Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Naděje a očekávání Čechů se za 25 let dramaticky změnily. K horšímu. Podívejte se jak

 -   - 

IMG_1887a Autor: Zdeněk Velen

V české společnosti narůstají xenofobní nálady, po vládě pevné ruky volá 67 % lidí. Pouze 51 % upřednostňuje demokracii před reálným socialismem minulého režimu. Vývoj České republiky i očekávání a pocitů Čechů a Češek za posledních 25 let detailně shrnul průzkum společnosti KPMG.

„Pracovní heslo je „máme se lépe, cítíme se hůře“. Zní to docela apokalypticky, ale my nechceme rozšiřovat skupinu alarmistů,“ říká Jan Žůrek, řídící partner KPMG a člen Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Průzkum i dlouhodobý vývoj (opřený o data Střediska empirického výzkumu, Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, Českého statistického úřadu, České národní banky a dalších zdrojů) ukazuje, že ve společnosti rostou obavy a nespokojenost. HlídacíPes.org se proměnou nálad v české společnosti bude detailněji zabývat v některém z dalších textů.

Nyní nabízíme komentované grafy z průzkumu mapujícího vývoj 25 let české společnosti. V současné době má jen 29 % Čechů pocit, že se společnost vyvíjí správným směrem. Po vzniku samostatné republiky v roce 1993 to přitom byly dvě třetiny společnosti (65 %).

Vyvíjí se naše společnost dobrým směrem?

KPMG 1

Průměrná reálná hrubá mzda vzrostla od roku 1990 o 63 %. V prvních letech po sametové revoluci se v důsledku liberalizace cen a vysoké inflace reálné mzdy nejprve propadly. Pokud porovnáváme s obdobím vzniku samostatné České republiky v roce 1993, vzrostly průměrné reálné hrubé mzdy do roku 2014 o 94 %.

Průměrná mzda se ovšem nerovná příjmu typického Čecha. Medián (tj. bod, kde je 50 % příjmů vyšších než medián a 50 % nižších) hrubé mzdy v roce  2015 činil 22 531 Kč. “Od roku 2006 ale neroste relativní rozdíl mezi průměrem a mediánem mezd. Naznačuje to, že se nadále nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami,” konstatují autoři studie.

Podíl osob, kterým se v posledních třech měsících podařilo něco uspořit

KPMG 2

Změny ve výdajích českých domácností mezi lety 1990 a 2014

KPMG 3

Příjem na spotřebu a bydlení Čechům sám o sobě nestačí. Oproti roku 1993 narostly dluhy domácností téměř na pětinásobek (v reálných částkách očištěných o inflaci), jde ovšem především o hypotéky, půjčky na bydlení. „Proti hypotékám máme aktiva, takže to není negativní trend,“ komentuje stav Jan Žůrek.

Celková výše úvěrů v ČR

KPMG 4

Životní priority se Čechů a Češkám za posledních 25 let příliš nezměnily. Na prvním místě zůstává rodina. Mírně stoupla důležitost nejbližšího sociálního okolí (přátelé, známí) a vzrostl význam volného času. Jakkoli se často opakuje, že „dnešní doba je primárně orientovaná na výkon“, deklarovaný význam práce (zaměstnání) mírně poklesl.

Životní priority

KPMG 5

Spokojenost s demokratickým režimem mezi lidmi v České republice povážlivě klesá. „Je napadána a rozmělňována soustava hodnot, jež tu existují. Nejsem optimista v tom, že se to zlepší – ani s ekonomickým růstem. Společnost žije jinak, jinak konzumuje informace a to se do toho promítá,“ říká sociolog Martin Převrátil z agentury Empirica.

„K výraznému nárůstu nespokojenosti došlo až v posledních letech. Z toho plyne, že je tam nějaký faktor, který tu dříve nebyl. Zaráží mne intenzita – pozitivní názor má 29 % společnosti a to je velmi málo. Pozitivní je, že v mladé generaci je to výrazně pozitivnější, než v té starší,“ dodává.

Jste spokojeni se stavem demokracie v ČR?

KPMG 6

Zatímco v devadesátých letech volalo po svým způsobem autoritářském režimu a vládě pevné ruky 45 % občanů, tedy necelá polovina, v roce 2013 to byly už dvě třetiny (67 %). Nárůst byl nejsilnější u lidí ve věku 30 až 44 let, tedy u věkové skupiny, jejíž podstatná část dospívala ještě v dobách reálného socialismu. I u ostatních věkových skupin je ale volání po pevné ruce většinové.

Češi nedůvěřují ani médiím. Zatímco v polovině devadesátých let byla média nejdůvěryhodnějším zdrojem informací (70 %), dnes si o nich totéž myslí jen 38 % dotázaných. Větší důvěru než média mají podle průzkumu CVVM i neziskové organizace, odbory či banky.

V devadesátých letech upřednostňovalo demokratické uspořádání před minulým obdobím reálného socialismu 56 % občanů. Dnes je to mírně nadpoloviční většina (51 %). Skutečných nostalgiků nepřibylo, zvýšil se ale podíl těch, kteří obě období hodnotí stejně. Nejmenší nadšení pro polistopadové období vyjadřovali a nadále vyjadřují lidé nad 60 let (aktuálně 42 %).

Procento těch, kteří současný režim považují za lepší než minulý

KPMG 7

“Pokud jde o spokojenost se stavem demokracie, trend je setrvale se snižující. Ale jsme zralejší společnost, dříve jsme byli naivnější, teď jsme kritičtější,“ hledá alespoň nějaká pozitiva Jan Žůrek, řídící partner KPMG ačlen Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (6)
  1. český maloměšťák napsal - dne 22.1.2016

    Důležitým pro udržení kapitalismu manipulované soutěže je zejména disponibilní příjem středních a niřších vrstev, tedy zůstatek po uhrazení mandatorních výdajů.
    Pokud klesá nebo stagnuje, potažmo je sanován dluhy (tedy i dotacemi apod.)…je zaděláno na docela brzký problém. Nehledě na substituci domácí poptávky jejím dovozem. Ale i zde se bude výchozí paradigma měnit, pokud roboti budou umět spotřebovávat – budou lidé čím dál tím více nepotřebnými, spodních 90 procent lidí.
    Takže nějaké natírání na růžovo , plotu z dosti nesmyslných, chatrných čísel….raději no comment, aby mě zas někdo nenazval ruským špionem.
    Snad jen malá poznámka – o demokracii se možná dalo hovořit ve starověkém Řecku, v pokleisthenovských dobách, my zatím ani nerealizovali solonovskou seisachtheia-u, opak je realitou.
    A ještě jedna MT – alternativou současné formálně-procedurální demokracie nemusí být nutně autoritářský režim, ale demokracie faktištějších obsahů. Ten bubák už je dost trapný.

    • Josef napsal - dne 23.1.2016

      Onou demokracií “faktištějších” obsahů jak uvádíte, máte na mysli demokracii á la Putin? A jedna oprava. Nebyl jste nazván ruským špionem. Byl jste nazván ruským maloměšťákem.

  2. J.Němec napsal - dne 22.1.2016

    Heslo máme se lépe, cítíme se hůře, přesně vystihuje naši mentalitu. Dobře se máme protože jsme chytrý národ. Ale cítíme se hůře protože jsme suchaři, kteří se nedovedou bavit. A to nás nesrovnávám s chudými Brazilci a jejich karnevalem. Naše draze placená kultura je bída a utrpení. Z hradu vládne člověk obklopen pochybnými lidmi a rozdělující národ. Až se toto změní, bude líp.

    • Josef napsal - dne 23.1.2016

      Už aby to bylo. Pokud si jej ovšem tento neustále naříkající národ nezvolí opět.

    • sasek napsal - dne 28.1.2016

      Celkem přesné, až na ty suchary. Ale komercializace kultury se poněkud zvrhla. Možná se to zlepší až přijdou šedesátá léta, ale to už naše generace neposoudí.
      Bimbo na Hradě je naše ostuda a neštěstí zároveň, už aby zasáhla matka příroda, od voličů se to moc očekávat nedá. 😉

  3. Spawnie82 napsal - dne 23.1.2016

    Zajímalo by mě, kde se pořád drží “blbá nálada”. Osobně a podle zkušeností z okolí na tom nejsme blbě. Ale remcat by nám šlo. 🙂 Můj skromný názor je ten, že se nechodí volit a jen se nadává. Osobně jsem spokojen, (v osobní rovině) a co se týče republiky, volby a pak se uvidí. Nesnáším styl typu “všechno je špatně a všichni jsou šmejdi”. Po revoluci byly velká očekávání a jen málokdo chytnul příležitost za pačesy. A z toho ta frustrace. IMHO.