Spor o lesy rodu Lichtenštejnů pokračuje. Knížecí nadace podala odvolání k Ústavnímu soudu

Napsal/a Robert Břešťan 10. července 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

Téma Benešových dekretů a konfiskace nemovitostí rodu Lichtenštejnů v tehdejším Československu má své další pokračování. Spor mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan putuje k Ústavnímu soudu.

To, že dnes (10. 7. 2017) Nadace knížete z Lichtenštejna podává odvolání k Ústavnímu soudu, potvrdil na dotaz HlídacíPes.org mediální zástupce Nadace Michal Růžička.

Do Prahy kvůli tomu přijíždí i lichtenštejnský princ Constantin. Nadace, která spravuje část majetku lichtenštejnské knížecí rodiny, je podle něj připravena dovést spor případně až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Česká republika, zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, zdůrazňuje, že české soudy daly již opakovaně argumentaci ČR za pravdu. Případný budoucí přesun sporu k mezinárodnímu soudu nechce komentovat.

„Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je ze zákona povinen hájit zájmy České republiky a také tak vždy činí. Rozhodnutí soudů nelze dopředu jakkoliv předjímat,“ říká mluvčí ÚZSVM Tereza Peprníková.

Nejde tu o restituce

Spor mezi Českou republikou a Nadací knížete z Lichtenštejna je poněkud neobvyklý.

Sami Lichtenštejnové zdůrazňují, že – na rozdíl od řady jiných případů, kdy se zástupci šlechtických rodů přihlásili o své někdejší majetky – nejde o restituční spor.

I když jde o Benešovy dekrety, žalovanou stranou nebylo Česko nýbrž naopak Nadace knížete z Lichtenštejna, na niž lesy v katastru Praha-východ zůstaly zapsány v katastru nemovitostí.

„Zápis vlastnického práva ve prospěch Nadace byl proveden na základě rozhodnutí o potvrzení dědictví po Franzi Josefu II. z Liechtenštejna, které bylo vydáno Obvodním soudem pro Prahu 10 v roce 2012, ačkoliv vzhledem ke konfiskaci majetku Franze Josefa II von Liechtenstein v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění,“ vysvětluje ÚZSVM, proč v roce 2014 Nadaci zažaloval.

„Původní zápis v katastru nemovitostí, který jako vlastníka stanovil rod Lichtenštejnů, byl tedy neplatný. Záznam vznikl na základě úřednické chyby,“ komentoval to už dříve mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

Nadace spravující část rodového majetku Lichtenštejnů ale argumentuje tím, že se dekrety a konfiskace Lichtenštejnů týkat neměly.

„Po válce se uplatnila presumpce viny: jste Němec a pokud tvrdíte, že ne, dokažte opak. Nezpochybňujeme dekrety jako takové, ale to, že pod ně někteří lidé, a v tomto případě Lichtenštejnové jako občané neutrálního státu, neměli být vůbec zahrnuti,“ říká mediální zástupce Nadace knížete z Lichtenštejna Michal Růžička.

Jazyk, nebo národnost?

Knížeti Františku Josefu II. československé úřady pozemky zkonfiskovaly v roce 1945 právě s poukazem na to, že se údajně hlásil k německé národnosti.

Mělo to dokazovat sčítání lidu z roku 1930. Ve formuláři je však společná kolonka pro národnost i pro mateřský jazyk. Protože Lichtenštejnové mluvili německy, je vyplněna němčina.

Dokument – jak ukazuje faksimile sčítacího archu z roku 1930  – vyplnil a podepsal místo samotných Lichtenštejnů Karl Loos, toho času hajný na lichtenštejnském panství ve Velkých Losinách.

Lichtenštejnské knížectví přitom v průběhu druhé světové nikdy neuznalo vznik Protektorátu Čechy a Morava, ani Mnichovskou dohodu. Za Němce se Lichtenštejnové navzdory jazyku nepovažovali, hlásili se vždy k státní příslušnosti lichtenštejnské. Jak po válce potvrdil i tento dopis Národního výboru Velké Losiny.

Ani dobové dokumenty ale v soudní při mezi ČR a knížecí nadací nepomohly. Přes obvodní a krajský soud spor doputoval až k Nejvyššímu soudu. Výrok z letošního května, že pozemky státu patří státu, je pravomocný.

Soudkyně Okresního soudu pro Prahu-východ Klára Obrtlíková ovšem už v první instanci připustila, že rodině bylo způsobeno příkoří, ale že uznáním nároků by byla prolomena restituční hranice.

Argumentovala i verdiktem Ústavní soudu z roku 2005, podle nějž restituční nároky nelze obcházet jinými obecnými žalobami.

Výrok z roku 1951

Jak odvolání knížecí nadace u Ústavního soudu dopadne, se lze přesto jen dohadovat.

Zástupci rodu jsou přesvědčeni, že Česká republika pokračuje v křivdě, kterou v 50. letech 20. století završilo komunistické Československo.

Definitivní verdikt o potvrzení konfiskace, jíž se Lichtenštejnové bránili soudní cestou, vynesl Nejvyšší správní soud (tou dobou již přesunutý do Bratislavy) až v roce 1951.

Další dobové dokumenty dokládající mimo jiné i poválečné spory spojené s výkladem Benešových dekretů a rozsahem konfiskací zveřejní HlídacíPes.org zítra.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)