Žluté lány na polích Andreje Babiše. Řepku pěstujeme jen na 17 procentech své půdy, ujišťuje Agrofert
Žlutá barva řepky olejky vládne českým polím. Alespoň to tak vypadá při pohledu na tuzemskou krajinu, ze vzduchu i ze země. „Dnes máme jen trojvládí řepka–pšenice–kukuřice,“ kritizuje stav české orné půdy zemědělský expert František Havlát.
„Půda přestává být živá a funguje často už jen jako držák rostlin. Už se ani nedodržují osevní postupy, nestřídají se plodiny,“ dodává (celý rozhovor s Františkem Havlátem nabídne HlídacíPes.org v nejbližších dnech).
Na všudypřítomnou řepku upozornil svým nedávným příspěvkem na Facebooku i herec Jan Hrušínský. Jeho pole, které letos již odmítl zemědělcům pronajmout, nyní kdosi osel právě touto nepřehlédnutelnou plodinou. Kdo jeho pole takto využil (či zneužil) zatím neví.
I když ani Hrušínský, ani zemědělští experti přímo neukazují na Agrofert, pěstování řepky ve velkém si kvůli byznysu s biopalivy veřejnost spojuje nejčastěji s Babišovým koncernem (toho času převedeného do svěřenského fondu).
Největší česká zemědělská společnost však odmítá, že by řepkou českou krajinu zaplavovala. Řepka není ani hlavní plodinou, již Agrofert na svých a pronajatých polích pěstuje.
Řepka až číslo tři
„Veřejnost je často vystavena tvrzení, že se jedná o pole koncernu Agrofert a jeho společností a že bez řepky by Agrofert nemohl prosperovat. Je to mýtus,“ říká mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Podle ministerstva zemědělství je výměra zemědělské půdy v České republice 4,2 milionu hektarů. Oseta je zhruba polovina, přibližně 2,5 milionu hektaru. Řepka podle ministerstva představuje 20 % vysetých plodin.
ZDROJ: ministerstvo zemědělství
„Řepka ozimá pro sklizeň v roce 2017 byla vyseta na ploše 407 tis. ha, proti předchozímu roku jde o přírůstek 14 tisíc hektarů,“ podotýká za ministerstvo zemědělství mluvčí Markéta Ježková.
„Naše společnosti měly v roce 2016 oseto řepkou 19 536 hektarů půdy. Jde tedy o necelých pět procent z veškeré zemědělské půdy v České republice oseté řepkou ozimou. Zároveň se jedná o 17 % celkové výměry zemědělské půdy, kterou společnosti koncernu Agrofert obdělávají,“ říká na dotaz HlídacíPes.org Karel Hanzelka.
Agrofert podle něj jednoznačně v rámci své rostlinné produkce preferuje pěstování obilí (tvoří 47 % oseté plochy), následují plodiny jako pícniny, trávy a další olejniny (24 % oseté plochy).
„Až na třetí pozici je řepka ozimá, následovaná kukuřicí s 11 % oseté plochy,“ upřesňuje Hanzelka.
My plodiny střídáme
Zemědělský konzultant František Havlát však připomíná, že Agrofert byl jeden z hlavních lobbistů, když zemědělci prosazovali vyšší podporu pěstování řepky a kukuřice kvůli biopalivům.
Agrofert, potažmo Andrej Babiš a jeho lidé, podle Havláta odpovědnost za stav krajiny a stav půdy necítí. „Nemám pocit, že by si nějaký podíl viny připouštěli,“ říká Havlát s poukazem na postupující erozi zemědělské půdy.
Agrofert ale zdůrazňuje, že „na rozdíl od ostatních subjektů v rostlinné výrobě“ striktně dodržuje osevní postup, který bere ohled právě na ochranu půdy proti erozi.
„Zastoupení řepky ozimé vyšší než 20 % v osevním postupu znamená jediné – růst nákladů a snižování výnosu. Ekonomicky by to nedávalo smysl. Každá z plodin má totiž svoji funkci i při zacházení s hospodářskou krajinou, což se týká obohacování půdy živinami nebo jejího provzdušňování. Kromě výše uvedeného navíc platí, že řepka ozimá je velmi vhodnou předplodinou pro pšenici,“ říká Jindřich Macháček, ředitel zemědělské divize Agrofertu.
Podle ministerstva zemědělství by se výměra řepky a obilovin měla s výhledem do roku 2030 snižovat. Na druhé straně se pěstování řepky zemědělcům stále vyplácí, o biopaliva je zájem doma i v zahraničí.
„S ohledem na tato data bude pěstování řepky i nadále rentabilní a bude složité výrazněji snižovat její osevní plochy. S ohledem na snahy o snižování produkce skleníkových plynů a zvyšování energetické bezpečnosti ČR na fosilních palivech, zejména ropě ze zemí s nestabilní politickou situací, lze očekávat, že se s řepkou na našich polích budeme setkávat i v budoucnosti,“ shrnuje za ministerstvo mluvčí Ježková.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
11 komentářů
Když jsem jel busem do Holandska, viděl jsem v Německu stejné množství „žlutého moru“ jako u nás.
Prvotním viníkem je tudíž EK a dotace, žralok Babiš pouze ukousl z nabízeného sousta.
Nadpis na nic a na víc…….Řepka se pěstuje po celé Evropě a tady zase jenom Babiš!Jděte už s tím honem na čarodějnice do pryč a radši věnujte úsilí ke zjištění opravdových trestných činů,o kterých jenom kýháte a skutek utek!!!!!! Jste tím už směšní,vzďělaní lidé a chováte se jako kašpaři!
Milý Karle, doporučuji vaší ctěné pozornosti nejen titulek, který vás možná vede k mylným závěrům, též obsah. Jsou tam věty jako: Největší česká zemědělská společnost však odmítá, že by řepkou českou krajinu zaplavovala. Řepka není ani hlavní plodinou, již Agrofert na svých a pronajatých polích pěstuje. Nebo: „Naše společnosti měly v roce 2016 oseto řepkou 19 536 hektarů půdy. Jde tedy o necelých pět procent z veškeré zemědělské půdy v České republice oseté řepkou ozimou. Zároveň se jedná o 17 % celkové výměry zemědělské půdy, kterou společnosti koncernu Agrofert obdělávají,“ říká na dotaz HlídacíPes.org Karel Hanzelka.
Pokud vás to přijde jako hon na čarodějnice, pak nevím, jestli mluvíte o stejném textu jako já.
Přesně tak!!!!! Agrofert má 17%,ale vy máte Babišovy lány!Moje ctěná pozornost přečetla článek celý,takže klidně vynechte Babiše a dejte si práci se zjištěním,kdo další tady žlutí ty lány.
Zdravím! Snad Vás popíchnou vykřičníky pana Karla k hlubšímu redakčnímu zamyšlení nad žlutou záplavou kolem nás, tedy nad tím, kdo ji „spískal“, kdo na ní fakticky vydělává nejvíce, nemyslím jmenovitě, občané to určitě nejsou. Dle mého názoru nápad i realizace zapadá do „zločinné“ aktivity jisté sorty jedinců faktické vlády EU, ale i v rámci globalizace. Pokud budete mít odvahu píchnout do vosího hnízda, překonáte pichlavost vykřičníků pana Karla!
Pokud jste četl článek tak jste si jistě všiml i prvního odstavce v sekci „My plodiny střídáme“. Problém s Babišem je, že právě jeho lidé navzdory doporučení EU o vyřazení podpory pro eko paliva první generace, prolobovali/prosadili jejich prodlouženou podporu v ČR. Tz. nejdřív se koukněte co váš šéf vlastně dělá než začnete obviňovat tu hrozivou EU.
Nechci se Babiše a Agrofertu nijak zastávat, ale nedávno jsem viděl reportáž o železnici ve Švédsku a ejhle, taky tam bylo žluto, možná i o trochu víc, než u nás…bez Babiše, bez Agrofertu!
Kdyby řepku nezpracovával Babiš, bude to dělat někdo jiný. Ať už u nás, nebo v cizině. Je to jako s zbrojním průmyslem po revoluci. My se ho vzdali a okamžitě se příležitosti chopili jiní. Z ciziny bionafta levnější nebude a to, že ji vyvážíme je pro nás plus. A co by bylo na polích místo řepky, Obilí se víc nevykoupí a bavlna tady růst nechce.
Sedmdesát % lidí si přečte jenom nadpis řepka a potom Babiš,víc už nepotřebují a tím budou víc Babiše kritizovat.Pouze účelově napsaný článek.To samé jako korunové dluhopisy.Vydalo jich několik desítek firem pouze pro své majitele ale propíral se jenom Babiš.Ostatní jsou tabu.Většina novinářů jsou špíny.
Gratuluji k pevnému názoru. Kdo nedočte dál než za titulek, je u nás na špatné adrese.
Řepka má velkou spotřebu vody, a neprokypřuje půdu. V počátcích ano, byla nízká a měla dostatečné kořeny aby si sáhla pro živiny, v současnosti se povrchově přidává enormní množství dusíkatých látek které se splachují do podzemních vod. Podzemní vody v okolí polí osázené touto komoditou překračují i 100x limity dusíku ve vodě – náhodná spojitost? V okolí polí s řepkou trpí lidé i zvířata zdravotními problémy – náhodná spojitost? Těch náhodných je daleko více a mají pramálo společného s prospěchem téhle společnosti (ČR) jediný prospěch má společnosti (Agrofert)
Choroby snižují výnos o 20 – 50%. Na řepce bylo celosvětově popsáno 71 mikroorganismů, jež mohou vyvolat onemocnění rostliny – lékem je chemie!
Chemie …. na řepce může vyskytovat celkem asi 57 druhů škodlivého hmyzu. Z toho proti 12 druhům se provádí pravidelná chemická ochrana, 13 druhů jsou škůdci potenciální, kteří za určitých podmínek mohou způsobit hospodářskou škodu a zbylých 32 druhů jsou náhodní škůdci.
Další chemie … s cílem je snížení sklizňové ztráty a snížení vlhkosti, snížení nákladů na sušení, ale i udržení olejnatosti na vysoké úrovni