Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Utajená arbitráž: stát vyplatil stovky miliónů firmě podezřelé z „odklánění“ peněz

 -   - 

323334750_e875889ff0_b Zdroj Autor: Pauky via Foter.com / CC BY-NC-SA

Až s odstupem deseti let vycházejí najevo nové detaily k arbitráži, kterou proti České republice vedla nizozemská společnost K+Venture Partners kvůli ochraně investic. Případ, který ve své době ohrožoval nastartovanou politickou kariéru pozdějšího premiéra Jiřího Paroubka, je dosud živý.

Okolnosti arbitráže jsou sice dodnes – na základě platného usnesení Paroubkovy vlády – utajené, alespoň jedno tajemství už ale skončilo.

Ministerstvo financí na dotaz HlídacíPes.org poprvé zveřejnilo přesnou částka, kterou Česká republika musela v arbitráži v rámci vyrovnání s K + Venture Partners (KVP) zaplatit.

„Z evidence Ministerstva financí vyplývá, že v rámci narovnání bylo KVP vyplaceno 1,5 milionu eur,“ potvrdil mluvčí resortu Michal Žurovec.

I když v přepočtu „prohraných“ asi 40 milionů korun na první pohled nepředstavuje nijak závratnou sumu, nejsou to zdaleka jediné veřejné peníze, které tato společnost, respektive její česká dcera Czech Venture Partners (CVP), získala z veřejných peněz.

A nejde ani o jediné peníze, jejichž vyplacení lze považovat za přinejmenším problematické.

Tím, že v rámci podezřelých účetních operací jen na správcovských poplatcích a provizích zmizelo zhruba 200 miliónů korun se nikdy nikdo nezabýval – politicky, ani trestně-právně.

Vyplaťte nám provize

V celé kauze jde o peníze, „které už nejsou“ – o fondy PHARE, jež byly ještě před vstupem do Evropské unie určeny na podporu malého a středního podnikání v chudších regionech v severních Čechách a na severní Moravě.

Pro tento účel založil stát celkem tři „firmy“: Nadace pro rozvoj regionů a její dvě dceřiné společnosti; Regionální podnikatelský fond a Českomoravský podnikatelský fond.

Na konkrétní investice a jejich správu si pak ministerstvo najalo společnost Czech Venture Partners.

Poměrně rychle se objevilo několik indicií, které před CVP mohly ministerské úředníky varovat. Například Československá obchodní banka z původně chystaného společného podniku s CVP rychle vycouvala.

„Předkládané investiční návrhy a celkový styl práce CVP se ukázaly být na nízké odborné úrovni. Hluboce pod standardem například úvěrového manuálu ČSOB,“ vysvětlil v dopise z května 2000 tehdejší místopředseda představenstva ČSOB Josef Tauber, proč se na investicích s CVP nebude podílet.

Přesto CVP bez problémů dále radila a inkasovala poplatky a provize od roku 1997 až do roku 2003.

A pak nový náměstek MMR Petr Forman víceméně náhodou zjistil, že něco jako Nadace pro rozvoj regionů vůbec existuje, zadal si její audit a po něm smlouvy s CVP ihned vypověděl.

On se tím nikdo nezabýval?

Z auditu plyne mimo jiné to, že CVP brala desetimilionové provize především za přeposílání peněz mezi jednotlivými fondy, za umělé navyšování cen i za zkreslování údajů o stavu hospodaření.

Tehdejší vedoucí interního auditu MMR Vladimír Komárek případ poslal k posouzení na Nejvyšší státní zastupitelství, kontaktnímu místo pro Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF.

Závěr státních zástupců byl jednoznačný. „Ve věci je dáno podezření na spáchání trestného činu podvod, popř. zpronevěra ze strany zástupců CVP,“ stojí v oficiálním stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství ze 14. května 2004.

Navzdory tomu žádné vyšetřování společnosti CVP nikdy neproběhlo, i když se tomu sama bývalá nejvyšší státní zástupkyně, dnes poslankyně ČSSD, Marie Benešová diví.

„Velmi bych se divila, kdyby se tím nikdo nezabýval. Obecně platí, že státní zástupce má sám konat dozví-li se o trestném činu a kolega Fenyk, který měl záležitosti kolem evropský fondů na starosti byl velmi precizní.“

„Kolega Fenyk“, tedy někdejší náměstek Benešové je dnes místopředsedou Ústavního soudu.

„Nevnímejte prosím moji odpověď jako osobní neochotu vám vyhovět, ale jsem i po skončení svého působení u státního zastupitelství vázán povinnou mlčenlivostí,“ odepsal na dotaz, zda se společností CVP ve své době jakkoli zabývalo.

I když samo Nejvyšší státní zastupitelství v květnu 2004 vyzvalo ministerstvo k urychlenému podání trestního oznámení, vše nabralo jiný směr.

Paroubkova hvězda roste

Politické události totiž vynesly v srpnu 2004 do čela resortu novou hvězdu ČSSD Jiřího Paroubka.

Ten už necelé čtyři týdny po nástupu do funkce v dopise z 31. srpna 2004 generálnímu řediteli CVP holandskému podnikateli Gijse Bootovi napsal: „Ubezpečuji Vás, že mám velký zájem na vyřešení celé věci.“

Právě tento dopis, který vzbudil „oprávněná očekávání“, se stal základem pro budoucí arbitráž.

O práci poté přišel vedoucí interního auditu Vladimír Komárek, změnilo se vedení Rady Nadace pro rozvoj regionů.

Cestu k vyrovnání s CVP si Paroubek nechal právně posvětit posudkem od svého „dvorního právníka“ Miroslava Jansty.

Pozoruhodná je pak utajovaná svědecká výpověď partnera K + Venture Partners a generálního ředitele CVP Gijsberta Maartena Boota, jejíž textovou podobu se podařilo redakci HlídacíPes.org získat.

Boot například otevřeně vypráví o tom, jak 10. a 14. listopadu 2005 vedl jednání o vyrovnání přímo na Úřadu vlády s tím, že se nyní již premiér Paroubek nechal slyšet, že vyřešení případu má jeho nejvyšší prioritu.

Krátce poté – 18. listopadu CVP podává arbitráž s požadavkem na 140 miliónů korun.

Ani mne to nezajímá

Jiří Paroubek, který tehdy zažíval hvězdné okamžiky své kariéry, se už po letech na toto téma bavit nechce.

„Věci si po dvanácti letech už nepamatuji a ani mne to nezajímá. Určitě najdete několik mých článků z minulosti na toto téma,“ odmítl Paroubek žádost o rozhovor.

Jisté je, že vyšetřování kauzy vyvádění evropských peněz k firmě spojené s jeho blízkými spolupracovníky, by jeho politické kariéře nepomohlo.

A pozornost policie i státních zástupců se upřela jinam. Paroubkem jmenovaný ředitele odboru regionálního rozvoje Jiří Faifr podal trestní oznámení na bývalého náměstka Petra Formana, který na problém s nadací upozornil, a na někdejšího likvidátora Nadace pro rozvoj regionů Radima Špačka.

Když poté začala samotná arbitráž, nestačili se ctihodní němečtí arbitři divit. Nebývá právě zvykem, aby svědkové žalované strany, hlavní poradce Jiřího Paroubka Václav Kupka a bývalý šéf nadace Bohumil Kratochvíl svědčili dobrovolně (svědectví v arbitráži nelze vymáhat) proti České republice.

„Byla to zvláštní situace, kdy úředníci ministerstva pro místní rozvoj nejen spolupracovali s protistranou, ale i sabotovali právní zástupce státu, když právníkům, zastupujícím stát, odmítali vydat dokumenty,“ říká jeden z právníků, který se podílel na právním zastupování ČR. S ohledem na závazek mlčenlivosti s HlídacíPes.org hovořil jen pod příslibem anonymity.

V době arbitráže se také záhadně ztratily některé dokumenty. Dokumentaci spojenou s CVP podle tvrzení ministerstva pro místní rozvoj zničila povodeň z roku 2002.

Jaké bylo překvapení, když kompletní dokumentaci bez potíží u bývalých likvidátorů našli v roce 2007 reportéři České televize. V té době už ale bylo dávno po arbitráži a peníze byly vyplaceny.

Lež o utopených dokumentech přitom MMR opakovalo jak vládě, tak Evropské komisi.

Jak pravil Švejk

Firma CVP je už od roku 2009 v likvidaci, celý její tým však přešel do mateřské nizozemské K + Venture Partners, jež dále prosperuje.

I deset let od skončení arbitráže jsou některé okolnosti příběhu stále aktuální. Radim Špaček po deseti letech soudů postupně odešel s verdiktem nevinen, s podmíněným trestem a nakonec se čtyřletým trestem vězení za podvod a povinností uhradit škodu ve výši 27 milionů korun.

Vloni v listopadu nastoupil do vězení v Hradci Králové. V letošních senátních volbách dokonce z vězení kandidoval na Kutnohorsku za Korunu českou – právě proto, aby upozornil na podivný případ, v němž se nadále cítí být plně nevinen.

Nadále pak běží soud s bývalým náměstkem MMR Petrem Formanem. Ten byl Městským soudem v Praze zatím dvakrát osvobozen.

Vrchní soud ale i napotřetí jeho případ vrátil zpět s jasným doporučením vyslovit trest. Jednání Městského soudu má být nařízeno v nejbližších týdnech. „Už Švejk říkal, že za nic se dává aspoň pět let,“ říká Petr Forman po jedenácti letech soudů.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (3)
  1. Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 25.10.2016

    Nejvíce překvapuje, že se jedná o nizozemskou a nikoliv o ruskou firmu. Od té ruské by se to dalo očekávat, aspoň podle toho, co čtu v novinách a co se dovídám ze zpráv ČT.

    • petrph napsal - dne 25.10.2016

      Ale vůbec ne, to už by byl vrchol naivistického idealismu předpokládat že všechny ruské firmy jsou zločinné, zatímco všechny západní naprosto poctivé a čisté, že ani čistší být nemohou:)
      A je bohužel hloupostí naších médií pokud snad takový přdpoklad spoluvytvářejí

  2. Jan E. Bárta napsal - dne 28.10.2016

    Debatou o původu firmy, najaté na ulívání peněz z evropských fondů, jen odvádíte pozornost (záměrně?)od podstaty věci, kterou je časté selhávání české justice. Výš citovaný dr. Špaček sedí za to, že upozornil na penězovod směřující k tehdejší politické garnituře, a tak musel být potrestán. Při tom policie navrhovala stíhání vůbec nezahájit! V nedávné televizní debatě paní Jourová v přítomnosti premiéra Sobotky (?) sdělila veřejně, že případ zná a že pan dr.Špaček je nevinný. A neděje se nic, co ministr spravedlnosti, co ombudsmanka? Prý máme nezávislé soudnictví. Bohužel soudí na objednávku a nikoli spravedlivě. Jen se jim proboha nedostat do drápů!