Agent Kremlu? To rozhodně nejsem, říká autor rekordní stížnosti na Českou televizi

Napsal/a Robert Břešťan 1. července 2016
FacebookXPocketE-mail

Ta stížnost vzbudila rozruch i velké emoce. Měla 500 stran a kritizovala zpravodajství České televize, především za způsob pokrývání událostí na Ukrajině. Někteří experti tvrdí, že musí být dílem více lidí a nejspíše byla zaplacena Kremlem. K autorství se hlásí 24-letý student práv Petr Pražák z Hradce Králové. HlídacíPes.org se s ním sešel a hovořil o okolnostech vzniku stížnosti i o jeho názorech na média, Rusko či Miloše Zemana.  

Co je zač člověk, který důsledně, den za dnem, po dlouhé měsíce sleduje zpravodajství České televize ve vysílání i na internetu, dohledává další informace a sepisuje seznam toho, co považuje za dezinformace, omyly, chyby či záměrnou manipulaci? Naštvaný senior se spoustou volného času vzpomínající na „staré dobré časy“ před rokem 1989?

500 stránek není zas tak moc

U kavárenského stolu sedí mladý muž v bílé košili, na stole otevřený notebooku a po levici sklenice minerálky. Vypadá hodně mladě. „Vím, že vypadám mladší, ale zase tak mladý nejsem,“ říká po krátkém ujištění, že je skutečně Petr Pražák, muž, který se hlásí k autorství stížnosti na zpravodajství České televize o dění na Ukrajině.

Je mu 24 let, žije střídavě s rodiči v panelákovém domě v Hradci Králové a střídavě na kolejích v Praze, kde studuje druhý ročník právnické fakulty.

„Pokud jde o autorství, mohu vás ubezpečit, že autorem vskutku jsem, což ostatně mohu i doložit. Například mám stále uložené své průběžné chaotické poznámky v souboru, který byl dle Wordu vytvořen 16. září 2014 v 10:53,“ napsal už v předchozí e-mailové komunikaci.

Petr Pražák

Při osobním setkání rozhodnutí začít sepisovat své dojmy z vysílání České televize vysvětluje detailněji:

„Neměl jsem v úmyslu napsat pět set stran textu, vznikalo to postupně. Nacházel jsem další a další případy a postupně se to rozrostlo. Psal jsem to sám, ve svém volném čase. Když to spočítáte vyjde vám to v průměru na jednu stránku denně. Někdy byla jedna, někdy jich bylo třicet.“

Psát začal v září 2014, skončil krátce před podáním, letos v dubnu. „To dezinformování už bylo nesnesitelné, ať už bylo úmyslné, či neúmyslné,“ popisuje své pocity. Informace z televize se rozhodl ověřovat z jiných zdrojů – zahraničních i českých.


PSALI JSME:  Rada ČT odmítla pětisetstránkovou stížnost na zpravodajství České televize o Rusku a Ukrajině


„Pravidelně čtu na internetu Guardian, New York Times, z českých iDnes a Novinky a ruskou RT,“ vypočítává. „S angličtinou nemám problém. Rusky jsem se učil několik let, se slovníkem si leccos přeložím,“ podotýká.

Námitku, že lidé kolem dvaceti let mívají obvykle jiné zájem, než psát pětisetstránkové elaboráty o médiích, odmítá: „Stíhám i jiné věci. I do hospody chodím. Už od dětství jsem ale sledoval zprávy a postupně jsem si všímal, že téměř nikdy se neřeknou věci tak, jak jsou. A podívejte se třeba na Jakuba Jandu, tomu je zhruba stejně a je o dost aktivnější než já.“

Právě sdružení Evropské hodnoty, v nichž je Jakub Janda zástupce ředitele, se Pražákovou stížností důkladně zabývalo. „Celý pokus hodnotíme jako další z dezinformačních snah, jak napadnout jednu z demokratických institucí,“ zní jeden ze závěrů analýzy obsahu stížnosti.

Nárok má i Luciferova tchyně

Pražák se ale coby autor stížnosti prezentuje jako „osamělý vlk“, který žádné cizí zájmy nesleduje. „Zveřejňoval jsem pracovní verze u sebe na webu a dal jsem k dispozici svou e-mailovou adresu. Přišlo mi pár podnětů a připomínek, ale dával jsme to dohromady sám,“ opakuje.

Weby jako je Sputnik nebo Aeronet ho prý vůbec nezajímají, i když připouští, že podobným proruským serverům udělala jeho stížnost asi radost.

„Ale nevznikla proto, abych dělal někomu radost. Jsem přesvědčený, že je to v zájmu koncesionářů. I Luciferova tchyně má právo na to, aby se o ní mluvilo bez dezinformací,“ zdůrazňuje s tím, že v jejich domácnosti se televizní poplatky řádně platí, „i když tam televize příliš často neběží“.

„Česká televize má nějaký politický názor, který neumí potlačit. Netvrdím, že je tu nějaký komplot médií, říkám jen, že se tu neprofesionálně míchá do zpravodajství a názory,“ říká. Argumentů podle svého přesvědčení ve své stížnosti nashromáždil víc než dost.

Dotaz, jaký je jeho politický názor, nechává chvilku viset ve vzduchu: „Pravo-levé v politice moc smysl nemá… Ale když už, tak jsem asi mírně nalevo. Volil jsem v různých volbách různé strany. Dvě jsou nyní ve vládě, jedna v opozici. Ne, komunisty jsem nikdy nevolil,“ shrnuje. V prezidentských volbách nevolil ani Miloše Zemana.

Podle svých slov neobdivuje ani Putina, ani žádného jiného politika. „Obdiv vede jen k nekritičnosti,“ říká a působí při tom přesvědčivě. Nicméně sympatie pro politiku Ruska přehlédnout v jeho reakcích nelze.

Vraždy se dějí…

„Putin nemá v současném Rusku alternativu. Není, kdo by ho nahradil. Nejsilnějšími opozičními stranami jsou komunisté a Žirinovský, kteří by v zahraniční politice postupovali podstatně tvrději než Putin,“ říká. Námitku, že když už se někdo objeví, třeba Boris Němcov, tak je zavražděn, což není v demokratickém světě právě obvyklé, nebere. „Němcov nebyl alternativa. Měl jen pár procent podpory.“ A vraždy politických odpůrců?

„V zemi se zvýšenou kriminalitou se vraždy ději,“ krčí rameny. Jiný příklad – vraždu bývalého tajného agenta Alexandra Litviněnka ruskými tajnými službami v Londýně komentovat nechce. „Když o věci nic nevím, neměl bych si na ni tvořit názor,“ říká s tím, že to platí obecně.

Rusko jako hrozbu pro Česko nevnímá a pojem hybridní válka je podle něj ve vztahu k Rusku přepjatý. Takzvaná alternativní proruská média podle něj žádný problém nepředstavují. „Diskurs tu ovládají tradiční masová média. Weby jako Aeronet tu sílu nemají. Sám ho nečtu, z hlediska serióznosti je to bída,“ podotýká. „Přesto jsem kvůli své stížnosti jsem dostal nálepku agenta Kremlu,“ stěžuje si.

Anexe Krymu byla podle Petra Pražáka ovšem zcela v pořádku. „Ukrajinská vláda padla protiústavně, šlo o násilné svržení a lid má právo se postavit na odpor. V referendu pak lidé na Krymu jasnou většinou potvrdili vůli připojit se k Rusku. Rusko pak zabránilo vojenskému zásahu,“ říká.

Jako student práv nepochybuje ani o tom, že vše bylo v souladu i s mezinárodním právem. “Z hlediska mezinárodního práva Krym vyhlásil nezávislost. A udělal to v rámci práva na odpor. Rusko zasáhlo, ale to nic nemění na skutečnosti, že výsledek referenda odpovídal skutečné vůli obyvatel Krymu,“ argumentuje.

Je to na odvolání rady

Žádnou novou stížnost na vysílání České televize v plánu psát nemá. Zatím ovšem nepohřbívá ani tu, kterou Rada ČT už odmítla.

„S odpovědí radních ČT nejsem spokojen. Neuvádí žádné konkrétní a hmatatelné argumenty pro odmítnutí. Myslím, že to ani nestudovali,“ říká.

I když se Pražák nabízel, že přijede odpovědět na jakékoli otázky, reakce se prý nedočkal: „Čekal jsem, že reakce asi nebude nijak přátelská, ale s takovou mírou ignorace jsem nepočítal.“ Pocit, že by psaním stovek stran textu jen marnil čas, prý nemá. Televizním radním poslal „reakci na jejich reakci“, v plánu má dopis poslancům volebního výboru:

„Ideální variantou by bylo, kdyby si poslanci předvolali radu a chtěli po ní vysvětlení. Když toho nebude schopna, tak by měli radu vyměnit. Napíšu jim, že se rada stížností nezabývala a nesplnila tím svou povinnost. Ale až budu mít po zkouškovém období.“

Nová kniha HlídacíPes.org

Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.

Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.

Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.

Více o knizePořídit knihu
QR kód
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)