KOMENTÁŘ. Tento týden se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal zabývat smlouvou ministerstva obrany na nákup 246 bojových vozidel pěchoty za 60 miliard. V jiné kauze, v nákupu 12 armádních vrtulníků za 18 miliard korun, chybovalo ministerstvo tak fatálně, že za to nedávno muselo zaplatit rekordní pokutu ve výši půl miliardy. Tím výčet nekončí.

Ještě za ministra Lubomíra Metnara (ANO) uzavřelo ministerstvo obrany miliardovou smlouvu na dodávku tisícovky kulometů MINIMI. V dubnu 2022, to již za ministryně Jany Černochové (ODS) byla cena za kulomety navýšena z 1,1 miliardy na 1,5 miliardy.

Nákup proběhl bez výběrového řízení a kulomety nedodává belgický výrobce, ale prostředník CB SERVIS CENTRUM, srovnatelná cena v zahraničích zakázkách byla pětkrát nižší (viz níže). Jsou tyto nákupy výsledkem lobbingu a korupce, nebo jde jen o neschopnost a nezájem?

Bévépéčka bez soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se začal zabývat smlouvou ministerstva obrany na nákup bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska. Firma Defence Export žádá po antimonopolním úřadu, aby vydal zákaz plnění z této smlouvy, protože ministerstvo vozidla nenakoupilo na základě zadávacího řízení.

Na situaci upozornil server Novinky.cz. Vláda nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun schválila letos na konci května a pořídit je chce formou mezivládní dohody ze Švédska.

Ministerstvo obrany původně vypsalo tendr, do kterého pozvalo čtyři firmy, kromě BAE Systems v něm byly ještě španělský GDELS s vozidlem ASCOD, německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Posledně jmenovaný ze soutěže odstoupil, protože by nesplnil podmínky soutěže.

Žádná z firem ale podle obrany nepředložila nabídky, které by plně odpovídaly armádním požadavkům. Soutěž proto předchozí vláda na konci svého působení v roce 2021 přerušila, nová vláda pak loni v létě soutěž na základě právních analýz zcela zrušila.

Místo toho rozhodla o zahájení přímého jednání se Švédskem. Podle Defence Export nebylo ministerstvo oprávněno využít výjimku ze zákona o veřejných zakázkách a mělo využít některého typu zadávacího řízení.

Rekordní pokuta 550 milionů Kč

Antimonopolní úřad začátkem dubna 2021 pravomocně potvrdil historicky nejvyšší pokutu pro armádu, a to ve výši 550 milionů korun, za chyby v tendru na nákup 12 armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun.

Při hledání dodavatele ministerstvo kromě americké vlády oslovilo také vládu italskou. Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale prý neodpovídala armádním požadavkům. Stroje prý nesplňovaly podmínku na odzkoušení v operacích.

Resort obrany podle ÚOHS chyboval v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup víceúčelových vrtulníků od americké firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti Leonardo.

Ministerstvo ale trvalo na tom, že postupovalo správně, o zakázce podle něj jednaly přímo vlády obou zemí a firma, která nebyla oslovena, prý do zakázky nemůže zasahovat.

Pokutu obrana už v roce 2021 uhradila, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten však rekordní pokutu 15. února 2023 definitivně potvrdil.

Kulomety za 1,5 miliardy

Jak již napsal server Kverulant.org, ještě za ministra Lubomíra Metnara (ANO) uzavřelo ministerstvo obrany miliardovou smlouvu na dodávku tisícovky pětkrát předražených kulometů MINIMI.

V dubnu 2022, tedy již za ministryně Jany Černochové (ODS) byla cena za kulomety navýšena z 1,1 miliardy na 1,5 miliardy. Nákup proběhl bez výběrového řízení a kulomety nedodává belgický výrobce, ale překupník CB SERVIS CENTRUM.

Belgické kulomety přitom na přímo od výrobce nakupuje například Norsko či Portugalsko. Norsko dokonce dostalo od výrobce za stejné zboží cenu 219 tisíc korun za kus. To je více než pětkrát levnější než český nákup, který odpovídá částce 1,19 milionu za kus.

Na miliardovou zakázku neproběhlo řádné výběrové řízení. Zakázka byla zadána formou „jednacího řízení s uveřejněním“. Do něj se sice „přihlásily“ tři firmy, Česká zbrojovka a.s., Detail Banzai s. r.o. a CB SERVIS CENTRUM s.r.o., ale nabídku podal pouze jediný: CB SERVIS CENTRUM.

V únoru 2023, tedy za rok a čtvrt od podpisu smlouvy od nich Česko ještě nemělo jediný kulomet. A to přesto, že obrana již firmě zaplatila 474 milionů korun. Z toho více než 200 milionů korun již vloni, počátkem června 2022.

Nikdo za nic nemůže

Kverulant se v květnu 2023 dotázal, zda bude po někom z úředníků či snad dokonce politiků vymáhána alespoň část více než půl miliardové pokuty za zpackaný nákup vrtulníků a zda byl za jednání, které antimonopolní úřad označil za nezákonné, vůbec někdo potrestán. Nebyl.

Ministerstvo obrany odpovědělo, že náhrady za takto zaplacené pokuty vymáhat nebude a odkazuje se na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. dubna 2017, podle něhož se v případě uložení finanční sankce státu nejedná o vznik škody.

Došlo tím totiž pouze k transferu finančních prostředků uvnitř státu, přičemž jeho majetek se zaplacením pokuty nezmenšil. Laicky řečeno stát si pouze přendal peníze z jedné kapsy do druhé.

Ministerstvo zcela ignorovalo novelu zákona o majetku státu, konkrétně zákon č. 118/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.

Tímto zákonem, který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2020, se zavedla do právního řádu tzv. dělená právní subjektivita. Nová právní úprava zajišťuje, že se na organizační složku státu pro tyto účely hledí jako na samostatnou právnickou osobu, jejíž majetek tvoří samostatný celek nepropojený se zbytkem státního rozpočtu.

V důsledku toho je tedy jednodušší i vymáhání náhrady škody po zaměstnancích, kteří porušili své povinnosti. Laicky řečeno lze postihnout i toho kdo státu přendal peníze z jedné kapsy do druhé.

A k potrestání za porušení zákona o zadávaní veřejných zakázek také nedojde. V odpovědi ze 17. dubna 2023 píše kancelář ministryně obrany: „Ministerstvo obrany zhodnotilo, že v daném případě se přestupek, za který mu byla udělena pokuta 550 milionů korun, týká procesního pochybení při uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku, jenž není v příčinné souvislosti s plněním pracovních povinností zaměstnanců v MO.“

Nerušit si nedělní oběd

V neděli 2. dubna 2023 byla hostem pravidelného pořadu Otázky Václava Moravce současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její předchůdce Lubomír Metnar (ANO). Moderátor veřejnoprávní televize Václav Moravec měl příležitost se obou politiků v živém vysílání zeptat na spoustu věcí.

Třeba na ten násobně předražený nákup kulometů nebo na v té době nedávnOtázky na to však nepadly. Vysílání vyznělo jako setkání starých přátel, kteří se mají rádi a kteří si to přišli říct před svátečním nedělním obědem.

Je zřejmé, že neutěšený stav armádních nákupů má mnoho příčin. Jistě je tou příčinou nekontrolovaný lobbing, jistě je to i korupce, nekompetence politiků, lenost úředníků a jistý nezájem medií o toto složité a rizikové téma.

A o tom, že toto téma opravdu rizikové je, svědčí nedávno podaná žaloba na watchdogový server Kverulant.org. V textu opakovaně zmíněný překupník s kulomety CB SERVIS CENTRUM se v ní dožaduje stažení Kverulantova článku o předraženém nákupu a uveřejnění omluvy.

Na první pohled to možná vypadá, že by „pouhé“ stažení článku a uveřejnění omluvy nebylo pro Kverulanta fatální. To však není pravda.

Pokud by vyhrál překupník, tak by velmi pravděpodobně následovala žaloba o náhradu škody ve výši několika milionů korun. Kdyby Kverulant prohrál i tu, tak by to nejspíš znamenalo jeho konec.

Vojtěch Razima byl zpravodajským důstojníkem Bezpečnostní informační služby a důstojník policejního útvaru Služba pro odhalování korupce (SPOK). Pracoval jako konzultant ve společnosti Deloitte a zastával i pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. V roce 2009 založil watchdogovou organizaci Kverulant.org o.p.s., kterou od té doby vede.