,

Gottwald ve vedení Senátu. Jak to bylo s útlumem živností po roce 1948?

Napsal/a Robert Malecký 16. června 2017

GLOSA. Druhý muž ústavního pořádku České republiky, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), má plán. Nedostatek pracovní síly ve výrobě chce nahradit postupným útlumem živností a převodem živnostníků k výrobním linkám v českých montovnách. Nevíme, zda plán ČSSD počítá i s umístěnkami a nuceným stěhováním lidu do oblastí kolem Amazonu. Co ale víme, že plán nápadně připomíná dění po Únoru 1948, jak ukazují historické prameny. Posuďte sami.

Znárodnění, likvidace soukromých živností a právní úprava plánování a státem řízené ekonomiky

  • Rozvijí se otázka dalšího znárodnění. Požadavek dalšího znárodnění se objevuje i jako ústřední heslo na celostátním sjezdu závodních rad a odborových organizací v únoru 1948, Gottwaldova vláda Národní fronty jej zařazuje do „Akčního programu“, opět národní správy
  • V dubnu provádí konečný krok k provedení druhé vlny znárodnění Národní shromáždění. Dochází k novelizaci několika původních znárodňovacích dekretů z roku 1945 a vydávání nových zákonů
  • Rozšiřuje se na střední a malé podniky i na obchod a živnosti. Formálně byla stanovena hranice pro znárodnění na 50 zaměstnanců, a to pokud podniky dosáhly tohoto počtu po 1. ledna 1946. V oblastech klíčových (veřejný zájem), se znárodňovaly všechny podniky (velkoobchod, veřejná doprava,…)
  • Krom jiného se objevují kritéria technického vybavení či výrobní kapacity
  • Ke konci r. 1948 již nebyly podniky nad 20 zaměstnanců
  • Vlastníkům znárodněného majetku měla být poskytována náhrada, nicméně se rozšířil počet osob, které na náhradu neměly nárok (v praxi bylo vyplacení náhrad občanům spíše výjimečné), pokud byla vyplacena, byla znehodnocena peněžní reformou roku 1953

povaľači

  • Znárodnění se stává nedílnou součástí socialistické ekonomické a sociální reformy, potvrzuje to i Ústava z 9. května – hospodářská soustava je založena na znárodnění
  • Od podzimu 1948 dochází k útokům na živnostníky (propagandou, finančními nástroji, administrativní šikanou) – snaha přimět je ke vstupu do státních, komunálních, družstevních podniků
  • Nebyly zrušeny dosavadní předpisy o živnostenském podnikání, nicméně živnosti jsou rušeny a převáděny do „vyšších forem socialistického podnikání“
  • Živnosti povolovalo přímo KNV, vyžadovala se odborná kvalifikace a státní spolehlivost, provádějí se místní šetření ONV
  • Převádění živností do družstev zastřešovala Ústřední rada družstev, v praxi převážilo soustřeďování dosavadních řemeslných živností do národních podniků a na vesnici do JZD
  • Nejdříve zlikvidován maloobchod, dále řemesla, pohostinství, vlastníci činžovních domů
  • Proces socializace byl dokončen v letech 1957 až 1960, kdy byla zrušena většina přežívajících živností (právně byl tento proces založen na směrnicích ministerstva místního hospodářství o postupu NV v živnostenských záležitostech z června 1957)
  • Vznikají drobné provozovny národních výborů nebo povolování soukromníkovi omezeno max na jeden až dva roky
  • Ekonomika je od roku 1949 také koordinována na základě spolupráce RVHP

Zdroj: „Právní úprava ekonomických vztahů 1948-1964“, Studijní text pro studenty právnických fakult na serveru IUS wiki

Čtěte též

8 komentářů

  1. Pavel Adámek napsal:

    Jistá paralela by tu byla.

    • M.V.H. napsal:

      Třeba i tahle pro naše zákonodárce, aby nepolevili při vymýšlení svých paskvilů:
      „Vyškolit lidi, kteří vědí, co v kterém případě moc předepisuje, jak nařizuje jednat a jak jednat zakazuje, kteří znají desítky právních předpisů a vědí kde najít další předpisy, které neznají, – ale které ani nenapadne vskutku právnicky myslet“.
      (Z. Mlynář: Mráz přichází z Kremlu – Köln 1978 str. 23)

  2. JOLLY napsal:

    Ať žijí soudruzi z ČSSD! Zpátky levá, k demokracii a svobodě ni krok.

  3. ČERT napsal:

    Jen drobná poznámka – vždyť přece i sociální demokraté, respektive jejich část, křídlo, které po Únoru 1948 víceméně dobrovolně splynulo s KSČ (Zdeněk Fierlinger a další), se na budování toho systému od roku 1948 aktivně podíleli přímo i z vládních pozic.

  4. petrph napsal:

    děkuji – je to samozřejmě čistá pravda – a je potřeba na to historicky upozorňovat,. Protože totéž se postupně a nekontrolovaně může dít i nyní i bez komunistů – jak je ostatně zřejmé z rostoucí řady legislativních omezování živnostníků
    Na straně druhé bylo asi zbytečné spojovat to s projevem pana Štěcha – označení “ Druhý muž ústavního pořádku České republiky“ je čistě formalistické. Tento zaopatřovací ústav pro odložené politiky zvaný Senát ČR žádnou faktickou politickou moc nemá čili nesmyslné pokřiky jeho chovanců není třeba brát na zřetel

  5. rich napsal:

    Pan Štěch měl na mysli to,že OSVČ odvádějí daleko nižší daně než ostatní zaměstnanci.Je to pravda,tak ho za to nekamentujte.Buďte konečně za všech okolností pravdomluvní.

    • klouda napsal:

      Ad rich:
      Z čeho soudíte, že měl Štěch na mysli? Může mít vůbec nějaký zarudlý Štěch „mysl“ či jen jede v kolejích sekernictví Gottwaldova typu?
      Nápadně mi to připomíná staletou levičáckou závist vůči úspěšným a pilným.

    • Tonda napsal:

      Na rozdíl od zaměstnanců si OSVČ musí práci (zakázky) sehnat sami, když nemají zakázku, nikdo jim nezaplatí prostoje, nikdo jim nezaplatí krádkodobou zdravotní indispozici, která jim znemožňuje pracovat (včetně dnes již obvyklých sick days), nemohou čerpat benefity jako např. dotované stravování atd. atd. OSVČ tak stát postavil oproti zaměstnancům do mnohem těžší a nevýhodnější pozice, nižšími odvody se to jen částečně kompenzuje. Opravdu jen částečně. Zaměstnanci jako kategorie jsou státem „hýčkáni“.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies