Voláte na Českou správu sociálního zabezpečí? Připravte si peněženku, budete platit

Když Hana Koubková po dlouhých minutách marného čekání na spojení s operátorem „típla“ telefon, nestačila se divit. Platit musí i za to, že se na Českou správu sociálního zabezpečení nedovolala. Sumy za jedno volání mohou jít i do stokorun.

„Ještě bych pochopila, kdyby bylo placené spojení s operátorem a poskytnutí informace, ale já platila za čekání, které jsem nezpůsobila,“ říká Hana Koubková, toho času na mateřské dovolené, o své snaze získat informace o tom, kdy jí na účet od ČSSZ přijde první platba.

„Těch padesát korun mne nezruinuje, ale jde o Českou správu sociálního zabezpečení, kam volají většinou lidé, kteří potřebují sociálně zabezpečit a ne oškubat,“ dodává Koubková.

Porucha, stížnost, žádost – zaplaťte si za to

ČSSZ má celkem tři call centra. Ta pro „důchodové pojištění“ a technickou pomoc“ mají číslo na běžné pevné lince. Call centrum pro nemocenského pojištění („vyřizuje dotazy veřejnosti a poskytuje informace o dávkách nemocenského pojištění, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“) má ale číslo takzvané bílé linky – 840 406 040.

Svůj smysl taková linka měla především v době, kdy se rozlišovala místní a meziměstská volání a zákazník na bílou linku mohl volat odkudkoli za stejnou cenu. V době mobilních telefonů je to ale jinak. Na bílou linku, na níž se – na rozdíl od běžných pevných linek – už nevztahují pravidla pro oblíbená „neomezená volání“ mobilních operátorů.

Kupříkladu O2 svým zákazníkům za minutu volání na bílou linku účtuje 3,50 Kč/ min, volání z T-Mobilu vyjde na 4,84 Kč za minutu a zákazníci Vodafonu platí 5,59 Kč za minutu.

„Hovor na bílou linku je nejenom dražší než volání na běžnou linku, ale žádný z operátorů u něho v současné době neumožňuje ani čerpat volné minuty,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTest. Ten nedávno vyzval zhruba 50 společností, zahrnující pojišťovny, banky, mobilní operátory či dodavatele energií, pro kontakt s klienty používali běžné pevné linky nebo bezplatné zelené linky.

„Každý zákazník za hovor, kdy chce nahlásit poruchu či pojistnou událost, musí zaplatit ne zcela zanedbatelnou částku,“ podotýká Zelený. Výjimkou nejsou ani klienti České správy sociálního zabezpečení.

Vzpomínka na časy pevných linek

Mluvčí ČSSZ Jana Buraňová na dotaz HlídacíPes.org uvedla, že upozornění na to, že se za volání na informační linku platí bere ČSSZ jako podnět k řešení: „Hledáme cesty, jak operativně reagovat na skutečnost, že někteří operátoři nevztahují neomezené volání či volné minuty na telefonní čísla s předvolbou „840“, říká Buraňová s tím, že ČSSZ nemá z provozu linky žádný zisk.

I když bílá linka svému provozovateli nepřináší přímý zisk, rozhodně šetří náklady. „S Bílou linkou budete na celém území České republiky k dosažení na jednom čísle, přitom ušetříte na nákladech – hovorné platí v plné výši volající,“ popisuje ve své nabídce firemním zákazníkům bílou linku například operátor O2.

Bílou linku ČSSZ zavedla v roce 2009. „Bylo zvoleno telefonní číslo, ze kterého nebude patrné geografické umístění call centra, aby se klienti mylně nedomnívali, že call centrum poskytuje informace pouze klientům z regionu,“ vysvětluje mluvčí Buraňová.

„Dalším důvodem byla snaha chránit zaměstnance call centra před agresivitou a útoky ze strany klientů, se kterými se při poskytování poradenství a odpovídání na dotazy zejména z oblasti dávek vyplácených v případě nemoci, setkávali,“ dodává mluvčí.

Buraňová odmítá, že by čekání na spojené bylo nepřiměřeně dlouhé. „Na lince call centra pro oblast nemocenského pojištění je klientům aktuálně k dispozici 9 odborných operátorů a vedoucí call centra, tedy celkem 10 pracovníků,“ říká.

Follow @brestan