Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Smrt angličtiny? Doufat v esperanto je dnes utopie

 -   - 

398920624_a8025ac93d_z Zdroj Autor: Johannesen via Foter.com / CC BY-NC-SA

Dosavadní preferování angličtiny diskriminuje nerodilé mluvčí. Angličtina je nevhodný panevropský jazyk, jejíž úlohu by mohlo převzít esperanto, čímž by se zaručila jazyková rovnoprávnost. I takový je závěr „Nitranské deklarace“ zemí Visegrádské čtyřky…

Konference, kde se ve vší vážnosti – i v souvislosti s chystaným vystoupením Británie z EU –  probíralo to, jakým jazykem bychom spolu měli do budoucna v Evropské unii mluvit, se celkem nenápadně konala letos v létě ve slovenské Nitře.

Jedním z jejích hlavních závěrů bylo přijetí deklarace, podle níž unii chybí společný jazyk, „který by vyjadřoval evropskou identitu občanů a vyvážil obě části motta EU: jednota v rozmanitosti“.

Tak si to shrňme. Esperanto? Ačkoliv existuje již od konce 19. století a proběhla řada pokusů o jeho „zpanevropštění“, jeho úspěch v porovnání s  angličtinou je dosud nevalný.

Angličtinu nelze “zmizet”

Svědčí o tom i údaje o počtu jeho světových uživatelů, které se pohybují mezi 100 tisíci až dvěma miliony.

Jeho neúspěch může souviset se skutečností, že historie jazykového vývoje byla vždy úzce spjata s politicko-kulturně-sociální situací a dominance jednoho jazyka v Evropě, ať už jím byla například řečtina nebo latina, přicházela jako spodní proud těchto nejazykových změn.

Angličtina získala své celosvětové postavení rozšířením kulturního vlivu Spojených států. Nejen že z ní přichází do slovníku našich jazyků řada fenoménů, pro které jsme dosud neměli pojmenování, ale zároveň všudypřítomnost angloamerické kultury způsobuje výraznou znalost tohoto jazyka.

Silně to pociťujeme v naší škole, když mezi studenty již téměř neexistují začátečníci v pravém slova smyslu: i student, který se anglicky nikdy neučil, zná řadu slov či gramatických jevů.

Ponoření se do jazyka v autentickém kontextu, které je při osvojování si jazyka klíčové, by nebylo v esperantu – i přes komunity mluvčích, které mají spíše fanouškovský charakter – možné.

Navíc by trvalo dlouho, než by proniklo do běžné veřejnosti. Zatímco v případě angličtiny, která nás obklopuje, je neponoření se téměř nemožné, což silně usnadňuje její absorpci.

Vzhledem k značnému vlivu americké kultury, produktů a značek v Evropě se nelze domnívat, že by toto obklopení angličtinou jen tak vymizelo.

Ne jejich, ale mezinárodní

Jakkoliv zní myšlenka panevropštiny možná lákavě, mohla by vést k separaci Evropy od zbytku světa. I kdyby se esperantu podařilo vše překlenout, nesplňovala by jeho celoevropská dominance požadavek rovnoprávnosti, která zaručuje, že mluvčí žádného jazyka nebude upřednostněn.

Samotné české stránky zdůrazňují, že slovní zásoba, která je primárním předpokladem porozumění každého jazyka, pochází především ze západoevropských jazyků, přičemž ugrofinské či slovanské jazyky se promítají spíše do slovotvorby a větné stavby.

Lze tedy předpokládat, že Ital či Španěl se naučí esperanto snadněji a přirozeněji než dejme tomu litevštinu.

Naopak angličtina, kterou dnes učíme studenty, již není britská nebo americká, jako tomu bylo ještě nedávno, ale je mezinárodní.

Ta se od obou výrazně liší a je utvářena nejen občany anglicky mluvících států, nýbrž celého světa.

O autorovi

Autorem článku je Jakub Štefeček

Spolumajitel James Cook Languages

Komentáře

Komentářů (31)
  1. Jan napsal - dne 23.10.2016

    Proto že amerikánština je tu všude zásluhou evropského prdelkování američanům, měla by se totálně zakázat ve všech firmách, institucích, ale především ve školách. Zcela vyloučit a zakázat hodiny angličtiny, zkoušky a všechny aktivity v angličtině, kdo chce s evropskými národy komunikovat, ať se naučí jejich řeč. Tím by se Evropa lépe vymanila ze závislosti na usa.

    • petrph napsal - dne 23.10.2016

      Tak ono špatné je to že žádná společná evropská řeč není Tak jestli jste chtěl doporučit ab se snad (a dobře) všichni učili všechny evropské jazyky, tak se probuďte..

    • Bohumil Kazda napsal - dne 23.10.2016

      Vam teda slušně hrabe. Mimo jiné, třeba v Irsku by měli mluvit jak? A když se budu potřebovat domluvit s Finem, tak se mám předtím učit rok finsky, nebo on česky? Samé otázky…

      • ČERT napsal - dne 23.10.2016

        Měl bych jen drobnou faktografickou poznámku, kterou vůbec nechci rušit smysl diskuse. Angličtina není úplně přirozeným jazykem Irů. Tím je původní keltská irština, dost odlišná od angličtiny, kterou ovšem v současných generacích mluví už jen mizivé procento obyvatel Irska. Další jisté procento Irů je dnes snad schopno se irsky jakžtakž domluvit, ale… Pokud vím, irský stát usiluje snad až o určitou renesanci tohoto jazyka, ale nevím, jak velký to má smysl a hlavně perspektivu. Každopádně ale irština je vedle angličtiny druhým úředním jazykem Irské republiky – a i když je tento jazyk v praxi užíván jen řídce, není dosud ani mrtvý.

  2. petrph napsal - dne 23.10.2016

    Ona by to samozřejmě byla kapitální hloupost nahrazovat angličtinu esperantem v duchu dnes ideologicky protlačované “rovnosti”.
    Ovšem, co jsem se pokoušel dohledat, ta zmíněná konference v Nitře byla pravděpodobně konference “Perspektivy jazykové komunikace v EU”, kterou pořádála fakulta středoevropských studií Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře ve dnech 28.-29. července 2016, v rámci 101. světového kongresu esperanta. Tudíž si onu zmíněnou Nitranskou deklaraci napsali a zdůvodnili esperaňtaci sami pro sebe. A žádnou větší podporu v rámci ani zemí Visegrádské čtyřky tedy nemá.
    Takových konferencí si může uspořádat kdo chce kolik chce a navrhovat aby se zde učila třeba elfština

    • Karel napsal - dne 23.10.2016

      Už sám název 101 kongres Esperanta v Nitře napovídá, že se tyto Kongresy pořádají pravidelně každý rok, pokaždé v jiné zemi na světě. Letos tam bylo necelých 3000 účastníků ze 60 zemí světa, někdy je jich více, záleží to na tom kolik účast stojí v korunách nebo ve valutách. Není to levná záležitost a nemůže si kdekdo dovolit cestovat kamkoliv, jelikož Esperantisté nemájí sponzory.

  3. Němec napsal - dne 23.10.2016

    Společný jazyk měl být na začátku založení EU. A až potom založit spolek. Je to jedna z velkých chyb. Je nepochybné, že tím jazykem měla být angličtina. Anglicky umí většina vzdělaných, například Indů nebo Číňanů. V Rusku jsem nebyl. V České republice je pro jazyk smrtící dabing. Dabing je pro herce aby byli bohatí když ve škole byli hloupí na matiku. Nebýt této hlouposti s dabingem, tak by dnes uměl anglicky skoro každý mladý člověk včetně našich Romů.

    • petrph napsal - dne 23.10.2016

      Víte ona je spíš ta jediná a základní chyba EU, že se vlástně neví a neřekně co by to mělo být. Stát s čímsi jednotným, federace konfederace, nebo jenom jakýsi byrokratický úřad v Bruselu? Takže až z toho by se dalo odvodit k čemu by byl potřeba nějaký jednotný jazyk, popřípadě který by to měl být a čemu by to mělo sloužit

      A pokud se týká dabingu, tak sledování filmů bez dabingu pomahá jen těm lidem, kteří mají už nějakou hlubší znalost toho jazyka. To si můžete vyzkoušet, když si pustíte třeba indický nebo turecký film bez dabingu – uvidíte sám jestli Vám to dá nějaký umělecký zažitek. Takže zakazat dabing by pro lidi kteří cizí jazyk neumí vůbec nebo mají chatrné znalosti toho jazyka z našich škol, byla jenon buzerace

    • Ludvík napsal - dne 29.10.2016

      Vazeny pane tady se ucila rustina ta poznamenala narod.

  4. nováček napsal - dne 23.10.2016

    Měli bychom si vzpomenout na Masarykovu první republiku a přečíst si případně i zdůvodnění, proč se tehdy učila, jako povinný cizí jazyk němčina, na gymnásiích pak jako druhý jazyk povinně výběrový druhý cizí jazyk francoužština a na SŠ a VŠ eknomických angličtina. Myslím, že to tehdejší zdůvodnění mělo logiku a osvědčilo se i v praxi. Ani dnes by neškodilo se jím řídit. I dnes přece platí : kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.

    • petrph napsal - dne 24.10.2016

      Proč bychom si měli vzpomínat na první Masarykovu republiku, když dnes už je na našich školách zavedena výuka cizích jazyků rovněž. I různé cizí jazyky (neznám zase dopodrobna jak je to s jejich určováním, zda si lze vybírat čili nic).
      Tady jde o něco jiného – pokud by byla zavedena jako nějaká jednotná řeč EU, tak by se jí ti absolventi museli naučit zatraceně dobře. Což tedy zatím ve většině našich škol nehrozí.

  5. Karel napsal - dne 23.10.2016

    Esperanto je nejsnadnějším jazykem na světě, dá se zvládnout za pár měsíců, je gramaticky až primitivně jednoduché.Jak se píše tak se čte a ne jak je to v angličtině nebo francouzštině. Největší boom Esperanta je dnes v Africe a Asii.Esperantisté jsou dnes ve všech státech světa.

  6. Jasoň Klíma napsal - dne 23.10.2016

    Tak jako tak by esperanto bylo nuceno řadu nových slov převzít z angličtiny. Nicméně fakt, že by v budoucnu bylo jazykem nejen panevropským, ale i celosvětovým mezinárodním, je velmi lákavý. Navíc by neupřednostňovalo žádný národ, rasu nebo zemi a pro mírový rozvoj této planety by znamenalo velmi mnoho.

  7. ČERT napsal - dne 23.10.2016

    Zajímavé. O angličtině se někdy mluví jako o “latině dnešní doby”, čímž se naráží na úlohu latiny v západokřesťanském civilizačním okruhu ve středověku a z jisté části ještě dlouho do novověku (a nakonec, třeba ve sféře přírodních věd to na globální úrovni, v otázce latinského názvosloví, platí dodnes). Je pravda, že to bylo jaksi “spravedlivější” než dnes s tou angličtinou, protože latinsky sice mluvívali staří Římané, ale už od raného středověku tento jazyk nikdo jako mateřštinu nepoužíval. Ale přestože víme, že dnes “je Bůh Anglosasem” (to je parafráze jednoho rčení z pozdně renesanční Itálie 16.stol., kde se v narážce na literární užívání španělštiny pod mocenským vlivem habsburského Španělska říkalo, že “Bůh se stal Španělem”), myslím si, že angličtina je zatím pořád vhodnější jako komunikační jazyk než to zcela umělé esperanto, kterým jako mateřským jazykem nikdo nemluví a nikdy ani nemluvil. A jestliže je dnes angličtina uznávaná jako hlavní komunikační jazyk na globální úrovni, tak si myslím, že by mohla zůstat i na úrovni Evropské unie – prostě i proto, že tu bych nevnímal za nic víc než jako takové užší mezinárodní společenství v rámci širšího mezinárodního společenství globálního.

  8. Němec napsal - dne 23.10.2016

    Pokud se ale na společný jazyk podívám realisticky, tak USA odchází z politické scény , spíš brání pochody homosexuálů a jiné velmi důležité oblasti pro USA, tak můžeme zase oprášit Ruštinu a vzpomínat na státnické umění Obamy. Nebo se pletu ?

  9. Vladimír napsal - dne 23.10.2016

    Jste ubožáci když si platíte reklamu na slovní spojení “parlamentní listy” Copak Vám sem na ten hnojník nechodí žádný slepice že lovíte v cizích vodách?

    • Ondřej Neumann napsal - dne 23.10.2016

      Reklamu si neplatíme – máme ji od Google v rámci podpory pro neziskovky zdarma. Asi nedopatřením jste zapomněl zmínit slogan, který se vám objeví po zadání “parlamentní listy” do vyhledávače: “Přečtěte si ty nejlepší články – dříve než je převezmou ostatní‎”. Ani náhodou se za “parlamentní listy” nevydáváme. Spíše jim dáváme lehký výchovný záhlavec. I když v tomto případě házíme hrách na zeď – byznys model “parlamentních listů” je totiž založen na vykrádání cizího obsahu a prodávání “vlastního”.

      • Vladimír napsal - dne 23.10.2016

        Nezkoušejte to na mě, mám firmu a vím jak tato reklama funguje. Natvrdo napsané na slovní spojení “Parlamentní listy” Připomíná mi to jako kdyby si prodejci trabantu dali PCP reklamu na slovo Ferari. Ale budiž, chápu že čtenářů máte asi málo tak zkoušíte lovit na cizí názvy . To že si to neplatíte protože máte sponzora o to více to vypovídá že jste na tom fakt bídně.

        • Karel Novotný napsal - dne 24.10.2016

          Evidentně naopak vůbec nevíte, jak google reklama funguje. Reklamní Hlídací pes se objeví jako první odkaz, i když zadáte do googlu obyčejné “zprávy” nebo “noviny”

          • Vladimír napsal - dne 24.10.2016

            asi jste nečetl moje příspěvky nebo odvádíte pozornost od problému, já mluvím o natvrdo zadaném slovním spojení v PCP “parlamentní listy” Vy zřejmě ani netušíte jaký seznam slov jste do kampaně nabušili. PCP reklama totiž reaguje na vyhledávání slovních spojení a protože to není odkaz zdarma ale reklama, je třeba za to cálovat, proto říkám že lovíte v cizích vodách. Parlametní listy jsou velmi populární a tedy děláte jen špinavý triky jak si zájemce kdo hledá parlamentní listy přitáhnout na svůj web. Ovšem jak statistika ukazuje tak se Vám to vůbec nedaří. čas strávený na webu jsou tvrdá fakta, není třeba to okecávat. propaganda prostě už netáhne
            https://www.google.cz/#q=parlamentn%C3%AD+listy

  10. Josef napsal - dne 23.10.2016

    Víte, momentálně mě napadla kacířská myšlenka. Co takhle vytvořit celoevropský jazyk (dle vzoru Izraele), kdy by se vzal za jeho základ vzal jazyk zaniklého národa Moravského jehož požadavky na uznání po sametové revoluci byly jedním z hlavních důvodů rozpadu Československa. Hlavně Slováci nemohli přenést přes srdce, že by byli na stejné úrovni jako nějací Moravané. Vím, že tu máme daleko větší Slovanské národy (např. Rusy, Poláky a j.), ale tito mají jazyky zastaralejší. Samozřejmě, že by bylo nutno převzít některá slova z jiných jazyků (i neslovanských) a vytvořit nový “živý” jazyk, který vychází z národa, který ve své historii ani nekolonizoval, ani nezneužíval jiné národy. Pokud si myslíte, že Moravský jazyk neexistuje, tak se jedná vlastně o jazyk Česko-Slovenský.

  11. Vladimír napsal - dne 23.10.2016

    Pokud Vám to není jasné, tento srovnávací graf je za tisíc slov, hlidaci pes není o řád níže ale spíše o 10 figur níže.
    a nejhezčí je to srovnání průměrná délka návštěvy. Myslím že pokud začnete být féroví a objektivní a začnete dělat nezávislou žurnalistiku, mohlo by Vám to pomoci. Propagandy dneska už mají všichni plný kecky stejně jako za socíků.

    https://www.similarweb.com/website/parlamentnilisty.cz?competitors=hlidacipes.org

    • Robert Břešťan napsal - dne 24.10.2016

      Pokud hledáte kvalitní a nezávislou žurnalistiku na Parlamentních listech, pak vám držíme palce.

    • Karel Novotný napsal - dne 24.10.2016

      Jakých 10 figur? To je něco s cvičením?

    • sundialer napsal - dne 24.10.2016

      Ten trend srpen září taky není špatný: PL -13 %; HP +8,5%, pokud to tak půjde dál, “dávám parlamentním listům rok, nejvejš dva…” 😉

  12. Fran napsal - dne 24.10.2016

    Prolistoval jste si někdo aspoň učebnici esperanta? Esperanto umíte ani o tom nevíte. Naučit se dá za tři měsíce. Tedy vy,
    kteří nejste nadaní na jazyky. Esperanto běhá na internetu, těžko někdo může odhadnout počet esperantisrů.

  13. Petys napsal - dne 24.10.2016

    Neotřesitelnou a nenahraditelnou pozici angličtiny coby světového jazyka hezky dokunentoval nechtěně filipínský prezident Duterte kdyź snaživě v Pekingu oznamoval čínským komunistům odklon od Spojených Států. Paradoxem největším je že ten chudák to musel říkat, jak jinak, než anglicky. A žluťásci tomu ještě tleskali a vůbec jim to nepřipadalo poněkud absurdní.

  14. jan rich napsal - dne 24.10.2016

    Je ostudou světa v posledních desetiletích,že se neshodl na angličtině jako samojediném jazyku obyvatel zeměkoule.K tomu má v mnoha oborech lidské činnosti nakročeno,ale cudnost k ostatním světovým jazykům tento krok oddaluje.Není na čase,aby OSN a UNESCO rozum nabraly?

  15. t117 napsal - dne 24.10.2016

    jen par poznamek:
    1/ pripada mi to “za kazdou cenu neco jineho” i kdyz to funguje a anglictina se prirozene siri (kontextem,”kulturou”, atd.)… vsichni sroubuji srouby doprava, ale my budeme najust sroubovat nezavisle doleva…
    2/ snaha prosadit umely – neprirozene vznikly a tudiz velmi obtizne a nesystemove se vyvijejici jazyk je naprosto mimo: nemuze se to ani v jedne-dvou generaci podarit; leda jen jako varianta nekym rizeneho newspeaku.
    Lidsky jazyk ma evolucni, geneticke, biologicke koreny, ktere urcuji i jeho gramatiku. Viz Chomski nebo historie jazyka pidžin ~> kreolština…
    => generacne by casem slo z umeleho jazyka vytvorit prirozeny jazyk (resp. sam by se zmenil), ale ten by se puvodnimu moc nepodobal a hlavne k cemu to? – kdyz mame momentalne jeden jazyk, se kterym se lze nejsnaze a s nejvetsi pravdepodobnosti domluvit po celem svete.
    … A argumenty o slozitosti anglictiny neberu: na zakladni komunikaci nepotrebujete slozitou gramatiku (btw: kolik z diskutujiich ovlada ceskou gramatiku treba prechodniku nebo sklonovani cislovek?) – “zjednodusena anglictina” ma dokonce mene pozadavku na zakladni dorozumeni nez cestina…

  16. Matěj Nárožný napsal - dne 25.10.2016

    Za esperantisty k vášnivé diskuzi zde, esperanto je víc než jazyk. Původní myšlenka je především odstranit jazykové bariéry mezi národy při zachování rovnosti mezi jazyky mateřskými. Ludvík Lazar Zamenhof jsi byl dobře vědom, co tvoří. Esperantisté jsou více než lidé, kteří ovládají jazyk. Je to komunita, kterou spojuje myšlenka rovnosti a míru. Angličtina v porovnání s esperantem prohrává především ideově! V praktickém životě jsou si rovny, ale politicky a myšlenkou nikoliv.

    • ČERT napsal - dne 25.10.2016

      Ta idea spojená s esperantem je bezesporu ušlechtilá. Otázka je, jaké má esperanto naděje uchytit se jako mezinárodní komunikační jazyk v praxi.