Příběh domu s nejdražším nájmem pro státní instituci: Úředník se zapomněl odvolat

Ať státní instituce sídlí ve státem vlastněných budovách, a ne v předražených komerčních nájmech. Filozofie, kterou razí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), ale může narazit na minulé chyby zaměstnanců stejného úřadu. Je to příklad budovy policie na pražské Pankráci, kde sídlí odbor zbraní a střeliva. Budova podle Centrálního registru administrativních budov (CRAB) vévodí žebříčku nejdražších nájmů.

Jak minulý týden upozornil HlídacíPes.org, za budovu na adrese Sdružení 1664 zaplatil v roce 2014 41,6 milionu korun, pracovat v ní má 69 zaměstnanců. Přepočtená cena, tak jak je uvedena v rejstříku CRAB, tak vychází na 603 tisíc korun na jednoho úředníka ročně.

Mluvčí pražské policie Andrea Zoulová teď čísla koriguje. Je ovšem třeba říct, že systém CRAB pracuje s údaji, které dodávají samy instituce, v tomto případě Krajské ředitelství Policie Hlavního města Prahy.

Částka za rok 2014 podle Zoulové obsahuje jak běžný roční nájem ve výši 14,1 milionu korun, tak dva roky ušlého nájemného za léta 2012 a 2013 po prohraném soudním sporu o vlastnictví budovy. Nepřesný je v systému i údaj o počtu zaměstnanců.

„Skutečný údaj činí 290 pracovníků pro tento objekt. K přenosu chybného údaje došlo v rámci migrace dat z modulu REM do systému CRAB. Údaj o počtu zaměstnanců v objektu nelze chápat jako neměnný,  počty zaměstnanců se mohou měnit v závislosti na úbytku či doplňování tabulkových stavů policistů zde dislokovaných služebních útvarů,“ uvedla Zoulová.

Soudní spor skončil opomenutím právníka

I se 14 miliony korun ročního nájemného patří budova k těm nejdražším. Policie přitom dlouhá léta žila v tom, že sídlí ve vlastním a o budovu se prostřednictvím ÚZSVM soudila. A prohrála.

Příběh soudního sporu detailně letos v únoru popsal deník MF Dnes. Podnikatelka Lenka Sovová, které budova podle soudního verdiktu patří, podepsala v srpnu 2014 s policií pětiletou nájemní smlouva na zmíněných 14 milionů korun ročně. Plus dva doplatky za předešlá léta, dohromady do roku 2019 106 milionů korun.

MF Dnes ale upozornila, že k tomu nemuselo dojít, kdyby odpovědný právník ÚZSVM nezmeškal lhůtu pro odvolání. „Podle dostupných informací se jednalo o pochybení tehdejšího zaměstnance v roce 2013 a 2014, který již na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nepracuje. Rovněž zde nepracuje ani tehdejší ředitel odboru Právních služeb ani členové tehdejšího nejvyššího vedení ÚZSVM,“ uvádí se na internetových stránkách úřadu spravujícího státní majetek.

Nová ředitelka Kateřina Arajmu reagovala nařízením mimořádné kontroly. „I vzhledem k některým dalším pochybením v oblasti právního zastupování na pracovišti v Praze již došlo v této oblasti k personální změně, kdy od 1. 2. 2016 byl jmenován nový ředitel odboru Právních služeb. Byla rovněž přijata systémová opatření, aby se pochybení již neopakovala,“ uvádí ÚZSVM.