Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

S odškodněním za zmařené obchody s Ruskem nepočítejte, vzkazuje stát firmám

 - 

4054865703_9446bf2013_zCreative Commons LicenseRussian border” Autor: Peretz Partensky

Až letos na jaře by měla Evropská unie začít řešit to, zda a případně jak změní stávající sankce vůči Rusku. „Pokud Rusko bude plnit dohody, budou se sankce změkčovat, pokud nebude, poběží dál,“ říká vedoucí pracovní skupiny k sankcím při Úřadu vlády Tomáš Prouza.

Dopad sankcí na české firmy se podle něj – až na výjimky – zatím prakticky nijak neprojevil. Žádné odškodnění, o němž mluvil například výrobce mléčných produktů, firma Madeta, podle něj nepřipadá v úvahu.

„Jsou sice nějaké programy pro zemědělce, ale mimo zemědělství nikdo nic takového nenavrhuje. Mimo jiné právě proto, že firmy měly dobu do doběhnutí stávajících kontraktů, zhruba rok, na to, aby se dokázaly přeorientovat,“ říká Prouza.

“V Rusku jsme posílili”

Například potravinářská firma Hamé  prý zatím přímý vliv sankcí skutečně nepociťuje. “Do Ruska i nadále naše produkty vyvážíme a v našem ruském závodě vyrábíme, dokonce jsme začátkem roku navýšili počet pracovníků o stovku, abychom mohli uspokojit rostoucí poptávku po našich produktech,” říká mluvčí firmy Petr Kopáček.

Nepřímé vlivy však připouští. “Samozřejmě lze hovořit o nepřímých vlivech, například na kondici ruské ekonomiky a spotřební chování v Rusku, ale to je přeci jen ještě příliš krátká doba toto nějak důkladněji hodnotit,” dodává.

I když podle ekonomických propočtů by sankce mohly snížit české HDP o zanedbatelných 0,03 %, i Tomáš Prouza upozorňuje na to, že pro některé firmy může výpadek Ruska způsobit, že přijdou o hlavní, možná jediný trh a to znamená zavřít, propustit. “Proto je naše snaha hledat a otvírat nové trhy, navýšit třeba limity EGAP pro Bělorusko, Ukrajinu, Kazachstán… Snáze se firma orientovaná na Rusko přeorientuje tam, než třeba na Brazílii,“ říká Prouza.

Ostatně i z loňské ankety Svazu průmyslu a dopravy mezi svými členy vyplynulo, že škody je sice těžké přesně vyčíslit, ale budou postupně narůstat a pro některé firmy může být dopad sankcí i likvidační.

“Přirozeně se ale dlouhodobě snažíme hledat nové trhy a odbytiště pro naše výrobky, například v Asii či Arábii. My se primárně nespoléháme na pomoc státu, ale i my občas při zkoumání nových trhů uvítáme relevantní informace od české administrativy o daném teritoriu, hodí se také reference a pomoc při hledání místních spolehlivých partnerů,” říká za Hamé Petr Kopáček.

Daň za riziko

Na české firmy sankce dopadají i „oklikou“ přes Německo. Německé firmy vyvážejí do Ruska v průměru 15 % své produkce, třetina českého exportu míří do Německa. „Takže teoreticky pět procent naší produkce jde do Ruska přes Německo, dvojnásobek toho, co tam vyvážíme přímo,“ podotýká místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Dokládá to i na zkušenosti firmy ATAS elektromotory, v jejímž čele stojí: „Sankce jsme už pocítili. V prvním čtvrtletí 2014 měla naše firma dynamiku růstu v Německu 14 %, ve druhém 9 %, ve třetím 4 % a na konci loňského roku to byla nula.“

Pokles vývozu na Ukrajinu a v důsledku sankcí i do Ruska ale Tomáš Prouza označuje jako daň za riziko. „Chápu, že firmy chtějí mít profit a rádi by své ztráty zestátnily, ale to nepřipadá v úvahu. Choval bych se jako manažer firmy asi stejně, na druhé straně jít do rizika bylo jejich rozhodnutí. Podobně někteří teď pláčou nad propadem rublu. Ale stejně tak bylo jejich rozhodnutí se proti změně kurzu nezajistit,“ konstatuje vedoucí pracovní skupiny k sankcím při Úřadu vlády Tomáš Prouza.

(rozhovor s Tomášem Prouzou na téma ruských sankcí přinesem v následujících dnech)

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan