Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Nabízet spolupracujícím obviněným peníze? Nepřichází v úvahu, říkají na adresu policie advokáti

 -   - 

3286566742_c673e4845d_zThe Shadow of Justice” Autor: jmtimages / photo on flickr

Poněkud volný výklad pravidel pro získávání spolupracujících obviněných měla zřejmě policie v případu Oleo Chemical, kvůli kterému stojí před soudem podnikatel Ivo Rittig a dalších devět lidí. Jak totiž zaznělo v soudní síni, jedné z obžalovaných nabízeli detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu za ochotu spolupracovat peníze. Nic takového zákon nepřipouští, říká advokát a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol.

O nabídce peněz za svědectví mluvila ve středu ve své výpovědi účetní společnosti Peskim Jana Šádková. Policie se ji snažila ke spolupráci získat, aby popsala mechanismus, jakým měly z Olea unikat peníze za údajně fiktivní poradenství do firmy Cokeville Assets a dále na Rittigovy účty.

Tuto cestu před soudem potvrzuje další účetní Peskimu, Jaroslav Kubiska. Ten s policií spolupracoval a před soudem usiluje o přiznání statutu spolupracujícího obviněného. A právě on ve čtvrtek ve své výpovědi pravdivost tvrzení Jany Šádkové potvrdil.

Dvě schůzky, dvě svědectví

Šádková popsala, že nabídka spolupracovat za peníze zazněla na dvou schůzkách s detektivy ÚOOZ. Odmítla ji, protože prý ani nevěděla, jak by měla spolupracovat. Cítí se nevinná, obžalobu odmítá, nepřistoupila ani na statut spolupracující obviněné.

Kubiska její verzi potvrdil. „Vím o tom, že jí byly nabídnuty peníze policií, na té schůzce jsem byl,“ citoval jeho slova v soudní síni server iDnes.cz. Schůzku s detektivy prý zprostředkoval, přičemž se už dříve snažil Šádkovou ke spolupráci přemluvit. „Říkala mi, že si není vědoma, že by dělala něco nelegálního.,” uvedl. Jemu prý policie za spolupráci peníze nenabízela.

Podle advokáta Sokola by se policie v případě, že jsou svědectví pravdivá, dopustila něčeho, co rozhodně nesmí. “Postavení spolupracujícího obviněného jasně upravuje trestní řád a jeho podstata či konstrukce je jasná. Obviněný se dozná, usvědčí spolupachatele a za to jako protihodnotu obdrží výrazně nižší sankci. O žádných penězích podle mne nemůže být ani řeči, naopak, vcelku jasný vztah komplikují a zejména zpochybňují,” uvedl Sokol.

Stát podle něho není oprávněn spolupracujícího obviněného honorovat – naopak by mohlo jít i o trestný čin. Podle Sokola by se “k věci měla postavit policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů a a dozorující státní zastupitelství”.

“Pokud je výrok autentický a pravdivý, považuji uvedenou skutečnost za naprosto alarmující,” dodává advokát Lukáš Trojan. Podle něho neexistuje žádné ustanovení trestního řádu, které by policii umožňovalo koupit si výpověď či podání vysvětlení.

Co říká zákon?

Institut spolupracujícího obviněného patří z hlediska zařazení do trestního řádu k nejmladším prostředkům, které policii umožňují dostávat se do struktur, kde platí zákony mlčení. Je to ovšem, jak upozorňuje třeba šéf katedry trestního práva na pražské Právnické fakultě Jiří Jelínek, prostředek mimořádný. “Jsou to prostředky, které společnost používá k odhalení, usvědčení potrestání jednotlivých aktérů zejména organizovaného zločinu, a to tam, kde standardní prostředky policejní práce selhávají nebo nejsou dostatečně účinné. V těchto případech je potřebné, aby se orgány činné v trestním řízení vypořádaly především s důkazní nouzí, do níž se v důsledku povinnosti mlčenlivosti a především tvrdých trestů ze strany zločinecké organizace za její nedodržení, dostávají,” říká Jelínek.

Sokol dodává, že vztah mezi spolupracujícím obviněným a státem je poměrně křehký a také často kritizovaný jako nemorální. “Pachatel trestného činu unikne minimálně z nemalé části potrestání, a to jen proto, že usvědčí ty, se kterými trestný čin spáchal.  Já s tím takový problém nemám, ale pouze za předpokladu, že jde o naprosto čistý a průhledný vztah. Pachatel se dozná, usvědčí ostatní a za to bude odměněn trestem. Ale nemůže tam být nic dalšího,” varuje advokát.

Peníze policie má. Ale pro jiné případy

V praxi samozřejmě policie penězi na odměny informátorům disponuje, tyto fondy ale nejsou z principu určeny pro spolupracující obviněné. Jak bylo řečeno, u nich musí být motivace “čistá” – a je potom i na uvážení soudu, zda bylo jejich přiznání úplné, zda významně přispělo k odhalení organizované skupiny a podobně. Podle toho pak senát zváží návrh státního zástupce na přiznání statutu spolupracujícího obviněného a přihlédne k tomu při snížení trestu. O penězích v tomto vztahu není ani slovo.

Policejní fondy se týkají takzvaných osob vystupujících ve prospěch policie, tedy informátorů, jak se v branží hanlivě říká – ráfků. Jejich použití upravuje pokyn policejního prezidenta a jsou svázány poměrně přísnými pravidly. Navíc samotný pokyn stanoví, že by policie měla upřednostňovat jiné odměny, například věcné dary, v praxi to ale z pochopitelných důvodů bývá složité. Představa, že si informátor z účetních kruhů ze schůzky s policistou odnese sošku s jelenem, je poněkud naivní.

“Informátor může obdržet finanční prostředky, avšak nikoli a nikdy jako protiplnění za výpověď svědka či podání vysvětlení. Důvody snad není třeba vysvětlovat, jsou jasné i malému dítěti. Pokud by si policie mohla výpovědi kupovat, neměla by diskuse o právním státu již žádný smysl,” říká advokát Lukáš Trojan.

I Sokol vidí zásadní problém v tom, pokud by “koupené” svědectví figurovalo u soudu, ne jako pouhý zdroj operativních informací. “To je přibližně stejné, jako by policie platila svědky nebo jiné obžalované, a to dokonce i kdyby jim dávala peníze, aby mluvili pravdu,” říká Tomáš Sokol.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (4)
  1. petrph napsal - dne 27.11.2015

    Bohužel, jak vidno, tak to možné je a dokonce tak legálně že se o tom může bez potíží svědčit u soudu, a soudce to neřeší. Prakticky, kdyby to možné byt nemělo, tak by soudce měl okamžitě přerušit soudní jednání, konfrontovat tuto výpověd (ona taky může být vymyšlená že?), ale pokud by to policie přiznavala, tak okamžitě celou obžalobu zrušit pro nelegální postup policie. O tom že by toto měly “řešit Generální inspekce bezpečnostních sborů a a dozorující státní zastupitelství”, tedy tvrdými tresty není třeba pochybovat.
    Ale bohužel, jak už jsem tu naznačil mnohokrát my tu máme dosti chatrý pseudoprávní kvaziformální justiční systém, který umožnuje soudci řadu skutečnosti(v prospěch či neprospěch některé ze stean sporu) velkoryse přehlédnout. At už tedy z nějakých osobních důvodů (nějaké té justiční mafie, úplatku, atd..) a nebo zkrátka jen proto aby se s tím nemusel otravovat..
    Pověsit netřeba propustit. Kde má být čárka? To už vlastně může být českému soudci jedno. Další případ,,,nebo přesněji, radši to o půl roku odročíme a pro dnešek padla…

  2. český maloměšťák napsal - dne 27.11.2015

    Pakliže je zcela běžné , aby komodifikovaný hrozící trestní postih využíval ke svému hmotnému (finančně vyčíslitelnému a penězi ohodnotitelnému) prospěchu advokát, tedy obhájce (jistě uvěříme spíše v to, že advokát usiluje velmi často o to prokázat nevinu či menší vinu obviněného, než aby usiloval o to dopracovat se k co nejpravdivějšímu popisu relevantních událostí), pak není zde mnoho logicko-etických námitek, proč by nemohla být komodifikována i svědecká výpověď – včetně svědecké výpovědi např. spoluobviněného, respektive motivace k ní vedoucí. Komu by to mělo uškodit ? Když se k nějakému jednomu či dvoum popisům skutečnosti přidá ještě další ? Rozhodně by to neuškodilo epistemologickému pozadí i náplni dějové situace zvané ” nalézání pravdy a spravedlnosti”, ba naopak – více popisů je vždy více jak jeden.
    Ostatně myslím si, že v aktualním realném ohrožení terorismem v Evropě bude justice za čas takové nástroje užívat běžně, pokud tedy nebude chtít sáhnout k mučení – např, po vzoru některých amerických státních organizací, respektive jejich členů. Což by byl teprve logicko – etický problém.
    V kapitalismu raději užívejme běžné to celkem dnes komodifikace biosféry, mučení má co dělat spíše s agrárními společnostmi, byl by to jen další krok zpět.

  3. petrph napsal - dne 28.11.2015

    Dvě poznámky.Za prvé, policie(ani st. zastupitelství si skutečně nemohou dovolit to co advokáti, což jasně vyplývá z Ústavy ČR,článek 2, kde se jasně píše “Státní moc..lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (zatímco) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno.
    Na druhé straně je jasné, že proti stále se šířícímu mezinárodnímu terorismu nelze fungovat běžnými a dosti omezenými formami justice-ty jsou na něj naprosto neúčinné. Čili pokud ho západní státy chtějí řešit-musí na něj a právě na něj nasadit a legalizovat mimořádné prostředky. Jaké by to mohly být by zase mělo být naprosto transparentně řečeno a odsouhlaseno. Zda by to mělo být právě “platit svědkům” za výpověď u soudu, to se mi moc nezdá..aby si těz peněz vůbec užili než je někdo sejme

  4. Petys napsal - dne 29.11.2015

    Česká policie je dodnes prakticky řízená kádry vyškolenými za totality, tak co čekáme.
    A Chovanec chce během 1 roku přijmout 1700 nových policistů z toho přes 1000 prý na řešení uprchlíků, těch asi 70 chudáků co k nám přišli.
    Neustále vidím na silnicích policisty v černých uniformách a la gestapo či Putinův OMOH. To je ale hnus. Já se vůbec necítím bezpečněji, to mi jsou snad milejší ti uprchlíci.
    Vzniká tu pomalu policejní stát.