Ani po více než čtyřech letech není uzavřeno vyšetřování údajné korupce a praní špinavých peněz v případu dodávky tramvají a autobusů do lotyšské Rigy, do něhož měla být zapletena i plzeňská Škoda Transportation. Lotyšské úřady stále čekají na informace ze zahraničí a rozkrývají složitá schémata, které měla skupina používat při praní špinavých peněz. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že výše úplatků přesáhla několik milionů eur.

Lotyšský Úřad pro prevenci a boj proti korupci (KNAB) vyšetřuje od roku 2018 tři veřejné zakázky pro městský dopravní podnik Rīgas satiksme – zakázku na nízkopodlažní tramvaje z roku 2016 v celkové hodnotě více než 62 milionů eur, kterou získala Škoda Transportation. Dále šetří i zakázku Škody Electric na trolejbusy z roku 2013 v celkové hodnotě přes 131 milionů eur a zakázku na autobusy z roku 2013 v hodnotě téměř 76 milionů eur, které dodávala polská firma Solaris Bus & Coach.

Podle KNAB úplatky ve výši nejméně 5 % zakázek pocházely od všech tří společností. „Výše úplatku rozhodně přesáhla několik milionů eur,“ uvedl pro lotyšská média prokurátor Māris Urbāns.

Podle mluvčího polské protikorupční služby v Bialystoku, která se na vyšetřování podílí, bylo 800 tisíc eur vyplaceno v malých splátkách, které byly maskovány jako platby za fiktivní poradenské služby prostřednictvím řady poboček v Lotyšsku, na Kypru, v Hongkongu a Číně, než dorazily do Rigy.

„Vyšetřování se nezastavilo – pouze čekáme na odpovědi na naše žádosti o pomoc,“ ujišťuje Māris Urbāns. Žádosti o právní pomoc byly podle vyšetřovatelů zaslány jak do členských států EU, tak do zemí mimo EU.

Mělo být vydáno přibližně dvacet evropských vyšetřovacích příkazů. Součinnost vázne údajně především ze strany Číny a Hong-Kongu. Při vyhodnocování informací pomáhá lotyšským orgánům také Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF.

Čtyři měsíce ve vazbě

KNAB také potvrdil lotyšským médiím, že výčet osob, které zůstávají mezi podezřelými, se nezměnil. Jde o bývalého šéfa dopravního podniku Rīgas satiksme Leonse Bemhense, někdejšího obchodního ředitele české Škody Transportation Vladislava Kozáka, lotyšského podnikatele Márise Martinsonse a jeho společníků Edgarse Teterovskise a Eliny Kokiny; na seznamu je i právník, jehož jméno ale není známo.

Dva další podezřelí již v roce 2020 zemřeli: Igors Volkinšteins, který měl na starosti veřejné zakázky v Rižském dopravním podniku a podnikatel Aleksandrs Krjačeks, jehož firmy Alkom-Serviss a Alkom-Trans zajišťovaly údržbu vozů.

Českého občana Vladislava Kozáka zatkla lotyšská policie 13. prosince 2018. Ve vazbě strávil celkem čtyři měsíce. Propuštěn byl nakonec v dubnu 2019, na rozdíl od lotyšských kolegů dokonce bez kauce. Bývalého šéfa Rīgas satiksme Leonse Bemhense stálo vyšetřování na svobodě 200 tisíc eur, podnikatel Martinsons složil 500 tisíc eur, Teterovskis 70 tisíc a Volkinstein 100 tisíc eur.

Zkušený manažer Vladislav Kozák byl dlouhá léta ve společnosti Škoda Transportation zodpovědný především za Rusko a země bývalého Sovětského svazu. Podílel se například na uzavření významného kontraktu na dodávku souprav metra pro podzemní dráhu v ruském Petrohradě.

V roce 2000 stál také u vzniku česko-ruského podniku na opravy a modernizaci lokomotiv, které Rusko v posledních 30 letech dováželo z České republiky.

Kvůli dluhům v likvidaci

Do obchodů Škodovky v Rize byl Kozák aktivně zapojen. Byl předsedou představenstva společnosti Tram Servis Riga registrované v Lotyšsku, která se měla zabývat údržbou a opravami vozů, a jejímž většinovým vlastníkem (51%) byla Škoda Transportation.

Spolu s Kozákem v představenstvu působili Lotyška Elina Kokina a další český občan Tadeáš Moravec. Kokina zastupovala firmu TT Service, která v Tram Servis Riga vlastnila podíl 35%. Zbylých 14 % držela firma Alkom-Serviss později zesnulého Aleksandrse Krjačekse. Alkom-Serviss po skandálu v roce 2018 v podstatě přestala fungovat, obrat firmy je nyní nulový.

Společnost Tram Servis Riga byla založena v lednu 2017 a zrušena byla po necelém roce v prosinci 2017. V únoru 2018 pak vznikla nová firma Tram Serviss, kterou spoluvlastnili opět Elina Kokina a Aleksandrs Krjačeks. Tato společnost má v současné době zákaz činnosti od lotyšské státní daňové služby (VID) kvůli daňovým dluhům a je v likvidaci.

Tadeáš Moravec, který byl rovněž členem představenstva Tram Servis Riga, působil ve Škodě Transportation od roku 2014 do července 2017. Podle svých vlastních údajů na profilu LinkedIn byl hlavním pokladníkem, na starosti měl mít mimo jiné trh s dluhovým kapitálem či exportní financování.

V letech 2016 až 2017 byl navíc jednatelem a členem představenstva Škoda City Service, která poskytuje servis pro vozidla Plzeňských městských dopravních podniků a.s. (PMDP). Od července 2017 nastoupil jako finanční ředitel v krajském holdingu Nemocnice Plzeňského kraje a.s.

Místo získal půl roku poté, co se stal hejtmanem Josef Bernard, s nímž se Moravec potkal dříve i ve Škodovce. Moravec v době zatýkání v rižské kauze již ve Škodovce nepůsobil.

Nemáme informace, říká Škoda

Škoda Transportation, která na konci roku 2017 změnila majitele (koupila ji investiční skupina PPF), nemá podle svého vyjádření o kauze od lotyšských úřadů doposud žádnou oficiální informaci.

„Nikdo nás o ničem neinformoval a nemáme tudíž žádné informace o tom, jaký je vývoj vyšetřování v dané kauze. Je však nutné zdůraznit, že se jednalo o pouhé podezření, které zatím nijak nebylo doloženo,“ uvedl pro HlídacíPes.org Jan Švehla, manažer komunikace Škoda Transportation. Dále případ nechtěl komentovat.

„Obecně můžeme pouze konstatovat, že Škoda Transportation i její zaměstnanci se vždy řídili a nadále řídí vnitřními předpisy z oblasti compliance, které samozřejmě přísně zakazují jakékoliv závadové jednání. Záležitosti ohledně našich zaměstnanců ani obchodní záležitosti společnosti ze zásady podrobně nekomentujeme,“ dodal.

Václava Kozáka, který byl jako jediný Čech v kauze vzat do vazby, se redakci nepodařilo kontaktovat. Údajně je v důchodu (již v době vzetí do vazby v roce 2019 mu bylo 73 let) a změnil si telefonní číslo.

Škoda Transportation získala vloni v Lotyšsku – už pod novým majitelem – další velkou zakázku, tentokrát na dodávku 32 vlakových souprav v celkové hodnotě 240 milionů eur. Tyto nové vlaky z ostravské Škody Vagonky budou využívány především na tratích z Rigy do Aizkraukle, Tukumsu, Skulte a Jelgavy.

Z Rigy do Evropského parlamentu

Během vyšetřování případu bylo dosud zabaveno pět zlatých prutů v hodnotě přibližně 100 000 eur, 19 nemovitostí, a také hotovost a cenné papíry v hodnotě více než 4,4 milionu eur. Čtyři desítky osob byly vyšetřovány lotyšským Státním policejní úřad pro odhalování organizovaného zločinu, většina z nich se ale zdráhala vypovídat.

Na začátku roku 2019 byly v rámci kauzy Rīgas satiksme provedeny prohlídky také v kanceláři a bydlišti tehdejšího starosty Rigy Nilse Ušakovse, který však nebyl mezi podezřelými v hlavním případu.

Později téhož roku tehdejší lotyšský ministr ochrany životního prostředí a regionálního rozvoje Juris Pūce pozastavil Ušakovsovi výkon funkce starosty s odvoláním na nejméně osm porušení právních předpisů a nařízení.

Ušakovs toto opatření označil za nezákonné a silně zpolitizované a ohradil se proti němu u soudu. V roce 2020 ale jeho stížnost zamítl správní okresní soud, který dospěl k závěru, že jeho odvolání bylo nezbytné, přiměřené a úměrné odhaleným porušením.

Nils Ušakovs byl starostou Rigy deset let v letech 2009-2019. Po skandálu už o post starosty neusiloval a poprvé kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu. Byl snadno zvolen, neboť jeho politická strana Saskaņa („Harmonie“) byla v té době v zemi nejpopulárnější, přestože byla jasně proruská.

Ušakovs pro média popřel spekulace, že důvodem, proč kandidoval do Evropského parlamentu, bylo probíhající vyšetřování korupce v případu Rīgas Satiksme. Po mnoha skandálních událostech a Ušakovsově odchodu do Evropského parlamentu popularita strany Harmonie velmi rychle klesla.

V posledních lotyšských parlamentních volbách v roce 2022 nejenže nebyla poprvé od roku 2010 nejpopulárnější, ale dokonce se do parlamentu vůbec nedostala.

Do Lotyšska s novou firmou

Škodu Transportation koupil v prosinci 2017 k překvapení mnohých Petr Kellner, tehdy nejbohatší Čech a majitel mezinárodní investiční skupiny PPF. Po jeho tragickém úmrtí v roce 2021 jsou majoritními vlastníky Škody, stejně jako celé skupiny PPF, jeho manželka Renáta Kellnerová a Kellnerovy čtyři děti.

O prodeji společnosti Škoda Transportation se jednalo už od roku 2015. Vážný zájem o koupi tehdy projevili čínský výrobce vlaků CRRC, německý Siemens, ale i šéf Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský.

Kupujícím ale byla nakonec právě PPF, firmu získala za 8,3 miliardy korun. Z této částky získal zhruba 44 procent Tomáš Krsek, který byl od roku 2009 generálním ředitelem Škoda Holding. V roce 2011 pak koupil Škodu Transportation a stal se jejím největším akcionářem, předsedou představenstva a generálním ředitelem.

Tomáš Krsek založil po prodeji Škody soukromou investiční společnost BHM group, s níž podniká mimo jiné opět v Lotyšsku. Aktuální hodnota jeho majetku je podle časopisu Forbes 10,3 miliardy korun (2021). O podnikatelských aktivitách společnosti BHM v Lotyšsku přinese HlídacíPes.org informace v příštích týdnech.

Článek byl podpořen grantem od Journalismfund. Na textu spolupracoval lotyšský novinář  Raivis Šveicars.