Po telefonu zněl honorární konzul Ruské federace a bývalý primátor Ostravy Aleš Zedník spíše otráveně. „Ale pane kolego, já mám takový pocit, že my nemáme žádná společná témata,“ reagoval na žádosti o rozhovor muž, který se sám označuje za služebně nejstaršího ruského diplomata v Česku. 

Nakonec však s rozhovorem souhlasil. V centru Ostravy, vedle fakulty umění místní univerzity, je  na balkoně viditelně vztyčená ruská vlajka. Ve své kanceláři Zedník jako honorární konzul (jde o bezplatnou funkci bez významnějších pravomocí) úřaduje už desátým rokem. Svou činnost konzula pro Ruskou federaci zahájil už 30. dubna 2008.

Kdo to všechno platí?

Není právě obvyklé, aby byl Čech ruským konzulem; Zedníka ale v roce 2008 oslovilo samo Ruské velvyslanectví . „Aleš Zedník byl vybrán vzhledem k jeho aktivní činnosti ve prospěch prohloubení oboustranných vztahů našich zemí. V hospodářské a taky humanitární sféře,“ komentoval to tehdy první tajemník velvyslanectví Ruské federace Vladimír Fedorov.

Sám Zedník to přičítal mimo jiné tomu, jak se Ostrava pod jeho vedením zhostila v roce 2005 oslav osvobození nebo spolupráci s partnerským městem Ostravy Volgogradem.

I když je role honorárního konzula neplacená, Zedník finance sehnat umí. Akce na podporu rusko-českého byznysu sice Rusko (ani Česko) nijak nedotuje, zájem na reklamní spolupráci prý ale mají české firmy. Na ně se Zedník obrací s nabídkou, že mohou být partnery akcí se zaručenou publicitou.

„Z ruské strany jsme nikdy nedostali ani korunu. Je to jako bych dělal byznys v Česku,“ vysvětluje Zedník. Konzulát se také každoročně uchází o granty města Ostravy a Moravskoslezského kraje. Na rozdíl od minulého roku letos konzulát se svou žádostí obstál.

Zedník je zároveň ředitelem Rusko-českého vědeckého a kulturního fóra, ze kterého pomáhá akce financovat.

Ruský velvyslanec prý Zedníka nijak neúkoluje. „Velvyslanec může vyjádřit různá přání a já mám zase právo mít nějaké přání vůči němu. Rád ta přání splním, protože vycházet si vstříc je slušné mezi lidmi,“ říká konzul.

Honorární konzulát v Ostravě, na rozdíl od ruských generálních konzulů se sídlem v Brně a Karlových Varech, má omezené pravomoci. Nemůže kupříkladu vyřizovat víza.

Jak říká sám Zedník, hlavní náplň jeho činnosti je právě propojovat byznysmeny z České republiky a z Ruska, ale také se starat o válečné hroby a památníky. Případně pořádat společenské akce pro zhruba 400 Rusů, kteří v Moravskoslezském kraji žijí.

„Když je nějaká společenská akce, tak babičky, které jsou Rusky, vezmou vnoučata. Ta sice umí perfektně rusky, ale už se nepočítají do ruské menšiny. S nimi by ten počet byl určitě vyšší,“ upřesňuje velikost ruské menšiny na Ostravsku Zedník.

Nejstarší „ruský“ diplomat

Česko-ruský byznys  v důsledku sankcí v posledních letech utrpěl. Propadl se i kurz rublu, české zboží v Rusku zdražilo, omezil se dovoz a samo Rusko tlačí na takzvanou lokalizaci – výrobu přímo v Rusku.

Proto se Zedník do byznysového portfolia pro české firmy rozhodl zařadit také Kazachstán, Arménii a Bělorusko. „Tím jsme oživili jakýsi zájem o naše akce, jelikož nehovoříme už jen o Rusku, ale o celé škále zemí. Kazachstán je bohatá země, pro nás někdy taková velká neznámá, ale zažívá bouřlivý rozvoj a exportéři tam cítí příležitost. Bělorusko vyšlo ze stínu sankcí a již není limitováno. Takže je zajímavý partner. Arménie je sice malá, ale také jsou tam příležitosti,“ shrnuje Zedník.

Bývalý ostravský primátor i ve své roli ruského konzula využívá kontakty, které  má ze svého působení v politice. „Můžu se obracet na lidi, které dobře znám a tykám si s nimi,“ konstatuje.

„Za naší éry se udělalo hodně i v oblasti péče o ruské válečné hroby. Jednalo se o rozsáhlou rekonstrukci všech hrobů, protože bylo zrovna výročí konce války. Tím se tehdy Ostrava pochlapila a Rusko této péči přikládá velký význam,“ doplňuje.

Délka mandátu honorárního konzula je v podstatě neomezená, respektive do odvolání. „Na rozdíl od diplomatů, kteří přicházeli a odcházeli, já jsem tady vlastně služebně nejstarší. Normálně ty mandáty trvají tak do šesti let a jsou kratší, takže když jsem tady desátým rokem, jsem tady služebně nejstarším diplomatem,“ usmívá se.

Ostrava není z diplomatického hlediska pouze ruská. Své honorární konzuláty tu má i Finsko a Maroko. Polsko má v Ostravě dokonce generální konzulát.

„V první řadě je potřeba mít vynikající vztah s polským konzulátem,“ říká vzhledem k snaze polského konzulátu udržovat ostravské vztahy s regionem na druhé straně hranic. Konzulát Finska byl otevřen v roce 2014 a Maroka 2015, honorární konzul Ruské federace byl při jejich otevírání.

„Potom už dále tyto konzuláty nějakou další akci nepodnikaly, ani jsem nebyl pozván na další akce, které by dělaly,“ říká Zedník s tím, že s jeho aktivitami se to srovnat nedá.

Schrödingerův doněcký konzulát

V Ostravě byl ale donedávna ještě jiný pozoruhodný konzulát – zastoupení samozvané a neuznané Doněcké republiky. Počátkem července jej (respektive občanské sdružení toho jména) soud na návrh českého ministerstva zahraničí zrušil.

Ani Zedník pro Doněcký „konzulát“ žádné pochopení nemá. „Konzulát neexistující republiky je neexistující konzulát,“ má jasno.

„Lidé mají různé pohnutky. Dříve se prohlašovali za krále nebo za papeže, dnes třeba za konzuly. Ale stačí se podívat na oficiální seznam diplomatů a víte, na čem jste. Většinou je k tomu vede nějaká potřeba být viděn,“ doplňuje Zedník.

Do doby než soud doněcký konzulát zrušil, se ale k existenci neexistujícího konzulátu Zedník oficiálně  nevyjadřoval. „Není to mojí úlohou. My se staráme o otázky humanitárně-kulturně-ekonomické,“vysvětluje.

Jinak má prý ale jasno:  šlo o přehnanou iniciativu, která musí být „nutně korigována, protože diplomacie má svá pravidla a tyhle excesy je narušují“.

Projekt zaměřený na ruské zájmy v Česku podpořila Nadace Open Society Fund Praha