Kdo volil Donalda Trumpa? Vzpoura ztracených chudých se nekonala
ANALÝZA. Voliči Donalda Trumpa jsou líčeni jako méně vzdělání, starší a chudší běloši z malých měst a venkova, zatímco voliči Hillary Clinton jako vzdělanější, mladší a bohatší obyvatelé velkoměst a příslušníci menšin. Jaká je ale skutečnost?
Je pravda, že bílí voliči, kteří stále představují asi 70 % elektorátu, většinou volili Trumpa (58 %). Afroameričšané a hispánci volili v naprosté většině Hillary Clinton, přičemž Donalda Trumpa jich volila pouze jedna pětina.
Mezi bílými voliči Donalda Trumpa pak dominovali muži (63 %), ale volila ho i většina bílých žen (53 %). Ve věci barvy pleti Trumpova elektorátu tedy představa odpovídá realitě.
Bohatší spíš pro Trumpa
V dalších aspektech však tomu tak již není. Donalda Trumpa volili spíše bohatší lidé. Většina Američanů vydělávajících pod $50,000 za rok, kteří tvoří 36 % ze všech voličů, volila Hillary Clinton.
Většina těch, kdo vydělává víc, volila Trumpa. Trumpovi podporovatelé se tedy v žádném případě nerekrutují z okruhu občanů, kteří by měli ekonomické problémy.
Volba Donalda Trumpa rozhodně nebyla vzpourou „ztracených“ chudších bělochů, kteří kvůli svému nižšímu vzdělání a příjmům nedokáží čelit výzvám globalizace.
Představa, že Trumpovi chybí hlasy vzdělaných bělochů, a že tudíž vsadil na hlasy méně vzdělané části populace, je pak zcela mylná. Většina vysokoškolsky vzdělaných bělochů hlasovala totiž právě pro Trumpa (54 % vysokoškolsky vzdělaných mužů a 45 % vysokoškolsky vzdělaných žen).
Pro Hillary Clinton hlasovalo 45 % vysokoškolsky vzdělaných bělochů. Pravda je pouze to, že u bělochů, kteří nemají vysokou školu, je Trumpova podpora ještě vyšší, a to 67 %.
Úplně správná není ani představa o věku Trumpových voličů. Mladí bělošští voliči ve věkové skupině 18-29 let volili většinou Trumpa (48 %), zatímco pro Clinton hlasovalo pouze 43 % z nich.
V této věkové skupině neuspěl Trump pouze u Afroameričanů (9 %) a Hispánců (24 %). U této skupiny si ale vedla ve srovnání s minulou volbou Obamy hůře i Hillary Clinton.
Pro Hillary velká města
Obraz Trumpových voličů však sedí, co se týče jejich rozvrstvení po území Spojených států. Hillary Clinton vyhrála téměř v 90 % velkých měst, zatímco Trump vyhrál z 75 až 90 % ve zbylých částech, tedy na předměstích, malých městech a na venkově.
Ačkoli jsou tyto oblasti řídčeji obydleny, jsou pořád domovem většiny voličů.
Oproti rozšířené představě tak Trumpovo vítězství spočívá v podpoře vzdělaných a bohatších bělošských voličích každého věku a obou pohlaví s tím, že základ je tvořen střední třídou.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Jan Urban: Schéma elita vs. lid už neplatí. Vítězí spotřeba a zábava pro všechny
Investor Brůna: Penzijní spoření? Tak to raději garáž
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Vědět, kdo volil Donalda Trumpa, by bylo docela užitečné pro organizátory volebních kampaní, ale mnohem užitečnější pro všechny voliče, ať volili toho či onoho (onu) by bylo, kdyby se zveřejnilo, kdo, za co a s jakým cílem, platí média, která se ze všech sil snažila, aby byla zvolena Clintonová. Na ty platiče by si pak lidé měli dávat pozor, zejména do budoucna a křížit jim jejich záměry všemi prostředky. A nejen v USA, ale třeba i v EU nebo v ČR.
Podstatně víc médií bylo pro Clintonovou, to je fakt. IMHO tady ale nejdou o peníze, ale ideologickou motivaci: novináři, resp. editoři a šéfredaktoři jsou intoši, kteří hledí na burany, co podporují Trumpa, přezíravě a s chutí je zesměšňovali.
Vy jste ten článek asi nečetl. Většina vysokoškoláků volila Trumpa.
Z mého pohledu jsou volby v USA neplatné protože Trump obvinil Clintonovou z trestného činu, který se měl okamžitě vyšetřovat s pozastavením voleb. Prohlášení FBI bylo směšné. Buď je USA nejdemokratičtější země s nejlepší ústavou nebo sídlo mafiánů a vše schopných tajných služeb. Něco o tom ví Kennedy v hrobě.
Pozastavit rozjetou americkou volební mašinérii s doslova miliony dobrovolníků a aktivistů pracujících pro ni kvůli čemu? Vít o co šlo? O zahájení vyšetřování e-mailové korespondence sexuálně zabarvené s nezletilou dívkou bývalého přítele jedné z Clintonových spolupracovnic? Tam hledat nějaký prohřešek Clintonové je tak za vlasy přitažené, že kvůli tomu zastavit volby je naprostý nesmysl.
Vtip je v něčem jiném – Američanům připadalo nesmyslné, aby ředitel FBI Comey ohlásil mediálně toto vyšetřování aniž by už něco měl v ruce. A ukázalo se po 9 dnech, že měl v ruce leda betla řečeno slušně, zvoral to. Jenže tím přešlapem možná ovlivnil výsledek voleb.
Pokusil bych se jen vnést trochu upřesnění do těch údajů, vycházejících z amerických statistik o složení vlastního obyvatelstva, jež hovoří o běloších, Afroameričanech (tj. černoších), Hispáncích, Asiatech a původním obyvatelstvu (tj., vedle aljašských Eskymáků a polynéských Havajců, hlavně Indiánech). Pokud jde o ty bělochy a Hispánce, tak by totiž jistě přesnější bylo hovořit o „anglicky hovořících běloších a Hispáncích“ – protože když připustíme, že i mezi Hispánci mohou být třeba i vyloženě blonďatí běloši (byť to zase asi už dost málo), hlavní dělítko zde nespočívá v nějaké „barvě pleti“, nýbrž v užívaném jazyku, tedy anglickém versus španělském. Nakonec, když např. hledáme informace o složení obyvatelstva v nějakém konkrétním městě v USA, můžeme se, po údaji o procentuálním podílu bílých, černých atd., setkat s dodatkem, že „Hispanic or Latino of any race were x % of the population“, tj. „Hispánci nebo Latinos jakékoliv rasy byli/vytvářeli x % obyvatelstva“ (anglická Wikipedie). Dovolil bych si přesto odhadnout, že spíše než ryzí potomci evropských Španělů převládají mezi nimi mestici, příp. mulati, tj. míšenci. – – – Pravda, ti Hispánci, kteří se často odmítají příliš asimilovat v angl. mluvícím prostředí, by eventuálně mohli být dosti rozhodujícím faktorem pro další vývoj USA. Zvlášť když si uvědomíme, že na jihozápadě USA (Texas, Kalifornie, Arizona, Nové Mexiko) je jejich historická pozice rozhodně více srovnatelná, kdybychom to chtěli srovnat s evropskými reáliemi, např. s tou, v jaké se nacházeli sudetští Němci v českých zemích nebo Maďaři na Slovensku, než např. s pozicí Arabů ve Francii či Turků v Německu. Protože i když i migrace ze španělsky mluvících zemí Latinské Ameriky (hl. z Mexika, ale i Kuby a mnoha dalších) do USA má také již cca stoletou tradici, hispánské obyvatelstvo ve zmíněných oblastech žilo dokonce dříve než anglosaské – vždyť ty oblasti dříve náležely ke koloniální říši Španělska a posléze již nezávislému Mexiku (tak jako španělská bývala do r. 1819 i Florida). A jedním z předpokladů, aby dotyčné oblasti během první poloviny 19.století připadly USA, bylo právě i povolení vstupu pro změnu anglosaským přistěhovalcům ze strany mexické vlády (jako v Texasu). – – – Co k tomu dodat? V USA přece žije i dost lidí s českými kořeny. A s nadsázkou – možná kdyby ti čeští imigranti méně podlehli tomu americkému melting-potu a více lpěli na svém jazyku a kultuře, tak americké statistiky považují dnes Čechy také za úplně samostatnou etnickou skupinu. Jako ty Hispánce.
Dodat IMHO k tomu co tak elegantne napsal pan Cert, ze nejdrive Chicano po te Hispanci a posledni nazev Latinos vzniklo postupem casu pouze jako politicke body, kdyby slovane, Cesi, Polaci, Rusove, castecne Jugoslavci Bulhari Slovaci se zazracne politicky spojili pred dvaceti lety, urcite by meli vetsi zastoupeni nez Latinos. Bohuzel se tak nestalo nasel se vudce „Hispancu“ (kteri v mnoha pripadech nemeli tuseni kde se Spanelsko nachazi) a „tento“(bylo jich povicero ne jeden jmenovatelny vudce) politicky vudce se postupem casu stal take propagatorem a dovozcem negramotnych obcanu Stredni a Jizni Ameriky, zapocalo to v dobe, kdyz Severni Amerika nastolila politickou korektnost, a Mexikan prestalo byt v severni Americe urazkou, cirka pred dvaceti lety, puvodem jak jiz bylo receno tito pristehovalci v mnoha/prevaznych pripadech ilegalnich, puvodem Asteckym, Inkas a mensich jihoamerickych indianskych kmenu, kteri jeste v mnoha pripadech jsou kocovnici podobne cikanskym kmenum. Nebezpeci ciste IMHO je v nizke vzdelanosti, neznalosti remesel pripadne nechuti se asimilovat s vetsinovou spolecnosti, mluvici jeste stale Americky. Snizenim celkoveho spolecenskeho IQ snizujeme take svetovou konkurence schopnost, doufejme, ze zvolenim Donalda Trumpa se tento trend obrati, vyvazi, ze opet nastolime quoty, kolik obcanu ze ktere zeme ma USA moznost absorbovat. Ze jak naznacil ve sve kampani Donald Trump, si USA bude vybirat koho prijme do sve spolecnosti a koho ne.
Vůbec nepopírám, co píšete, včetně těch věcí v posledních cca dvaceti letech, o nichž mi ty podrobnosti ani nejsou známy (napadá mě, nepíšete přímo z USA?). Ale je pravda, že ti Španělé(?), Mexičané (?), prostě Hispánci byli historicky na dnešním jihozápadě USA dříve než anglicky mluvící Američané – a i řada místních názvů tam včetně velkých měst (Los Angeles, San Francisco, San Diego, San Antonio, atd. atd.) pochází ze španělštiny, už na první pohled. Samozřejmě, je známo, že problém ilegální migrace z Mexika i jiných latinskoamerických zemí je pro USA problém letitý (vždyť i tady se před časem připomínala akce Wet Back, tj. nucený návrat nelegálních migrantů, realizovaný v USA v padesátých letech uplynulého století, za presidenta Eisenhowera, jako eventuální vzor pro řešení stávající migrační krize v EU). – – – Ale na druhou stranu, fakt, že prostor mezi Texasem a Kalifornií patřil od 16., nebo fakticky spíše až od 18. do první pol. 19.století Španělsku a poté Mexiku (a i když byl stejně tehdy těmi Španěly, resp. Mexičany kolonizován dost málo), se dodnes přinejmenším trochu odráží také v určitém mexickém nacionalismu. V češtině před lety vyšla kniha již zesnulého mexického spisovatele Carlose Fuentese, takový soubor esejů, v níž mj. píše, že „USA přišly do hispánského světa, nikoliv hispánský svět do USA“, a v této souvislosti vyjadřuje i pochopení pro nelegální migranty. A nakonec, přece i mexická vláda dnes patří k těm, které Trumpovo zvolení zrovna nevítají. Chápu, Trump také možná poukazuje na problémy, které mohou být pro Mexiko jako pro stát poněkud trapné, nepříjemné…
Nevím, jakou střední třídu myslíte.
Pondělní příloha Lidových novin ekonomický Index 7.11. 2016
Tragédie americké střední třídy.
Dnešním příslušníkům střední třídy musí připadat jako pohádka z dávných časů, že v 50. až 70. letech bohatli jejich předkové výrazně rychleji než nejmovitější Američané. Ještě v roce 1979 platilo, že chudí Američané společně s příslušníky střední třídy vydělávali 70% celkového příjmu občanů USA. To už dávno není pravda. Předloni se dokonce situace takřka zrcadlově obrátila: vyšší střední třída a bohatí získali 63% celkového příjmu, na chudé a střední třídu zbylo 37%. Zatímco úzká vrstva nejbohatších tak dál hromadí již tak obrovský majetek, běžní Američané strádají a lepší životní perspektiva je v nedohlednu.
Frustraci mladých Američanů ze středních vrstev se nelze divit. Nejenže nebohatnou zdaleka tak rychle jako ti nejbohatší – oni dokonce chudnou. Příjmy pětiny nejchudších Američanů klesly od roku 2000 o 17% , druhá pětina o 10%střední vrstva obyvatel 7%.
Bodově, různé průzkumy
– jen 38%Američanů by bylo z úspor schopno zaplatit opravu auta v ceně 500dolarů
(500 dolarů na opravu auta by nebyla schopna našetřit polovina absolventů vysokých škol)
– 55% amerických domácností nemá dost likvidních úspor aby dokázali pokrýt výpadek měsíčního příjmu
– 71% má obavy zda dokážou pokrýt každodenní výdaje
– v dalším průzkumu se tázali Američanů, zda by dokázali během třiceti dní sehnat 2000 dolarů na nečekané výdaje. Více než čtvrtina by to nesvedla a 10% by muselo zastavit část majetku (zhruba čtvrtina domácností s vysoce nadprůměrným příjmem 100 až 150 tisíc dolarů by nesvedla dát dohromady ty 2000)
– typická domácnost disponovala v roce 2003 čistým jměním (upraveným o inflaci) ve výši 87992 dolarů, v roce 2015 54500 dolarů, za dekádu zchudli o 38% majetku? (hypoteční bublina s tím souvisí jen částečně poněvadž nejchudším Američanům se se začal snižovat majetek před – někdy v polovině 80.let)
– vyšší vzdělání je pro mnoho Američanů příliš drahé, za poslední dvě dekády vzrostly ceny vysokoškolského vzdělání a školních učebnic trojnásobně)
Autor předvádí zvrácenou politickou korektnost. Mluví o bílých ženách, bílých mužích, ale neodvažuje se říci „černoch“. Pouze afroameričan. Černoch se říkat nesmí, ale běloch může? Kde to jsme?
Tím bych se tolik netrápil – když už se pro černochy v USA vžil termín Afroameričané (ale můžeme se také setkat minimálně s přívlastkem „afrokubánský“ apod.), tak na základě úplně stejné logiky by se bělochům v téže zemi mohlo říkat Euroameričané. – – – Jenže, taky si můžeme položit otázku, do jaké míry ten termín vychází z nějaké zvrácené politické korektnosti a do jaké míry z reálného historického vývoje. USA se ke sklonku 18.století konstituovaly jako stát (soustátí) bělochů většinou s kořeny na britských ostrovech, yankeeů, kdežto černoši představovali trošku jaksi cizorodý prvek (a na Jihu až do občanské války 1861-65 zůstávali většinou v otroctví). Sama trvalá anglická kolonizace východního pobřeží dnešních USA (Virginie) začala však teprve na začátku 17.století. O něco málo později, 1620, založili puritánští poutníci, etnicky také Angličané, svou první osadu severněji, v Massachusetts (a víme, že ta jejich tradice je v USA dnes dost rozhodující). Tak mě napadá – kdybychom říkali bělochům Euroameričané, nemohlo by to naznačovat, na druhou stranu, že ani oni tam nejsou tak úplně „doma“?
Jen podotýkám, že jsem v tomto komentáři měl na mysli čistě záležitost USA a jejich dějin, tj. záležitost, která je pro nás zde, v českých zemích, poměrně vzdálená, lze říci exotická… Samozřejmě, něco jiného je věc některých myšlenkových trendů, které se třeba odtud mohou šířit. Jak jsem si všiml, s Trumpem, resp. s jeho voliči je často médii spojována nějaká hloupost či nevzdělanost (tak jako u nás v případě Zemana). Nemohu si ale pomoci, na mě pořádná dávka hlouposti a nevzdělanosti čiší často ze strany těch tzv. sluníčkářů, či jak je nazvat. A když už jsme u těch bělochů a černochů, tak mi jako typický příklad toho přijdou občas se objevující, ale ne moc vysvětlující poznámky o nějaké vině, zřejmě především historické vině, bílé rasy. Tak ano, pokud takový, s prominutím, „kecal“ či „pisálek“ prokáže nějaké znalosti z antropologie, tzn. že se třeba aspoň pokusí např. na mapě Evropy a Středomoří vysvětlit, který národ máme ještě považovat za patřící k „bílé rase“ a který už ne, a pokud prokáže nějaké znalosti ze světových dějin či současných politických reálií, tzn. vyloží, co konkrétně má na mysli, pak ano, s takovým člověkem lze navázat i zajímavou diskusi. Jenže já mám obavy, že tady nejde o žádnou vědu, a ani o žádnou politiku, jen o papouškování nějakých módních (pseudo)intelektuálních frází.
To mne skutečně mrzí, že se redakce Hlídacího psa dopouští takové hrubé novinářské chyby.
Kdo skutečně volil Trumpa pochopitelně nevíme, protože údaje o tom jak kdo volí jsou pochopitelně neznámé, neb volby jsou anonymní.
Takže to co se skrývá „pod označením volili“ znamená vlastně „kdo v jakémsi průzkumu (v nepatrném vzorku)odpověděl na otázku „Koho jste volil?“ Trumpa“. Navíc tedy – vzhledem ke zmíněné statistice – se sdělením svých sociologických údajů (věk rasa, povolání,výše platu?, majetek, bydliště)-aby bylo jó snadno dohledatelný?
S ohledem na předvolební – ale i nyní povolební bouře zbuntované proti Trumpovi se zdá být pravdivost takto získaných údajů dosti pochybná,odpovídající spíše údaji „kdo našel odvahu to říct nahlas“)
Ale stále tedy musíme brát v úvahu že toto zjištění je vlastně pouze výsledkem nějakého průzkumu. Podobného těm které se prováděly už před volbami – a z nichž formulované odhady výsledku se ukázaly jakou nesprávné.
Neuvedení zdroje je samozřejmě chyba, p. Rozehnal není novinář, ale v redakci to měli doplnit.
Zpochybňovat „exit polls“ je ale samozřejmě nesmysl. A co se týká „dohledatelnosti“ v následujícím odkaze máte dokonce lidi vyplňující dotazník vyfoceny:
http://www.pewresearch.org/fact-tank/2016/11/02/just-how-does-the-general-election-exit-poll-work-anyway/
Proč myslíte, že jim to nevadí? Nenapadlo vás, že se odevzdáním dotazníku stali jen číslem ve statistice? 😉
Neuvedení (názvu) zdroje je drobnost, kterou snad autory (od)naučíte. Když na to příjde na to stačí jedno povinné poličko na uploadu článku.
Ale záměna druhu zdroje už je horší. Nelze vydávat výsledky „exit polls“ prováděné agenturami za výsledky skutečných elections. Ani statisticky. Protože – právě těmto údaji lze poměrně snadno manipulovat veřejnost (viz známé u nás skoňované klišé pražská inteligence vůči venkovským buranům). Ale znovu, já na to upozorňuji, právě proto že si vašeho Hlídacího psa vysoe vážím a pokládám ho za vysoce kvalitní nezávislý zdroj.
Ta druhá věc, jestli Američanům (nebo komukoliv) má vadit když zveřejňuje svůj názor chráněný ústavou, který má zůstat anonymí (a to z dobrých důvodů demokracie) by bylo na řadu psychologických prací o vlivu moderních mediálních technologií na
chování člověka. Jaká rizika bere
v úvahu, na základě čeho se rozhoduje, jestli správně chápe kdo je „na druhé straně sítě a s jakymi úmysly“..Když se nad tím zamyslíte, tak ani tvrzení “ odevzdáním dotazníku stali jen číslem ve statistice“ vůbec nemusí být pravdivé., spíše naopak zaevidovaná informace s jeho projeveným názorem a přiřazenou identitou (i třeba přes IP adresu) se může uchovávat desítky let, ale co je horší, může se dostat do ruky komukoliv. Jistě – pokud by někde byla ideální demokracie a práva občanů by byla všemi způsoby všemi uznávána (jak píší ústavy), ani toto by nevadilo. Ale bohužel, jak je vidno, i teď probíhají v USA dost agresivní demonstrace proti řádně zvolenému prezidentovi. Dostat se do takové vřavy někdo s jiným názorem, to by s ním taky mohlo skončit jako s doktorem Galenem na konci Bílé nemoci ….