Vyplatí se nová jaderná elektrárna? Podle vládního zmocněnce je v poměru k obnovitelným zdrojům levná
„Vysoké náklady na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech odpovídají zhruba sumě, jež Česko za pět let zaplatí za obnovitelné zdroje,“ řekl na debatě o budoucnosti jaderné energetiky vládní zmocněnec pro jádro Ján Štuller a přítomné příznivce obnovitelných zdrojů tím notně popudil.
Hlavním hostem diskuse pořádané v Praze Aliancí pro energetickou soběstačnost byl britský profesor Stephen Thomas z Greenwichské univerzity. Ten se mezi příznivce jaderné energetiky nepočítá a má k tomu především ekonomické argumenty.
Nashromážděná data a fakta podle něj jasně ukazují, že naprostou většinu projektů stavby nových jaderných bloků v Evropě, USA, Číně nebo Rusku provází zásadní zpoždění, technologické problémy a výrazný nárůst konečné ceny (viz souhrn níže).
Týká se to i všech uchazečů o stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech (případně i v Temelíně).
Stavět se nedaří
Těch je aktuálně šest: Americko-japonský Westinghouse (reaktor AP 1000), francouzská Areva (reaktor EPR), stejná firma v konsorciu s japonským Mitsubishi (reaktor Atmea One), ruský Rosatom (reaktor AES-2006) jihokorejské Kepco (APR1400) a čínský CGN (Hualong One).
„Ruská strana nedisponuje úspěšnými projekty nových reaktorů po světě, její stavby se zpožďují a je známa mnoha nehodami při výstavbě. Americký Westinghouse a francouzská Areva jsou ve finančních problémech na hranici bankrotu a čínské společnosti nemají žádnou zkušenost s budováním jaderných elektráren v zahraničí,“ vypočítává Stephen Thomas.
„Jižní Korea si zvolila prezidenta, který připravuje plán ústupu od jaderné energetiky a její reaktory by potřebovaly značnou revizi technologie. Jihokorejské jaderné projekty navíc momentálně nevyhovují bezpečnostním standardům Evropské unie,“ dodává Thomas.
Hodnocení aktuální kondice uchazečů o českou energetickou zakázku se vládní zmocněnec Ján Štuller vyhnul.
“Nyní se realizují přípravné práce, transportní sítě, trasy, jednáme s potenciálními dodavateli. Nedovolím si je nyní hodnotit, nemáme ani detailní informace o cenách, ani o zdraví těchto firem. Zavázali jsme se k tomu, že nebudeme dělat žádný ranking, dodané informace vypovídají hlavně o ochotě s námi spolupracovat,“ podotýká Štuller.
Daleko od reality?
Podle britského experta Stephena Thomase sice jádro plní požadavek na nízké emise uhlíku, jinak je podle něj problematické. „Náklady za jádro rostou, náklady na obnovitelné zdroje naopak klesají. Pro Česko jsou to potenciálně obrovské sumy,“ říká Stephen Thomas.
„Jde o největší chystanou investici v dějinách Česka, ale česká vláda vsadila na špatného koně. Na trhu je mnoho nejaderných možností, které jsou spolehlivější, levnější a efektivnější v naplňování cílů snižování emisí skleníkových plynů pro Českou republiku,“ je přesvědčen britský profesor.
S jeho názorem ale vládní experti nesouhlasí. Upozorňují, že Česká republika nemá zdaleka tak příznivé přírodní podmínky jako jiné země. „Nemáme moře, nemáme intenzitu slunečního svitu, nemáme ani ideální povětrnostní podmínky. Názory, že je možné s existujícími technologiemi pokrýt energetické požadavky ČR jen z obnovitelných zdrojů, jsou daleko od reality,“ říká Ján Štuller.
Související články
Kdo postaví Dukovany? Krachující jaderná divize Westinghouse Česku těžkou hlavu nedělá
Čínský reaktor v Dukovanech? Bylo by to dosti riskantní, obává se jaderný expert
Česko platí ze státního rozpočtu zhruba 28 miliard na podporu obnovitelných zdrojů, dalších více než 14 miliard připlatí ve svých účtech odběratelé, celkem jde asi o 43 miliard. Podle Štullera tedy cena za nový jaderný blok odpovídá pěti letům plateb za obnovitelné zdroje.
„Na fotovoltaiku jde ročně 28 miliard, nepokrývá přitom ani pět procent spotřeby. Jeden nový reaktor bude dodávat cca 15 % spotřeby bez nutnosti dalších investic,“ říká Štuller.
Ekologové s takovými výpočty ale nesouhlasí. „Čistě ekonomicky – nové bloky za ekvivalent pěti let podpory obnovitelné energetiky určitě nepostavíme; 200 miliard nestačí, bude to dvakrát, možná třikrát tolik. Investice bude enormní,“ namítá Edvard Sequens z hnutí Calla.
Podle něj je rozvoj fotovoltaiky v Česku „administrativně zastaven“, Česko ani neplní své vlastní cíle v energetické efektivitě. „Cíleně si tak vytváříme prostor k tomu, abychom mohli říct, nemůžeme jinak, potřebujeme jádro,“ je přesvědčen Sequens.
Podle Štullera si současná česká společnost nemůže a ani nechce přechod na zelenou energetiku dovolit: „Musíme realisticky hodnotit odhodlání obyvatel k změnám a jejich finančních možnosti. Máme v Česku milion lidí v exekuci, na průměrný plat většina lidí nedosáhne, máme starý vozový park – to vše ilustruje to, jaká asi bude reálná chuť platit za zelenou energetiku. Jsme v úplně jiné situaci než třeba lidé v Německu.“
I přesto se má v Česku v příštích patnácti letech podle odhadů výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů oproti dnešku zvýšit zhruba na dvojnásobek.
Platná česká energetická koncepce počítá s tím, že zhruba polovinu budoucí domácí spotřeby bude pokrývat právě elektřina z jádra. Následovaná obnovitelnými zdroji a postupně odstavovanými uhelnými elektrárnami.
Jasno však stále není o způsobu, jakým by stavba nových jaderných bloků v Česku měla být financována.
Jak ve světě staví reaktory zájemci o Dukovany
- Westinghouse, USA (reaktor AP 1000): firma se nyní potýká v USA s bankrotem. Výstavba reaktorů AP 1000 je na projektech v Číně a USA zpožděna v průměru o čtyři roky. Stavba jaderné elektrárny Summer 2, 3 (USA) byla letos v létě dokonce zrušena po proinvestování několika miliard dolarů.
- Areva, Francie (reaktor EPR): zpoždění projektu výstavby jaderné elektrárny v Olkiluoto (Finsko) dosahuje 9 let, cena narostla oproti původnímu rozpočtu na trojnásobek: 8,5 miliardy euro. Problémy mají také staveniště ve Francii a Číně. Cena se zvyšuje i u zatím nezapočaté stavbě reaktoru v Hinkley Point C (Velká Británie).
- Rosatom, Rusko (reaktor AES-2006): jako jediný z dodavatelů může nabídnout dokončený reaktor, i ten se potýká s technologickými problémy. Finský jaderný dozor například kritizuje špatné personální zajištění nebo nízký počet odborníků.
- Kepco, Jižní Korea (APR1400): reaktor tohoto typu je provozován v Jižní Koreji, další tři jsou rozestavěné. Se změnou vlády ale podpora jaderné energetiky v Jižní Koreji klesá. Kepco připouští, že reaktor není vybaven drahými bezpečnostními prvky, které vyžadují jaderné dozory v Evropě.
- CGN, Čína (Hualong One): výstavba byla zahájena nedávno, nelze tedy projekt hodnotit.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
děkuji za info
Ukazkova manipulace – „na průměrný plat většina lidí nedosáhne“. To je prece jasne a vyplyva to z toho, jak se prumerny plat pocita. Podle me to plati i ve zminovanem Nemecku. Nevim, proc se vubec resi neco jako „ochota prejit na zelenou energetiku“. Zeptejte se lidi, jak ochotni jsou platit dane a presto je museji platit. Stavajici porovnani ekonomicke stranky jadro vs. obnovitelne zdroje je k nicemu. Nezohlednuje dodatecne naklady. Zejmena u jadra se podle me ani nedaji vycislit: 1) co s odpadem – stale nemame hlubinne uloziste, 2) co s elektrarnou po ukonceni zivotnosti – neda se rict, ze ji za 10 nebo 20 let muzeme prohlasit za neradioaktivni. Ale rozumim, ze je snadnejsi zajistit stale dodavky elektriny z jadra – to je nazor uredniku a energetiku.
Musí, nemusí (platit daně, energie z drahé „zelené energie, atd.), když nebude, ani exekutor nevezme. Vaše úvaha je scestná. A informace, že většina nedosahuje na průměrnou mzdu, může z principu být ukázkovou manipulací (nepravdou) jen v tom případě, že by šlo o průměr z pouhých dvou hodnot. Z pouhých dvou nebo z jiného sudého počtu hodnot ze tří a jiného lichého počtu hodnot, to nejde.
Z pana Stullera je mi trochu na zvraceni, Porovnavat naklady na obnovitelne zdroje v cr je Absurdni, my to vime, on taky, ale huba ho asi neboli.
Podle Štullera tedy cena za nový jaderný blok odpovídá pěti letům plateb za obnovitelné zdroje. „Čistě ekonomicky – dva bloky za ekvivalent pěti let podpory obnovitelné energetiky určitě nepostavíme; 200 miliard nestačí, bude to dvakrát, možná třikrát tolik. Investice bude enormní,“ namítá Edvard Sequens z hnutí Calla. Pan Sequens hned v další větě zničeho nic zdvojnásobí počet reaktorů? S takovými lidmi se asi nedá moc dobře diskutovat, páč s takovou jim spousta věcí prostě nebude vycházet.
Pokud pan Štuller argumentuje pouze náklady na zprovoznění atomové elektrárny, je to více než zavádějící. Nejen, že tyto původní odhady budou v realitě několikanásobně překonány (viz. Temelín resp. jiné nukleární projekty po světě), ale především jsou z této kalkulace vynechány pozdější, ještě mnohem vyšší náklady: Likvidace atomové elektrárny po ukončení jejího provozu bude stát více než její postavení. A kolik bude stát skladování vysoce radioaktivního odpadu po desetitisíce let?
I za velmi optimistických předpokladů by započtení těchto nákladů rychle ukázalo, že atomová energie je z dlohodobého hlediska tou nejdražší a nejriskatnější alternativou.
Klišé, že ČR prý nemá příznivé přírodní podmínky pro ekologické zdroje, je dalším nesmyslem. V Sasku a Bavorsku fungují větrné elektrárny po desetiletí, na české straně vítr asi nefouká. Ceny solárních panelů klesají každý rok neuvěřitelným tempem. Vodní elektrárny, biomasa, … ČR má dostatečné podmínky na to, aby velkou část spotřeby energie pokryla z ekologických zdrojů. Problémem jsou především české úřady, které dotačními skandály tyto zdroje u veřejnosti silně diskreditovaly. Z technického hlediska ještě stále chybí technicky vyspělé možnosti skladování přebytečné energie. V tomto ohledu ale existuje řada zajímavých projektů a nápadů – a do těch by měla ČR investovat namísto do zastaralých technologií minulého století.
1) náklady na likvidaci JE jsou zjistitelné, protože na Západě už byly JE odstaveny a zlikvidovány. K argumentu „desetitisíce let“: tím chcete bezpochyby říct, že jsou nevyčíslitelné, ale nemáte pravdu. Roční náklady na úložiště přepočítáte na současnou hodnotu na základě finanční matematiky.
2) OZE v ČR: samozřejmě mají další perpektivu, především malé FVE a biomasa. Jejich podíl bude v dalších letech růst. Ale potřebujeme základní stálý zdroj, což skvěle splňuje jádro. A jako ekologicky smýšející člověk odmítám, aby to byly nadále uhelné elktrárny.
1/ Jak píše Dave, problém není v odhadování. Problém je, že nejsou započítány. Protože kdyby tyto náklady byly započítány tak každý uvidí jak hrozně nevýhodné jádro je.
To ještě opoměl cenu paliva které musíme kupovat od zloděje který nám naše zdroje ukradl.
2/ S tím, že uhlí je hrůza souhlasím. S čím nesouhlasím je, že jádro je řešení. Už jen z důvodu problému skladování vyhořelého paliva a ostatních kontaminovaných věcí.
Problém není v jádru jako takovém, ale v účinnosti parního cyklu. Kdyby vláda začala naný stavět nové jaderné bloky a zároveň investovala do zvýšení účinnosti využití tepla nebo jaderného záření pro přímou výrobu elektřiny, tak by tyto bloky po dostavbě mohly být levnější než obnovitelné zdroje s akumulací.
Je naprosto jasné, že pokud si Česká republika nedokáže postavit jadernou elektrárnu sama. Tak nemá cenu ji stavět. Navíc problém je voda a ne el. energie. Až dojde el. energie tak se rádi vrátíme na větev, Až dojde voda, tak zemřeme buď žízní nebo nás umlátí početnější národy.
JE jsou již dnes ekonomickým nesmyslem. Do budoucna, s klesající cenou OZE, ještě větším. I ČEZ už to pochopil, stavět nechce a nebude. A to, i kdyby do čela ČEZu postavil Babiš svou surikatu. Po právní stránce by se totiž ten nesmysl dal napadnout a surikata by čelila trestnímu stíhání ze strany menšinových akcionářů.
V případě OZE zdrojů je problém v tom, že existují vlastně tři ceny. Jedna je nákladová, tedy to co zaplatí za nákup a instalaci potřebné techniky.
Ta druhá je teoreticky „smluvní“ – se zákazníkem. Ptejme se, kolik by asi byl zákazník ochoten zaplatit za dodávky energie, které by nebyly garantovány v čase kdy to potřebuje, ale dostával by je pouze náhodně „pouze když sluníčko svítí nebo vítr fouká. Takových zákazníků by se asi mnoho nenašlo – leda nějací malí spotřebitelé a ti by asi za takovou částečnou službu mnoho platit nechtěli.
A ta třetí cena je prakticky smluvní“ – s politiky, kteří určují zákonem ceny pro konečné zákazníky. A tahle cena nezávisí na (klesajících) nákladech, ale na tom co si dokáží zelení „vytlouct“ z politiků . Takže kterou z nich jste měl na mysli?
A pokud jde o ČEZ, ten by jistě a rád stavěl i jadernou elektrárnu – jenže požaduje aby mu stát tu stavbu zaplatit, nebo aspn v budoucnu garantoval vysoké výkupní ceny elektřiny..A btw malí akcionáři mohou napadnout libovolné rozhodnutí ČEZu a státu. I kdyby třeba CEZ nastavěl zelené elektrárny,a pak elektřinu prodával levně (což se jistě nestane :))))
Všichni diskutující zapomínají na rizika. Pokud by došlo k destrukci – havárie, útok skupiny teroristů, Není úložiště (tam by odpad měl vydržet 100000 let. Přitom nikdo zatím neví jak dlouho vydrží kontejner kde bude odpoad uložen! Pokud dojde k průsaku otráví to vodu v širokém okolí. Kolik bude škoda?
Víte kolik by zaplatil ČEZ, kdyby došlo k havárii AE? Pouhých 8 mld.Kč a tak bychom ručili my obyvatelé! Nevím to určitě, ale prý nejsou AE pojištěné! Fond pro likvidaci AE není připraven a je značně podfinancován. Někdo výše tvrdil, že likvidace AE je levná. Zatím se ceny likvidace AE odhadují na 20-30%IN, ale protože bude v budoucnu může být někilikanásobně vyšší! Pan Štuller se řídí příslovím „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“
Všichni diskutující též zapomínají na to, že i ten solární panel se musel vyrobit a jednou se musí zlikvidovat… Který z těchto procesů je ekologický? Co myslíte?
Jaké je vlastně jádro sporu? Pan Štuller řekl že ..
„Vysoké náklady na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech odpovídají zhruba sumě, jež Česko za pět let zaplatí za obnovitelné zdroje“
Takto jak to řekl je to prohlášení které může být pravdivé – na straně jedné jsou známé náklady za obnovitelné zdroje, a na straně druhé odhadované náklady na stavbu jaderné elektrárny. Jestli jen ten druhý odhad špatně, tak ať se přehodnotí – ale odborně , nikoliv v rámci této diskuze.
Ovšem pořád je to jen prohlášení o onom porovnání, nic víc.
Naprosto něco jiného by bylo kdyby toto porovnání mělo být použito jako argument pro rozhodnutí stavět další jaderné bloky a nebo další alternativní zdroje..
Protože – je tady závažný argument který se zde neobjevil. Nelze garantovaně pokrýt spotřebu z alternativních zdrojů, protože ty jsou v čase nestabilní. Proto musí mít centrální energetický dispečer v síti dostatečnou zálohu v podobě stále běžících nadimenzovaných tradičních elektráren (jádro, uhlí), popřípadě něco by šlo rychle spustit (proč si asi Němci domlouvaj s Ruskem vlastní plynovod?)
Takže o to jde, uvést skutečně potřebné energetické zdroje na garantované (skutečně garantované) pokrytí naší spotřeby. Možná v několika variantách, ale každá se započtením té potřebné garance. A až potom, o cenách v těchto variantách se bavit. Je možné že to jádro nebude nutné že postačí místo něj pár uhelných elektráren..Ale slunečníky a větrníky tím garantovaným zdrojem určitě nebudou, to je spíš ekoluxus kterým platíme za naší účast v nóbl klubu bohatého Západu
Začněme ekologicky.
Vyrobí sluneční panel v českých podmínkách za svou garantovanou životnost dost energie na výrobu nového? A kolik energie potom zbude? Jak ekologicky je řešena jeho likvidace?
K větrníkům snad jen, že bych se k nim dobrovolně připoutat nenechal.
Trochu sociálna.
Pokud někdo postaví slunečník, nebo větrník jako „ostrovní systém“ a bude energii užívat odděleně od veřejné sítě, nejsem proti a přeji mu to. Dokonce ani netrvám na tom, aby užíval pouze tento zdroj. Kdybych po vás chtěl zaplatit 130% (musím přece něco vydělat) z ceny panelu, kterým si budu ohřívat vodu nebudete mi chtít dát nic. Mít možnost odebírat elektřinu výhradně ze smluvního zdroje, tehdy kdy ji bude dodávat a za výkupní cenu. jakou vyberete? Upozorňuji, že výkon vodních elektráren již mají nasmlouvaný velké firmy. Takzvanou dotovanou výkupní cenu však považuji za zlodějinu.
A nakonec energetika.
Síť musí být schopná dodat výkon podle vašich jističů tehdy, když ho vy potřebujete(například aby vám v noci fungovalo světlo a lednička). Pokud je připojen nespolehlivý zdroj, musí být elektřina vyráběna ještě jednou. Jde tedy o zbytečný přebytek výkonu. Takové zdroje by měly význam, pokud by vykrývaly odběrové špičky.
Argument s návratností energie platil kdysi dávno, možná tak někdy v 90. letech. Technologie solárních panelů se od té doby vyvíjí neuvěřitelným tempem. V Německu jsem již před několika lety jsem četl, že solární panel (včetně příslušenství) vyrobí za svou životnost i v ne zcela optimálních podmínkách severního Německa minimálně 7-krát více energie, než bylo potřeba na její výrobu. Za optimálnějších podmínek to je to pak mnohem více.
Z ekonomické stránky: ceny solárních panelů klesají velkou rychlostí. Pro srovnání: Čína za minulý rok opět instalovala rekordní počet nových solárních elektráren, celková investiční částka je ale nižší než v roce předešlém.
Dotace: komu vadí dotace do obnovitelných zdrojů – do JE byly v minulém století napumpovány miliardy dotací – na východě i na západě. Výsledkem je zastaralá, riziková a po započtení všech dlouhodobých nákladů velmi drahá technologie.
Větrná energie je již dnes na mnoha místech naprosto konkurenceschopným a relativně stálým zdrojem energie. Ve zmíněném severním Německu se staly hlavním zdrojem energie a protože už na souši začínají chybět vhodná místa, staví se i na moři. Mecklenbursko-Pomořansko již dnes vyrobí více energie z obnovitelných zdrojů, než je schopné samo spotřebovat.
Velkým problémem, že chybí dálkové trasy např. do jižního Německa, kudy přebytek energie odvést resp. je nutné vyřešit problém skladování nadbytku energie. A tím se vracím k tomu, co jsem již napsal výše: když už plánujeme miliardové investice, měli bychom je investovat to technologií budoucnosti a ne do těch minulého století.
Z hodnocení na konci článku je to celkem jasné. Jediní, kdo trochu připadají v úvahu aby tu stavěli blok s čistě praktických důvodů jsou Rusové. Ostatní se bud topí v problémech, nebo nemají žádný referenční projekt ani zkušensti v Evropě. A v absolutních číslech se dnes nevyplatí hold žádný zdroj, ale ve chvíli, kdy odpočteme dotace na OZE tak jádro jasně vítězí. A co tady chceme? čistý zdroj, který vyrábí elektřinu velmi nespolehlivě, destabilizuje síť a vysává peníze z našich peněženek, nebo velký čistý stabilní zdroj, který drží celou síť a na rovném trhu nepotřebuje dotace?
Rozhodující je, že nevíme, co s RAO .Hlubinné úložiště není řešení.Nelze ho bezpečně provozovat.Snaha o jeho výstavbu je už dnes ve vleku lobismu betonářů a přisátých firem.Pokud není vyřešen vysoceradioaktivní odpad,nesmíme si s ohledem na budoucí generace výstavbu JE dovolit.
To je vše.Jak prosté…
Dulezita je moderni paterni prenosovka myslim. Pak technologie, ktere vyrobi dostatek energie ve svem case (slunce, vitr). K tomu baterie, nebo technologie, ktere jsou/budou schopny v noci/bezvetri nahradit vypadek. Nasadit to pokud mozno co nejblize k spotrebiteli (dum/tovarna). Na ceste se trati kolem 20%
Doplnit to o geotermalni reseni/reseni na zaklade gravitace a dalsi, neupresnene zdroje (vyvoj jde kupredu). Nova reseni pro vysokoenergeticky narocne cinnosti (tovarny, ale i varne konvice 🙂
Otazka zni .. je to dobre reseni, misto toho postavit jednoduse jadernou elektrarnu?
Podle mne ano. Decentralizace je podle mne dobrou, bezpecnejsi cestou.
Posledni vetu mi zprehazel sotek:) Samozrejme jsem chtel vyjadrit, ze z meho pohledu JE ne.
Posledni odstavec mi zprehazel sotek:) Samozrejme jsem chtel vyjadrit, ze z meho pohledu JE ne.
Pokračovat ve výstavbě nových bloků v JE Dukovany se jeví jako retardační proces českých politiků a agažovaných pracovníků jaderné energetiky.Vyrábět elekt. energii v JE v nových blocích je po zdrcujících katastrofách v JE v Černobylu a Fukušimě za současného stupně věd. vývoje velice riskantní a v tak malé zemi jakou je ČR se toto riziko ještě umocńuje,možná i kubicky.Za předpokladu, že dochází ke klimatickým změnám a ČR bude mít nedostatek vody ,která se už drtivě objevuje na jižní Moravě ,což je také důsledek JE Dukovany.Nikdo se neodvážil říci tuto zdrcující pravdu.U JE Temelín se tato situace objeví o něco později a v zmenšené podobě, je to jiný typ krajiny. Obnovitelné zdroje a přestavba průmyslu na méně energeticky náročné výroby to je řešitelná cesta ČR v XXI století.Ostatní je nedovolený hazard,jak politický,vojenský a i ekonomický. .