Facebook Miloš Zeman - prezident ČR, zdroj

Aleš Rozehnal: Zemanův popis situace Krymu vystihuje realitu, jeho „řešení“ ale odporuje mezinárodnímu právu

Napsal/a Aleš Rozehnal 14. října 2017

Zemanova charakteristika anexe Krymu je sice správná, ale lék, který doporučuje, je horší než nemoc sama. Ruská anexe Krymu je skutečně fait accompli, tedy skutečností, která je za daného stavu věcí jen obtížně změnitelná.

To, že je Krym ruský, označil Zeman za „hotovou věc“. Prezident ve svém (prý soukromém) projevu před Parlamentním shromážděním Rady Evropy prohlásil i to, že přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny.

Putinova stejná mince

Jaké jsou aktuální karty? Ukrajina nemá dostatek sil území dobýt zpět. Pro každého ruského vůdce by vzdání se Krymu znamenalo politický pád. Mezinárodní společenství nechce větší angažovaností v ukrajinsko-ruském sporu riskovat globální konflikt.

Někteří politici mají navíc tendenci anexi Krymu zlehčovat. Je pravdou, že proběhla téměř bez krveprolití a přála si jí naprostá většina obyvatel Krymu, i když referendum o této otázce mělo spíše podobu frašky. 

Stoupenci anexe také uvádějí, že západní státy v minulosti podporovaly separatistické hnutí v Kosovu, a to i za pomoci intervence v Srbsku, a uznaly ho jako stát několik hodin poté, co vyhlásilo svoji nezávislost v roce 2008. Vláda Vladimíra Putina podle nich tedy platí stejnou mincí.

Vladimír Putin často zmiňuje i právo obyvatel Krymu na sebeurčení. Tento argument je však falešný. V první řadě neexistuje nic takového jako krymský národ.

Nejblíže k této kategorii mají krymští Tataři, kteří však s anexí nesouhlasí. Pokud Putin za tento národ považuje Rusy, ti už své sebeurčení realizují v sousedním státě, v Rusku.

Mezinárodní právo nespojuje právo národů na sebeurčení s možností odtržení se od mateřského státu, pokud se nejedná o kolonie. I když západní státy mezinárodní právo v případě Kosova porušily, nedává to oprávnění Rusku mezinárodní právo porušit rovněž.

Ruská anexe Krymu je totiž zcela zřetelným a jednoznačným porušením mezinárodního práva.

Nepřijímat a neuznávat

Existuje mnoho entit, které vznikly v rozporu s mezinárodním právem, jako je např. Somaliland, Podněstří, Abcházie, Jižní Osetie nebo Náhorní Karabach, jejichž existence je fait accompli, ale které téměř nikdo neuznává jako státy.

Nejdůležitější sankcí, kterou je možno uložit za porušení mezinárodního práva, není sankce ekonomické povahy, ale sankce spočívající v neuznání následků tohoto porušení. Toto neuznání je odrazem římské právní zásady, že z bezpráví právo nevznikne.

Tato zásada vyžaduje nepřijímat a neuznávat fait accompli ani tehdy, pokud by to bylo výhodné.

Pro světový řád a respekt k mezinárodnímu právu je tedy klíčové neuznat ruskou anexi Krymu, i kdyby to přineslo profit samotné Ukrajině.

Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i politické záměry Andreje Babiše.

Výše uvedenou zásadu několikrát potvrdily různé mezinárodní soudy a tribunály, například v kauzách týkajících se Severokyperské turecké republiky, jejíž existence je rovněž fait accompli. Přesto nikoho s výjimkou Turecka ani nenapadne tento stav uznat.

Anexe Krymu je porušením mezinárodního práva a samozřejmě vyvolává otázku, jak zareaguje mezinárodní společenství na tento protiprávní stav.

Pokud by ho jakýmkoli způsobem legitimizovalo, vyslalo by to signál, že právo vytváří silní. Poškodilo by to i mezinárodní vztahy, protože by pak mocnější státy byly ve větším pokušení použít sílu proti svým slabším sousedům k vyvolání odtržení a následné anexi etnických, jazykových nebo náboženských sesterských menšin, které touží stát se součástí „mateřského“ státu.

Česká republika by se měla těchto ve své podstatě nebezpečných úvah zdaleka vyvarovat.

 

23 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) To, ze je Krym rusky hotova vec, neni pravda. Staci se podivat na CSSR/CR. Meli jsme tady nelegalne ruske vojaky pres 20 let a uz tady nejsou. 2) To, ze se s tim neda momentalne nic delat, je pravda. U kormidla je v Rusku imperialista Putin a ten se nikdy nezmeni. Nezbyva nez doufat, ze v Rusku budou mit jednou zas normalniho „panovnika“. 3) Asi neni nahoda, ze 3 z 5 vyjmenovanych statu ma spolecneho jmenovatele – pravo Rusu zijicich v cizim state na sebeureceni. 4) Zminky o Kosovu jsou jasny „whataboutismus“.

    • Pedro napsal:

      Normálního „panovníka“ typu Stalin nebo Brežněv?Zlatý Putin.

    • jan rich napsal:

      Přivítal bych instalaci české verze textu na Vašem počítači.“Whataboutizmus“ nemíním hledat ve slovníku.Snižte se k našemu českému názvosloví.Nemocnicím nemohu odpustit „EMERGENCY“-vždy se přesvědčuji,zda mám u sebe peněženku.Opusťte VIP polohu.

    • petrph napsal:

      On je v tom dost rozdíl, okupace a připojení k Rusku.
      Rusové nás sice okupovali, ale pořád jsme byli navenek samostatným státem s  vlastní vládou a dalším. Dokonce /je to sice formalita – jako mnohé/, ale tato naše vláda dokonce dala souhlas k „dočasnému“ pobytu sovětských vojsk na našem území. Ergo, po slavném listopadu 1989 stačilo dohodnout aby ti ruští vojáci odešli, takže odešli a tím to skončilo.
      Kdežto, stát se tehdy součástí Ruska (píšu Ruska, ne SSSR, protože ten se později rozpadl), tak nám nepomůže ani svěcená voda a Putin si nás drží jako dušičky dál,..

  2. Richter napsal:

    Som z toho akýsi zmetený. Kosovo dobře, Krym špatně?

    • Karel Held napsal:

      Podle našeho etablišmentu ano,podle mínění 80-ti %
      občanů ne. Kde je tedy pravda,

    • Vladimír napsal:

      Vy snad něco víte o nějaké anexi Kosova?

  3. Richter napsal:

    No a Slovensko dobře, nebo špatně?

    • jan rich napsal:

      Váš drc do Kosova a pak do Slovenska považuji za trefné drcy.Netušil jsem,že i mezinárodní právo je tak ohebné.Vykladači tohoto práva snesou srovnání s homeopaty ve zdravotnictví.Takže se můžeme hrdě pasovat mezi ně.Inkasují,ale neodpovídají.To může bavit hodně lidí.

  4. petrph napsal:

    Tedy – formálně právně má pan Rozehnal samozřejmě správný názor. „..Nejdůležitější sankcí ..je sankce spočívající v neuznání následků tohoto porušení.“
    Horší je, když se to promítneme do (i právní praxe). Zkusím nadhodit několik právních příkladů.
    Dejme tomu, předpokládám že obyvatelé Krymu mají /už dnes) ruské pasy. Znamená, to že při jejich pobytu v zahraničí na ně bude nahlíženo na ilegály bez platného pasu?
    Nebo naopak, pokud bude chtít někdo z cizinců navštívit Krym – má si vyžádat ruské nebo ukrajinské vízum?
    Ale jsou zde i potíže obecnější povahy – dejme tomu, jsou rozhodnutí ruských úřadů na Krymu pro svět neplatná? Dejme tomu, svatby, projednání dědictví, převody majetku (nemovitostí,. atd..) , obchodní smlouv na Krymu y, toto tedy vlastně svět právně neuznává?

    • jan rich napsal:

      Pane,děkuji za výčet možných právních dopadů anexe.Z Kosova se ale určitě cestuje o stošest.

      • petrph napsal:

        Asi jste to nepochopil, ale toto není výčet možných právních dopadů anexe, ale výčet možných právních dopadů právních sankcí proto ní…

  5. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Čímpak je dnes definován národ tak, aby to uznávalo mezinárodní společenství, tedy to západní – proamerické? Definice existují a to tak, že různé, na př. Josip Visarionovič Džugašvili -Stalin definoval národ tak, že jde o společenství /skupinu/ lidí obývajících stejné území a hovořící stejným jazykem, ale – cituji z Wikipedie: „Přesná a všeobecně uznávaná definice pojmu národ neexistuje“. Proto také věta : „Pokud Putin za tento národ považuje Rusy, ti už své sebeurčení realizují v sousedním státě, v Rusku“ je přinejmenším podivná, Albánci (z Kosova), ti už své sebeurčení také realizují v sousedním státě, v Albánii.
    Rozdíl mezi Kosovem a Krymem je v tom, že kosovští Albánci si z jakýchsi neznámých důvodů (zřejmě na příkaz z „vyšších míst“ jako je třeba US administrativa), neodhlasovali připojení k nějakému ne příteli „vyspělých západních demokracií v čele s USA“, k něčemu, Rusku podobnému, na Balkáně.
    Snad to bylo také tím, že USA na Balkáně vojenskou základnu ještě neměly a v Albánii to z nějakých důvodů nešlo, zatím co Rusové na Krymu základnu v Sevastopolu už dávno měli.

    • ČERT napsal:

      To, co citujete z Wikipedie, s tím lze souhlasit. Když zmiňujete Američany, tak ti sami se přece v 18.století i jako národ emancipovali od Angličanů – tak jako o něco později Brazilci od Portugalců a ostatní Latinoameričané od Španělů (ve všech případech samozřejmě myslím přímé potomky přistěhovalců z dotyčných evropských zemí, tedy ne Indiány, černochy a většinou ani ne všelijaké míšence, atd.). Nakonec, i v našem bezprostředním sousedství máme Rakušany, kteří každopádně alespoň do druhé světové války (ale i později) o sobě hodně pochybovali, jestli jsou samostatným národem nebo patří k Němcům – a to nemluvím o německy mluvící části Švýcarů, kteří se většinou za Němce nepovažují už hodně dlouho. Prostě může to být strašně, strašně komplikované a hrozně dlouho by se dalo pokračovat – a tak bychom se třeba dostali i k těm kosovským Albáncům a těm albánským, „normálním“ Albáncům…
      Ale s tím Kosovem… Připomněl bych, když začaly ty války v rozpadající se Jugoslávii (Slovinsko, Chorvatsko, pak Bosna a Hercegovina), tak se v našich médiích, v reakci na západní postoje, viděla jednoznačná vina v Srbsku a v Miloševičovi, prostě existovalo takové přesvědčení, že Srbsko by za tohle mělo pykat, podobně jako Německo po druhé světové válce. Třeba když v r. 1995 chorvatská armáda vyhnala srbské civilní obyvatelstvo ze Slavonie, tak se to víceméně i ospravedlňovalo, že ale ti Srbové si za to vlastně mohou sami (prostě podobně jako naši sudetští Němci) – a jen připomínám, že už to bylo po ukončení srbsko-chorvatské války, ale ještě před leteckými údery NATO proti srbsko-černohorské Jugoslávii z r. 1999 (které už bezprostředně souvisely právě se situací v Kosovu). A pak to odtržení Kosova – to mi prostě do toho konceptu, do té snahy maximálně to Srbsko „potrestat“, zapadá. Vždyť víme, při tom srovnání, jak dopadlo Německo po r. 1945.
      A když píšete o těch základnách, to je právě hodně důležité k tomu Krymu… Putin sám řekl, že Rusko v r. 2014 anektovalo Krym, protože se smířil s tím, že Ukrajina jednou vstoupí do NATO a Rusové by v tom případě jaksi „těžko přenesli přes srdce“, kdyby na Krymu, strategicky dost významném poloostrově, vznikly vojenské základny USA. I když samozřejmě Krym vždycky nepatřil k Rusku (otázka, která se tady řešila jinde), a k jeho první ruské anexi došlo až ke konci 18.století, na druhou stranu je fakt, že se stal místem dost spjatým s ruskou vojenskou a námořní historií. Takže takhle…

    • petrph napsal:

      Možná to chce číst v té wiki dále a dočteme se víc
      „Národní příslušnost je formována na základě působení různých faktorů, především geografických a jazykových, ale také politických, ekonomických a náboženských. Příslušníky národa většinou spojuje společná kultura, historie a jazyk, často i hospodářský život a obývané území.“
      Tohle je myslím poměrně vyčerpávající definice.
      Samozřejmě, tu Vaší otázku „..Čímpak je dnes definován národ tak, aby to uznávalo mezinárodní společenství, tedy to západní – proamerické?“ to neřeší. Protože, pojmem „uznání“ se zde nemyslí vědecké uznání nějakého faktu (xx = národ ano/ne) dle definice, ale diplomatické a zahraničně politické uznání. A tady narážíme na to čemu se říkalo za totality marxistický dialektismus a dnes politická korektnost.. Nebo-li je čistě věcí názoru a rozhodnutí vůdčích osobností toho společenství, této západní – proamerické společnosti, komu ten status národa přiřadí a komu ne,,,

  6. jan rich napsal:

    Měl jsem za to,že se článek ponese na vlně nestydatosti našeho prezidenta,který zneužil své funkce aby se do Rady Evropy dostal a tam pak ješitně pronesl své soukromé názory.Není tomu tak.Článek je filosofickým rozborem toho,co se na Krymu dělo a ještě děje.
    Pak ale z celého rozboru považuji za nejpodstatnější,že kauza „Krym“ je velice srovnatelná s kauzou „Kosovo“.
    1)Samostatnost na Krymu požadovali ruští obyvatelé,samostatnost Kosova albánští obyvatelé.
    2)Kauzu „Krym“ „dozorovalo“ Rusko,kauzu „Kosovo“ pak západní mocnosti.
    3)Krym se velmi brzo a ochotně referendem připojil k Rusku.Kosovo by se taky rádo připojilo k Albánii.Krvavé bombardování Srbska však vytvořilo zábranu k tak přímočarému řešení.Sen o „Velké Albánii“ však žije dál.
    4)V obou případech došlo k porušení mezinárodního práva,v obou případech šlo o anexi dirigovanou velmocemi.Oba případy jasně naznačují,komu takové hry budou tolerovány a nestydatým způsobem zdůvodňovány.A novináři s těmito hrami „drží basu“.Podle bydliště a podle toho,kdo je platí.

    Je mi smutno z tohoto dvojího metru.Prohlubuje totiž příkop mezi účastníky nové „studené války“.Ta původní byla zákopová,ta nová bude nebezpečná akčností a impulzivitou.Přechod do „horké“ nebude pozvolný s mnoha možnostmi zpětného chodu.Vojenský fenomen „překvapení“ spíše použijí obě strany a pak se přechod do „horké“ bude dít skokem.Vzývejme bohy,aby majitelé kódových kufříků a „červených“ telefonů byli pacifisty.

    • petrph napsal:

      Pokud budeme srovnávat onu původní a novou studenou válku, tak je taky správné tu původní popsat. Nebo-li ta byla „zákopová“ a nepřekročitelná , právě tam kde ty příkopy byly vyhloubeny a střeženy. Tedy zejména – na hlavní hranici mezi nimi, proslulé proslulé Železné oponě dělící tehdy Evropu.
      Zatímco na periferních lokalitách tehdy ty boje probíhaly i tehdy, s nejistými výsledky. Připomeňme třeba desetiletou vyčerpávající válku ve Vietnamu, připomenme válku v Koreji dávno předtím, vojenský puč (s podporou CIA) v Chile, a mnohé další. Klasickým příkladem je třeba Afghánistán, o který bojovaly obě strany – a dodnes v něm Američané udržují klid pouze s pomocí dlouhotrvající okupace.
      Ale už tehdy existovala funkční diplomatická řešení, která by bylo záhodno vyhodnotit. Třeba záležitost Finska, které si své problematické vztahy se Sovětským svazem po válce muselo vyřešit samo (a stálo ho to řadu let jednání ústupků a kompromisů) -aniž by mu Západ jakkoliv pomohl. Nebo otázka proč Sovětský svaz nikdy nenapadl neobsadil ani nedostal pod svou kontrolu neutrální Rakousko.

      • ČERT napsal:

        Pokusil bych se odpovědět na to poslední – on totiž SSSR se z Rakouska v roce 1955 naopak stáhl. V roce 1945, po druhé světové válce, bylo také Rakousko, podobně jako Německo, rozděleno na 4 okupační zóny (sovětská, americká, britská, francouzská) – jenže na rozdíl od Německa, kde ta situace byla složitější, Rakousko už v roce 1945 začalo fungovat jako v podstatě normální stát. Rusové přitom ovládali dost důležitou část Rakouska, včetně Dolních Rakous okolo Vídně (Vídeň sama, tak jako Berlín, byla též rozdělená). A nakonec mezinárodní dohody v roce 1955 vedly k tomu, že se vojska všech okupačních velmocí stáhla z Rakouska, které se právě v důsledku toho zavázalo k neutralitě, tj. k neúčasti ve vojenských blocích.
        S tím Finskem jste to docela vystihl… Oni byli tak nějak smířeni, že spadají do sovětské sféry vlivu, udržovali se SSSR těsné kontakty, ale na druhou stranu tam byla i mezidobí jistých napětí, kdy Finsko se i připravovalo k pokusu odrazit eventuální sovětskou vojenskou invazi. Můžeme říci, že v jistém smyslu skoro opak byla Jugoslávie – na rozdíl od Finska klasický komunistický stát, ale skoro od samého počátku mimo přímou velmocenskou sféru SSSR.

  7. ČERT napsal:

    Dovolil bych si jen pár poznámek… On může být viděn alespoň nějaký rozdíl už v tom, když píšete „dozorovalo Rusko“ (tj. jedna jediná mocnost) a „dozorovaly západní mocnosti“ (tj. více mocností, a třebaže spojeneckých, přece jen také navzájem s rozličnými zájmy apod.). A jestliže se třeba na správě nad Kosovem už před jeho odtržením od Srbska podílelo nejen NATO, ale i OSN… Každopádně, z pohledu mezinárodního práva to alespoň vypadá (!) přece jen lépe než ten případ Krymu…
    V případě Kosova také nelze hovořit o nějaké anexi, protože jej neanektovala žádná z těch západních mocností, ani zatím ta Albánie (která tedy, mimochodem, dnes už je taky členem NATO a ráda by vstoupila do EU). Ale je fakt, že to s tou ideou tzv. Velké Albánie též spojeno bylo (připomeňme, že tehdy, kolem r. 2000, se vážné problémy s albánskou menšinou objevily i v Makedonii)… Dodal bych jen, že jako možná trošičku paradox by mohlo působit, že ta tzv. Velká Albánie, ke které se vzhlíží albánští nacionalisté a která spolu s Albánií a Kosovem zahrnovala i část Makedonie a Černé Hory, vznikla v období druhé světové války pod protektorátem Itálie… Ale dnes se o tom jako o nějakém řešení v blízké budoucnosti aspoň tolik nemluví… V posledních letech je totiž to Kosovo tak nějak obecně spojováno spíš s vlivem mafie a organizovaného zločinu než nějakého velkoalbánského nacionalismu… Tak nevím… (?)

    • ČERT napsal:

      Jenom dodávám, že tento komentář měl být reakcí konkrétně na slova jednoho z předřečníků (pan jan rich).

      • J. Žiak napsal:

        V 10 .storočí sa o Kyjevskej Rusi píše a každý by mal vedieť, že Rusko vzniklo na báze Kyjevskej Rusi. Krym vybojovali Rusi najskôr od Tatárov a potom od Turkov, a toto územie bolo ruské až do 60. rokov 20. storočia. Keď po smrti J.V. Stalina prevzal funciu prvého tajomníka ÚV KSSZ N. Chruščev a stal sa hlavou ZSSR. No a vtedy, v tých 60. rokoch pripojil Chruščev Krym k Ukrajine! Nuž po ukrajinskej kríze, v r. 2014 ktorú vyvolali USA a Nemecko a zosadili Janukovyča z prezident. funkcie, sa priam ponúkala možnosť pre Rusov, pripojiť si Krym späť k Rusku! To je všetko čo by mal každý priemerne rozhľadený človek vedieť!!! Keď som bol v Rusku 1973-4, tak Rusi aj po toľko rokoch túto traumu čo im spôsobil „Chachar“ Chruščev prežívali veľmi ťažko, lebo dosť často o tom medzi sebou Rusi rozprávali a vinili Chachara, ktorý bol Ukrajinec, že sa k nim tak zle zachoval! Nuž si vzali to, čo im patrilo.

  8. J. Žiak napsal:

    Ak som v texte spomenul Tatárov, mal som na mysli Zlatú hordu krorá vznikla v 13. storočí, keď vojaci Džingischána okupovali až do doby Ivana Hrozného Rusko! A Keď bol Krym neskôr okupovaný Tureckom, tiež toto územie Krymu bolo územím Ruským, tak naozaj nerozumiem, prečo okolo Krymu sa vedú také polemiky?! Veď napokon aj sama Ukrajina, vznikla z vôle Ruska ako nárazníkový štát!

    • ČERT napsal:

      Reagoval bych hlavně na ten Váš výše umístěný text… Ano, ta Kyjevská Rus, už od 9.století, byla ale společnou bází všech východních Slovanů, kteří se teprve později začali postupně rozlišovat na Rusy, Ukrajince (dříve se též říkalo Malorusové) a Bělorusy. Upřesnil bych k tomu Krymu, že tam byl tatarský stát, chanát (v podstatě dědic Zlaté Hordy), který se stal jako vazal závislým na Turcích, jejich sultánech z Istanbulu – a že tenhle vazalský svazek zanikl ve druhé polovině 18.století (1774), v důsledku jedné z válek mezi Ruskem a Tureckem, a že následně, v roce 1783, byl Krym připojen k Rusku. Zajímavá je Vaše osobní zkušenost z Ruska z let 1973-4, když píšete, že to, že Chruščov odevzdal Krym Ukrajině (to bylo v roce 1954), pociťovali Rusové jako trauma. Vidíte, a to byl tehdy ještě jeden SSSR, jehož součástí byla jak Ruská sovětská federativní socialistická republika, tak Ukrajinská sovětská socialistická republika – a i když tedy pak zase uběhla další desetiletí navíc a přišly další generace, o to citelnější to z takové stránky mohlo být po rozpadu SSSR anebo i právě v tom krizovém roce 2014. A když píšete o Chruščovovi jako o Ukrajinci, tak bychom možná mohli dodat, spíš tak mimochodem, že z Ukrajiny ostatně pocházel i jeho nástupce – Brežněv.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies