, Zdroj: youtube.com

Sedláci: Jurečka oslavoval vznik komunistického JZD. Urazil oběti kolektivizace

Napsal/a Robert Malecký 2. července 2015

Zásadní popření komunistického znásilnění československého venkova. Tak hodnotí sedláci sdružení v Asociaci soukromého zemědělství brožuru popisující historii kolektivizace v obci Oprostovice na Hané. Ta vyšla pod záštitou ministerstva zemědělství vedeného Marianem Jurečkou. Ministr a místopředseda KDU-ČSL navíc na oslavy založení tamního JZD dorazil i s rodinou. Asociace dala premiérovi ke zvážení jeho odvolání.Vložený obrázek 1

Ministr zemědělství Marian Jurečka oslavoval v polovině června s pamětníky založení JZD v Oprostovicích nedaleko Přerova. „Vidíme to jako dnes, a ono už uběhlo šedesát let,“ vzpomínali na události z padesátých let podle místního tisku lidé, kteří v Oprostovicích JZD zakládali.

Překreslení minulosti pod logem ministerstva

První místopředseda lidovců, kteří cílí na voliče z řad zemědělců a obyvatel venkova a menších měst, se v sobotu 13. června osobně zúčastnil oslav, na níž aktivní účastníci jedné z nejtemnějších kapitol historie československého venkova dostali pamětní listy. Vše pod záštitou ministerstva zemědělství.

Pod logem Jurečkou vedeného ministerstva totiž vyšla brožura, která zásadně překresluje historii násilně a zločinné přeměny venkova v komunisty řízené hospodářství.

„Vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí po druhé světové válce odešlo z vesnic do měst pracovat do továren, což se  projevilo na vesnici značným úbytkem lidí, tak si rolníci začali vzájemně vypomáhat, ale tyto výpomoci moc neřešily zvláště sezónní práce, a tak se postupně různými způsoby začala zakládat zemědělská družstva, která byla vybavována moderními traktory a kvalitnější sklizňovou technikou a spolehlivější stájovou mechanizací,“ tvrdí kupříkladu brožura.

Starosta Oprostovic Karel Dudík opatřil brožuru pod logem ministerstva zemědělství úvodním slovem líčícím kolektivizaci české vesnice jako idylu srovnatelnou s tím, jak ji vykreslil normalizační Dietlův seriál o nejmladším z rodu Hamrů.

Akce Kulak: Sedláky do lágrů, rodiny vysídlit

Realita byla ovšem daleko krutější. Po roce 1948 KSČ spustila proti sedlákům propagandistické a později i násilné akce. Označila je za „vesnické boháče“ a „kulaky“, s nimiž je potřeba se v rámci třídního boje vypořádat. Sedláky i menší rolníky se komunisté za pomoci Státní bezpečnosti snažili donutit ke vstupu do Jednotných zemědělských družstev.

Zejména v padesátých letech byla postavena před soud řada soukromých zemědělců. Stovky jich skončily v koncentračních a pracovních táborech, výjimkou nebyly ani rozsudky smrti. Historik Petr Blažek odhaduje, že v celém Československu bylo z rodinných usedlostí násilně vystěhováno minimálně 16 tisíc lidí. „Je to naprosto pokřivený obraz minulosti. Založení místního JZD je zde prezentováno jako úspěch, ačkoliv autor sám následně uvede, se po roce rozpadlo. Tuto skutečnost odbude ovšem jen jednou větou, aniž by zmínil konkrétní důvody. Pro sedláky používá dehonestující termín vesničtí boháči,“ glosuje brožuru Blažek.


Celá brožura ke stažení zde.


Mezi členy Asociace soukromého zemědělství je mnoho příslušníků starých sedláckých rodů, které se vstupu do JZD bránily a na něž komunistické bezpráví dopadlo nejhůř. „Není možné, naprosto nepřipouštíme. že někdo vůbec vysvětluje, byť je to člověk, který tam dělá starostu, v roce 2015 a pod logem ministerstva zemědělství České republiky, že ke kolektivizaci venkova došlo z toho důvodu, že po válce lidé odcházeli pracovat do továren, a tak vznikla kolektivizace. To je zásadní popření historie,“ říká předseda asociace Josef Stehlík.

Jurečka: Buďme jednotní, nehledejme pseudoproblémy

Středeční jednání předsednictva ASZ ho pověřilo, aby o postoji sedláků informoval premiéra a také šéfa lidovců Pavla Bělobrádka. „Nestačí nám vyjádření ministra Jurečky, že akci s rodinou pouze navštívil. Máme k dispozici brožuru, kde je jasně dána podpora ministerstva zemědělství,“ dodává Stehlík.

Jurečka už na kritiku reagoval na stránkách asociace. „Ano, tuto záštitu jsem udělil. A jelikož jsou Oprostovice nedaleko mého bydliště, navštívil jsem výstavu i se svojí rodinou,“ napsal Jurečka s tím, že násilnou kolektivizaci ve svém vystoupení odsoudil. (Konkrétní text svého vystoupení Jurečka k dispozici nedal.)

„Chci, abychom neprohlubovali další příkopy v zemědělské veřejnosti, protože jsou před námi výzvy v budoucnu, kterým budeme moci mnohem lépe čelit,  pokud budeme jednotní. Osočování, hledání záminek či pseudoproblémů pro kritiku bez argumentů k tomuto cíli nevede,“ dodal ministr.

K tomu, proč je logo ministerstva na materiálu, který zásadním způsobem pokřivuje vnímání minulosti, ani jak na to hodlá reagovat, se Jurečka ve své reakci nevyjádřil.


Asociace píše členům vlády: Dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi,
dopis předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi, dopis ministru Marianu Jurečkovi


Asociace premiérovi: Zvažte Jurečkovo odvolání

Sérii otevřených dopisů asociace rozeslala ve čtvrtek. Jurečkovi v nich vytkli, že se „nestyděl jako jediný představitel státu za celých 25 letech demokratického vývoje v naší zemi takto veřejně pošlapat památku obětí komunistického teroru“.

„Vzhledem k tomu, že jste ve své mediální reakci deklaroval svůj postup za správný, je zřejmé, že se nejedná o nedorozumění, ale o Vaše přesvědčení, požádali jsme p. premiéra a p. místopředsedu vlády o zvážení Vašeho dalšího setrvání ve funkci ministra zemědělství,“ píše předseda ASZ Josef Stehlík v dopise Jurečkovi. V podobném duchu se nesou i další otevřené dopisy.

Podobný lapsus stál místo ředitele Národního zemědělského muzea

Historik Blažek připomněl jiný příběh, který rozvířil veřejnou debatu o výkladu historie zemědělství. Když na konci roku 2012 odvolal tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ředitele Národního zemědělského muzea Zdeňka Nováka, bylo to oficiálně zdůvodněno nejasnostmi v rozpočtu. Neoficiálně bylo ale poslední kapkou vydání knihy „České zemědělství očima těch, kteří u toho byli“ pod patronátem muzea. Trojice autorů velebila normalizační zemědělství, a období po roce 1989 naopak označila za období úpadku.

5 komentářů

  1. Vít Lízal napsal:

    nic nebylo bílé ani černé, ale byl to krok který vesnici a sedlákům pomohl, u nás ve vsi to samozřejmě nevítali a při zakládající schůzi zapálili novému předsedovi stodolu

    stačilo pouhých pár roků a nikdo by nechtěl pole zpět, můj děda říkal „hnal bych sviňským krokem toho, kdo by mi chtěl vrátit polezpět“

    to co plácáte je politická propaganda stejně špatná jako ta komunistická

  2. Martin napsal:

    Hezký názor, jehož chybou je že není pravdivý. Jurečka na te akci (predvadecka zemedelske techniky, vystoupeni starosty atp.) kolektivizaci kritizoval. Škoda, že nikdo z kritiků Jurečky na té akci nebyl, protože by pak by si takovou mylnou kritiku odpustil.

    Jurečkovo vyjádření: „Při svém vystoupení jsem jasně odsoudil násilnou kolektivizaci, jejíž jsem veřejným kritikem. Také jsem vyjádřil hlubokou lítost nad všemi obětmi, které kolektivizace přinesla – ať již přímo na životech nebo dramatickou změnou osudů stovek tisíc lidí žijících na venkově. “
    http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/reakce-ministra-mariana-jurecky-stanislav-nemec-a-jeho-kritika-vseho.html.

    A taky je skoda, ze kritici nenapsali, že na Jurečkovi jim hlavně vadí, že jim nedává přednost při rozdělování dotací
    http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/proti-ministru-zemedelstvi-se-sikuje-koalice-nespokojenych-vadi-jim-system-dotaci.html.

  3. Miroslav Dvořák napsal:

    Pár roků ? Běžně stačí vysadit z  práce několik měsíců a většině lidí se již dělat nechce. Váš děda to naštěstí přežil oproti dalším kteří skončili jako oběšenci a pod. To byl opravdový, neomluvitelný zásah do rodiny… Byli i tací, kteří se dané době uměli dokonale přizpůsobit. Jako lidovci…

  4. Helena napsal:

    Pánové, ještě žijeme my, co jsme komunistickou kolektivizaci zažili. Odmítnutí vstupu do JZD mého dědečka ovlivnilo životy členů celé rodiny a daly by se o tom psát romány. Kolektivizace byla násilná, zločinná a ne že ne! Říkat cokoli jiného je lhaní. Ještě dnes vidíme na venkově šrámy na nemovitostech po socialistickém kolektivním hospodaření, které noví majitelé či restituenti pracně a nákladně dávají do pořádku – viz třeba obec Šternov u sjezdu z D1 na Český Šternberk, zde obnovený hraběcí chov krav…

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies