Jančura v Babišových stopách. Emise korunových dluhopisů Student Agency vypadá jen jako papírová hra
ANALÝZA. Výhodnost korunových dluhopisů zlákala nejen Andreje Babiše, ale například i podnikatele Radima Jančuru. Koncem roku 2012 založil společnost Student Agency holding se základním jměním dva miliony korun. Ta vzápětí emitovala dluhopisy za 900 milionů korun. Právník Aleš Rozehnal transakci pro HlídacíPes.org analyzoval a tvrdí: do společnosti Student Agency holding žádné peníze nepřitekly, výsledkem bylo pouze snížení daňové zátěže této společnosti a absence povinnosti platit daně ze splátek dluhopisů, které plynou Radimu Jančurovi.
Český rozhlas zveřejnil seznam společností, které emitovaly korunové dluhopisy v letech 2011 a 2012. Vyplývá z něj, že korunové dluhopisy v objemu 900 milionů korun vydala i společnost Student Agency holding Radima Jančury, a to dokonce s 12% úrokem ročně.
Dostupné dokumenty a informace vedou k závěru, že Radim Jančura operaci s vydáním korunových dluhopisů provedl pouze jako papírovou hru tak, že do jeho společnosti žádné skutečné peníze nepřitekly.
Cesta od Jančury k Jančurovi
Jak tedy Radim Jančura danou transakci provedl?
Student Agency holding vznikla dne 29. 11. 2012, tedy pár dní před koncem možnosti korunové dluhopisy vydávat tak, aby přinášely daňovou úlevu.
Jediným akcionářem této společnosti byl Radim Jančura a kromě základního kapitálu ve výši dvou milionů korun neměla společnost žádný majetek. Dne 14. 12. 2012 ale tato společnost, která byla vlastně prázdnou schránkou, emitovala korunové dluhopisy v objemu 900 milionů Kč.
Dne 17. 12. 2012 koupila Student Agency holding od Radima Jančury jeho vlajkovou loď, společnost Student Agency, a jeho další dvě společnosti Orbix a DPL real.
Za tyto společnosti zaplatila Student Agency holding Radimu Jančurovi právě zmíněnými korunovými dluhopisy.
Výsledek je tedy takový, že Radim Jančura vlastní Student Agency holding, která vlastní jeho bývalé společnosti Student Agency, Orbix a DPL real.
Je to tedy stejný stav, jaký byl před zahájením operace, pouze do vlastnického poměru mezi Radimem Jančurou a jeho společnostmi vstoupil ještě jeden článek.
První, nebo druhá emise?
Z celé transakce ale vznikly korunové dluhopisy, které jsou nyní ve vlastnictví Radima Jančury a které snižují daňový základ Student Agency holding a zároveň plynou (nebo mají plynout) z této společnosti pro Radima Jančuru příjmy osvobozené od daně.
Výše dosud reálně vyplacených daněprostých příjmů není možné zcela jednoznačně určit, protože účetní závěrka zároveň uvádí, že úroky byly vyplaceny, ale zároveň se zvyšují závazky společnosti vůči společníkovi, tedy Radimu Jančurovi.
Otázka jejich reálné výplaty však není příliš podstatná, protože ať budou vyplaceny kdykoli, nebude nutné z nich odvést daň.
Dluhopisy snižují daňový základ Student Agency holding každý rok o 108 milionů korun, a to až do roku 2032.
Zároveň by mohla každý rok plynout stejná částka Radimu Jančurovi, aniž by z ní musel zaplatit byť jen jedinou korunu daní.
To, že zmiňované dluhopisy ve skutečnosti nebyly určeny k financování Jančurova podnikání a umístění na trh, vyplývá i z jeho vlastního vyjádření z února 2013, kdy oznámil, že do konce roku 2013 vydá dluhopisy na financování své železniční sekce.
Uvedl, že „hodnota první emise by přitom měla být směšně malá, rozhodně ne vyšší než 100, 200 milionů korun.“ Společnost však v tu dobu již několik měsíců měla vydány dluhopisy v objemu 900 milionů Kč.
Dluhopisy, které chtěl Radim Jančura vydat tedy neměly být „první emisí“ dluhopisů k financování železniční dopravy, ale ve skutečnosti druhou emisí, která však měla být na rozdíl od té první určena pro investory a skutečné financování.
Rozdíl mezi Jančurou a Babišem
Radim Jančura měl jistě legitimní důvod převést své společnosti na společnost holdingového typu. Existovalo mnoho cest, jak k takovému výsledku dospět.
Mohl například své společnosti do holdingu standardně vložit či je na holding převést a své pohledávky za holdingem kapitalizovat. Žádná z těchto cest by však nevedla k neplacení daní a snížení daňového základu.
DETAILNÍ REAKCE STUDENT AGENCY A RADIMA JANČURY
Andrej Babiš je často kritizován za to, že vydáním a následnou koupí korunových dluhopisů Agrofertu nesledoval posílení kapitálové pozice své společnosti, ale že se chtěl pouze vyhnout daňové povinnosti své, ale i svého koncernu Agrofert.
Ať již si myslíme o výše uvedené transakci Andreje Babiše cokoli, zdá se, že peníze za dluhopisy svému Agrofertu skutečně zaplatil a Agrofert tak získal peněžní prostředky na své podnikání ve výši 1,5 miliardy korun.
Psali jsme:
Aleš Rozehnal: Andrej Babiš při vysvětlování příjmu přes půl miliardy zamlčuje klíčová fakta
Jančurova transakce však společnosti Student Agency holding žádné reálné peníze nepřinesla a jejím výsledkem je pouze menší daňová povinnost.
Podnikatelský nesmysl
Redakce HlídacíPes.org požádala o reakci na tato zjištění společnost Student Agency.
„Prosíme, aby bylo bráno v potaz to, že není možné zpochybňovat postup, který byl zcela v souladu s platnými zákony a právě naopak byl kladen veškerý důraz na to, aby byl zákonný postup dodržen,“ reagovala společnost.
Její tiskový mluvčí tvrdí, že předmětné dluhopisy jsou stále připraveny pro financování železniční dopravy, a že „jakmile se rozběhnou výběrová řízení na dotované spoje, bude dluhopisové financování reaktivováno“ a že „dluhopisy budou vyžity ve chvíli, kdy dojde k aktivaci výběrových řízení na dotované spoje ze strany státu nebo krajů“.
Toto tvrzení však nemá podnikatelskou logiku. Existence dluhopisů znamená pro Student Agency holding povinnost zaplatit již k dnešnímu dni jejich majiteli, tedy Radimu Jančurovi, jen na úrocích daněprostou částku okolo 450 milionů korun, a to za situace, kdy této společnosti nepřinesly ještě ani korunu.
Pokud by tedy bylo „dluhopisové financování reaktivováno“ v roce 2020, musela by Student Agency holding zaplatit jen na úrocích stejnou částku, kterou by Radim Jančura „reaktivací“ dluhopisů mohl do společnosti vložit, tedy 900 milionů korun, ale stále by zůstávala této společnosti povinnost těchto 900 milionů vrátit a k tomu ještě platit každý rok 108 milionů na úrocích, a to až do roku 2032.
Takovou „reaktivaci dluhopisového financování“ by přežila málokterá společnost a lze si jen těžko představit méně výhodnou transakci, pokud by cílem neměl být bankrot společnosti.
Skutečnost, že tvrzení, že vydané dluhopisy „nejsou aktivní“ a že „budou reaktivovány“, vyvrací samotné účetní závěrky společnosti Student Agency holding.
Tyto závěrky prokazují, že dluhopisy jsou naopak mimořádně „aktivní“ a že již snížily daňový základ Student Agency holding o stovky milionů.
V účetní závěrce za rok 2013 je uvedeno, že „byly vyplaceny dílčí úroky z dluhopisů“, což se také odráží v povinnosti zaplatit Radimu Jančurovi úroky ve výši přesahující částku 112 milionů korun, kterážto je v této účetní závěrce rovněž zachycena.
V této účetní závěrce je pak zachycena i z toho vyplývající daňově uznatelná ztráta společnosti ve výši několik desítek milionů korun .
Z účetní uzávěrky STUDENT AGENCY holding za rok 2013
Identický stav je popsán v účetní závěrce společnosti Student Agency holding za rok 2014, ve které je opět uvedeno, že „byly vyplaceny dílčí úroky z dluhopisů za rok 2013“, což se také odráží v povinnosti zaplatit Radimu Jančurovi úroky ve výši přibližně 110 milionů korun, což je v této účetní závěrce rovněž uvedeno.
Daňový základ společnosti je pak ponížen přesně o stejnou částku.
Z účetní uzávěrky STUDENT AGENCY holding za rok 2014
Účetní závěrky za další roky společnost dosud v Obchodním rejstříku nezveřejnila.
Jednání v rozporu se zákonem?
Existence korunových dluhopisů byla do právního řádu zavedena za účelem zvýšení atraktivity financování podniků prostřednictvím daněprostých obligací.
Jejich účelem tedy určitě nebylo umožňovat neplacení daní prostřednictvím účelových konstrukcí, které podniku žádné finance nepřinesou a jsou pouze přeskupením podnikatelova majetku.
Pokud někdo jedná tak, že výsledek takového jednání je v rozporu s cíli zákona, a je tedy zákonem nepředvídaný, tudíž nežádoucí, jedná se o obcházení zákona a takové jednání je neplatné.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
11 komentářů
Ze strany Jančury jde jednoznačně o obcházení zákona., jde mu jak co nejvíc přetáhnout z veřejných peněz do vlastní kapsy. Stále nemá dost a zřejmě nikdy mít dost nebude.
K článku Radim Jančura: Z korunových dluhopisů chceme financovat expanzi na železnici (kde nefunguje odesílání) : Jančurova chamtivost čiší z každého slova jeho pohůnků, a také se ukazuje, že tvorba a obsah zákonů jsou řízeny zájmy takových Jančurů a Babišů s cílem oblbnout publikum!
Jaképak konkurenční prostředí, když stát místo aby provozoval veřejné služby – hromadnou dopopravu, poštu, a podobně, za nejnižší náklady v v požadovaném rozsahu a kvalitě, dototuje kromě nutných provozních nákladů i zisky soukromých provozovatelů, kteří si konkurují mezi sebou jen v tom, kdo urve více peněz z veřejného měšce pro svou kapsu! to se to pak Jančuruje a Babišuje!
Uveřejněte všechny firmy,které nakoupily korunové dluhopisy
a kolikPotom se uvidí,pro koho byly určeny a proč byly Kalouskem vydány.
Kalousek nevydával dluhopisy ani Agrofertu, ani Student Agency Holding… Opravdu to nechápete?
Jsou v textu – v odkazu. Stačí kliknout.
„Pokud někdo jedná tak, že výsledek takového jednání je v rozporu s cíli zákona“
No to již vypadá, že se navrátil komunismus, kde strana a vláda určovaly co je správné a co špatné.
„jedná se o obcházení zákona a takové jednání je neplatné“
Pan právník se zbláznil. Zákon se nedá nějak obejít. Buď je něco dle zákona, nebo není. Obejití zákona je politická kategorie těch, co si mysleli, že vytvořili geniální dílo a nějaký pitomec jejich modlu využil jinak než si usmysleli.
Je skutečností, že kde se vyskytnou dva právníci jsou minimálně tři právní názory. Pan právník pokročil. Dovede vytvořit právní názor i tam, kde žádný být ani nemůže.
Existuje zdůvodnění posledních tří odstavců textu, které by mělo normativní oporu v textu zákona?
Tvrzení, že by korunové dluhopisy nebyly určeny pro snížení daňových odvodů, mi připadá a vždy připadalo absurdní.
Od samého počátku bylo jasné, že toto je účel vydání dluhopisů v tak malé hodnotě, že se se dílčím zaokrouhlením daně stanou nástrojem daňové úpspory.
Nikdo, kdo zákon v takovém znní předkládal, schvaloval nebo umožňoval jeho využití si snad nemohl myslet nic jiného (lidé mezi zákonodárci i v exekutivě mohou být mdlejšího rozumu, nikoli však takto moc mdlého)?!
Dobrý den. Věřím, že v zítřejším textu/ pokračování na svou otázku dostanete odpověď.
Tady přece nejde o to, zda korunové dluhopisy byly či nebyly určeny pro snížení daňových odvodů.
Tady jde o to zda vůbec nějaké dluhopisy reálně vydány byly a někdo si je koupil jako investici.
Protože, na to nemusí existovat speciální zákon o dluhopisech, to totiž vyplývá z principu daňových zákonů, že pokud si chceš nějakou operaci či nějaký výdaj uplatnit pro snížená daně, tak to musí být operace reálná (mezi někým a někým jiným), a ten výdaj musí být skutečně převeden (zaplacen) aby mohl být uznán jako oprávněný daňový náklad.
Tudíž, pokud šlo v tomto případě o čistě fiktivní operaci (mezi vlastníkem a jeho podnikem), kde se žádné peníze nepřevedly, tak takovouto operaci pochopitelně nelze využít pro snížení daně. A pokud na ní berňak příjde, tak jí samozřejmě škrtne a bude požadovat doplacení daní.
Jak to bylo s tím údajným zákonem, zatím nechám ležet, určitě to tady, jak slibuje pan Břešťan, vysvětlí
Moc těm grafům nerozumím. Jančurovi a Leošovi nechce stát v zastoupeni ČD umožnit jezdit z Prahy na Vsetin. ČD sabotují přípoje ze Vsetína do Hranic n.M na Jančuru. Mám já fandit ministerstvu financí? Ne, i ztráta se dá šikovně optimalizovat. A co ty? Máš zaplacené daně i na příští rok?
„Existence korunových dluhopisů byla do právního řádu zavedena za účelem zvýšení atraktivity financování podniků prostřednictvím daněprostých obligací.“
Ale fuj, to je naprostá nepravda!! Stát měl vždy zájem zdaňovat dluhopisy stejně jako všechny ostatní úrokové příjmy srážkovou daní. Akorát pravidla pro zaokrouhlování daně zvýhodňovala až do r. 2013 dluhopisy s NH 1 Kč. Moc se to nevědělo, zpropagoval to až Kalousek se svými spořícími státními dluhopisy. Až v r. 2012 si spousta lidí řeklo, že když to může dělat stát, tak proč oni ne …