Lidová strany Naše Slovensko slovenského politika Mariána Kotleby podala vloni na podzim trestní oznámení „na neznámého pachatele“ za propagaci sionismu na výstavě společnosti Post Bellum. Policie trestní oznámení odmítla.

Kotlebovcům se nelíbila výstava k 70. výročí konce 2. světové války, kterou v Banské Bystrici pořádala slovenská „odnož“ společnosti Post Bellum. Ta v Česku i na Slovensku dlouhodobě mapuje životní příběhy obětí diktatur 20. století – komunismu a nacismu.

Co se nelíbí Kotlebovi

Trestní oznámení na “podezření ze spáchání trestného činu podpory hnutí směřujících k potlačení základních práv a svobod” osobně podal tajemník Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko Martin Beluský.

Od roku 2013 je Marian Kotleba předsedou (županem) Banskobystrického samosprávného kraje. Nově uspěl i v nedávných slovenských parlamentních volbách. Jeho strana získala v parlamentu 14 křesel.

Proti Kotlebovi se čerstvě otevřeně vymezil slovenský prezident Andrej Kiska. „Kromě toho, že pochoduje v uniformě s pochodní, tak prohlašuje, že Slovenské národní povstání je jednou z nejsmutnějších událostí v dějinách našeho státu. Říká, že Židé, kteří byli odvlečeni za (válečného) slovenského státu a zahynuli, že to není náš problém, protože my jsme slovenský národ a ne židovský. Kotleba je fašista,“ řekl Kiska podle medií během své dnešní návštěvy na středním Slovensku.

Za neonacistu považuje Mariána Kotlebu i šéf českého PostBellum Mikuláš Kroupa.

„Panu Kotlebovi se nelíbil příběh paní Štefánie Lorándové, která přežila Osvětim, zachránila stovky židovských uprchlíků, falšovala jim doklady a dostávala je do Palestiny, kde mnozí vstoupili do armády a bojovali proti takovým jako je pan Kotleba. Ona sama pak za odboj málem zaplatila životem,“ shrnul podstatu výhrad předseda Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Štefánie Lorándová byla za války členkou sionistického hnutí Hašomer Hacair a Ludová strana v trestním oznámení, argumentovala mimo jiné rezolucí OSN z roku 1975 odsuzující sionismus jako „formu rasismu a rasové diskriminace”.

Rezoluci však navrhly arabské státy a prosadily ji s pomocí států někdejšího socialistického bloku v čele s SSSR. Jde přitom o politicky motivovanou protiizraelskou rezoluci, jež byla v prosinci 1991 v OSN revokována.

Slovenská policie se případem začala zabývat, ale trestní oznámení na Sandru Polovkovou ze slovenského Post Bellum odmítla už na konci loňského roku jako nedůvodné (dokument ke stažení ZDE). Kotlebova strana ale proti rozhodnutí podala stížnost. Argumentuje mimo jiné tím, že „vyšetřovatel se nedostatečně obeznámil s problematikou sionistického hnutí i samotného hnutí Hašomer Hacair“.

Stížnost na vyšetřovatele

„Sandra Polovková se dostavila na výzvu policie na služebnu, kde příslušníkovi vysvětlila, co bylo Hašomer Hacair na území Československa před válkou, během i po ní. Poznamenala, že si všichni z Post Bellum děláme z Kotleby legraci a jeho oznámení považujeme za absurdní,“ popsal vývoj případu Mikuláš Kroupa.

Z policejního zápisu pak plyne, že Martin Beluský sice trval na tom, že „sionismus prosazuje své cíle prostřednictvím násilí a terorizmu a je založen na rasové diskriminaci“, ale jak napsala policie, „k hnutí Hašomer Hacair oznamovatel neuměl uvést nic“ .

„Rád bych všechny podobně neobeznámené a zmatené neonacisty informoval, že policie – po tom co oslovila různé profesory a odborníky, kteří se posudky zastali Post Bellum – pochopitelně trestní oznámení odmítla,“ shrnul na své facebookové stránce Mikuláš Kroupa.

„Hašomer Hacair byla mládežnická organizace podobná skautským oddílům. Členové chodili na výlety, zajímali se o dějiny Izraele, bojovali v SNP, během války a po ní usilovali, aby se členové hnutí dostali na území Palestiny, vstupovali do protinacistických spojeneckých armád, po válce se zapojili do zakládání nového státu Izrael,“ doplnil Kroupa.

V době druhé světové války hnutí zachránilo stovky lidských životů, členové většinou s falšovanými doklady, ukrývali židovské občany, převáděli je přes hranice a jinak pomáhali židovským rodinám. „Je to naopak nacismus a neonacismus kdo používá k prosazení svých cílů násilí a terorismus a je založen na rasové diskriminaci,“ zdůrazňuje Kroupa.