Na středečním setkání bývalých politických vězňů komunismu, mužů a žen často v pokročilém seniorském věku, může být nečekaně rušno. Proti sobě stojí vedení Konfederace politických vězňů, které chce „spolek muklů“ zcela rozpustit, a členové, kteří se tomu brání.

„Myslím, že na sněmu to bude velmi rušné, naše členy budu o všem informovat a nelegální vedení asi padne,“ plánuje někdejší politický vězeň Jiří Kubík.

Podle kritiků se vedení KPV snaží plánovanou likvidací spolku zahladit stopy po neprůhledném hospodaření.

Kdo je tady místopředseda

Minulý týden dostali „vzbouřenci“ do rukou důležité rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ten zatím nepravomocně potvrdil, že poslední sněm v roce 2015 nebyl usnášeníschopný a rozhodl, že současné vedení KPV proto nemohlo být a nebylo řádně zvoleno.

Ani to však likvidaci kdysi vlivného sdružení politických vězňů, které v 90. letech mělo na 60 tisíc členů, nemusí zabránit.

Stávající vedení se hodlá proti soudnímu verdiktu odvolat a svolalo na tuto středu nový sněm, kde hlavním bodem programu je právě ukončení činnosti celé KPV.

„K soudu se vyjadřovat nebudu, sněm je naplánovaný, konat se bude. Máme program a budeme se jej držet. Dění na sněmu je naše interní záležitost,“ říká asistentka KPV Blanka Matějíčková, dcera již zesnulé dlouholeté předsedkyně konfederace Naděždy Kavalírové.

Právě Matějíčková – podle kritiků – Konfederaci politických vězňů řídí a ovládá.

„Názory druhé skupiny známe, doufáme, že sněm proběhne v klidu. Bylo by to důstojné i vzhledem k věku přítomných,“ konstatuje Matějíčková.

„Druhá strana“ to vidí zcela jinak. „Několik lidí tu manipuluje s budoucností i s majetkem Konfederace politických vězňů proti vůli členské základny,“ namítá právní zástupce členů, kteří stávající vedení KPV úspěšně žalovali, Vilém Fránek.

Kvůli plánované likvidaci spolku již dva místopředsedové KPV František Šedivý a Leo Žídek (nový předseda či předsedkyně po zesnulé Naděždě Kavalírové na – soudem zneplatněném – sněmu v roce 2015 zvolen nebyl) letos podepsali darovací smlouvy na nemovitý majetek KPV.

Dárek pro finanční ředitelství

Pietní místo Rudá věž smrti v obci Ostrov na Jáchymovsku, kde političtí vězni často holýma rukama v likvidačních podmínkách zpracovávali uranovou rudu, přepsalo KPV na Národní památkový ústav.

Soubor rekreačních chatek ve Smilovicích u Slapské přehrady byl bezúplatně převeden na Generální finanční ředitelství.

Rekreační středisko bylo přitom – podle svědectví dnes již odvolaného dlouholetého správce Víta Brycha – bývalými politickými vězni hojně využíváno.

„Soud v podstatě rozhodl, že to, co se odehrálo na sněmu v roce 2015, je neplatné,“ říká právník Vilém Fránek. „Dovozuji z toho, že ani uzavření darovacích smluv nemohli podepsat, je mi to z rozhodnutí soudu zcela zřejmé,“ dodává.

S tím Blanka Matějíčková nesouhlasí. „Není pravda, že soud řekl, že to podepsali lidé, kteří to podepsat nemohli. Ale nejsem právník a k soudu vám nic říkat nemohu. Darovací smlouvy jsou naše vnitřní záležitost. Pokud jde třeba o Věž smrti, o převodu rozhodl sněm už dávno,“ řekla pro HlídacíPes.org.

Hlavní problém je ovšem s rekreačním zařízením Smilovice. Členská základna o plánovaném převodu rekreačního objektu nic nevěděla, namítá Pavel Horák, předseda Konfederace politických vězňů Teplice:

„Tři týdny předtím jste na shromáždění delegátů poboček neměli ani slušnost, ani odvahu tak obrovskou událost oznámit. Navíc jste tam muklům nehorázně lhali, že chaty budou jenom ve výhodném pronájmu za údržbu a dál je budeme v létě užívat. Podvedli jste je. Chaty v tu chvíli už nebyly naše!“ napsal v otevřeném dopise vedení KPV.

Nemovitosti získalo darem Generální finanční ředitelství, které si prostřednictvím ministerstva financí de facto své nové rekreační zařízení „předplácelo“. Právě ministerstvo financí totiž každý rok podporovalo činnost KPV částkami v rozmezí pěti až sedmi milionů korun.

Dotace byla určena mimo jiné na provoz muzea III. odboje v Příbrami či na ozdravné a rekondiční pobyty členů KPV ve středisku Smilovice.

Sdružení určené k likvidaci

Je pravděpodobné, že ani letošní sněm bývalých politických vězňů svolaný na středu 24. října nebude usnášeníschopný. KPV má nyní zhruba 1400 členů, přítomna by jich musela být alespoň polovina.

Právník Fránek věří, že nenastane situace, že vedení KPV rozhodnutí o likvidaci spolku prosadí i za cenu toho, že soudy později platnost sněmu opět zruší. Konfederaci politických vězňů by poté pravděpodobně již nikdo nevzkřísil.

„Nemohou si myslet, že jsou nad zákonem a že jim vše projde,“ říká o stávajícím vedení KPV Fránek.