tvrdili, že se příspěvku vzdají jen pokud to udělají i jiné strany. Nestalo se ale nic.
Německo udělalo od války bezpočet důsledných kroků proto, aby se neonacisté do parlamentu už nikdy nedostali. Bylo poctivější než Rakousko, kde skutečné vypořádání s minulostí přinesla až Waldheimova aféra v 80. letech.
A je nesrovnatelně dál než Slovensko, kde s výchovou k demokracii třeba na školách pořád teprve začínají.
Přesto si teď Němci touhle zkušeností musí projít. Jak jsou připravení, ukážou už první týdny práce nového Bundestagu.
Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i záměry Andreje Babiše.
Zájemci o publikaci ji mohou získat takto:
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Sto dnů do eurovoleb: čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími i nejlínějšími
Cesta z pasti vzdělávacího neúspěchu existuje i v Česku. Navzdory systému
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
17 komentářů
Alternativa pro Německo (AfD) hecuje proti přistěhovalcům a islámu a alespoň má proti čemu! U nás hecuje Okamura a SPD proti přistěhovalcům a islámu, ale ti přistěhovalci tu nejsou a nebudou a ani islám tu není rozšířený, jako v Německu . Běda, jestli se díky českým nemyslícím fanatikům dostane Okamura s SPD do sněmovny…
To NEBUDOU si dejte zarámovat.Protože opak bude pravdou.Já bych taky nechtěl sedět v parlamentu vedle oslů co ničí Evropu muslimskými neandrtáci.A nakonec ne SPD ale ANO bude hrobařem naší země.
Nebudou, protože kdyby tu chtěli být, už by tu tři roky byli … nemají tady žádné zázemí!
Jednoduchá odpověď.Proč tady zatím nejsou? Stačí si porovnat dávky v Německu a u nás.Pokud se těm evropským darebákům podaří sjednotit dávky,tak je tady budeme mít s chlupama.
Noviny od jisté doby nekupuju (jsem důchodce) a ani nečtu, ale dívám se na zprávy na ČT 24. Vím, že tam často lžou, ale jsem zvyklý z minula postřehnout tu pravdu za tou lží a navíc se to poslední dobou s tou pravdou v ČT24 trochu lepší, tedy nelžou aspoň tak nehorázně.
A proč o tom píši? Je to proto, že nevím, kde si přečíst, co to ten Okamura vlastně provedl, že ho někteří lidé, třeba Vy Tondach tak nenávidíte. Poraďte.
Když apriori předpokládáte, že na ČT234 lžou, je každá rada zbytečná! Hulákat proti uprchlíkům, kteří tu nejsou vám nepřipadá nenormální? A o ničem, než o tom Okamura nemluví…. a referendech ve Švýcarsku taky jen lže!
Nechci Vás rozčílit, ale na kterém kanálu najdu vysílání stanice ČT234? A také mi nejde o „každou radu“, ale o radu kde se dozvím, co ten Okamura provedl (třeba i Vám samotnému), že si vysloužil u Vás takovou, abych se neopakoval, napíšu – takovou nepřízeň. Nemůžete-li poradit, nevadí, snad se něco někde někdy objeví konkretního.
Ta stanice ČT234 je k nenalezení, ale myslíte, že na ní opravdu nelžou?
Ta televize, 1234, tím se myslí všechny programy Čt. to co Vy hledáte, je program Čt. 2 a konkrétně záznamy z jednání a diskuze Poslanecké sněmovny. kde poslanec sněmovny „Okamura“ prezentuje své názory /mimochodem, „lže jako když tiskne“/ trestně se to dá kvalifikovat jako šíření poplašných zpráv /. Názor si ostatně můžete udělat sám…Čt. 2 tato jednání vysílala ze záznamu vždy po půlnoci. sehnat by se to dalo snad na serveru „Ulož to“, nebo na Jotube…
Německo udělalo díky paní Merkelové katastrofální chybu. Za nepřiznané chyby a strach z rázných opatření k nápravě se platí. Německo zaplatí nástupem nacistů. Na Slovensku situaci neznám. Ale Česká republika za chybu Německa zaplatí Ruským vlivem za podpory domácích kolaborantů , dnes už dokonce s vojenským výcvikem. Nebo se pletu,
Němče, pletete se.
Nic netrvá věčně.Německo po včerejších volbách,které potvrdily vítězství CDU-CSU ,tedy kancl. Merkelovou vstuuje na sestupnou trajektorii.Stabilita ,kterou pí Merkelová měla jako volební slogan ,bude na ústupu a může to mít dopady na vnitřní stabilitu Německa.Tyto aspekty mohou vést k posílení V4. AfD, toto uskupení získalo přes 12% hlasů a bude silnou opozicí a nejen s ní bude mít kanc.Merkelová problém, bude mít problémy i s koaličními partnery.Jediné pozitivum z těchto voleb bude ten,že EU začne řešit více své problémy a tím bude nastávat odklon od USA. Radost exprez. V.Klause z úspěchu AfD v německých volbách je do určité míry jeho satisfakce.Zůstává otázkou, zda je dobré vítat tak radostně horší časy,které německé volby nastartovaly v Evropě svou nezvratitelnou trajektorií.
Mimochodem, obávám se, že strašení nacismem má v Německu podobný princip, jako u nás strašení komunisty. V obou případech se připomíná jakési staré nebezpečí, které už nehrozí.. Což neznamená, že existují jiná podobná rizika, kterým je třeba se bránit.
Kupříkladu (jak snad každý ví), v Rusku už nejsou komunisté, ale znovu představuje pod vládou Putina (nevíme co bude po něm) silnou imperiální světovou velmoc. Která se snaží rozšiřovat svůj vliv.
Podobně v Německu AfD není nacistickou stranou, která by volala po nějakých rasových zákonech nebo genocidě menšin. Pouze dodržování těch pravidel ohledně přijímání politických uprchlíků které Německo a EU přijaly…
Ale takhle je to v rámci nyní vyznávané politické korektnosti se vším, proč s oponentem diskutovat a uznávat jeho objektivně názory, když ho stačí mediálně zdiskreditovat označením že je komouš nebo fašoun..
Cituji: „Do spolkového sněmu se vrátila krajní pravice. Poprvé od roku 1961.“ Tak také se říkalo, že je to poprvé od vzniku SRN v roce 1949… Nebo co je míněno tou stranou, kterou lze označit za krajně pravicovou a která byla zastoupena v Bundestagu za Adenauerovy éry, tj. v době, která k reálnému hitlerovskému nacismu měla časově samozřejmě o hodně blíž než současnost…? Asi ta Deutsche Partei…
Ale když je tu řeč také o té minulosti, o těch Němcích a muslimech, o těch dvou světových válkách… Tady existuje taková představa, že Merkelové vláda se prostě rozhodla přijmout ve své zemi masy muslimských migrantů fakticky ani ne jako azylanty, ale prostě jako trvalé kolonisty, a že se část těchto kolonistů, se všemi závažně negativními jevy, které to může přinášet, snaží převést i do zemí středovýchodní Evropy, V4. A pak tady existuje k tomu ještě takové vysvětlení, které může být z českého hlediska doslova iritující – že se totiž tak Německo snaží odčinit zločiny spáchané za druhé světové války…
Ano, „Německo se snaží odčinit zločiny spáchané za druhé světové války maximální vstřícností vůči muslimům a to i na úkor západoslovanských národů“ (to „západoslovanských“ zdůrazňuji, aby si někdo nemyslel, že jsem nějaký proruský, proputinovský stoupenec). Takže podtrženo a sečteno, někdo by si na základě toho mohl vytvořit třeba logickou představu, že největších nacistických válečných zločinů se dopustil asi maršál Rommel během svého tažení v severní Africe (Libye, Tunisko), zatímco nacistická správa v takovém Protektorátu Böhmen und Mähren, polském Generálním Gouvernmentu atd. byla celkem v pohodě.
Nejsem takový znalec situace uvnitř AfD, abych si dovolil posoudit, zda lze či nelze tu stranu alespoň zčásti nazvat jako neonacistickou. Ale pokud ano… V situaci, kdy se zde například přikládá váha takovým, citovaným blbým kecům, ale hlavně celkově v situaci způsobené ať už čímkoliv (obyčejná debilita, nějaké záměry)… Je to výsledek.
Víte, já se obávám že v tom co popisujete je část pravdy, ale ta odpověď je o něco horší. Ani Německo (ani Merkelová) neví jak situaci s masovou migrací řešit – za současných podmínek politické korektnosti
Asi se to dá přirovnat k politice appeasementu koncem 30-let. Nepochybně i Daladier i Chamberlain viděli nebezpečí násilné expanze fašismu (a hlavně německého nacismu) po Evropě, ale neměli legitimní politický nástroj jak ho zastavit, protože právě řešit je vojenskými operacemi ze své iniciativy nemohli – z důvodů morálního apelu nedávné brutální první světové..
Tu legitimitu zastavit je bojem – i za cenu velkých obětí na obou stranách, dostal až krizový politik Churchill, ale to už byla Evropa v troskách…
Ale není to jistě totožná situace, ten svět ušel od tehdejšího appeasementu až k dnešní absolutizaci práv a svobod pro každého dlouhou cestu. A řada tehdejších přípustných řešení už zanikla..Nebo, přesněji vracíme se ještě zpět, do období nástupu bolševismu. Tehdy to byl tuším Lenin kdo prohlásil „Kapitalista nám prodá i provaz na kterém ho pak pověsíme“. Když se podíváme na současná práva nelegálních migrantů, zjistíme že za ten provaz se ani nemusí platit ten kapitalista (resp. západní stát) ho musí vydat zadarmo a ještě se s úsměvem tvářit že se mu to líbí…
Tak samozřejmě, že ten problém migrační krize je strašně, strašně komplikovaný. Taky proto by asi nebylo přesně adekvátní k situaci pouze jen tak „plísnit“ Merkelovou, což se u nás hodně dělá. Myslím si, že i to její rozhodnutí v r. 2015 bylo motivováno hlavně tím naivním humanismem, vírou v pomoc „nešťastným uprchlíkům“. A taky je pravda, že toho v průběhu času řekla hodně. Třeba to, že Syřané se z Německa vrátí do Sýrie, až tam skončí válka (jistě, další komplikace, a i když tam bude nadále vládnout Asad…?). A taky je třeba pravda, že Německo už řadu migrantů, kteří nezískali právo na azyl, vrátilo do původních zemí (jenže zase, komplikují to různé věci, včetně akcí německých „sluníčkářů“ atd.).
Určitý duch toho appeasementu, který připomínáte, tady je, ale přece jen dnes je situace v základním naprosto, naprosto jiná a také daleko, daleko komplikovanější. Tenkrát V. Británie a Francie čelily eventualitě velké války hlavně s Německem jako takovým, tedy dost silnou velmocí. Kdybychom chtěli nějaké srovnání v současnosti, tak se nabízí v první řadě nejspíš Rusko (a nelze říci, že by vůči tomu dnes Západ prováděl nějaký appeasement – samozřejmě, eventualita skutečného konfliktu konkrétně mezi Západem a Ruskem by přinesla o dost větší rizika než tehdejší velmocenský konflikt, protože dnes jsme technologicky zase o dost dál než před těmi již skoro 80 lety). Když píšete, že se Churchill rozhodl, když „Evropa už byla v troskách“… Tak ono by šlo také třeba říci, že Evropa byla už z velké části pod vládou Německé říše, Hitlerova řádu…
V tomhle smyslu připomíná ten tehdejší appeasement, hlavně bych řekl, takové všelijaké ústupky muslimům v evropských zemích, obavy z ráznějších zákroků vůči migrantům, aby se snad nepoškodila jejich lidská práva, a taková všelijaká jejich, jak naznačujete, zvýhodňování.
Protože, kdo to jsou ty masy migrantů? To samozřejmě není žádný organizovaný stát, žádné impérium jako bylo Hitlerovo Německo, jakým může být Putinovo Rusko nebo, já nevím, třeba Erdoganovo Turecko, atd. To jsou různorodé zástupy lidí původem z řady asijských a afrických států, kteří se hrnou do Evropy z různých pohnutek. Můžou být mezi nimi i opravdoví uprchlíci, kterým doma hrozí to nejhorší, ale jistě je mezi nimi hodně všelijakých vyžírků, kteří si můžou myslet, jak si v Evropě polepší, lidi, kteří se k tomu třeba nechali nějak zlákat… A jistě jsou mezi nimi i takoví, kteří představují nebo mohou brzy představovat vážné nebezpečí pro evropské společnosti. Navíc tenhle problém začíná splývat s otázkou muslimských komunit, které už déle žijí v různých zemích západních částí Evropy…
Takže, musím ještě jednou napsat, že ten problém je strašně komplikovaný. A ten přístup, jaký k tomu je (a to možná ani nemusím mínit ty, kteří to hájí jako pozitivum změny Evropy do naprosto multikulturního obrazu)…
Vidím, že demokracie a respekt k vůli voličů jsou v Německu na ústupu :-(. Zbývá tu jen otázka, kdo je tu vlastně větší „nácek“. Zda AfD nebo ti, kdo na ni verbálně i fyzicky útočí.