Kancléř Mynář k zakázanému pódiu pro dalajlámu: Chtěli jsme oddělit čínské turisty a příznivce Tibetu

Hradní kancléř Vratislav Mynář vysvětluje důvody, které vedly Správu Pražského hradu k rozhodnutí nepovolit zábor části Hradčanského náměstí pro stavbu pódia, na němž měl v pondělí 17. září vystoupit tibetský duchovní vůdce dalajláma.  

Akce se sice na Hradčanském náměstí nakonec konala, improvizované pódium ale nakonec vyrostlo na soukromém pozemku Národní galerie v bráně Salmovského paláce.

Přišlo mi to chytré…

Podle kancléře Vratislava Mynáře byly pro zamítavé stanovisko rozhodující bezpečnostní důvody.

„Bylo to i pro bezpečnost samotných pořadatelů. Protože v momentě, kdy se nám kupí dva řekněme protitábory, to znamená čínští turisté na focení a proti tomu příznivci dalajlámy a Tibetu, přišlo mi jako opatrné a chytré to pódium posunout,“ řekl Mynář na dotaz HlídacíPes.org.

„Moje stanovisko, kdy jsem přihlédl k názoru bezpečnostního odboru a vojenské kanceláře, bylo požádejme o to, ať se to pódium posune někam do vhodnějšího místa, nebo nepovolujme,“ dodal.

Správa Pražského hradu však ve skutečnosti žádné posunutí nedoporučila, ale vydala pro Prahu 1, která shromáždění povolovala, rovnou zamítavé stanovisko.

PSALI JSME: Správa Pražského hradu zakázala stavbu pódia pro vystoupení dalajlámy na Hradčanském náměstí

„Mělo to být pódium i s ozvučením nějakých 15 x 7 metrů v místech, kde dochází ke slavnostnímu střídání stráží a víme, že se tam kupí zhruba stovky lidí a jde o místa, kde zhruba máme bezpečnostní rámy a občas se nám tam kupí lidé,“ vysvětlil rozhodnutí Mynář.

Hrad se rozhodl zábor nepovolit – podle vydaného oficiálního rozhodnutí – „po konzultaci se všemi dotčenými složkami Kanceláře prezidenta republiky a bezpečnostními složkami působícími v areálu Pražského hradu.“

„Vnímám to jako případ úřednické zvůle. I to, že nezbytné stanovisko k žádosti přijde až po opakovaných urgencích krátce před akcí,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum, která vystoupení dalajlámy organizačně zajišťovala.

Post Bellum o zábor části Hradčanského náměstí požádalo Prahu 1 už 3. října. O pár dní později, 6. října, městská část vydala předběžný souhlas s tím, že organizátoři musejí dodat stanoviska Technické správy komunikací, Arcibiskupství pražského a Správy Pražského hradu.

Zatímco první dvě jmenované instituce souhlasily, zamítavé stanovisko Správy Pražského hradu na sebe dalo čekat až do čtvrtka 13. října odpoledne.

Trhací zákon shromažďovací

V souvislosti s tímto případem se mezinárodní organizace Amnesty International začala zabývat tématem zneužívání shromažďovacího zákona v Česku. Bere to prý jako pomyslnou poslední kapku.

ČTĚTE TÉŽ:

Kolik stojí setkání s dalajlámou

Zemanův čínský poradce: „Když půjde Česko proti Číně, přehodnotíme naši strategii“

„Shromažďovací zákon je tu v poslední době vykládán velmi zvláštním způsobem. Zjevné to bylo například na jaře při návštěvě čínského prezidenta a ukazuje se to i nyní,“ říká ředitel tuzemské pobočky Amnesty International Martin Balcar.

„Stejný prostor se pro podobně rozsáhlou akci povolí antiislamistům, ale už ne v případě pódia pro dalajlámu. Budeme i právní cestou vyžadovat informaci, na základě čeho došlo k zamítavému stanovisku a kde přesně je ten údajný bezpečnostní problém,“ říká Balcar.

Pódium pro dalajlámu mělo stát prakticky na stejném místě, kde jej v únoru mohl se svolením správy hradu postavit někdejší lídr Bloku proti Islámu Martin Konvička na své demonstraci „proti islamizaci ČR“.