Čeští diplomaté v zahraničí by se měli do budoucna více věnovat shánění unikátních informací i pomoci českým občanům v krizových situacích. Především po teroristických útocích a přírodních katastrofách.

Na probíhajícím setkání českých velvyslanců v Černínském paláci to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

I když stálicí tuzemské diplomacie zůstává důraz na ekonomickou diplomacii, právě shánění „unikátních informací, prostřednictvím kontaktů, jež si umíte vybudovat“ a aktivnější konzulární službu představil Zaorálek velvyslancům jako svého druhu nové úkoly.

Jak pomoct, jak zjistit

„Chci varovat před podceňováním konzulární služby. Je obrazem i svědectvím o naší činnosti před veřejností. Jsme často hodnoceni podle toho, jak jsme schopni pomoct českým občanům v zahraničí, jaký servis jsme jim schopni poskytnout. Mějte to na paměti,“ vyzval Zaorálek zhruba 120 shromážděných diplomatů z českých zastupitelských úřadů po celém světě.

Nechyběl velvyslanec v USA Hynek Kmoníček, velvyslanec v Rusku Vladimír Remek, velvyslanec v Japonsku Tomáš Dub či velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi.

Čeští velvyslanci v číslech 

„Jakmile se něco stane, je podle toho posuzována celá zahraniční služba. Tady vidím změnu a je třeba se to stále učit,“ dodal ministr.

Někteří z přítomných diplomatů poté v rozhovoru s HlídacíPes.org připustili, že je takto formulovaná výzva poněkud překvapila. Konzulární činnost a pomoc českým občanům v nouzi je podle nich samozřejmou součástí práce každé ambasády.

České přesvědčovací metody

Závažných případů, v nichž figurovali čeští občané, je z poslední doby hned několik.

Na konci července v Egyptě zemřela na následky bodných zranění z teroristického útoku v egyptské Hurghadě šestatřicetiletá Češka.

Šťastný konec mělo naopak jednání o propuštění Čecha Petra Jaška, který byl v Súdánu odsouzen ke 24letému trestu vězení za údajnou špionáž a podněcování k nenávisti. Do Česka v doprovodu ministra a velvyslankyně v Egyptě (s působností pro Súdán) Veroniky Kuchyňové Šmigolové se vrátil letos v únoru.

V Turecku se nadále vedou jednání o dvojici Čechů odsouzených počátkem srpna na šest let a tři měsíce do vězení za spolupráci s bojovníky milic syrských Kurdů YPG, jež Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Ministerstvo zahraničí se angažuje i v případu Čecha Zdeňka M. ubitého v Londýně řetězem od kola; pachatel byl porotou osvobozen.

Aktivní se snaží být diplomaté i tajné služby v případu Čecha Pavla Hrůzy, jehož zajali džihádisté v Libyi před dvěma lety.

Už dříve se po dvou letech zajetí v Pákistánu podařilo dopravit do Česka unesené dívky Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou.

Zkušený diplomat Hynek Kmoníček (donedávna ředitel zahraničního odboru Pražského hradu, nyní velvyslanec v USA) v minulosti metody, jimiž diplomat přímo v místě může pomoct, obecně popsal takto: „Kombinace peněz, proseb, protislužeb, nátlaku, hrozeb, slibů naplněných i nenaplnitelných, osobních kontaktů, charismatu, společných přátel a společných nepřátel.“

Kmoníček takto v minulosti coby velvyslanec v Indii pomáhal z problémů například dvěma zadrženým českým entomologům Emilu Kučerovi a Petru Šváchovi.

Mnohem častěji však čeští diplomaté v zahraničí řeší „banálnější“ případy.

Podle statistiky českých konzulárních případů se mezi lety 2009 – 2015 stalo obětí trestných činů v zahraničí 8309 Čechů, 2842 jich v těchto letech v cizině zemřelo.

Češi byli účastníky 2021 dopravních nehod a 2237 jich bylo hospitalizováno v nemocnicích.

25 měst podle počtu trestných činů spáchaných na českých občanech v roce 2016

(údaje zahrnují jen ty občany, kteří obrátili na české zastupitelské úřady)

Ministerstvo zahraničí také provozuje systém Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD). V případě mimořádné události díky němu může registrované cestovatele informovat prostřednictvím SMS či emailu o mimořádných událostech a v případě potřeby organizovat pomoc.