Česká extremistická scéna ve službách Kremlu

Napsal/a Veronika Víchová 8. září 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Pro-kremelští aktivisté využili strachu české společnosti z uprchlické vlny v Evropě a spojili síly s extremistickými skupinami na krajní pravici (ale i levici). Příznivci zahraniční politiky Ruské federace či pro-ruských separatistů navštěvují protiimigrační demonstrace pořádané krajně pravicovými organizacemi, pro-kremelské weby propagují aktivity extremistické scény, všímá si ministerstvo vnitra v analýze extremistické scény za loňský rok. 

Migrační a uprchlická krize v roce 2015 představovala zcela dominantní téma, kterého se po vzoru zahraničních uskupení chopily všechny póly extrémistické scény v České republice. Během celého roku proběhlo celkem 307 akcí organizovaných politicky motivovanými extremistickými subjekty nebo s účastí jejich členů.

Protiislámská a protiimigrační uskupení z nich uspořádala akcí pouze 60, nicméně zbylé události pod taktovkou krajní levice a pravice se tematicky v drtivé většině případů nelišily. Tyto informace můžeme vyčíst ze Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2015 na území České republiky v roce 2015 zpracované Ministerstvem vnitra ČR.

Oblíbené „tábory lidu“

Z celé zprávy jasně vyplývá, že migrační krize neúprosně zastínila všechna ostatní tradiční témata především extrémní pravice, ale do velké míry i krajní levice. S tím byla spojená i mobilizace široké veřejnosti, která měla zvýšené tendence se do akcí pořádaných extrémistickými skupinami zapojovat a vyjadřovat jim podporu, ať už svou fyzickou přítomností, nebo třeba skrze sociální sítě.

Jako příklad lze uvést účast na „táborech lidu“ organizovaných Národní demokracií. Tento rok se už počet akcí o něco snížil a krajní uskupení nenašla žádné nové téma, které by v takové míře dokázalo společnost mobilizovat.

Je těžké posoudit, zda tato zvýšená ochota českých občanů zapojit se byla spíše výsledkem proměny agendy extremistických hnutí, nebo její příčinou.

Ať už je skutečnost jakákoliv, nejen pravicoví a levicoví extrémisté, ale také představitelé různých, ideologicky nezařazených, protestních skupin kritizujících členství České republiky v mezinárodních organizacích a českou politickou scénu obecně, dostali příležitost se na této mobilizační vlně do jisté míry přiživit.

Aktivity takových platforem byly podle zprávy pro rok 2015 charakteristické. Jejich jednotícím znakem bylo to, že „často inklinovaly k sympatiím až nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta Putina“.

Mnohé z nich letos také přivítaly výsledky referenda ve Velké Británii o vystoupení z Evropské unie, které jsou extrémní pravicí všeobecně vnímány jako vítězství nacionalismu nad multikulturalismem.

Spojení s „vojáky“

Pravicové subjekty na české extremistické scéně se během roku 2015 spojily s několika pro-rusky smýšlejícími iniciativami a organizacemi.

Celkově byly nejvýraznější aktivity Národní demokracie, která v rámci síťování oslovovala právě výše zmíněné antisystémové a některé monotematické platformy.

Úspěšně se jí to podařilo například v případě Pražského antimajdanu, Sdružení přátel Ruska nebo Institutu slovanských strategických studií, které propagují ruskou politiku, obhajují anexi Krymu, vymezují se proti sankcím uvaleným na Rusko a podílí se na šíření pro-kremelské propagandy.

Ze strany Národní demokracie proběhl také pokus o navázání spolupráce s Československými vojáky v záloze proti válce plánované velením NATO (ČSVZ), kteří se měli stát její paramilitární složkou v rámci projektu Národní domobrany.

Uskupení se již od svého vzniku v říjnu 2015 ohrazovalo proti západním mezinárodním strukturám. Do jejího čela byl zvolen Marek Obrtel, který NATO označuje za zločineckou organizaci. Většina členů se ale odmítla stát součástí politické strany a k propojení nakonec nedošlo, s výjimkou spolupráce Marka Obrtela s předsedou Národní demokracie Adamem Bartošem.

„Českoslovenští vojáci“ se nakonec následkem vnitřní krize rozpadli.

Pravá internacionála

Letos ND začala spolupracovat s projektem Národní domobrany, která nejenže také staví na šíření strachu z imigrantů a vymezuje se proti Evropské unii a NATO, ale rovněž podporuje separatisty na východě Ukrajiny. V letošním roce delegace Národní domobrany podnikla návštěvu do samozvané Doněcké lidové republiky a jedna z členek zde byla jmenována honorární konzulkou.

Národní demokracie se také zapojila do mezinárodních struktur, konkrétně se stala členem Světového národně-konzervativního hnutí, které zastřešuje činnost jednotlivců i organizací s národní orientací.

Mezi další členy tohoto hnutí patří i řecký Zlatý úsvit, Maďarská strana spravedlnosti a života či Srbská radikální strana, jejímž čestným předsedou je Jean Marie le Pen, zakladatel francouzské Národní fronty.

Hnutí navázalo mimo jiné na Mezinárodní ruské konzervativní fórum, jež v březnu v Petrohradě pořádala ruská pro-kremelská krajně pravicová strana Rodina, kterou v roce 2003 založil současný ruský vicepremiér, zodpovědný za zbrojní průmysl, Dmitrij Rogozin. Ten je známý kupříkladu svým výrokem reagujícím na jeho zařazení na sankční seznam a zákaz vydání víza do USA a EU: „Tanky nepotřebují víza.“

Pod svatojiřskou stuhou

V tomto ohledu nezůstala pozadu ani Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která se začlenila do evropské koalice nacionalistických uskupení Aliance pro mír a svobodu, jejíž členská základna se do jisté míry překrývá s výše zmíněným hnutím, a která rovněž podporuje ruský konzervatismus a politiku Ruské federace a vystupuje proti Evropské unii. Tomáš Vandas, předseda DSSS, byl zvolen do jejího předsednictva.

Na tzv. „táborech lidu“, jak se nazývají demonstrace, které s různými spřátelenými iniciativami organizovala Národní demokracie, se protestovalo nejen proti imigraci, ale například také za vystoupení z EU.

Na některých z nich se v průvodech objevovaly vlajky tzv. Novoruska, svatojiřské stuhy, které v současnosti představují symbol proruské orientace separatistů na Ukrajině, nebo i vlajky tzv. Ozbrojených sil Novoruska, které vytvořila samozvaná Doněcká a Luhanská republika.

Propojování příznivců pro-ruských separatistů a výbojné politiky Ruské federace s podporovateli krajní pravice by rozhodně nemělo zůstat bez povšimnutí.

Extrémní souznění

Extrémně levicové skupiny zůstaly v předešlém roce spíše v reaktivním módu a zaměřovaly se zejména na pořádání protidemonstrací jako odpověď na proti-imigrační aktivity zmíněné výše.

Většina jejich činnosti neupoutala významný zájem ze strany veřejnosti. Za zmínku ovšem stojí, že trockistické skupiny, jako je Socialistická solidarita nebo Levá perspektiva, na svých webových stránkách publikovaly články podporující postoj Ruska v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.

Náhled na ruskou zahraniční politiku se tak zdá být jedním z mála faktorů propojující obě krajní části české extremistické scény.

Rusko – náš vzor

Tuto shodu bylo možné zaznamenat i na poli tzv. alternativních zpravodajských webů a jiných médií, které se v průběhu roku podílely na šíření mnohých dezinformací za účelem manipulace veřejného mínění a často přispěly k organizaci protestních akcí. Příkladem může být vyzývání k protestům během průjezdu kolony americké armády přes české území.

I zde se jako dominující téma objevovala migrační krize a v závěsu pak dezinformace týkající se mezinárodních struktur, kterých je Česká republika členem, a jejich údajném nekalém chování.

Zpráva konkrétně jmenuje servery Aeronet, českou verzi SputnikNews, První zprávy, AC24 nebo Stalo-se, a označuje je za otevřeně proruské. Svobodné rádio, které se mezi tato alternativní média rovněž řadí, a v němž pravidelně vystupuje například šéfredaktor výše zmíněného Aeronetu, se letos stalo mediálním partnerem DSSS.

Zpráva dále upozorňuje také na to, že „Rusko má podle těchto webů vést, jako jediný stát, efektivní boj proti nábožensky motivovanému terorismu.“ I v tomto ohledu se pro-ruské pozice propojují s podporou extrémistických aktivit a organizací.

Imigranti spojují

Ze zprávy vyplývá, že pro-kremelští aktivisté měli unikátní příležitost využít rozpoložení a nálady ve společnosti, které způsobila migrační a uprchlická krize v Evropě, a spojit síly s extremistickými skupinami primárně na krajní pravici.

Příznivci zahraniční politiky Ruské federace či pro-ruských separatistů navštěvovali protiimigrační demonstrace pořádané krajně pravicovými organizacemi, pro-kremelské alternativní weby propagovaly aktivity extremistické scény.

Agresivní politika Ruské federace dokonce představovala společný jmenovatel, který podporuje česká extremistická pravice i levice.

Dvě nejvýznamnější krajně pravicová uskupení, Národní demokracie a Dělnická sociálně demokratická strana, se zapojila do mezinárodních struktur, které jsou úzce provázány s ruskými pro-kremelskými politickými stranami, nebo alespoň podporují chování Ruska a vymezují se proti západním mezinárodním organizacím.

Podobné tendence ostatně pokračují i letos a zdá se, že šance dát prostor pro-kremelským postojům a tendencím tudíž nebyla promarněna.

Výlety na Východ

Po zbytek roku 2016 bude důležité sledovat pro-kremelské tendence mezi hnutími jako je Blok proti islámu, Islám v ČR nechceme a dalšími deriváty těchto subjektů.

Nově vzniknuvší Alternativa pro Česko, která je s touto scénou personálně propojena, se otevřeně hlásí k inspiraci německou Alternativou pro Německo. V jejím případě o propojení s pro-kremelskými tendencemi není pochyb – kromě jiných indicií jde například o navázání partnerství mezi její mládežnickou organizací a mládežníky strany Vladimira Putina Jednotné Rusko.

Kromě ideologické podpory a spolupráce je z pohledu státu potřeba pečlivě sledovat personální a materiální konexe. Ruská federace má zájem vytvářet v členských státech EU své páté kolony a krajně pravicové subjekty k tomu jsou povětšinou náchylné.

Jedním z prvních znaků mohou být osobní setkání a cesty na politické akce v Ruské federaci, které již dnes pozorujeme mezi extremistickou scénou a například představiteli KSČM, či Úsvitu.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)