ANALÝZA. Pokud by Ukrajina ve válce s Ruskem prohrála, napadne Rusko do deseti let některou ze zemí EU, myslí si většinová část české veřejnosti. Obavy jsou nejsilnější u lidí, kteří preferují vítězství Ukrajiny a naopak nejnižší u těch, kteří by chtěli, aby Ukrajina padla. Nepřekvapí, že Kreml se snaží – napříč Evropou – posilovat zejména tu druhou skupinu.

Opakovaně se ve veřejném prostoru hraje s tezemi o tom, že „vláda příliš pomáhá uprchlíkům“, že je to „na úkor našich lidí“, že nám „Ukrajinci berou práci“, že „na ně jen doplácíme“. Kupříkladu SPD Tomio Okamury na tom dokonce postavila svou kampaň před krajskými a senátními volbami.

Strašení ukrajinskou kriminalitou

Těm, kteří slyšet nechtějí, se pak marně dokládají fakta a data o tom, že k polovině září mělo práci celkem 113 tisíc ukrajinských uprchlíků (velkou část z celkového počtu osob s dočasnou ochranou – nyní cca 367 tisíc lidí – tvoří děti) a že příjmy z jejich daní a odvodů za toto pololetí o 4,4 miliardy převyšují výdaje na jejich podporu.

Škála domnělých hříchů uprchlíků z Ukrajiny, jež v EU aktivně pomáhá šířit Kreml a proruská média i aktivizovaní jedinci, je velmi široká. Analýzu na tohle téma nedávno zpracovalo ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi.

To rozebralo více než čtvrt milionu zpráv se zmínkami o ukrajinských uprchlících publikovaných v různých státech EU. I když většina zpráv byla neutrálních, popisující situaci, počty a život uprchlíků, nezanedbatelná část byla naopak otevřeně manipulativních.

Zaměřené byly na tři hlavní oblasti: diskreditaci ukrajinských uprchlíků v očích veřejnosti v hostitelské zemi, démonizaci dopadů pomoci zemí EU Ukrajině a uprchlíkům a také na sdělení, že „nejlepším místem, kam by se ukrajinští uprchlíci mohli uchýlit, je ve skutečnosti Rusko“, protože to je na rozdíl od „fašistické Ukrajiny demokratickou zemí“.

Ukrajinci jsou napříč Evropou líčeni – obvykle na telegramových kanálech, sociálních sítích a proruských webech – jako „nevděční vandalové a kriminálníci“, kteří se zapojují do aktivit organizovaného zločinu a „zhoršují bezpečnostní situaci v Evropě“. Podobné teze lze zaznamenat i v českém veřejném prostoru.

Nedávno zveřejněná výroční zpráva BIS přitom popisuje, že „české bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality“. Příchod uprchlíků po ruské invazi podle informací kontrarozvědky nezvýšil ani aktivity organizovaných zločineckých skupin.

Tuberkulóza, HIV, štěnice a dezinformace

Mezi oblíbené „zaručené informace“ patří i to, že Ukrajinci do zemí EU zavlekli i nejrůznější choroby, například tuberkulózu. Opět se podívejme do Česka.

I když počet lidí s tuberkulózou v Česku meziročně vzrostl o 64 případů, podle vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiřího Wallenfelse „nikdy nebylo v Česku tak málo tuberkulózy, jako v poslední dekádě“. Z celkových 447 pacientů jich bylo v letošním prvním čtvrtletí z Ukrajiny 140; riziko nákazy zůstává nízké.

V Polsku zase údajně můžou za nárůst počtu HIV/AIDS. Stejné teze se šířily zejména internetem a sociálními sítěmi v Litvě, Lotyšku, Estonsku či Finsku.

V Česku se tento typ strašení zatím tolik neobjevuje. Opět tomu příliš nenahrávají fakta: v Česku je výskyt infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy nízký. I když v roce 2023 bylo nově zaznamenáno 149 HIV pozitivních osob z Ukrajiny se statusem uprchlíka, naprostá většina byla už dříve léčena na Ukrajině a potřebovala zajistit kontinuitu léčby.

„Fakt, že naprostá většina z těchto uprchlíků věděla o své HIV pozitivitě, léčila se dosud na Ukrajině a u nás žádala o pokračování léčby, je velice důležitý. Současná antiretrovirová léčba totiž hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost řádně léčených pacientů je minimální a přenos infekce je nepravděpodobný,“ zdůraznil vedoucí Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu Vratislav Němeček.

Toho, co podle proruských dezinformačních zdrojů mají na svědomí ukrajinští uprchlíci, je ale podle analýzy celá řada. Například ve španělštině takto kolovaly informace, že rozsáhlé lesní požáry způsobili právě Ukrajinci, ve Francii jsou spojováni s údajným nárůstem výskytu štěnic.

„Navzdory zákazu ruských propagandistických médií v EU (Sputnik, RT… pozn. red.), agresorský stát má stále přístup k evropskému publiku a je schopen rozšiřovat lživé zprávy a informace o Ukrajině a ukrajinských uprchlících,“ konstatuje analýza. I Česko je toho důkazem.