Česká vesnice směřuje k zániku. Proč politici nemají řešení na postupné mizení venkova
ANALÝZA. Náhlé předvolební prozření politiků na téma „pomoc malým obcím“ lze v prvé řadě hodnotit jako pokrytecké. Byla to totiž právě tato garnitura, která svými zákony, regulacemi, ale i dotacemi tento stav způsobila, respektive urychlila venkovu neprospívající trendy.
Že je život v malé obci bez základní infrastruktury neplnohodnotný a pro mnohé skoro nemožný, je ovšem opravdu realita. Co tedy s tím?
Především je třeba odmítnout ad-hoc řešení, které nabízí například ministr zemědělství Marian Jurečka prostřednictvím spasitelství příslušných obcí rozhodnutím úředníků jakéhokoli typu z centra.
Opak je totiž pravdou, život a vybavenost nejmenších obcí je modelovým příkladem nutné decentralizace, a to jak v kompetencích, tak v nakládání s penězi, kterou budou mít obce k dispozici.
K tomu je přitom možné využít zcela standardní nástroj, a tím je zákon o rozpočtovém určení daní.
Zemědělci z Václaváku
Současný stav je tedy možné řešit systémově, a to novelou uvedeného zákona s tím, že nejmenší obce získají více peněz novým přerozdělovacím mechanismem.
To je však jen základní předpoklad. Generálním řešením je podpora drobného a středního podnikání na venkově, čímž je pro obce také zajištěn vyšší příjem z daní v případech, že podnikatel má v příslušném místě také své sídlo a žije tam. Když už tedy nějaké dotace, pak ve vazbě příjemce dotace na příslušné místo.
To se samozřejmě dnes v mnoha případech neděje, zcela typickým příkladem jsou velké zemědělské podniky, modelově řečeno „zemědělci z Václaváku“, kteří v obci nesídlí, byť v ní podnikají, a z venkova tak tímto způsobem odplývají miliardy korun, které měly být primárně určeny k jeho rozvoji.
Samozřejmě ten, kdo v obci nesídlí, nemá k dění v ní potřebný vztah a skomírající služby v ní nejsou jeho problém. Nakoupí si v městském supermarketu.
Všechna centra obce
V řadě obcí si ale již dnes tamní obyvatelé nenakoupí a takzvaná potravinová obslužnost venkova je jedním z velkých problémů. Samozřejmě ale nestačí udržet při životě jen vesnické prodejny, na které se dnes problém udržení života v malých obcích zužuje.
V obci musí zároveň kromě „centra služeb“, což mohou být právě malé prodejny, také „centrum společenské“ (restaurace) a stejně tak centrum vzdělávací (minimálně škola), která na místě udrží mladou a nejmladší generaci.
Chcete podpořit HlídacíPes.org?
Udělejte to ZDE a získejte tak i unikátní publikaci ZE – MAN.
K tomu, aby se této minimální infrastruktury dosáhlo, musí ovšem své úsilí spojit více resortů najednou. Například i ministerstvo vnitra, pod které spadá Česká pošta a jejíž služby by mimo jiné mohly nabízet místní prodejny potravin.
Není to myšlenka nová, o propojení služeb se už v roce 2011 snažil dnešní prezident Asociace českých tradičních obchodníků Zdeněk Juračka, ministerstvo však tehdy myšlenku zcela odmítlo a Česká pošta raději úspěšně zažádala o dotace na své ztrátové pobočky.
A opět – jen poštovní služby nestačí, součástí služeb mohou být i služby bankovní, podávání sázenek, prodej volně prodejných léků a obecně co nejširší spektrum základních služeb potřebných pro každodenní život.
Více peněz
Není ale možné přijímat univerzální recepty. Každá z obcí bojujících s absencí služeb má své jedinečné identické problémy, všude vše být samozřejmě nemusí, ale o tom, co má prioritu, si mají rozhodnout sami místní obyvatelé, respektive jejich volení zástupci.
Ti k tomu ale musí mít lepší než současné podmínky, což je, zjednodušeně řečeno – více peněz. S jejich pomocí lze udržet vesnické hospody i místní jednotřídky, podle místní potřeby.
Tam, kde se to nepodaří, lze přitom vedení obce vyměnit, i když, pravda, často může být pozdě. Pak je ale nutné smířit se s myšlenkou, která není populární a veřejností přijímaná, a totiž, že některé obce zaniknou.
Zanikají už dnes a zdaleka nejen u nás, u nás však zatím nejde o plošný problém. Možná ale brzy bude.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
Ale ony vesnice zanikají tak nějak již od slavné věty „neviditelná ruka trhu vyřeší vše…“
Já vím, že dnes nelze nikomu nic poručit, ale počet samostatných obcí u nás je prostě příliš vysoký. Středisková obec není ideálem, ale měla něco do sebe. Když má vesnice 63 stálých obyvatel a svého starostu, pak polovina rozpočtu obce jde na jeho plat (i když má jen 1/2 úvazku) a údržbu radnice. To přece není normální. Chápu, že každý chce být jediným kohoutem na smetišti, ale jaký to má smysl? I v okolních státech mají něco jako sdružené obce a funguje to. Jenže pokud nedojde k nějaké reorganizaci obecní samosprávy, nic se nezlepší. Hlavně žádné dotace do černé díry.
Lépe je dotovat Agrofert?
Píšete nesmysly – obec do 100 obyvatel má rozpočet někde kolem 3/4 milionu, odměna starostovi dělá běžně 80 – 100 tisíc. Pokud je schopný, sežene další peníze ve výši přesahující jeho odměnu. Výhody možnosti rozhodovat si sami o sobě ale asi člověk z města těžko pochopí. Prostě peníze nejsou problém. Problémem drobných podnikatelů je buzerace – EET, statistika, odvody na několik stran, vzdalování a odlidšťování úřadů včetně prodlužování všech lhůt jakéhokoli vyřizování a tak podobně. Všem pak vadí rozbité silnice. Vedení malých obcí pak nejvíc vadí opět zmíněná buzerace zvrchu, tentokrát ve formě auditů, které neřeší, jestli obec vynakládá finance z daní hospodárně, ale jestli má dostatečně včas zveřejněný rozpočtový výhled na 8 let, jestli jsou v zápisech ze schůzí zastupitelstva ta správná slovíčka a tak podobně. Prostě Kocourkov!
Sdružené obce mají ledaskde v okolních státech, ale když u nás to připomíná termín Sdružené JZD.
Znám obec, která se snaží ztížit život, jak to jen jde. A nebude určitě jediná. Na náměstí živoří pár obchodů a aby bylo ještě hůř, osadí radnice těch pár míst parkovacími automaty. Kdo pojede nakupovat do krámu, kde je výběr malý, expirace na hranici, zavřeno už v pět a ještě bude platit za parkování? Těm nepomůže ani svěcená voda ani dotace. Instalaci a provoz automatů bude obec dotovat! Chápete tu zvrhlost?
To co popisujete je typicky české a bohužel skutečné. Blbé, ale naše. Že je to zvrhlost? No a?
Napřed to vypadalo na lapsus ve větě „..čímž je pro obce také zajištěn vyšší příjem z daní v případech, že podnikatel má v příslušném místě také své sídlo a žije tam“, protože tak to není, daně z příjmu se platí centrálně MF, zatímco obec dostává peníze od státu dle jiného koeficientu.
Ale v další větě se to vyjasnilo. „..Když už tedy nějaké dotace, pak ve vazbě příjemce dotace na příslušné místo.“
Přátelé, úspěšný podnikatel nemá platit daně své obci a tím jí zvelebovat – ale naopak (nějaký) vybraný podnikatel má dostávat od obce dotace. Nikoliv tedy zajištění přirozené soběstačnosti obce, ale všechno všecičko potřebné z rozhodnutí místních politiků v ní dotovat. A když ne, tak jak psáno „Tam, kde se to nepodaří, lze přitom vedení obce vyměnit“,…
Toto není neokomunismus, tohle je eurobolševismus.
Venkov nemizí, jen se mění. Mladí vzdělaní lidé tam nemají uplatnění a zájem chovat králíky. Nové vesnice vytvářejí satelity zbohatlíků ale také bez prasat a slepic. To, že dnešní starosta stojí jednou nohou v base a kde kdo ho buzeruje a nebo lidem nařizuje EET se změní až lidé zase budou volit ODS. Určitě to nezmění spolek ANO s Babišem nebo ČSSD se Zimolou.
Už bez Zimoly. Dokázal, že je rozumný a slušný člověk. Ten Zimola.
Mimochodem, to že „mladí lidé odcházejí z vesnic za prací do měst“, protože tam mají ve všem lepší uplatnění, to je trend který globálně trvá asi tak 200 let, ale ty vesnice přežívaly dál. Chtělo by to nějakou skutečně nezávislou sociologicky – ekonomickou studii, jak a čím se u nás polistopadové garnituře podařilo zlomit venkovu vaz a přesunout ho už za ten „no return point“ ze kterého už není návratu.
Vidím tři důvody uvedeného jevu. 1. Od uplatnění legislativy EU v daňové a sociální oblasti v 90. letech rychle vymíráme. Chybí plná 1/3 nové generace, více než 1 000 000 dětí u pracující populace. 2. Cizinci přicházející do ČR nacházejí zaměstnání ve městech. 3. Díky špatně vyjednanému dotačnímu systému pro české zemědělce a kvótám na některé zemědělské komodity klesla zemědělská výroba u nás na polovinu.
Je to přesně tak, místo Havlových „malých rodinných farem namísto obludných zemědělských sdružených JZD“ máme neobludné, ale ještě větší podniky ze skupiny Agrofert a pár podobných, většinou v majetku cizinců. Ty malé „rodinné farmy pomalu jedna po druhé končí. Přežívají jen ti nejzarytější (ale i na ty se nejspíš Agrofert chystá). Moderní zemědělská technika je pro ty malé cenově nedostupná a hlavně k obsluze vyžaduje jen minimum personálu. Totéž se týká i živočišné výroby a pěstování monokultur na velkých výměrách. A tak mladí odchází, na venkově jsou nadbyteční.
Významným faktorem je také EET, protože přísně vzato, likviduje možnost prodeje z farmy přímo spotřebiteli. Nemůže se přece vyplácet, pořizení si potřebné techniku a hradit její provoz pouze z občasného příležitostného obchodování.
Ale, vždyť to je hloupost …. občasný prodej, občasné a levné EET!
měly od samého začátku podporovat dotace jak v rakousku max do 60ha,a bylo to vyřešené podporujou bývalé komouše,a tak to vypadá česko uvadá!