23 komentářů

1. Martin Linhart napsal:

   8.1.2017 (10:23)

   Krátké,ale výstižné.Není sice úplně jisté,jaké měl Lenin skutečné úmysly (NEP trval krátce)-ale to neomlouvá zlo,
   které přivedl s pomocí svých soudruhů na svět.Mussolini
   také neplánoval vyhlazovací tábory – jen k nim aktivně umetl cestičku.
   Bohužel zlo pocházející z Ruska dorazilo až k nám.A má
   zde stále řadu obdivovatelů a pomahačů ( například našeho prezidenta – který ač je nesporně vzdělaný,inteligentní a navíc demokraticky zvolený – není ničím jiným než bezcharakterním a oporným zrádcem ).

   • Milan napsal:

     8.1.2017 (13:26)

     Vy pana presidenta znate osobne? Vy budete asi taky odbornik na vse ?

     • Josef napsal:

       15.1.2017 (17:03)

       Osobně neznám ani já vás. To mi však vůbec nevadí, abych si na základě vašeho příspěvku na vás nevytvořil svůj názor.

   • Roman napsal:

     8.1.2017 (15:33)

     Vždyť to je snůška keců majících velice daleko k jakékoliv realitě! Nemám čas to tu rozebírat, jen odcituju fejeton z dobovch českých novin:

     „Mužíci utekli z fronty, běželi domů, aby si rozebrali šlechtické statky. Německo chtělo z Ruska dostati obilí a potraviny a proto s takovým úsilím pracovalo na zničení Ruska, které se mu podařilo.
     Žid Lenin-Zederblum a Žid Trocký-Chaim Bronstein vydali heslo, že půda bude rozdělena mezi mužíky proletáře, kterým v Rusku říkají »bedujaki«, kdežto rolníci zámožnější, kterým na Rusku říkají »kulaki«, mají dostatek pozemků. Ale Lenin i Trocký se přepočítali. Veškeré obyvatelstvo vesnic v Rusku se spolčilo a prohlásilo, že nezná rozdílu bedujaki a kulaki. Vláda Židů v Rusku je obmezena jen tam, kam proniká moc bodáků červené gardy. Území, kam tyto červené gardy nemohou, není nám přesně známo. Dnové židovské vlády, či jak si říkají vlády sovětů, jsou sečteny. Možno, že do roka bude Rusko od krvelačných červených gard osvobozeno.
     Naděje Německa, že bude z Ruska dovážet značné zásoby obilí a potravin, selhala. V samotné jižní Rusi platí lid za kilo mouky 20 rublů. V Moskvě bude mouka daleko dražší.
     Hrozné jsou sociální poměry v Rusku. Šat i obuv jest ještě dražší než u nás v Čechách. Měli jsme v dobách míru o Rusku a ruském národě zcela jiné pojmy. To, co jsme o Rusku a jeho národě znali anebo znáti se domnívali, ukázalo se naprosto klamným.
     Ruský národ selhal, zradil sebe sama. Nyní musí cizí velmoci posílat do Ruska pomocné armády, aby Rusko bylo zbaveno židovského vladaře. Tak hluboko neklesnul ještě žádný národ, co svět světem stojí.“

     Psáno 15. září 1918

     • ČERT napsal:

       8.1.2017 (19:46)

       Zajímavá ukázka z českého dobového tisku – včetně třeba i toho, jak autor spoléhal v pád bolševického režimu s pomocí velmocí, které byly zároveň nepřáteli habsburské monarchie, v níž jsme tehdy stále žili i my. To s Leninem jako Židem Zederblumem sice neodpovídá realitě, ale jen dobře to pomáhá k pochopení termínu „židobolševismus“, který později rádi používali němečtí nacionální socialisté.

       • Petys napsal:

         13.1.2017 (20:41)

         Takže myslíte, že Zeman býval kdysi celkem v pořádku a zešílel nebo zblbnul?

         • Petys napsal:

           13.1.2017 (20:42)

           Pardon, ta moje poznámka patřila panu nováčkovi.

   • nováček napsal:

     8.1.2017 (15:50)

     Miloš Zeman, citováno z Wikipedie: V roce 1963 dostudoval střední ekonomickou školu v Kolíně. Přitom hrozilo, že mu bude odepřena možnost složit maturitu, a to kvůli referátu, ve kterém oslavoval knihu Karla Čapka Hovory s T. G. Masarykem, která byla komunistickým režimem zakázána. Nakonec byl připuštěn k maturitě, ale nebylo mu vystaveno doporučení ke studiu na vysoké škole.
     Martin Linhart – co jste tehdy dělal Vy nebo spíš Váš otec či dědeček? Dovedu si to představit…

2. Jos napsal:

   8.1.2017 (18:20)

   „V té době navíc platil na celém území SSSR tzv. suchý zákon, podle něhož byla vodka a jiné alkoholické nápoje pouze na příděl.“ Samozřejmě to bylo jinak. Ale autorovi fakta moc nevadí. A nebudu zkoumat kde všude.

   • Josef napsal:

     15.1.2017 (17:17)

     Byl jsem v té době v Sovětském svazu. Autor se sice dopustil určité nepřesnosti co se přídělu týče, ale suchý zákon tam skutečně byl. Alkohol sice nebyl přímo na příděl, ale byl prodáván v omezeném množství jen v určitých obchodech, v určitých dnech a v určitých hodinách. Před těmito obchody se tvořily předlouhé fronty pod dozorem milicionářů s vysílačkami udržujícími pořádek. Po uplynutí stanovené prodejní doby se alkohol prodávat přestal a na řadu lidí stojících ve frontě se nedostalo.

3. ČERT napsal:

   8.1.2017 (19:30)

   Říká se také, že ta tzv. Velká říjnová socialistická revoluce nebyla ve skutečnosti ani „velká“, ani „říjnová“, ani „socialistická“, a nebyla to ani „revoluce“. Pozastavil bych se jen u toho „říjnová“ a „revoluce“. Tak samozřejmě, jak je naznačeno i v textu článku, ten možná na první pohled matoucí rozdíl října a listopadu je naprosto jednoduše vysvětlitelný – v Rusku, jako i v některých jiných pravoslavných evropských zemích, byl totiž až do první čtvrtiny 20.století v platnosti starý, tzv. juliánský kalendář, který se u nás a ve většině katolických zemí Evropy změnil prostřednictvím reformy (přeskočením skoro dvou týdnů) v tzv. gregoriánský už v 80.letech 16.století – kdo by základní podrobnosti k této kauze neznal a zajímaly by jej, jistě se jich snadno dohledá. Takže když došlo k tzv. VŘSR, v Rusku se psal skutečně ještě říjen, ale u nás a ve většině Evropy a křesťanského světa již 7.listopad. Na gregoriánský kalendář přešli v Rusku posléze právě bolševici. – – – A k té revoluci… Tak on ten bolševický převrat v říjnu (listopadu) 1917 byl v první řadě součástí širšího revolučního procesu, zahájeného tzv. únorovou revolucí (zase ale již v březnu) 1917, která svrhla cara Mikuláše (Nikolaje) II. a vůbec monarchii dynastie Romanovců. A za druhé, ta rozsáhlá násilná společenská transformace, to rozsáhlé sociální inženýrství, převrácení společnosti „naruby“, které v průběhu let po tzv. VŘSR následovalo… To nebyl revoluční proces…? Narážím totiž též na jednu takovou jednoduchou, až primitivně vyhlížející poučku, která se objevila v našich učebnicích (snad jenom pro ZŠ) před cca 25-ti lety, a podle které, zřejmě ovlivněné naší tzv. sametovou revolucí 1989 nebo prostě i příliš liberálním myšlením, „převratu, jenž vede od demokracie k diktatuře či totalitnímu režimu, říkáme puč, převratu s opačným výsledkem, ústícím v demokracii, říkáme revoluce“. Jen při letmém pohledu na světové dějiny se může zdát, že taková definice je už svou jednoduchostí poněkud vadná. Aspoň osobně si myslím, že VŘSR se skutečně za revoluci označit dá – a že dokonce lze říci, s ohledem na zmíněné společenské změny v Rusku po říjnu/listopadu 1917 a proklamované ideály s tím spojené, že to byla revoluce jako „hrom“.

   • petrph napsal:

     16.1.2017 (6:20)

     Jistěže, pojem revoluce samozřejmě nepopisuje pouze ten vlastní převrat – násilnou změnu vlády (mimo do té doby legitimní metody). Revoluce je skutečně dlouhodobý proces, který naprosto rozvrátí celóu společnost. V podstatě dosavadní autority, právní, legitimní, morální hodnoty, hierachie moci, bezpečnostní a justiční složky, většinová ideologie, sociální vztahy, a tisíce dalších věcí jsou zlikvidovány a jsou pomalu budovány znovu a jinak. Dokonce, v rámci té revoluce nemusí být ten jeden, pouze prvotní puč, ale ty nelegitimní změny vlád se mohou opakovat.
     Z hlediska toho je tedy uvědomit, že my jsme u nás neměli „sametovou revoluci“, ale pouze „sametový puč“, ale v poměrně dlouhém nestabilním období revoluce stále žijeme..

     • ČERT napsal:

       16.1.2017 (19:21)

       Ano, že se v rámci jedné revoluce může opakovat více nelegitimních změn vlád, to jsem se pokusil nastínit na případě Ruska v únoru-březnu a poté v říjnu (listopadu) 1917 – i když exaktní odpověď, zda svržení carismu a tzv. VŘSR byly součástí jedné revoluce nebo to byly dvě nezávislé revoluce, celkem pochopitelně dát nelze. Obě teze můžou být správné – jak se na to podíváme. Ale nabízí se tu srovnání s řadou revolucí v řadě dalších zemí v průběhu dějin. – – – Jinak, pojmu „revoluce“ se běžně užívá pro jakoukoliv rozsáhlou a zásadní společenskou změnu, většinou jaksi nějak „kupředu“, spojenou s nějakým pokrokem, ať je to míněno jakkoliv – a to dokonce přece nejen v politické rovině, ale třeba i v oblasti výrobních prostředků či jen naprosto běžného životního standartu (úplně typickým příkladem může být průmyslová revoluce; nebo, v posledních desetiletích, v souvislosti s rozšířením mobilních telefonů nebo internetu, se hovoří o tzv. komunikační revoluci). – – – Pojem „puč“ mám zafixován s násilným převzetím moci nějakou relativně úzkou skupinou (např. částí armády) – tím ale netvrdím, že je to nějaká všeobecně platná definice. V našich moderních dějinách se jako o puči někdy hovoří o komunistickém převratu v únoru 1948; ale na druhou stranu se zase často tvrdí, že ten termín není v tomto případě vhodný. – – – Ale k těm našim nejnovějším dějinám… Já bych se tomu termínu „sametová revoluce“ zase tolik nebránil. Ty události v listopadu a prosinci 1989 (masy na náměstí, trikolóry, celkově ta atmosféra, společně např. s urychleným nahrazením Jakeše Urbánkem v čele KSČ, rezignací KSČ na mocenský monopol atd.) – mně se zdá, že to atributy takové nekrvavé revoluce opravdu splňovalo. To porevoluční období pokračovalo v letech bezprostředně následujících, s parlamentními volbami 1990, počátkem ekonomické transformace, patřil k němu i rozpad Československa… – – – To, co prožíváme dnes, se mi zdá, je už zase jiná kapitola. Úplně přímou kontinuitu s listopadem 1989 a obdobím následujícím bych tady již neviděl. Třeba počátky takové té polarizace společnosti, aspoň v opravdu hodně nápadné formě, bych viděl až tak ve druhém kole presidentských voleb 2013 (Zeman versus Schwarzenberg). Samozřejmě, hodně do toho pak přispěly a přispívají další faktory.

4. jerry napsal:

   9.1.2017 (3:11)

   Ano,bolševický režim byl opravdu drsný. Jen je problém v tom, že kapitalismus není o nic lepší.A stejně to bylo s fašismem, nacismem, feudalismem atd. Každý systém je krvavý, protože se jedná o nadvládu jedněch nad druhými. Liší se jen názvy,šířenou propagandou, a sofistikovaností zabíjení. V tom je ovšem kapitalismus oproti ostatním systémům velmi dobře propracován tak, aby budil dojem jakési “demokracie”. To, že dneska tady je kapitalismus a my nemusíme být pro něj zabiti (aspoň momentálně, protože až se nebudeme tomuto systému hodit, klidně nás taky obětuje, viz. podpora islámské invaze do Evropy, nebo nelegálních přistěhovalců do USA)nevypovídá nic o tom, kolik lidí zabil a i v současnosti stále zabíjí jinde po celém světě. Až přijde náš čas ovcí, budeme také nahrazeni. Kdo si myslí opak, má místo mozkovny pouze propagandou vymytou dutou škebli. Má to pro tyto “nešťastníky” jednu nepopíratelnou výhodu, protože pro svoje oddané přicmrndávače má tento systém mnoho benefitů a začne je utrácet až jako poslední, většinou až v posledním stádiu své agónie.

   • František napsal:

     9.1.2017 (14:20)

     1/ Kapitalismus není systém vlády, ale ekonomycký systém. Pokud ho chcete porovnávat s něčím tak například s cetrálně řízenou ekonomikou. Mícháte jedno přes druhé.
     2/ Co považujete za určující faktor toho, že systém je krvavý? Náš nynější systém krvavý není. Nemáme trest smrti, vláda ani žádná její složka nemá úkol ani právo někoho zabít jinak než v sebeobraně. Naopak když někdo něco takového udělá páchá zločit. Tz. ano existují nekrvavé systémy.
     Atd …
     Chápu, život je těžký a člověk si občas potřebuje zanadávat, ulevit si. Stejně tak jsem ochoten pochopit to, že ne každý má čas, chuť a zájem vzdělávat se o politice, ekonomii a dalších sociálních vědách. Ovšem když chcete házet vaše neštěstí a nespokojenost na společenský systém ve kterém žijete měl by jste si zjisti jak vlastně systém funguje a co které pojmy znamenají. První z mnoha výhod které vám to přinese bude, že nebudete vypdat jako ovce s vymytou dutou škeblí když si přístě vylejete srdce do komentářů.

     • jerry napsal:

       9.1.2017 (17:17)

       Milý Františku, právě o vás jsem psal. Protože veřejně prohlásit, že kapitalismus není krvavý systém, může jen ta škeble.Dále s vámi nemá smysl diskutovat. Vy a vám podobní musí setkání s realitou zažít na vlastní kůži, aby prozřeli. Jinak nevím, kdo vám řekl, že jsem nějaký nešťastný, neúspěšný, zapšklý, nespokojený atd. Konstatoval jsem zde pouze lehce ověřitelná historická fakta. S tím, co jsem v životě ne/dokázal to nemá nic společného. Např. USA a Japonsko trest smrti mají, že by to nebyly kapitalistické země? A kvůli komu myslíte že dnes umírají lidé na Ukrajině, v Iráku, Lybii a mnoha dalších státech? Je to kvůli kšeftu, který někdo potřebuje a řídí. A všichni víme kdo. Františku, věci je nutno vidět v širších souvislostech a nikoliv jen omezené na náš český rybníček. A to je evidentně váš hlavní problém.

       • František napsal:

         10.1.2017 (10:44)

         Viz 1.
         Trolololo?

         • Montisan napsal:

           17.1.2017 (16:14)

           Kapitalismus je výrobní způsob založený na podvodu zvaném „tržní chování jedince“ a sám Marx ho ve svém díle charakterizuje jako de facto židovský. Je tedy nepřirozený, neboť struktura pravěké tlupy přetrvává evoluční setrvačností dodnes, navzdory odlišnýmu výrobnímu způsobu, který je příliš mladý, aby zásadním způsobem změnil to, co se utvářelo desítky tisíc let! K přežití lovecké tlupy bylo zapotřebí na 1 schopného organizátora (náčelníka) a 1 nositelku know-how (šamanku) vždy alespoň 50 zdatných lovců a 50 zručných sběraček. Proto dodnes má např. schopnost stát se lékařem jen jeden ze sta lidí (to je pro zjednodušení použitá číslovka!). Dříve to sloužilo jako nutnost k přežití celé tlupy a potažmo druhu, dnes je to systémem zneužíváno k tomu, že lékař je placený mnohem více než třeba horník, ačkoliv jeho práce je těžší a v pravěku by dostával větší kus masa než šamanka z logických důvodů. Rovněž pojem „zákazník“ je proti smyslu přirozené dělby práce v lidské tlupě či pospolitosti. Směna mezi jednotlivými tlupami vždy probíhala tak, že nositelé genů náčelníků a šamanů rozhodli z titulu své intelektuální převahy, co je dobré pro přežití celku směnit a co nikoliv! Tak tlupa dostala potřebné komodity k přežití výměnou za ty které pro ní jsou zbytné či postradatelné. V současné době kdy byla koherentní společnost atomizována židovským výrobním způsobem (kapitalismem) toto přestalo platit a v důsledku toho jsou nekompetentní jedinci – s geny řadových lovců a sběraček – nuceni sami přejímat funkci náčelníků a šamanek a to zcela zjevně bez znalosti či schopnosti posoudit důležitost té či oné komodity pro zachování existence své osoby a své rodiny či celé komunity. Čili za bláboly o „svobodné interakci mezi jedinci“ a „tržních mechanismech“ je pouze snaha úzké skupiny ovládat druhé prostřednictvím jejich nižších intelektuálních schopností či zkrátka profitovat prostřednictvím převahy těch vlastních nad schopnostmi ostatních.A maj recht, páč nejsou blbý! Většina lidí totiž bohužel jsou těmi potomky řadových lovců a sběraček.

5. Weber napsal:

   9.1.2017 (10:09)

   No, když jsme u toho Lenina, jednoho z tvůrců bolševické revoluce v Rusku, tak je potřeba si připomenout, kdo byl tvůrcem, podporovatelem toho Lenina a kdo si plánoval zisky z onoho „tvoření“. Mám dojem, že to jsou předkové těch, co tvoří opět revoluci, nebo revoluce nejen na východě a se stejnými cíli a předpokládaným profitem. Jen mám obavu vzhledem k tomu, že lidé jsou nepoučitelní, aby časem z tohoto snažení nezbyla stejná hrůza, jako století zpět.

   • František napsal:

     9.1.2017 (14:54)

     Tvůrcem byla jeho maminka.
     Podporovatelé to je výrazně zajímavější téma. Zjednodušeně: Německo. Důvody a okolnosti: Válka. Přesněji snaha dostat Rusko z války.
     To hodně zajímavé obzvláště jestli máte rád politické drama je „hra o trůny“ která to umožnila. V hlavních rolích Tsar, Tsarevna, Rasputin… Neuvěřitelný příběh.
     Zisky z čeho, pro koho, za jakých podmínek? Na tom, že někdo chce něco z něčeho zíkat není nic špatného. První krok pro poučení je znát to z čeho se chcete poučit. Myslíte například ty zisky které měl Boris Stürmer? Nebo ty „zisky“ které plánovalo Německo tím, že bude moc přestat posílat miliony lidí do mlínku na maso do Ruska a namísto toho je poslat do velice podobného prostředí ve Francii?

     • Oskar (hanák z Hané) napsal:

       9.1.2017 (19:55)

       Vaše příspěvky jsou pozoruhodné. Jen nevím kdo by jim měl věnovat větší pozornost, psycholog, psychiatr, nebo by to spravil dobrý pedagog?

6. Tomáš napsal:

   11.1.2017 (13:33)

   VŘSR je obdobná jako Velká francouzská revoluce. Takto se musí na ni nazírat,revoluce to je násilí,a obě revoluce měly válečná pokračování.Napoleon nepřinesl českým zemím samostatnost.Josef II.svými reformami ji odvrátil reformami, které měly vliv i po jeho smrti.VŘSR ovlivnila ,tak nás to učili komunisté, vznik Československa.Masaryk byl v té době v Moskvě a z Kyjeva prchal i z legiemi po podepsání Brest.litevského míru na Sibiř. To ,že GŠ cís. Německa dovezl Uljanova ve vagónu ze Švýcarska do Švédska a on se dostal do Petrohradu,kde provedl prol.revoluci to jsou hist. fakta.Stejně je fakt o ,že Masaryk dal peníze někomu ,kdo umožnil eserce Kaplanové útok na Lenina je také fakt. Popravu Romanovců uspíšilo operativní nasazení našich legií v blízkosti jejich pobytu a získání carského pokladu,který jim umožnil návrat do Československa. Dějiny mají neskutečné zákruty a mají samohybnou tendenci.

   • ČERT napsal:

     14.1.2017 (15:09)

     Nepodařilo se mi sice najít důkaz o nějakém Masarykově zapojení do útoku na Lenina, připisovaného eserce Kaplanové; nicméně, našel jsem si čas na pokus o takovou krátkou analýzu toho Vašeho srovnání. Ona by se ta Velká francouzská revoluce, za jejíž počátek je nejčastěji označován pád Bastily 14.7.1789, dala spíše srovnávat obecně s ruskou revolucí r. 1917, zahájenou svržením carismu v únoru/březnu 1917, čehož se pak VŘSR stala pokračováním a součástí (a nakonec, i Ludvík XVI. a Mikuláš II. se svými nejbližšími rodinnými příslušníky přece dopadli docela podobně). – – – Velká francouzská revoluce se postupně radikalizovala, ale pak dostala jiný obrat – a režim Napoleona Bonaparta, jako prvního konzula a poté císaře Napoleona I., už obvykle není považován za součást tohoto revolučního období (i když se to tak mohlo zdát těm, kteří po jeho porážce v l. 1814/5 restaurovali ve Francii Bourbony). Navíc, Napoleon I. byl státníkem, který svou mimořádně expanzivní vnější politikou i překračující celoevropský rámec a svou pozicí připomíná asi spíše Adolfa Hitlera než kteréhokoliv sovětského státníka, včetně J.V. Stalina (ale to zde nemusí být tak podstatné – a jistě by se o tom mohly vést polemiky). Ale Francie se zkrátka po napoleonských válkách vrátila k systému z r. 1789, byť v poněkud konstituční formě (on také návrat toho tzv. Ancien Régime v jeho klasické podobě by byl již asi sotva možný) – a bez ohledu na to, co se ve Francii dělo v průběhu dalších dekád 19.století, v l. 1830, 1848, 1870. Stejně tak bychom mohli říci, že ruská revoluce 1917 měla zase své jasné preludium už v revolučním období 1905/7, kdy bylo v Rusku odstraněno samoděržaví v tom nejpravějším slova smyslu. – – – Bolševický převrat (VŘSR) byl také jasným znakem radikalizace ruské revoluce 1917. Jenže jak víme, Leninovi nástupci zůstali u moci až do rozpadu SSSR v r. 1991. Tím vůbec nechci říci, že by vývoj v Rusku 1917-1991 byl jaksi přímočarý – naopak, měl řadu zásadních peripetií (eliminace menševiků a eserů, nástup stalinismu a vyhnání Trockého, později zase destalinizace atd. atd.). Ale všechno se to odehrávalo v režii jedné politické síly, bolševiků, komunistů. To je jako kdyby ve Francii od poslední dekády 18.století zůstali po dlouhá následující desetiletí u moci radikální jakobíni, nástupci M. Robespierra. – – – Tolik tedy jen taková úvaha nad některými hlavními rozdíly k tomu Vašemu srovnání, které ale jinak své opodstatnění určitě má.