Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Ústava jako hadr na podlahu: Ministr spravedlnosti hájí mocenské pozice státního zastupitelství

 -   - 

14724427_1089021674499932_7823283900680861301_nMinistr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO)” Autor: facebookový profil ministerstva spravedlnosti

GLOSA. Poslanecká sněmovna schválila usnesení vyšetřovací komise pro prověření reorganizace dvou policejních útvarů. Po vládě chce změnu trestního řádu, aby si již státní zástupce nemohl vybírat vyšetřující policisty. Ve skutečnosti nejde o to, že by návrh vyšetřovací komise byl protiústavní, jak tvrdí ministr Pelikán, ale o to, že zmenšuje moc státního zastupitelství zásadně ovlivňovat chod státu.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán označil navrženou změnu trestního řádu za protiústavní.

Základní právní úprava státního zastupitelství je skutečně upravena Ústavou, která stanoví, že státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení.

O tom, že by státní zastupitelství mělo rozhodovat, který policista má vyšetřovat, nebo že státní zástupce může vyšetřovat samo, ovšem není v Ústavě ani slovo.

Protiústavní ne. Je návrh účelný?

Tato oprávnění mu nedává Ústava, ale trestní řád. Vypuštění těchto oprávnění z trestního řádu by tedy v žádném případě s rozporu s Ústavou nebylo, neboť na roli státního zastupitelství jakožto zástupce veřejné žaloby v trestním řízení by se nic nezměnilo.

Návrh, který vzešel z vyšetřovací komise, tedy rozhodně protiústavní není. Zbývá se zamyslet nad tím, zda je to návrh účelný.

Jedním z úkolů státního zastupitelství je vykonávat dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, tedy v části trestního stíhání před podáním obžaloby. V případě, že státní zástupce sám vede vyšetřování, mizí tím jedna z kontrol v rámci přípravného řízení, a to dozor státního zástupce nad policejním orgánem. Absence jedné z kontrol přípravného řízení nemůže být považována za žádoucí jev.

V případě, že státní zástupce sám vyšetřuje a zároveň by nad tímto vyšetřováním vykonával dozor, by nastala paradoxní situace, že by státní zástupce prověřoval svůj vlastní postup, sám nad sebou uplatňoval kontrolní činnost, sám si ukládal provedení úkonů, vyžadoval od sebe spisy atd. Obdobně to platí pro případ, kdy provádí jednotlivé vyšetřovací úkony.

Pokud bude státní zástupce vykonávat dozor sám nad sebou, půjde o dozor zcela formální. Trestní řád proto požaduje, aby takový dozor převzalo nadřízené státní zastupitelství.

Jsme však svědky toho, že tento požadavek je často ignorován, navíc se nevztahuje na případy, kdy není prováděno státním zástupcem celé vyšetřování, ale jednotlivé vyšetřovací úkony, byť je jich sebevíc.

Návrh proti nezákonnostem

Návrh vyšetřovací komise je tedy veskrze důvodný a odstranil by nezákonnosti, ke kterým při provádění vyšetřování nebo vyšetřovacích úkonů stáním zástupcem dochází.

Stejně tak je důvodný i druhý návrh, aby bylo vypuštěno oprávnění státního zástupce přikázat, aby úkony ve věci prováděl jiný policista. Toto oprávnění by mělo být vázáno pouze na případy, kdy vyšetřující policista porušuje pokyny, které mu státní zástupce ukládá.


ČTĚTE TAKÉ: Změní se aktivistické státní zastupitelství? Okleští mu vláda a sněmovna pravomoci? Zapomeňte

Vše, co jste chtěli vědět o kauze Šlachta v deseti bodech


Jinak hrozí opět situace naprosto formální kontroly zákonnosti přípravného řízení. Pokud si totiž státní zástupce naoktrojuje jemu slepě poslušného policistu, je kontrola zákonnosti postupu takové marionety zbytečná, protože jde pouze o prodlouženou ruku státního zástupce.

Možnost, aby státní zástupce vybíral i spřáteleného soudce, již naštěstí Ústavní soud zatrhnul, protože kombinace poslušného policisty, nekontrolujícího státního zástupce a spřáteleného soudce byla pro zákonnost trestního řízení naprosto vražedná.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve skutečnosti nejde o to, že by návrh vyšetřovací komise byl protiústavní, ale o to, že zmenšuje moc státního zastupitelství zásadně ovlivňovat chod státu.

Pro zneužívání Ústavy pro utilitární zájmy nějaké skupiny osob se vžilo úsloví „dělat z Ústavy trhací kalendář“. V tomto případě však spíše než o trhací kalendář jde o hadr na podlahu.

O autorovi

Autorem článku je Aleš Rozehnal

Advokát. Přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách.

Komentáře

Komentářů (9)
  1. Němec napsal - dne 13.2.2017

    Nejhorší je, že pobočník vychytralého miliardáře v politice patří k mladé generaci.

  2. petrph napsal - dne 13.2.2017

    Já bych vřele doporučoval panu doktoru Rozehnalovi aby i znovu přečetl to co sám napsal zde před pár týdny v článku “..Soudce Bureš poobědval s advokátem Pokorným. A proč to má vadit?” a zamyslel se, proč nyní zcela účelově pro státní zástupce požaduje pravý opak.
    Je totiž zřejmé – že státní zástupce vyšetřující policisty v žádném případě nevede – není mezi nimi žádný vztah nadřízeného, podřízeného, který by takový (případně nelegitimní vůči vyšetřovanému) příkaz legitimizoval. A ani nemá státní zástupce oficiálně žádné pověření ze své kontrolní funkce, aby jakýkoliv protiprávní postup vyšetřujících policistů ignoroval či promijel.
    Pokud by snad pan doktor chtěl dovozovat nějaký neoficiální vztah mezi nimi – dostává se na stejnou etickou úroveň, jako v případě soudce, který (podle něj) klidně může jít s obhájcem obžalovaného si “pokecat do hospody” o tom, jak to s tím jeho klientem u soudu zkoulí, aby vyšel bez ztráty květinky..

    Bohužel,ono je čím dál tím vidět, že nejde o izolované případy špatného výkladu trestního řádu- protože je vidno, že jich v poslední době nápadně přibývá, tady jde bohužel o záměrnou cestu soudního formalismu některých soudců vedoucí přímo k zablokování výkonu práva a faktické beztrestnosti některých skupin společnosti.
    Abych parafrázoval prastarý vtip pana Lady
    Do kanceláře ředitele věznice vběhne dozorce s klíči a volá: “Sláva, tak už taky můžeme vyvěsit bílý prapor.
    Jak to, diví se ředitel – přece jsme tu ještě včera měli jednoho vězně.
    No to měli – ale soudce Zelenka ho právě osvobodil pro formální chyby při vyšetřování:))

  3. liberal shark napsal - dne 13.2.2017

    Souhlas, policie, státní zastupitelství a soudy musí být striktně odděleny, jinak nelze zajistit korektní průběh vyšetřování ani procesu. Navíc se ukázalo, že kárná samospráva těchto úřadů vůbec nefunguje. Měl by vzniknout nezávislý dozorový a kárný orgán, který by věechny nezákonnosti těchto státních úředníků tvrdě trestal. Dnes jsou soudci, SZ a částečně i policajti fakticky bez dozoru a beztrestní.Představují tak větší nebezpečí pro český stát než Putin s islámským státem dohromady.

    • Weber napsal - dne 13.2.2017

      Myslím, že je třeba se zamyslet nad tím, jak společnost fakticky funguje, zda je rozhodující, že respektuje pravidla, která si většinově nastavila ke svému životu a kolik hodlá tolerovat kverulantů, kteří mají svoje pravidla. Co se týká justice a “servisních” složek oné instituce by se měly odchylky pohybovat v promile řádově. Co tedy “řekla” ona parlamentní Komise? Vzhledem k tomu, že byla široce rozkročena složením, tak se neobávám prohlásit, že mnozí z členů Komise byli zděšeni tím, co se jim odkrylo při její činnosti právě při sbírání poznatků z “práce” některých složek státního zastupitelství a policie a pochopili nebezpečnost možného svévolného výkladu pravidel lidmi z těchto složek, ne z titulu funkce, ale pochybení člověka, který je jiný, než žádoucí společností k výkonu svěřené pozice. Proto navrhla ona Komise některá opatření v naději, že by mohla “hříchy” selhání eliminovat. Já třeba navrhuji politikům, aby v tomto směru iniciovali zákon o povinnosti soudců a státních zástupců se podrobit ve stanovených termínech psychotestům, tak jako policisté, značně by se excesy omezily.

      • Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 13.2.2017

        Realizace návrhů komise, ale i Vašeho by velmi napomohla k vybudování justice na úrovni běžně v civilizovaných státech. Ještě bych dodal, že k témuž by nebyl k zahození zákon o jmenování soudců na určité období s tím, že by se mohli ucházet o post soudce opakovaně.

    • petrph napsal - dne 13.2.2017

      Já se obávám že dozory samotné nepomohou. Nedávné případy totiž jasně ukázaly že není problém s objektivní (zjevnou) nezákonnosti – ale že ta nezákonnost je subjektivně formulována až nějakou vyšší složkou justice (dejme tomu odvolacím soudem) v rámci toho trestního řízení . Tudíž, snadno se může stát (a bude to spíše pravidlem), že případný dozor potvrdí aktuální jednání dozorované složky jako zákonné – ale stejně pak později soud prohlásí stejné jednání té složky za nezákonné..
      Takže bych měl jiný návrh.
      Pokaždé když v rámci trestního řízení nějaká následující justiční složka ( třeba soud, odvolací soud) označí ve svém rozhodnutí jednání některé předešlé složky (třeba policie, státního zástupce) za nezákonné, bude se konat arbitrážní řízení – ve kterém budou muset obě složky proti sobě prokazovat právní důvody svého rozhodnutí. S tím že ta složka která toto arbitrážní řízení prohraje,bude pak za své předešlé nezákonné rozhodnutí určitým způsobem penalizována potrestána (až k odvoláním z funkce v těžších, opakovaných případech).

      Ovšem, tato idea má podstatnou vadu. Neznám bohužel v tomto státě nějakou právní autoritu, naprosto nezávislou na všech vlivech, aby v tomto řízení mohla být naprosto nestranným a spravedlivým arbitrem.

      svým rozhodnutím

  4. občan2.0 napsal - dne 13.2.2017

    Zdá se, že vývoj směřuje k návratu osvědčené soudní praxe, jak ji vnímal Klement Gottwald, když 18. 8. 1946 pronesl komunistický výklad soudcovské nezávislosti:
    … soudce musí soudit podle zákona – s přihlédnutím k mínění lidu a stanovisku vlády.
    – tvrdil, že se vytváří demokratický režim nového typu. Mezi svými se vyjadřoval přesněji: ” Když vám starý zákon překáží v revolučním opatření, tak jej prostě porušte.“
    Před prvními poválečnými, demokratickými volbami 1946 řekl jasně:
    „ I kdyby se mělo stát, což je nepravděpodobné, že bychom nedocílili toho příznivého výsledku, o kterém se mluvilo, a opakuji, že to pokládám za nepravděpodobné, bude i pak ještě vždy mít dělnická třída, pracující lid v rukou dostatečné prostředky, zbraně a způsob, jak korigovat prosté mechanické hlasování při kterém by rozhodovaly živly reakční a sabotérské. My potom ještě vždycky máme v rukou tolik prostředků a moci, abychom si vynutili pro dělnickou třídu příznivé výsledky.“ (z Revue dějin socialismu 2/ 1969)

    Prostě zpátky na strony a začít znovu……….

    • Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 13.2.2017

      Víte vůbec očem je v článku řeč? Neplete si to s “Radeckým”?

  5. Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 13.2.2017

    Ten pokřik ministra spravedlnosti je až příliš průhledný. Je to jako se Šlachtou. Komise poškozuje svým nálezem a navrženými opatřeními dlouhodobé úsilí jeho zaměstnavatele Andreje Babiše, do jehož realizace už značně investoval. Politicky a možná i finančně.