Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Z každé stovky necelé tři koruny. Stát selhává při vymáhání pohledávek v insolvencích

 - 

21573074939_837b01d2d9_zOld Factory Window” Autor: Ib Aarmo / photo on flickr

Stát a jeho finanční úřady jsou nejméně úspěšným účastníkem insolvenčních řízení uvalených na podniky. Důvod je jednoduchý – insolvencí se účastní málokdy, a pokud už ano, sám je neiniciuje, pouze se připojuje k již vyhlášeným. Sdružení InsolCentrum teď na datech uzavřených řízení za rok 2013 ukázalo, že stát zaostává jak za bankami, které mají své pohledávky většinou zajištěné zástavami, tak za “běžnými” účastníky řízení.

Výsledky státu v uspokojování jeho pohledávek v insolvenčních řízeních jsou tristní. Na obřím objemu dat, které InsolCentrum získalo z jedenácti stovek řízení ukončených v roce 2013, je vidět jeho nezájem o institut, který sám vybudoval. “25 let jsme budovali zákony, ty máme. Teď zbývá je začít naplňovat,” říká k tomu jednatelka InsolCentra, advokátka Jarmila Veselá.

Z 25 miliard korun, které si firmy v úpadku napůjčovaly, se podařilo zpeněžit 2,9 miliardy korun. Polovinu z této částky spolkly náklady řízení – tedy odměny insolvenčním správcům. “Ano, je třeba klást si otázku, zda to není moc. V zemích západních Evropy je to kolem 30 procent,” říká Veselá. Na přihlášené věřitele pak zbylo jen 1,5 miliardy korun.

Vítězí zajištěné banky

Průměrná výše uspokojených pohledávek činí 6,4 %. To jsou “tvrdá” data z výzkumu InsolCentra, která nesouhlasí s dotazníkovými daty Světové banky, podle nichž se podaří uspokojit 65 procent. “V přímém přenosu se díváme na případy, kdy dlužníci zašantročí veškerý majetek. Děje se tak v šesti z deseti případů,” varuje Veselá.

Pokud bychom na pomyslnou startovní čáru vedle sebe v roli věřitele postavili stát, banky a běžného věřitele – tedy podnikatele, nejlepší výchozí pozici by měla finanční správa státu. Disponuje zákonnými oprávněními a má k dispozici “armádu” 16 tisíc úředníků. Banky se pak chrání propracovaným risk-managementem, jejich pohledávky jsou ve valné většině zajištěny, například zástavami.

Výsledky ale těmto podmínkám neodpovídají. Nejúspěšnější jsou banky, které v roce 2013 vymohly v průměru 7,7 %, následují podnikatelé s 6,3 %, stát paběrkuje s 2,9 %. Finanční správa k tomu říká, že insolvenční řízení pro ni není důvěryhodné. Sama proto návrhy nepodává, také proto, že padesátitisícovou zálohu na náklady řízení považuje za vyhozené peníze.

Za připomenutí v této souvislosti stojí fakt, že kumulovaná výše nedoplatků finanční správě již činí 111 miliard korun, pokud k tomu připočítáme ještě nedoplatky na clech a sociálním zabezpečení, jde o zhruba 200 miliard.

Pelikán míří na soudy a správce

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) vyhlásil neuspokojivou situaci kolem insolvencí za prioritu svého vládnutí resortu. Zaměřuje se ale především na postižení podvodných praktik, ne na to, jak učinit řízení pro státní instituce více “sexy”.

“Bylo provedeno již téměř 200 kontrol provozoven insolvenčních správců, zahájeno téměř 60 řízení o správním deliktu, čtyřem zvláštním správcům zrušena zvláštní povolení, jednomu obecné povolení. Zároveň je vedeno dalších 13 řízení o zrušení zvláštního povolení a 9 o zrušení obecného,” říká Antotnín Stanislav, který na ministerstvu vede oddělení insolvenčního dohledu.

Zároveň se ministerstvo ve spolupráci s VŠE v Praze snaží vytypovat podezřelé konkursy, což má vést jak k případnému trestnímu stíhání, tak k popsání metod, které podvodníci používají. Pro tento projekt se občas používá termín inslovenční Kobra.

Špatná pověst insolvencí

Sdružení InsolCentrum tvrdí, že situaci kolem insolvencí nevyřeší jednotlivý zásah do systému. Na to je v procesu příliš mnoho chyb na všech stupních. “Samozřejmě, že roli hraje i poškozená pověst řízení vinou podvodných insolvencí,” připouští Veselá.

Ta má souhlas ministra financí Andreje Babiše (ANO) i ministra Pelikána na vytvoření think-tanku, který by jednotlivé chyby systému “vychytával”. A souhlasné stanovisko zní i ze soudů, které se insolvencím věnují.

Co zůstane věřitelům?

  • Firmy v úpadku měly napůjčováno 25 miliard korun
  • Z prodeje majetku se získalo 2,9 mld. Kč
  • Náklady insolvenčního řízení: 1,4 mld. Kč
  • Přihlášení věřitelé získali: 1,5 ,mld. Kč
  • Nezajištění věřitelé: 613 mil. Kč
  • Průměrné uspokojení činí 6,4 %, banky vymohly 7,7 %, podnikatelé 6,3 %, stát 2,9 %.

(Zdroj: Výzkum InsolCentra z 1147 řízení uzavřených v roce 2013)

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký