Ministerstvo průmyslu vydalo svou vůbec první výroční zprávu zaměřenou na prověřování zahraničních investic v České republice. Týká se období od 1. května 2021 do konce dubna 2022. Jde o první rok, kdy platí zákon, který umožňuje státu prověřovat snahy zahraničních investorů o vstup do tuzemských firem z bezpečnostně citlivých oblastí, a případně takové investice i zakázat.

Ministerstvo průmyslu v prvním roce prověřovalo celkem dvanáct případů a jejich „potenciální dopad na bezpečnost a veřejný pořádek České republiky“; vyjadřovalo se i k 389 investicím z jiných členských zemí Evropské unie.

„Z celkového počtu našich dvanácti případů nedošlo k žádnému zákazu. Ve dvou případech se investoři sami stáhli a dva případy nadále pokračují,“ shrnuje ve výroční zprávě Ota Šimák, ředitel Odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací ministerstva průmyslu.

O konkrétních firmách ze zákona mluvit nelze, v obecné rovině se ale dvě investice „týkaly letectví, zastoupeny byly také telekomunikace, IT, zdravotnictví, vodohospodářství, strojírenství, biotechnologie, chemický průmysl a zdravotnictví“.

ZDROJ: Ministerstvo průmyslu, výroční zpráva o prověřování zahraničních investic
v České republice za období 1. 5. 2021 až 30. 4. 2022

Úplný zákaz jen výjimečně

Zvláštní pozornost je nyní s ohledem na probíhající válku na Ukrajině věnována všem „bezpečnostně relevantním“ ruským a běloruským investicím a investorům.

Na prověřování firem se vedle ministerstva průmyslu podílí například i zpravodajské služby, ČNB, policie Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost a další.

Cílem je zabránit tomu, aby riziková firma (typicky z Číny, případně z Ruska) získala přístup k citlivým technologiím a informacím či kontrolu nad významným prvkem tuzemské kritické infrastruktury.

Kupříkladu rozšiřování 5G sítí, kde se řešilo bezpečnostní riziko spojené s čínskými firmami Huawei a ZTE, se však prověřování netýká. „V tomto případě se totiž nejedná o zahraniční investici, ale o zakázku na dodávku zboží či služeb. Kontrolu tedy mají na starosti jiné orgány,“ vysvětluje Ota Šimák.

Z pohledu Česka se možné prověřování investora týká hlavně výrobců vojenského materiálu, či zboží dvojího užití, případně firem z oblasti kritické informační infrastruktury. Jde ale i o různé start-upy, spin-offy či malé společnosti, které vyvíjejí unikátní řešení za pomoci nových a nastupujících technologií, často v oborech jako je umělá inteligence, robotika či nano a biotechnologie.

Investice z třetích zemí již u těchto firem není možná bez předchozího souhlasu MPO. Pokud experti dojdou k závěru, že by obchod mohl ohrozit tuzemskou bezpečnost, putuje případ na vládu. Jen ta může investici zakázat, či naopak schválit – s dojednanými podmínkami.

Úplný zákaz investice je ale i v mezinárodním kontextu ojedinělý jev. V zemích EU, které mají stejný screeningový mechanismus jako nyní Česko, šlo zatím jen jednotky procent případů. Důvodem je i to, že pokud investor dojde k závěru, že by mohl být z bezpečnostních důvodů vyloučen, raději s ohledem na reputační riziko od záměru sám upustí.

V roce 2020 bylo v EU 91 % případů schváleno, v sedmi procentech se investoři z procesu dobrovolně stáhli a pouze ve dvou procentech případů padlo rozhodnutí o zákazu investice.

Pozor na své know-how

Zákon se zaměřuje na investory ze třetích zemí (tedy mimo EU), ale umožňuje prověřovat i ty investice, za nimiž sice navenek stojí evropský investor, který je ale ovládán mimoevropským majitelem.

Podmínkou je i zisk minimálně desetiprocentní podílu na hlasovacích právech v dané společnostiči jiná významná kontrola nad cílovou firmou.

Monitorovací systém umožňuje i dobrovolné prověření chystaného vstupu zahraničního partnera.

„Prověření investice může pomoct zamezit rizikům, kterých si sama firma nemusí být na základě jim přístupných informací vědoma. V relevantních případech může zabránit krádeži know-how či jiných citlivých dat, poškození dobrého jména firmy a v důsledku ohrožení jejího fungování,“ shrnuje výroční zpráva.