Smíchovský pivovar Staropramen v sobě za posledních 150 let své existence pozoruhodně odráží dějiny českých zemí. Vznikl jako vlastenecký počin českých podnikatelů a nadšenců v Rakousku-Uhersku a přes všechny dějinné zvraty, zestátnění i privatizace přežil do dneška. Jen se kolem někdejšího pivovárku na bývalé dělnické periferii Prahy metropole poněkud rozrostla.

„Technologický pokrok je obrovský. Řekl bych, že je pro pivo dokonce završen. Jestliže 19. století bylo o tom, že jsme ty receptury vynalezli, tak 20. století, a v našem případě i začátek toho 21. století, je o tom, že tu technologii jsme přivedli k dokonalosti. A 21. století bude o tom, že musíme ten zážitek dostat do každé domácnosti, do každé hospody, aby to bylo úplně perfektní,“ říká současný generální ředitel pivovaru Petr Kovařík, který v červenci oslaví 25 let ve firmě, kde prošel řadou profesí včetně vrchního sládka. V rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Českého rozhlasu Plus Řečí peněz mluví ale nejen o pivu.

Část ceny piva tvoří daně. Na politické scéně prošel návrh na snížení DPH na deset procent u točeného piva. Vítáte to? 

Snížení DPH z 20 procent na deset vnímám jako podporu gastronomie, podporu české hospody, nikoliv primárně jako podporu pivovarů. Myslím, že je to fér po tom množství regulací, které na gastronomický segment, hospody, byly uvaleny. Jenom si uvědomte loterijní zákon, EET, administrativní povinnosti, zákaz kouření, růst minimální mzdy a vlastně obrovská konkurence a dražší zaměstnanci a tak dále.

Generální ředitel Pivovarů Staropramen Petr Kovařík. FOTO: Český rozhlas

Skutečně se zavřely i nějaké hospody, kam jste dodávali svoje pivo?

Ano, víme o tom. Celkově více než 10 % hospod z trhu zmizelo, prostě tu nejsou. Pivo je více než čtvrtina tržeb celé gastronomie, hraje podstatnou roli v ekonomice hospody. Nemyslím si, že kvůli tomu vzroste spotřeba piva, ale stabilizuje se gastronomie, pohostinství, a některé hospody, které chtěly zavřít, nezavřou, a možná se některé objeví. Což bych považoval za dobrou zprávu po tom, co jich víc než deset procent zmizelo.

Vy máte síť vlastních pivovarských hospod, pocítili jste tyto regulace třeba i na zisku v téhle síti?

Ne, ty regulace nejvíc zasáhly segment, který je víc založený na jednodušší gastronomii, který je spíše sezónní a mimo centra. Takže menší města, vesnice. Potrefená Husa je prémiový segment restaurací a tyto restaurace vesměs nebyly dotčené.

Dvojí kvalita piva? To nehrozí

Za rok 2018 plánovali prolomit hranici exportu dvou milionů prodaných hektolitrů piva v cizině. Podařilo se to?

Těsně se to nepodařilo, předpokládám, že se to podaří letošní rok. Je to pro nás velká meta a myslím, že můžeme být všichni Češi hrdí na to, že máme skvělá piva, která jsou úspěšná v zahraničí. Staropramen dneska na mnoha trzích stojí v čele toho pelotonu českých piv. Řadíme se na druhé místo v prodeji českého piva v zahraničí.

Jednička je konkurenční Kozel, hlavně díky ruskému trhu, jak jsem si přečetl.

Ano, přesně tak. Já mám ale radost ze všech českých piv, kterým se v zahraničí daří. Mimochodem, tuším, že jsme byli první pivovar, který oznamuje prodeje v zahraničí, včetně licenční výroby, a jsem rád, že naše konkurence taky už mluví i o licenční výrobě. Takže my víme, že kromě těch dvaceti milionů hektolitrů českého piva, které se uvaří v České republice, se čtyři až pět milionů hektolitrů ještě uvaří v zahraničí.

Plus je zajímavý prvek licenční vaření tady v Praze. Vy tu třeba vaříte americké pivo Miller a i další značky. Není to svého druhu klamání spotřebitele, prodávat mu americké pivo uvařené v Praze?

My to americké pivo neprodáváme v České republice, vaříme ho pro celou Evropu, protože naši sládci mají velkou zkušenost právě s licenční výrobou. Jsme ve 21. století a technologicky jsme jinde než v 19. nebo 20. století, dnes jsou suroviny pro licenční výrobu dostupné včetně třeba vody, kterou si dnes můžete upravit přímo v pivovaru podle potřeby. Třeba její tvrdost.

Takže chuťovou stejnost zaručujete?

Samozřejmě. Staropramen byl třeba v rámci diskuzí o dvojí kvalitě potravin podroben už před dvěma lety testům třeba v Maďarsku a chuťově vyšel úplně stejný.

Nevaříte tedy něco jiného pro Británii, něco jiného pro Čechy?

Ne, to ne.

O pivenky je pořád zájem

Pivo jako produkt, který se prodává běžně ve velkých řetězcích, čelí tlaku na nízkou cenu. Jak to řešíte, když ve vašem zájmu není prodávat pivo levně?

Zformuloval bych to jinak. V našem zájmu je, aby rostla hodnota kategorie, když to vyjádřím manažersky. To znamená, jde nám o to, aby lidé, kteří pivo mají rádi, byli ochotni za něj utrácet a my jim k tomu musíme dát důvod. Tím roste hodnota celé kategorie. A myslím si, že obchod a obchodníci mají stejný zájem, oni chtějí, aby se nákupní zážitek zlepšoval a aby kategorie, ať už je to pivo anebo jiná, jim rostla. My se snažíme vystihnout společenské trendy a životní styl, a dát nabídku řetězcům, aby jejich marže rostla na našem portfoliu, skrz to, že spotřebitel si má z čeho vybírat. Není to tedy nějaké handrkování o ceně, i když samozřejmě nějaké komerční podmínky k tomu patří. Ale změna chování obchodníků za posledních deset let je značná, oni se skutečně snaží rozvíjet kategorii společně s námi. Čili komerční podmínky sice musíme dohodnout, ale řekněme 80 % debat je o tom, jak se vyvíjí trendy a jakou nabídku bychom asi měli formulovat.

Průměrná spotřeba piva v Česku je aktuálně 141 litrů na hlavu, 282 piv. Byly časy, kdy to bylo 160 litrů. Kam až může ta tuzemská spotřeba klesat abyste vy, jako ředitel pivovaru, byl pořád v klidu?

Je důležité říct, že to je nějaký trend a ten trend už je deset, patnáct let. Podstatné je, že v rámci toho klesajícího trendu existují i trendy rostoucí. Máme tu velký rozvoj nealkoholických piv nebo takzvaných pivních mixů. To je kategorie vedle ležáků a speciálních piv. Takže příležitosti růstu tady jsou… A navíc tržby z piva rostou, přestože objem klesá.

V jakém segmentu, v obchodech, nebo u točeného v hospodách?

Lidé jsou ochotni si připlatit v hospodě za speciál. Pijí více ležáků, dopřejí si, přestože piva celkově vypijí trošku míň. A když se podíváme do maloobchodu, rostou jednocestná balení, jako jsou plechovky, kde jsou si lidé ochotni připlatit si za pohodlí.

Staropramen před 150 lety vlastně začínal jako minipivovar, kterých je nyní v Česku spousta. A 75 let po svém vzniku se z něj stal největší pivovar v Česku. Vidíte šanci, že by nějaký minipivovar dnes mohl podobně vyrůst, nebo je to v současném světě už nemožné?

Určitě to je možné. Já bych to některému menšímu českému pivovaru přál. Ale jak jste zmínil, Staropramenu to trvalo 75 let. Pivovarství není o jednom, dvou letech, dokonce si troufnu říct, že dobrou značku v pivu budujete alespoň deset let. Takže je to běh na dlouhou trať a historie Smíchovského pivovaru je, že ho roku 1869 založili čeští vlastenci, kteří chtěli založit autentický český pivovar. Pivovar pak těch 75 let nepřetržitě rostl, až byl největším pivovarem v Československu a jedním z největších v Evropě i díky odvážným technologickým inovacím. Smíchovský pivovar třeba zavedl jako první ocelové sudy, předtím se používaly jen dubové. Takže i malý pivovar může vyrůst, ale musí dlouhodobě dělat tu práci konzistentně, musí být trpělivý, a nesmí se bát některých kroků.

Říká se, že právě i díky boomu minipivovarů chybějí odborníci, chybějí lidi, že o sládky je velký zájem, vůbec o lidi, kteří o pivu něco vědí. Pociťujete vy, na současném napjatém pracovním trhu, nouzi o zaměstnance?

Máme celkem štěstí, že máme stabilní tým sládků, a dokonce v Ostravě máme nové, mladé sládky, další generaci. Takže v tomto smyslu netrpíme nouzí. Cítíme ale, že ten trh práce je náročnější a že průměrná doba náboru trvá trošku déle. Ale troufnu si říct, že těžíme z toho, že pivovarství je v Česku atraktivní obor, národní obor, a že je poměrně prestižní pracovat pro pivovar v Praze nebo v Ostravě. Musíme ale jít s trhem, takže jsme obnovovali systém benefitů, máme ho modernější než ještě před rokem.

Mezi benefity patřily i takzvané pivenky, deputátní pivo. To pořád existuje?

Ano, to pořád je.

A je to žádaný benefit?

Je to žádaný benefit. My se snažíme samozřejmě i v rámci těchto pivenek nějakým způsobem inovovat tu nabídku, ale stále to funguje.

Pivo se bez vody neuvaří

Vaším majitelem je nadnárodní společnost Molson Coors. Ta má na svých webových stránkách sepsané ekologické cíle do roku 2025. Například nulový odpad z pivovarů na skládkách, myšleno tedy z celé sítě jejich celosvětových pivovarů, a také poměrně výrazné snižování spotřeby vody, zkrátka důraz na ekologii. Jak moc se to týká vás a co pro to děláte?

My jsme hlavně už udělali. Není to pro nás novinka. Pivovarství jako odvětví se obecně snaží na trhu chovat zodpovědně k životnímu prostředí. My máme jednu z nejnižších spotřeb vody v rámci koncernu Molson Coors, 3,5 litru vody na výrobu jednoho litru piva. Když jsem já před 25 lety nastupoval do pivovaru, tak to bylo dvojnásobně.

Má to být do roku 2025 jen 2,8 litru na půllitr hotového piva…

No tak ještě máme nějakou práci, ale když bychom se podívali na tu trajektorii, tak myslím, že jsme schopni toho docílit. Nebo emise oxidu uhličitého, který vzniká přirozeně při kvašení a při výrobě piva. My máme téměř stoprocentní jímání, používáme ho zpátky při výrobě, takže tam jsme i napřed. Tyto věci neustále rozvíjíme a podporujeme.

A co například rizika spojená s počasím, suchem nebo naopak přívalovými dešti? Vy jako pivovar jste logicky závislí na dodávkách ječmene, sladu, chmelu. To všechno závisí na přírodě, na tom, jak zemědělci pečují o krajinu. Můžete třeba vy, z titulu velkého pivovaru, nebo jako svaz pivovarů, tlačit zemědělce nebo i vládu k tomu, aby to hospodaření bylo přívětivější, ke krajině celkově ekologičtější, a v důsledku vlastně výhodné i pro vás?

Já nejsem v zemědělství odborník. Vnímám ale ty diskuze, ale pokud jde o nás, zásadní je kvalita úrody. Já bych si počkal na září, jaký bude chmel, jaký v něm bude obsah hořkých látek, jaký bude ječmen, kolik v něm bude bílkovin a tak dále. Naše zkušenost je, že dlouhodobě je produkce stabilní, občas je tam nějaký výkyv. O dlouhodobý trend obavu nemám.

Ale že by kvůli počasí zdražovalo pivo, to asi nehrozí. Přečetl jsem si, že cena ječmene a chmele na půl litr je asi 50 haléřů, takže zatím cenu držíte?

My si tyto analýzy děláme na podzim. Slad je naprosto zásadní nákladová položka, ale i třeba cena komodit jako hliníku pro plechovky, anebo třeba jako růst mezd nebo cena logistických služeb a mzdy řidičů… Všechno je pro nás podstatné a my to zvažujeme jednou ročně.

Poslechněte si celý rozhovor v rozhlasové podobě: