Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Varování do budoucna: česká závislost na dovozu energií se zvýší až na 70 procent

 - 

větrníkyvětrníky” Autor: Čestmir Barták

Pokud jde o teplo a výrobu elektřiny, vystačí si Česká republika sama. Zatím. Naopak prakticky stoprocentně závislí jsme na dovozu ropy: v Česku se vytěží jen tři procenta celkové roční spotřeby.

Zatímco dnes Česká republika spotřebu energií pokrývá zhruba z 50 % (a cca 50 % tedy dováží), do roku 2030 by se dovoz měl pohybovat už kolem 65 %, do roku 2040 pak 70%. Detailní údaje o stavu české energetiky shrnuje aktualizovaná Státní energetická koncepce.

HlídacíPes.org z koncepce vybral některé základní údaje o výchozí pozici České republiky. Níže pak shrnutí cílů, jichž bychom podle autorů nové energetické koncepce, jejíž schválení vláda kvůli sporům o prolomení těžebních limitů odložila na únor, měli dosáhnout do roku 2040.

Uhlí zatím vede

  • Spotřebu primárních energetických zdrojů nyní České republice téměř z 50 % pokrývá domácími zdroji. Ukazatel dovozní energetické závislosti tak nyní patří k nejnižším v celé EU. (Současný průměr EU se pohybuje na úrovni cca 60 %.)
  • Česká republika je nyní plně soběstačná ve výrobě elektřiny a tepla.
  • Rozvinutá rozvodná síť sice zajišťuje bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny, rozhodující část zdrojů a sítí je ovšem 35 a více let stará a vyžaduje rozsáhlou obnovu a modernizaci. Ta by měla být provedena v následujících 10-15 letech.
  • České energetice dominují uhelné zdroje. Dodávají téměř 60 % elektrické energie a velkou část tepla prostřednictvím dálkového vytápění. Rozhodující část výrobních zdrojů v oblasti tepla a elektřiny z uhlí se však blíží hranici ekonomické a fyzické životnosti.

 Kulhající obnovitelné zdroje

  • Jaderné zdroje nyní dodávají přes 33 % vyráběné elektřiny.
  • Zemní plyn přímo využívá pro vytápění cca 27 % domácností. Současný podíl plynu na výrobě elektřiny je přibližně 2,5 %. Spotřeba plynu se za posledních deset let snížila o 20 % (i přes nárůst počtu odběratelů o cca 800 tisíc.)
  • V oblasti dodávek ropy je Česká republika téměř ze 100 % závislá na dovozu (tuzemská těžba se pohybuje okolo 3 % roční spotřeby); dominantní zůstávají dodávky z Ruské federace.
  • Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2010 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 8,3 %. Podíl hrubé výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů (OZE) se na celkové výrobě tepelné energie pohybuje zhruba okolo 8 %.
  • Do roku 2020 by 13 % hrubé konečné spotřeby energie mělo být kryto z OZE.

Odpad jako šance

  • Energetické využití komunálního odpadu představuje nevyužitý potenciál pro náhradu uhlí.
  • Na jednoho obyvatele Česka nyní připadá zhruba 500 kg komunálních odpadů ročně (ve „starých“ zemích EU je to 600-700 kg za rok.)
  • V provozu jsou ovšem jen tři zařízení energetického využití odpadů s kapacitou 654 tisíc tun ročně. V roce 2012 přitom v ČR vzniklo přes 2,9 milionů tun směsného komunálního odpadu; většina šla tedy na skládky.“
  • Skládkuje se zde cca 60 % komunálního odpadu přitom jsou v EU země, ve kterých se neskládkuje vůbec, nebo téměř vůbec a odpad se materiálově a energeticky využívá téměř beze zbytku.
  • V žebříčku evropských zemí ve skládkování patří ČR 17. místo.

Kam má Česko dojít

  • Dovozní energetické závislost Česka se bude podle Státní energetické koncepce zvyšovat. Do roku 2030 by ale neměla přesáhnout 65 %, do roku 2040 pak 70%.
  • Počítá se s prodloužením životnosti stávajících čtyř bloků v elektrárně Dukovany na 50 až 60 let a později případnou stavbou dalšího bloku. Dostavět by se měly i dva další bloky jaderné elektrárny Temelín.
  • Jaderná energie by dlouhodobě mohla přesáhnout 50% podíl na výrobě elektřiny a nahradit tak významnou část uhelných zdrojů.
  • Zvyšovat se mají energetické úspory, v roce 2020 o 20 %, průměrné spotřeba energie na obyvatele má být pod úrovní průměru EU28.
  • Z primárních zdrojů bychom měli v roce 2040 vyrábět nejméně 80 % spotřeby elektřiny

Cílová struktura výroby elektřiny by měla být v poměru k celkové hrubé výrobě elektřiny v těchto rozmezích:

  1. Jaderné palivo 46 – 58 %
  2. Obnovitelné a druhotné zdroje 18 – 25 %
  3. Zemní plyn 5 – 15 %
  4. Hnědé a černé uhlí 11 – 21 %

A za jaké ceny…

  • Konečné ceny (tržní plus regulovaná část) elektřiny pro podnikatelský sektor by měly být srovnatelné s vývojem v sousedních zemích, pod úrovní EU28 a současně nejvýše 120 % průměru zemí OECD.
  • Podíl výdajů na energie na celkových výdajích domácností by měl být pod 10 %.

(ZDROJ: Státní energetická koncepce, aktualizovaná verze prosinec 2014)

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan