Zvířecí diplomacie jde v ruku v ruce s byznysem a politickými zájmy řady zemí světa. Česko není výjimkou. Zvířata pomáhají otevírat dveře diplomacii i obchodu.

Dva miliony dolarů ročně, jež si za pronájem páru Pandy velké obvykle účtuje Čína, jsou jen drobné. Pro druhého nejbohatšího Čecha Andreje Babiše zcela jistě. Finanční překážkou by jistě nebyly ani roční provozní výdaje odpovídající „zhruba pěti slonům“. Současný ministr financí, šéf hnutí ANO a majitel Agrofertu o kriticky ohrožených Pandách vždy mluvil s nadšením a ochotně vyprávěl, že by je rád získal pro svou malou soukromou ZOO na farmě Čapí hnízdo nedaleko Votic.

Teď ovšem veřejně oznámil, že z nevypsané soutěže o pandy jeho „Čapák“ odstupuje. Miliardářův zájem o vzácné zvíře tím ale neopadl. Naopak. Babiš se rozhodl naplno zapojit do „pandí diplomacie“; podporu ve shánění Pandy velké slíbil zoologické zahradě v pražské Tróji. „Snad ji časem přemluvím aby se přestěhovala z Čchung-čchingu do Prahy. Přitáhla by naší ZOO tisíce nových návštěvníků,“ napsal na svůj Twitter nad obrázek Pnady velké. „O pandy stojíme a jsme vděčni za každou podporu, která téhle myšlence pomůže,“ říká šéf pražské ZOO Miroslav Bobek.

Panda? A proč ne my?

I když se už Babiš kvůli pandám sešel s čínskou velvyslankyní, mnohem víc dokáže v centru Prahy. ZOO je příspěvkovou organizací pražského magistrátu, v jejímž čele stojí hnutí ANO, a podpora Andreje Babiše se proto rozhodně hodí. „Zásadní bude postoj magistrátu,“ připouští s poukazem na nutnost vysokých investic ředitel ZOO Miroslav Bobek. „Musí být zájem ze strany zřizovatele a shoda na tom, že bychom v Praze pandu chtěli mít,“ dodává.

Jisté je, že mít pandu by byla pro pražskou ZOO otázkou značné prestiže. Pandami chovanými v zajetí se vedle Číny může pochlubit už jen 15 zemí světa. „Podle mezinárodních srovnání jsme sedmá nejlepší ZOO světa, takže – když to velmi zjednoduším – proč bychom nemohli mít pandy i my? Další věc je, že panda je zvíře spojené s veřejnou oblibou, veřejným zájmem a je to ikona ochranářských snah, v čemž jsme velmi aktivní. Panda by to jen podtrhla,“ říká Bobek.

Panda v Praze by ale podtrhla i něco zcela mimo zvířecí svět. Současná vláda i český prezident Miloš Zeman tlačí na oteplování v česko-čínských vztazích a Čína „přidělování“ pand zoologickým zahradám ve světě vždy měla v harmonii se svými geopolitickými či obchodními zájmy. „Myslím, že pražská ZOO je skvělá značka a jsme partnerem pro řadu světových zahrad, ale je fakt, že bez jednání na státní úrovni by to v případě pand nešlo,“ poznamenává ředitel Bobek.

Pandy, které v 70. letech darovala Čína Japonsku se staly symbolem počátku sbližování Číny se západním světem. Přelomem byl rok 2008, kdy pár vzácných zvířat doputoval ZOO na Tchaj-wanu, jakkoli jej Čína stále považuje za své území. Zvířecí diplomacie má ale svou tradici i mimo Čínu. To, že zvířata fungují jako skvělý „ice breaker“ při jednáních a pomáhá i dojednávání zajímavých obchodních kontraktů, pochopila i česká diplomacie.

Sloni místo zbraní

„Diplomacie je univerzální nástroj, není to jen politika. S nadsázkou používáme právě pojem zvířecí diplomacie. Například když jsme na Filipínách před časem mluvili o našem podílu na záchraně ohroženého druhu opic, jednali jsme o tom na ministerstvu životního prostředí, které má zároveň hlavní gesci nad stavbou hydroelektráren na Filipínách,“ naznačil už dříve náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub, nyní český velvyslanec v Japonsku, propojení mezi touto diplomacií a byznysem. „Zvířecí diplomacie je i dobrá reklama, něco, čím se odlišíte, čím si vás partneři zapamatují. Hraje to spíše symbolickou roli, ale může nám to otevírat dveře,“ doplňuje Dub, který v Černínském paláci s ideou, že i zvířata mohou pomoct obchodním zájmům Česka přišel jako první.

„Tomáš Dub to téma rozjel. Zasloužil se třeba velmi o to, že jsme získali první dvě slonice ze Srí Lanky. A ministerstvo v tom s námi spolupracuje i nadále,“ říká Miroslav Bobek.

Pražská ZOO, jíž šéfuje, z toho také těží. Potvrzuje to fakt, že ke dvěma zmíněným slonicím mají v příštím roce přibýt ze Srí Lanky dvě nové. „Jejich získání bylo obrovským úspěchem pro naši diplomacii, ale i pro Zoo Praha, neboť za posledních dvacet let se nikomu tyto nádherné tvory nepodařilo do Evropy ze Srí Lanky dovézt, až teď nám,“ říká český velvyslanec v Indii Miloslav Stašek, pod jehož diplomatickou gesci spadá právě i Srí Lanka.

Jak říká „zvířecí diplomacii“ považuje za prostředek k obrušování hran v případě momentálního vyhrocení vztahů, ale i za vhodný způsob, „jak vztahy prohloubit a připravit i vhodné předpolí například i pro získání významných ekonomických zakázek“.

Ne vše je ale krásné a bezproblémové. Vývoz slonů ze Srí Lanky vždy schvaluje vláda a rok 2012 nebyl pro vstřícnost vůči Česku zrovna ideální. Tehdejší česká velvyslankyně při OSN Edita Hrdá tou dobou kritizovala dodržování lidských práv na Srí Lance a tak vláda dojednanou dodávku čtyř tlustokožců odvolala a později alespoň zredukovala.

Pozitivní roli v prvotních jednáních naopak sehrál český byznys. V uplynulých letech totiž z Česka na Srí Lanku přes zbrojařskou firmu MPI Group podnikatele Michala Smrže putovaly tanky, transportéry či raketomety, které tamní vládě významně pomohly v boji proti separatistické organizaci Tygři osvobození tamilského Ílamu.

Varani pro Václava Klause

Pokud jde o slonice z roku 2012, pražská zoo nezůstala Srí Lance dlužna. Zpět na ostrovy výměnou putovali z Prahy dva hroši, dva koně Převalského a dva varani komodští.

Vzácných varanů má pražská zoo mimochodem „na rozdávání“. Je první evropskou zahradou, kde se varany podařilo v zajetí odchovat, v roce 2009 přišlo na svět sedm mláďat, o rok později dokonce dvacet a úspěch trvá. Jde mimochodem o potomky zvířat, které se do pražské zoo dostaly také diplomatickou cestou. Kriticky ohrožení varani komodští mohou opustit svoji domovinu jen na vládní úrovni, a ZOO dostala mladý pár varanů v roce 2004 jako dar indonéského prezidenta českému protějšku Václavu Klausovi.

S podporou české diplomacie v zádech, si ZOO zřejmě už letos v létě bude moct připsat další významný zářez. Z indického státu Gudžarát má do Prahy dorazit lev Jamvan a dvě lvice Jennifer a Gini. Podle Miroslava Bobka se tím oživí celý evropský nyní skomírající chov lvů asijských. Na celém světě (respektive ve volné přírodě právě jen v Gudžarádu) je těchto lvů jen několik set.

„Lvi z Gudžarádu, to je ohromná věc, to Evropy je nikdo nedostal posledních 23 let,“ říká Bobek. Spekuluje se dokonce o tom, že právě gudžarádský „perský“ lev byl předobrazem lva, jehož získalo do svého znaku české království.

„V regionu jižní Asie je to určitě to top, co se v oblasti „zvířecí diplomacie“ dá pro ČR získat,“ připouští velvyslanec Stašek. „Je to výsledek často obtížných  a dlouhých vyjednávání, jak slony, tak lvi jsme vyjednávali dva až tři rok. Roli hrají nadstandardní vztahy s oběma zeměmi, ale hlavně osobní vazby. Důležitou roli hrál rovněž fakt, že zvířata šla v obou případech do Zoo Praha, která je zde považována za jednu z nejlepších na světě,“ upozorňuje Stašek.

Získání slonů a lvů má i další rozměr. Na buddhistické Srí Lance je slon symbolem buddhismu, což je i důvod, proč srílanská vláda slony cizincům posílá jen vzácně. A podobné je to se lvy asijskými, kteří jsou v Indii hlavním symbolem hinduismu.

Mongolský přítel Bobek

Zvířecí diplomacie ale nemůže být jednosměrná. Česko je díky koni Převalského skvěle zapsaná v Mongolsku. Ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek za návrat koní do mongolských stepí dokonce vloni na podzim získal nejvyšší mongolské státní vyznamenání Medaili přátelství. „Koně nám dělají v Mongolsku skvělé jméno,“ říká na adresu země, jejíž růst HDP v posledních letech trhal světové rekordy.

Do světa putují z pražské ZOO i jiná zajímavá (i když pro veřejnost ne tak „sexy“) zvířata. „Je to řada ptáků, často například orlosupi,“ říká Bobek. V Indii poskytuje Zoo Praha již řadu let podporu ochraně gaviálů na řece Čambalu. „Jde jednak o naplňování poslání zoologických zahrad, ale rovněž o nezanedbatelnou propagaci a posilování dobrého jména České republiky,“ říká velvyslanec Stašek.

Jak dodává Miroslav Bobek, zvířecí diplomacie není v historii ničím novým: „Zvířata si posílali už dávno panovníci jako projev dobrých vztahů. Pak se pro vyvolené předváděli v jejich zvířetnících. Teď ta zvířata předvádíme veřejnosti v zoo. Je to gesto, prezentace před lidmi dané země.“

Tento text připravil Ústav nezávislé žurnalistiky pro tabletový týdeník Dotyk.

  
STÁHNĚTE SI APLIKACI TÝDENÍKU DOTYK PRO VAŠI PLATFORMU

 App Store

Google Play

Amazon Apps