Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Stát dává na podporu exportu tři miliardy ročně. Efektivita je ale pod úrovní Bulharska

 -   - 

16311492086_12e691185e_c Zdroj Autor: Mark Morgan Trinidad B via Foter.com / CC BY

I když se českému exportu daří, efektivita státních agentur, příspěvkových organizací a útvarů ministerstev, jež mají podporu českého exportu v popisu práce, je sporná.

Státem financované agentury a příspěvkové organizace (celkem 10), rady (3) a útvary ministerstev (15) zaměstnávají celkem 1567 lidí a na mzdových a sociálních nákladech spotřebují 1,15 miliardy korun.

Další více než dvě miliardy korun (bez výdajů na útvary ministerstev) jdou na provozní náklady.

Ve své prezentaci v rámci konference o českých národních zájmech v Černínském paláci propočet představil náměstek ministra zahraničí pro ekonomickou a rozvojovou spolupráci Martin Tlapa:

výdaje na export

Efektivita takto vynaložených peněz je ale sporná. Zatímco v Německu jeden dolar investovaný do podpory exportu vynese 99 dolarů, v České republice je to zhruba o polovinu méně, což je číslo pod úrovní Bulharska.

efektivita podpory exportu

„V České republice vznikl systém podpory exportu před více než 20 lety a od té doby se příliš nezměnil. Nástrojů i prostředků je dostatek, ale zaostáváme v efektivnosti,“ komentuje to Tlapa.

I když byla výše českého exportu vloni opět rekordní, jen těsně nepřesáhla hranici čtyř bilionů korun, je pravděpodobné, že instituce spojené s exportem čekají změny.

Nejpravděpodobnější je sloučení služeb České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovací agentury (EGAP).

„Dostali jsme se do fáze, kdy se musíme ptát, zda nedochází k  překryvům v kompetencích některých institucí, které se hlásí k podpoře exportu. Nazrál čas uvažovat o spojení ČEB a EGAP, z pěti agentur možná budou stačit dvě. Je třeba začít o tom mluvit a dospět k vyšší efektivitě vynaložených prostředků,“ říká Tlapa.

Sloučení ČEB a EGAP vidí reálně i ministerstvo průmyslu a obchodu. „V mnoha ohledech je stávající nastavení neefektivní a nákladné, proto chceme předložit návrhy na reformu systému exportního financování a pojišťování,“ řekl (ještě před tím, než se jej rozhodl premiér odvolat) ministr Jan Mládek.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (4)
  1. Franta napsal - dne 24.2.2017

    Je zajímavé, jaké instituce se uvádějí mezi podporou exportu. Z uvedených to má v popisu práce jen malá část, ostatní mají v náplni práce odlišné agendy. Nemluvě o tom, že v tabulce nesedí ani čísla (provozní a mzdové náklady i počty zaměstnanců), statut jednotlivých institucí je také špatně (např. OSS je v tabulce víc, ne jen TAČR).

  2. Zemi napsal - dne 24.2.2017

    Zdá se, že autor pouze převzal tabulku z prezentace MZV a vůbec si neověřil předkládaná data. Z toho také plynou mylné komentáře a interpretace. Škoda, toto téma by při podrobnějším studiu mohlo být zajímavé.

  3. Vyskočil napsal - dne 24.2.2017

    Autore,na neefiktivnost nestačí poukazovat,tu je třeba kritizovat.Splnil jste tuto občanskou povinnost?Je třeba vymycovat neomylnost ekonomických bossů.V náš prospěch.

  4. ČERT napsal - dne 25.2.2017

    Já jen když sleduji tu tabulku… Pokud tedy v Německu 1 dolar investovaný do podpory exportu vynese 99 dolarů, u nás odhadem jen 50 (tedy ještě o něco méně než ve zmíněném Bulharsku). Ale co ta Afrika? To jsou míněny všechny země toho kontinentu jako celek? Pokud ano, pak je tedy vidět, že v tomto případě efektivita této podpory je ve srovnání s uvedenými ČR, Bulharskem nebo i Rakouskem docela vysoká. Vzhledem k tomu, že se často jedná o země hodnocené jako nejchudší na světě, neuplatňují se v tomto ohledu nějaká zvláštní pravidla?