http://foter.com/f/photo/5683232194/33e7bed707/

Prezident Beneš – stále neuzavřená kapitola československých dějin. Mluví o něm nové dokumenty

Napsal/a Robert Břešťan 12. července 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

ROZHOVOR Skládačka historie kolem československého prezidenta Edvarda Beneše dostala nové střípky – informace ze znovuobjeveného a nově důkladně zpracovaného londýnského archivu Ústavu Edvarda Beneše.

Ten v exilu po roce 1948 založil někdejší prezidentův kancléř Jaromír Smutný. Pestrou směs různých textů, dopisů a vzpomínek zpracoval do knihy s názvem historik Pavel Carbol.

  • O tom, že Ústav Edvarda Beneše a jeho archiv v Londýně existoval se vědělo. Jaký byl ale jeho další osud, když svou činnost skončil? knihabenes

O existenci ústavu se vědělo, to ano, ale informace byly velice obecné. To, že se fond přesunul na Kolumbijskou univerzitu v New Yorku, se také vědělo. Ale do roku 1989 byl nedostupný. Až po roce 1990 zprostředkoval převoz fondu na mikrofilmech do Prahy syn kancléře Smutného.

Národní muzeum je zpracovalo do DVD formy a pak to čekalo na badatele. Něco z materiálů již dříve citoval kolega Pernes, ale ke zpracování a roztřídění toho bylo stále hodně.

Po vytištění toho bylo na šest tisíc stran. Totálně rozdílné texty, různé kopie, rukopisy, lékařské zprávy o Benešovi, deníky z února 1948, dopisy z prezidentské kanceláře, vzpomínkové texty… Spousta zajímavých věcí.


HlídacíPes.org v následujících dnech nabídne ukázky z knihy Ústav Edvarda Beneše v letech 1950 – 1964

se zajímavými detaily o Mnichovské zradě, únoru 1948 či o smrti Jana Masaryka.


  • Myslíte, že to může změnit pohled na Beneše? Jako prezident je vnímán rozporuplně.

Obraz v dějinách to asi úplně změnit nemůže, ale může to přinést upřesnění některých skutečností. Třeba těch týkajících se zdravotního stavu Edvarda Beneše. Asi žádný politik naší země za celé 0f14cc50-49c1-4ab5-9bee-75afc4302b4c20. století nebyl vystaven tak osudovým zvratům a tak stresovým situacím jako Beneš.

Republiku pomáhal v roce 1918 vybudovat, v roce 1938 o ni přišel, v roce 1945 ji zase v obměněné podobě budoval znova v roce 1948 ji rozbili komunisté. Beneš měl těžkou arteriosklerózu, což byl stav tehdejší medicínou těžko léčitelný.

Lidé s touto diagnózou musí hodně odpočívat, ale po Benešovi se i ve dnech, kdy na tom nebyl vůbec dobře, chtělo, aby činil těžká rozhodnutí. V únoru 1948 byl přitom na ta osudová rozhodnutí de facto sám. Měl celodenní vyčerpávající jednání, ve stresu…

  • Jsou v těch dokumentech nějaká překvapivá zjištění týkající se třeba právě roku 1948, nebo kupříkladu vyhnání sudetských Němců?

Překvapivé pro mne bylo, že za Benešovy peníze vznikl v exilu ústav, který dával prostor i názorům, které byly k Benešovi kritické. Nedá se říct, že by si Beneš posmrtně platil v Londýně nějakou instituci, která by jej opěvovala.

Zněly tam i kontroverzní názory na uspořádání státu Čechů a Slováků, názory, které zpochybňovaly právě i některé aspekty vyhnání Němců.

  • A z osobnějších věcí?

Je tam řada vzpomínek, různých osobních, emocionálních detailů, jež především Benešův kancléř Smutný lovil ze své paměti. Svědkem na svatbě mu byl kupříkladu Jan Masaryk a archiv obsahuje dosud nepublikované vzpomínky na Jana Masaryka, na okolnosti jeho smrti, pohřbu.

Jsou tam vzpomínky na vztahy v rodině Edvarda Beneše. Prostě takové střípky, které se dají stále ještě vložit do velkého puzzle s názvem Edvard Beneš, někdy větší, někdy menší.

  • Takže to pořád není uzavřená a ujasněná kapitola českých dějin?

Cenné je to, že celá jedna generace, elita, která z komunistického Československa musela utéct, se mohla v rámci toho Ústavu „vyzpovídat“. Archiv obsahuje spoustu vzpomínek lidí, kteří zažili aktivně ve svých funkcích Mnichov, válku v exilu, únor 1948 a neměli to jinak komu říct, kde to publikovat.

Ústav měl ediční řadu Doklady a rozpravy, která to umožňovala. Jsou to lidé z generace, která se až na výjimky nedožila roku 1989. Ještě žijí jejich současníci, kteří je pamatují z exilu. Jsou to například Meda Mládková či Petr Hrubý.

  • Narazil jste na finance s tím, že práci Ústavu posmrtně financoval Edvard Beneš. To byl tak bohatý muž, nebo šlo třeba o fondy, které v Londýně zbyly po
    exilové vládě?

To je otázka, která vrtá hlavou každému. Upřímně řečeno se to nepodařilo zcela rozklíčovat, protože londýnské banky i po letech respektují bankovní tajemství. Na druhé straně Beneš byl světově známou personou, už tím, jak vystupoval proti Hitlerovi. Byl to prezident, s kterým se osobně setkávali američtí prezidenti, ale i Stalin a další a o jeho přednášky a publikace byl velký zájem.

Třeba kniha Demokracie dnes a zítra vyšla i v čínštině. On ze svých odborných aktivit shromáždil poměrně velké množství peněz. Manželé Benešovi bohužel nemohli mít děti a on tyto peníze, plus možná i další fondy, které dostával soukromě na exilovou činnost za 2. světové války, nechal v Londýně.

V posledních měsících svého života se domluvil se Smutným, dal mu podpisové právo k penězům, a domluvil se s ním, že za ně takovou instituci vybuduje. Smutný pak z těch peněz v Londýně fungoval, platil z nich Ústav. A už byly publikovány informace o tom, jak se StB snažila dostat ty peníze do republiky a proprat je přes tuzexové bony. Píše o tom Petr Zídek ve své knize o Haně Benešové.

  • Kolik to bylo celkem peněz?

Těžko říct. Smutný to svému deníku nesvěřil a účetnictví v archiváliích není. Jedině snad, že by po letech tyto informace odtajnila příslušná londýnská banka. Něco se dá vyvozovat z toho, jaké částky se vydávaly na provoz ústavu.

Například si mohli koupit londýnský dům po Benešovi, vilu na Gwendolen Avenue. Koupili i dům na Hans Place a sehnat pár let po válce v rozbombardovaném Londýně dům nebylo nic snadného ani levného.

  • Činnost skončila se smrtí kancléře Smutného?

Ano, popisovaná generace začala umírat, sám Smutný zemřel v roce 1964. Před smrtí dům, který užíval Ústav, opět prodal a peníze pak pravděpodobně získala jeho rodina. Vilku na Gwendolen Avenue v Putney pak využívala ještě další roky Smutného žena a synové.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)