Obraz ministra Pelikána. Proč musel pryč?

GLOSA. Na ministerstvu spravedlnosti přemýšlejí, jak být jiní. Naštěstí mají ministra, který ví, jak na to. A když konkurenční Adriana Krnáčová vyhlásila pražský magistrát za hate-free zónu, rozhodli se jít protiproudem. Z budovy ve Vyšehradské ulici udělali hate-zónu. Jako první to dnes odnesl obyčejný obraz.

Je 8.50, ministr Robert Pelikán přichází na tiskovou konferenci v zasedacím sále ministerstva o deset minut dřív. Kouká, koho by nekorektně pozurážel, v tom jeho zrak padá na obří obraz, pod kterým seděl už tolikrát. Ten obraz musí pryč, pod tak hnusným obrazem já mluvit nebudu.

Námitky tiskového oddělení, že tomu brání správa budovy, nepřijímá. Tady velím já. A obraz je za přispění ministra odnesen. Novináři zírají nad tou scénkou.

Chápeme, blíží se volby, hnutí ANO takovéhle sekáče potřebuje. Obraz tam zbyl po někom z předchůdců, Pavel Němec, Jiří Pospíšil, Pavel Blažek, v očích jakobínů z hnutí ANO samí apoštolové justičního pekla.

Pelikán je dobrá tvář. Jezdí na kole tak dobře, že to dokonce naučil kolegu z dopravy Ťoka. Jen v tom resortu se mu nějak legislativně nedaří, je třeba odvádět pozornost obrazem.

Nový trestní řád v tomto volebním období nebude. O nic nejde – čekáme na něj od roku 1961, jen to má Sobotkova vláda napsané v programovém prohlášení a je to také v resortním volebním programu hnutí ANO. Pelikán do příprav, které vedl nynější předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, hodil zkušeně vidle.

Nebude ani druhá velká procesní norma – nový občanský soudní řád. Byl to zase Pelikán, kdo z příprav stáhl šéfa komise, místopředsedu Nejvyššího soudu Romana Fialu. V obou případech stejné zdůvodnění: soudci mají soudit, ne psát zákony. Ty si na ministerstvu napíšeme sami.

To se stalo loni. Teď Pelikán s velkou slávou ohlásil vznik komise, která má připravit rekodifikaci procesního práva. Mezi šesti členy jsou… ANO, hádáte správně. Tři soudci. Asi tvárnější a přizpůsobivější než původní sestava. Nebo mají na psaní zákonů víc času.

Ministr Pelikán kauzy s obrazy potřebuje. My jsme taky úplně kvůli tomu nenáviděnému pražskému panoramatu zapomněli napsat, o čem vlastně byla ta dnešní tisková konference. A tak nějak máme pocit, že je to úplně jedno.