Zbraní i zájemců o zbrojní průkaz v Česku přibývá. I kvůli strachu z Islámského státu

Příliv uprchlíků do Evropy či teroristická hrozba islámských radikálů bývá v posledních dvou letech stále častějším podnětem pro získání zbrojního průkazu. Zájem o legální držení střelné zbraně vzrostl v některých krajích až o 100 %. Nárůst zájmu potvrzují i oficiální statistiky ministerstva vnitra.

V roce 2015 bylo mezi lidmi v Česku zhruba 800 tisíc legálně držených střelných zbraní. Meziročně přibylo na 30 tisíc zbraní. Trend je to ale dlouhodobější – před deseti lety to bylo „jen“ 650 tisíc zbraní.

Část nových žadatelů jako důvod uvádí, že se se zbraní v ruce bude cítit bezpečněji. Někteří pak věří, že by díky osobní zbrani dokázali odvrátit i útoky islámských radikálů.

Strach z radikálů i Evropské komise

„Špatné lidi se zbraní zastaví jen dobří lidé se zbraní,“ říká pětadvacetiletý Michal Jantoš, který by se rád po vzoru svého otce brzy stal vojákem české armády.

Na druhou stranu zdůrazňuje, že je ke zbraním nutné přistupovat s respektem: „Když mě někdo přepadne a bude chtít, abych mu dal peněženku, raději mu ji dám, než abych ho zastřelil. Zbraň tahám jen v případě, kdy jsem si opravdu jistý, že ji chci použít.“

Například tehdy, ohrožuje-li ho někdo přímo na životě. Jantoš věří, že by s pistolí v ruce mohl zasáhnout i během teroristických útoků.

Studentka Kateřina Riegerová, která se střelbě věnuje intenzivně poslední rok a sama o zbrojní průkaz žádá, je více při zemi: „Zabránit se dá přepadení, ale ne někomu, kdo se klidně zabije spolu s vámi, třeba i pomocí výbušniny.“

Důvodem pro získání zbrojního průkazu byla v případě Kateřiny Riegerové spíš obava z kriminality jako takové. Přiznává však, že pokud by se situace v Evropě zhoršovala, se zbraní v ruce se bude cítit mnohem bezpečněji.

Nárůst zájemců o zbrojní průkaz je patrný i na střelnicích, kde probíhají praktická cvičení a závěrečné zkoušky.

Instruktor střelby Martin Fišer je přesvědčený, že za zvýšenou potřebu držení střelné zbraně může právě nestabilní bezpečnostní situace v Evropě, ale i návrhy evropských politiků na zpřísnění pravidel pro držení zbraní. Proto spěchají. „Lidé se bojí, že si pistoli později nebudou moci vůbec pořídit,“ vysvětluje Fišer.

Zájem nerovná se úspěšnost

Civilisté by měli mít právo se bránit vlastní legálně drženou zbraní – názor poručíka bojového praporu aktivních záloh a instruktora střelby Jan Šustek. „Říkat, že lidé nepotřebují pistoli, jelikož je chrání policie, je stejné, jako říkat, že je zbytečné mít doma hasicí přístroj, protože oheň uhasí jen hasiči,“ pomáhá si oblíbenou a často používanou paralelou.

Nárůstu kriminality spojené s držením zbraně se nebojí. Jak podotýká, ke smrtícímu útoku lze použít téměř cokoli, třeba i nákladní vůz, jak dokazuje červencový teroristický útok ve francouzském městě Nice.

V České republice je získání zbrojního průkazu navíc docela složité. Kromě teoretické a praktické části musí žadatel projít i prohlídkou u obvodního lékaře, který může v odůvodněných případech nařídit i psychotesty.

Se zvyšujícím se počtem zájemců o zbrojní průkaz jde ale i jejich neúspěšnost u zákonem stanovených zkoušek, statisticky vzato uspěje zhruba jen čtvrtina žadatelů. Podle zkušenosti instruktorů nejvíc lidí „vyhoří“ na praktické manipulaci se zbraní. „Když u nás na střelnici dělá zkoušku dvacet lidí, úspěšně ji jich dokončí třeba jen pět,“ říká instruktor střelby Martin Fišer.